Sněmovna schválila zdanění státních náhrad církvím

Stát by měl náhrady danit podle schváleného znění novely od příštího roku. V dílčím hlasování Sněmovna zamítla návrh Marka Bendy (ODS) na další roční odklad účinnosti předlohy tak, aby ji mezitím mohl posoudit Ústavní soud. Kritici tvrdí, že zdanění náhrad je protiústavní i s ohledem na smlouvy, které v minulosti uzavřel stát s církvemi v souvislosti s majetkovým vypořádáním. Mluví o porušování právní jistoty i o krádeži.

Pro předlohu hlasovalo 106 ze 172 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci hnutí ANO, SPD, ČSSD a KSČM. Proti hlasovalo 56 poslanců z řad ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Očekává se, že Senát předlohu zamítne. Dolní komora by se jí v takovém případě zabývala znovu.

Zastánci zdanění argumentují zejména údajným nadhodnocením finančních náhrad daných zákonem o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, jak byl schválen navzdory obstrukcím levice v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS). Podporovatelé novely také tvrdí, že zákon vytvořil v restitucích nerovnost, když ostatní restituční normy byly jen o zmírnění majetkových křivd, které vznikly za komunistické totality po roce 1948.

Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím podle zákona a následně uzavřených smluv posílá. Novela by nebyla účinná zpětně. Církve by podle předkladatelů musely nově zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.