MAĎARSKO: Studium genderu pryč a „tradiční“ hodnoty zpět, aneb co je vlastně tak moc špatně v dnešním světě?

Jednání vlády zvedlo vlnu kritiky ze strany akademiků po celé Evropě a zároveň je tento krok mnohými viděn jako jeden z dalších útoků na demokracii v Maďarsku. Zákaz navíc přišel měsíc poté, co evropský parlament hlasoval o potrestání premiéra Orbána za napadání demokratických institucí v Maďarsku, včetně tisku a akademické obce. Ovšem je zrušení genderových studií skutečně takový problém? A je to ukazatel většího problému v rámci Evropy?

Začneme-li s problémem zrušení genderových studií v Maďarsku, oficiální odůvodnění je jednoduché. Dle šéfa úřadu vlády, Gergela Gulyáse je důvod ke zrušení oboru především ideologický. „Maďarská vláda je jasně přesvědčena, že lidé se rodí buď jako muži, nebo jako ženy. V životě si pak vedou podle svého uvážení co nejlépe, ale kromě toho maďarský stát nechce utrácet veřejné prostředky na vzdělávání v tomto oboru.“ Zároveň dodal, že o obor je malý zájem. Zástupci univerzit ale krok vlády kritizují a považují ho za nepřípustné zasahování do akademických svobod.

Kriticky se k situaci staví i Andrea Pető, profesorka na katedře genderových studií na Středoevropské univerzitě v Budapešti, a doktorka věd v Maďarské akademii věd (MTA). Dle jejího názoru tyto kroky odpovídají obecné křížové výpravě, kterou vláda vede proti vědě, akademii, a také proti výuce kritického myšlení a znalostí. S tímto názorem se ztotožňuje také Blanka Nyklová, doktorka ze Sociologického ústavu Akademie Věd ČR a Genderové expertní komory ČR. Dle jejího názoru jsou univerzity místem, kde se vyvíjí současné myšlení společnosti a vědění a vzdělání na nich získané je vnímáno jako nadřazené například informacím na internetu. „Univerzita i obory, které se na ní vyučují, tedy mají vysokou symbolickou hodnotu, kterou zrušením danému oboru upíráme,” dodala Nyklová. „Pouhé“ zrušení oboru se tak stává součástí většího obrázku.

Od roku 2008 se dle Pető stal gender „symbolickým lepidlem,“ tedy něčím, co spojuje lidi s pocity nejistoty ohledně světa kolem nich, které poté směřují na otázku rovnosti. Často se však nemusí jednat pouze o otázku rovnosti žen a můžu, ale celkově o problematiku liberalismu, liberálních hodnot a demokracie. „Anti-genderové hnutí je nacionalistická neokonzervativní reakce na krizi globálního neoliberálního světového řádu,“ zmínila Pető a dodala, že maďarská vláda je díky tomuto metaforickému lepidlu schopna utvořit širokou alianci spojením různých subjektů, které by v minulosti spolupráci nevyhledávaly. „Gender se stal symbolickým lepidlem, které je schopné spojit různé náboženské a politické síly, od fundamentalistických skupin až po fotbalové chuligány.“ Gender je tedy takový společný nepřítel, díky kterému vláda může získat podporu.

Každá čtvrtá žena v Maďarsku zažila fyzické násilí

Démonizace jakési “genderové ideologie” se navíc stala klíčovým rétorickým nástrojem při konstrukci nového pojetí „zdravého rozumu“ pro široké publikum, tedy toho, co je normální a legitimní a co již nikoliv. Vláda tedy utváří společenskou mobilizaci, která je založená na opozici vůči „genderové ideologii“ a paradigmatu lidských práv, které jsou již nějakou dobu předmětem relativního konsenzu v Evropě a Severní Americe. Představy o lidských právech a genderové rovnosti liberálních demokratických států se tudíž do jisté míry rozcházejí s představou maďarské vlády a společnosti, kterou pomocí tohoto tématu buduje.

Pető však dodala, že vláda zároveň nabízí životaschopnou alternativu ke zmíněnému neoliberalistickému světu, ve kterém žijeme, a to zaměření na rodinu, národ a náboženské hodnoty. Vláda tak občanům slibuje jakousi bezpečnou komunitu jako náhradu za individualismus a atomizaci společnosti. Kde je ale háček?

Kontrastem k této snové společnosti se stává fakt, že vláda není konzistentní v mnoha svých přístupech. Dle Pető například maďarská vláda, jak již bylo zmíněno, podporuje tradiční křesťanské konzervativní hodnoty jako je rodina a důstojnost žen, avšak kvůli obchodním zájmům nezabraňuje komodifikaci ženských těl jako je například využívání fondů Evropské unie pro financování tzv. Sugar Daddy webových stránek. Maďarsko je navíc jednou ze zemí, která neratifikovala Úmluvu o prevenci potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, tzv. Istanbulskou úmluvu. Při tom dle průzkumů alespoň 28% žen ve věku 15 a více v Maďarsku zažilo fyzické či sexuální násilí.  

Smýšlení ohledně genderu, tedy o kulturně vzniklých rozdílech mezi muži a ženami, stejně jako potřeba výuky tohoto oboru, má dva proti sobě stojící tábory. Tyto tábory se zásadně liší v pohledu na potřebu rozvoje genderového tématu a jakou roli hraje v naší společnosti. Jisté však je, že konverzace o tomto tématu rozvíjí povědomí společnosti i jednotlivců o tom, co gender vlastně znamená. Například dle průzkumů pro-vládní maďarské organizace Századvég, 76% respondentů nikdy neslyšelo o genderu. Díky událostem z října 2018 se však dle Pető Maďarsko, země deseti milionů, stalo zemí deseti milionů genderových odborníků a každý má názor na seznam četby, výsledky učení, nebo postavení na trhu práce, které by muži či ženy měli mít. Toto téma se tak se všemi klady i zápory nevyhnutelně dostává do povědomí širší společnosti.