Sobota, 22. prosince 2018, 10:48
Pět z devíti sněmovních stran čekají v příštím roce sjezdy, na kterých budou volit vedení. Funkce budou obhajovat předsedové obou vládních uskupení ANO a ČSSD. Zatímco u premiéra Andreje Babiše (ANO) se však očekává jednoznačné potvrzení mandátu, ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) se pravděpodobně bude muset utkat s vnitrostranickými kritiky. Funkci předsedy bude obhajovat i Jiří Pospíšil z opoziční TOP 09, naopak dlouholetí předsedové lidovců a Starostů Pavel Bělobrádek a Petr Gazdík se chystají v čele svých uskupení skončit.
Sněm hnutí ANO se sejde v polovině února a očekává se, že stejně jako v předchozích letech jednoznačně potvrdí Babiše v čele hnutí. Premiér vede ANO od jeho založení, ve volbě nikdy neměl protikandidáta. K souboji ale může dojít u pozice prvního místopředsedy hnutí, kterou zastává poslanec Jaroslav Faltýnek. Vyzvat se ho chystá středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová, která proti němu kandidovala už před dvěma roky. Jihomoravská organizace zase nominovala na prvního místopředsedu hnutí bývalého brněnského primátora Petra Vokřála.
V obtížnější situaci než Babiš bude o dva týdny později Hamáček, který bude obhajovat funkci v čele ČSSD. Zatím je jediným kandidátem, spekuluje se ale o tom, že by proti němu mohl kandidovat bývalý statutární místopředseda strany Jiří Zimola. Hamáček i Zimola byli společně zvoleni letos v únoru, Zimola ale v listopadu na funkci rezignoval a zdůvodnil to tím, že současné vedení ČSSD nemůže změnit politiku strany. Zimola je pokládán za představitele stranické frakce, která má blízko k prezidentovi Miloši Zemanovi.
Na konci března čeká sjezd KDU-ČSL, na kterém skončí v čele strany nejdéle sloužící polistopadový předseda Bělobrádek. Svůj konec ohlásil v říjnu, podle něj strana potřebuje nový impulz, který jí on sám už dát nedokáže. Kandidaturu na předsedu už oznámili první místopředseda strany Marian Jurečka, předseda poslaneckého klubu Jan Bartošek a poslanec Marek Výborný. Spekuluje se i o možné kandidatuře zlínského hejtmana Jiřího Čunka, který ji ale zatím nepotvrdil.
V polovině dubna budou vedení měnit Starostové a nezávislí. Hnutí se v prosinci rozhodlo zkrátit o rok funkční období současného vedení. Požádal o to předseda Gazdík, který chce z čela STAN odejít a do budoucna se víc věnovat problematice školství. Za největšího favorita na jeho nástupce je považován nynější místopředseda hnutí, poslanec a kolínský starosta Vít Rakušan.
Volební sjezd čeká na podzim i TOP 09. Funkci předsedy bude obhajovat europoslanec Jiří Pospíšil, který vede stranu od roku 2017. Do čela TOP 09 nastoupil poté, co kvůli volebnímu neúspěchu skončil Miroslav Kalousek. Nové vedení TOP 09 nicméně čelí kritice od některých činitelů strany, například bývalý starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký TOP 09 kvůli nesouhlasu s vývojem její politiky tento měsíc opustil.
Příští rok se sejde také nejvyšší stranický orgán Pirátů. Jejich celostátní fórum sice funguje nepřetržitě na internetu, stanovy ale straně nařizují svolat nejméně jednou ročně jeho fyzické zasedání. Piráty však v lednu nečeká volba vedení, ale hlasování o podobě kandidátky pro květnové volby do Evropského parlamentu.
