Po 24. 8. 2026Bartoloměj
Domácí

Válka dabérů? Ne, iracionální nářek proti tržním principům

Aalesrod4 minuty čtení12. 6. 2014, 14:25
Ilustrační foto
Ilustrační foto

V tropickém vedru minulých dní možná leckdo nezachytil zajímavou debatu, v níž si herci dabující cizojazyčné filmy do českého jazyka stěžují na podmínky ve filmových studiích. A to je škoda. Proč? Krásně totiž demonstruje naprosté nepochopení tržních principů ze strany herců-dabérů.

Ti se proti (z pohledu ekonoma naprosto pochopitelnému) tlaku na efektivitu při dabování filmů a seriálů brání hromadným přechodem k agentuře Manpowergroup, která je má chránit a vymáhat pro ně lepší podmínky, vyšší honoráře a snad i dobrou kávu.

Častým argumentem dabérů je nářek nad tím, že dříve byly podmínky lepší, že vydělávali řádově více peněz a že jsou „jediná profese, kde průměrná mzda jde stále dolů,“ jak tvrdí šéf herecké asociace Jiří Hromada. Ať to pravda je, nebo není, snaha vzepřít se tržním principům je marným plýtváním času. Proč? 

Na trhu s jakýmkoliv ekonomickým statkem (výrobek, služba) se situace v čase mění. To je přirozené. A trh s dabingem nemusí být výjimkou. Vysoké platy, dobrá káva, klimatizované studio a kožené křeslo včera neznamenají, že tyto benefity budou k dispozici i dnes. Základním tržním principem je totiž konkurence ekonomických subjektů, která pomáhá zvyšovat efektivitu při alokaci vzácných zdrojů. Šílená věta! Co znamená? Konkurence spojuje libovolného nabízejícího (dabér) a libovolného poptávajícího (studio) tak, aby obě strany byly spokojeny, tedy akceptovaly podmínky dobrovolné transakce a provedli ji. Zjednodušeně řečeno: Jakmile se najde někdo, kdo je schopen a ochoten udělat moji práci levněji, a můj CHLEBODÁRCE NA TO PŘISTOUPÍ, jsem v háji. Pak musím buď s vlastní cenou dolů, nebo jít od válu. Anebo začít křičet v novinách, že se mi stala ohromná nehoráznost! To však těžko pomůže…

Mzda každého pracujícího člověka je z pohledu ekonomie tvořena součtem dvou složek – transferovým výdělkem a rentou. Transfer je částka, kterou bych si potenciálně mohl vydělat i jinde. Renta představuje částku, která je aditivním ohodnocením mých aktuálních kvalit na daném pracovišti. Vysvětlím na následujícím příkladu: skvělý fotbalista vydělává 20 milionů Kč ročně. Proč by ne – v mládí obětoval čas, tvrdě dřel, probojoval se obrovskou konkurencí a zaujal vlastníka slavného klubu, který mu dobrovolně tuto gáži vyplácí. A on hraje jak z partesu. Jelikož však musela škola stranou, na trhu práce by se jinak těžko uplatnil; řekněme, že by mohl jinak pracovat jako prodavač sportovních potřeb za 15.000 Kč měsíčně, tedy za 180 tisíc Kč ročně. Těchto hypotetických 180 tisíc Kč je – jakožto jeho druhá nejlepší příležitost na uplatnění – právě onen transferový výdělek. Zbylých 19.820.000 Kč roční mzdy představuje rentu, tedy ocenění skvělých individuálních technik fotbalisty.

Protesty dabérů jsou tak na první pohled pochopitelné. Mylně se totiž domnívají, že jsou vlastníky renty vytvořené desetiletými zkušenostmi či monopolem na hlas určité zahraniční herce či herečky. A že tuto rentu jim někdo „krade“. Jenže o tom, co je renta a co ne, rozhoduje zaměstnavatel držící v ruce peníze. A na rozdíl od majitele slavného fotbalového klubu, který nenahradí své superhvězdy řádově levnějšími a méně kvalitními fotbalisty, filmová studia na podobnou změnu přistoupila. Jednoduchý důkaz, že u dabingu o neprůstřelnou rentu v žádném případě nejde.

Ale nezoufejte, milé dabérky a milí dabéři! Situace se může znovu obrátit ve váš prospěch! Třeba se ukáže, že diváci demonstrativně odmítnou sledovat zahraniční filmy dabované „tramvajáky“ a studia za vámi ještě přijdou s prosíkem. Pak teprve bude vaše vyjednávací pozice pořádně silná.

Anebo nepřijdou za vámi, ale za výrobci titulků. A my pak třeba konečně začneme sledovat cizojazyčné filmy v původním znění s titulky i v klasickém televizním vysílání, jak je to běžné ve Finsku nebo Švédsku. Proč bychom měli? Zkuste přijít na předměstí malého švédského města v parku ke skupince libovolných místních obyvatel, třeba důchodců, a anglicky se zeptat na cestu nebo si nechat doporučit dobrou restauraci v okolí. A zkuste to samé udělat v České republice, klidně v Praze...

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Dřevosochaři před Zoo Hluboká promění dřevo v uměníSpolečnost

Dřevosochaři před Zoo Hluboká promění dřevo v umění

Před Zoo Hluboká a NZM Ohrada proběhne ve dnech 25.–28. srpna již 12. ročník dřevosochařského sympozia. Akce bude mít letos československou účast. Kromě českých dřevosochařů Jiřího Nekoly a Romana Mikuše se představí také slovenští umělci Michal Trnovský a Michal Husár.

Co dnes Češi chtějí od plotu? Zkušenosti z tisíců realizací mluví jasněDomácí

Co dnes Češi chtějí od plotu? Zkušenosti z tisíců realizací mluví jasně

Plot už dávno není jen hranicí pozemku. Majitelé domů od něj dnes čekají soukromí, skvělý vzhled, bezpečí pro děti i domácí mazlíčky, a hlavně co nejmenší starosti do budoucna. Zkušenosti společnosti Ploty Dobrý z tisíců realizací po celé republice ukazují, jak se požadavky českých zákazníků na oplocení za poslední roky proměnily.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook