St 26. 8. 2026Luděk
Domácí

Velký pátek: Křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Zažíváme nejtišší den v roce

ČTK2 minuty čtení19. 4. 2019, 14:32
Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie · Foto: pixabay.com

Dnes je Velký pátek a křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Den přísného půstu je vzpomínáním na Kristovo utrpení a jeho vykupitelskou smrt. V katolických kostelech jsou obřady na památku jeho umučení a bohoslužby se konají také v evangelických sborech. Velký pátek je v Česku zároveň státním svátkem, lidé tak mají do Velikonočního pondělí čtyři dny volna v řadě.

Dnešní den je pro křesťany nejtišším dnem v roce, měl by být dnem pozastavení a rozjímání podobně, jako to člověk koná v den úmrtí svých nejdražších. Měl by být vytržením z běžného chodu světa, práce i obyčejů. I lidové přívlastky Bolestný či Tichý pátek vyjadřují smutek, pokání a půst věřících pro památku Krista.

PSALI JSME: Na Velký pátek budou obchody otevřené, zavřou ve sváteční pondělí 

Jako den pracovního klidu nebo státní svátek se Velký pátek slaví asi ve 40 zemích světa, například v Británii, Německu, Rakousku, Slovensku, Skandinávii, ale i v Austrálii, Brazílii, Kanadě nebo na Kubě.

Státním svátkem byl i v někdejším Československu, za komunistického režimu v roce 1951 byl ale zrušen. Od roku 2016 je opět státním svátkem.

Velký pátek je prvním dnem velikonočního tridua. Následuje po něm Bílá sobota, kdy v podvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení a nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, neboť obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.

V lidové tradici se s Velkým pátkem pojí řada zvyků. Lidé se v tento den třeba omývali vodou nebo rosou, aby byli chráněni před nemocemi. Nemělo by se prát prádlo a hýbat zemí, tedy pracovat na poli nebo v sadu. Někteří věřili, že země vydává své poklady nebo že vodníci vycházejí na souš. Řada pověr byla také spojena s vírou v čarodějnice a s hledáním ochrany před uhranutím.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Stalo se v roce 1921: Hašek začal na Lipnici psát Osudy dobrého vojáka ŠvejkaKultura

Stalo se v roce 1921: Hašek začal na Lipnici psát Osudy dobrého vojáka Švejka

25. srpen 1921. Den, kdy malíř Jaroslav Panuška navždy odváží spisovatele Jaroslava Haška a jeho ženu Šuru z Prahy do Lipnice nad Sázavou, aby tam Hašek mohl nerušeně pracovat na románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Literární dílo, které lidem v naší zemi netřeba dlouho představovat.

Co dnes Češi chtějí od plotu? Zkušenosti z tisíců realizací mluví jasněDomácí

Co dnes Češi chtějí od plotu? Zkušenosti z tisíců realizací mluví jasně

Plot už dávno není jen hranicí pozemku. Majitelé domů od něj dnes čekají soukromí, skvělý vzhled, bezpečí pro děti i domácí mazlíčky, a hlavně co nejmenší starosti do budoucna. Zkušenosti společnosti Ploty Dobrý z tisíců realizací po celé republice ukazují, jak se požadavky českých zákazníků na oplocení za poslední roky proměnily.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook