Současný stav městské zeleně v centru Prahy je tragický, říká architekt Tomáš Vích

Skutečně tomu tak je?
Ano, metropolitní plán je bohužel nejasný a nepřesný, dle autorů tzv. "flexibilní", a umožňuje různé výklady, což je u nástroje územního plánování, kterým ze zákona je, vážný problém. Je to jak operovat vařečkou. Motivaci ke stavbě bych mu nevyčítal, problém je ale kde a jak.

Jak by se měl metropolitní plán podle vás změnit?
Je třeba jej zpřesnit a zjednodušit, aby nedocházelo k rozporným výkladům. Obecně, Praha nikdy nebyla monocentrická, jak se ji autor plánu Roman Koucký snaží centralizovat. Byla, je a vždy bude slepenec samostatných čtvrtí na kopcích a v oddělených údolích, které mají svůj vlastní charakter a specifické problémy, které plán prakticky nereflektuje. Víte, urbanismus posledních minimálně 30 let ve světě směřuje k decentralizaci, k tzv. městu krátkých vzdáleností, kde je každá čtvrť samostatnou životaschopnou jednotkou, kde můžete současně bydlet, pracovat a rekreovat fyzicky i duševně, tedy plnohodnotně žít. Je na to řada prohlášení a mezinárodních úmluv a chart, jak udržet města trvale udržitelná, zdravá a konkurenceschopná.

Co z toho vyplývá?
Například princip, jak je to v Evropě standardní, že by jednotlivé městské části měly mít své vlastní regulační plány v desetkrát podrobnějším měřítku, tedy 1:1000, které zajistí jasně a přesně, kde je obchodní třída, radnice a divadlo, kde škola, hřiště a kde jsou klidové části na bydlení a rekreaci. Toto plán prakticky neřeší a ani nemůže, nemá znalost konkrétních lokálních potřeb, jak vyplývá z tisíců podaných připomínek. Proto by měl řešit výhradně plochy a koridory, jak mu zákon ukládá, a upustit od snahy určovat charakter území a výšku zastavění, protože je to pod jeho rozlišovací měřítko 1:10 000, kde jeden centimetr se rovná 100 metrů. Jak chcete v územním plánu řešit, jestli je zástavba vysoká tři, šest nebo deset pater, když je to rozdíl jednoho nebo dvou milimetrů na plánu o velikosti 3x3 metrů?

Jaké lokality jsou podle vás nyní vhodné k výstavbě a jiné zásahy developery a které by naopak měly být ušetřeny?
Určitě jsou vhodné k výstavbě všechna ta rozsáhlá prázdná území po fabrikách o kterých se desetiletí mluví a stále tam nic není, Holešovice, Libeň, Karlín, Vysočany, Žižkov, Smíchov atd., jak je i metropolitní plán správně preferuje. Naopak je třeba chránit starší vrstvy zástavby před demolicemi a centrum před další dopravní a komerční zátěží. Město má své letokruhy a ty je třeba ctít, je to naše paměť. Jsou velice nebezpečné precedenty bourat zdravé domy na Václavském náměstí a jeho okolí jen proto, že tam prodáte metr čtverečný dvakrát dráž než v Letňanech. Praha má své volné rozvojové plochy jak v širším centru, tak na okrajích, které jsou často jen noclehárnami a tragicky jim chybí vlastní polyfunkční komerční a kulturní stavby, které by uměly zachytit nápor ze Středočeského kraje.

Je podle vás současný stav městské zeleně v centru Prahy vyhovující?
Děkuji za tuto otázku, je tragický. Bydlím u Staroměstského náměstí a s dětmi chodíme do parku a na hřiště nahoru na Letnou, do Stromovky nebo na Štvanici, tedy na Prahu 7. Taky je to vidět na mapách imisí a horka, Staré a Nové Město mají nejhorší kvalitu ovzduší v Praze, úplně nejhorší je to u magistrály na Florenci.

Jaký odhadujete vývoj rozvoje parků a zelených ploch v centru do budoucna? Podívejme se například na nejužší centrum, jako Staré a Nové Město a Malou Stranu. Která místa si podle vás zaslouží více péče?
Dle metropolitního plánu na to naši plánovači úplně rezignovali, dokonce ukusují z Petřínských sadů, strahovských zahrad a bastionů, ruší hřiště v Masné a Na Františku. Já pevně věřím, že se to podaří do finální verze principiálně zásadně změnit, plochy na rozvoj parků v prostoru od Štvanice k Muzeu jsou obrovské a jsou v závazných podmínkách nadřazených zásad územního rozvoje. To, že metropolitní plán nadbíhá developerům v investiční exploataci centra, vnímám jako zradu na veřejném zájmu 99 procent obyvatel centra.

Přesuňme se k problematice bydlení v centru Prahy. V současnosti dochází v centru Prahy k zajímavému jevu, kdy starší byty stojí více než stejně velké byty v novostavbách. Ceny totiž často určuje výhled a podobné faktory. Je to běžný jev evropských metropolích?
V Pařížské se dnes byty obchodují za 400 tisíc za metr čtverečný a přitom v nich nikdo nebydlí, projděte se večer po setmění Starým Městem a uvidíte město duchů, 2/3 bytů jsou fakticky prázdné. My tu nemáme nedostatek bytů, jak si developeři stěžují, lidé je ale prodali spekulantům a ti už je často ani nepronajímají, mají je místo zlata, jejich cena na rozdíl od úroků v bance stále roste. Praha sleduje ceny v Paříži, Londýně nebo New Yorku.