Našla jsem se v herectví, diplomacii i v politice, říká Vášáryová. Dnes slaví sedmdesáté narozeniny

"Politická pozice byla nejnáročnější. V divadle hrajete text, který napsal někdo jiný, jen ho tlumočíte. V diplomacii jste úředník. V politice jste sám za sebe, to je velká výzva," uvedla Vášáryová.

Českým divákům je známá například ze snímku Postřižiny režiséra Jiřího Menzela. "Drama lze natočit jednoduše, ale komedii, hlavně takovou jemnou a inteligentní, to se točí těžko," vzpomíná herečka. Dodala, že za herecké kariéry ji nejvíce naplňovali lidé, s nimiž pracovala.

"Původně jsem měla být matematičkou, poté socioložkou. Vyhodili mě z univerzity, nakonec mi dovolili to (studium) dokončit. Divadlo bylo východiskem," uvedla Vášáryová. Dodala, že i v herectví by udělala více, ale její velké filmy skončily za komunismu v trezoru.

"Já jsem z antikomunistické rodiny. Mě vyslýchala StB, když mně bylo šest nebo sedm let. Ptali se mě, jakou řečí mluvíme doma, protože máma byla Němka, a kde má otec schované knihy. Já i má sestra jsme od dětství byly trénovány, co smíme a co nesmíme říct," řekla sestra populární slovenské herečky Emílie Vášáryové.

Po pádu komunistického režimu v bývalém Československu se Magda Vášáryová stala velvyslankyní v Rakousku. Později byla slovenskou velvyslankyní v Polsku, zastávala také post státní tajemnice (náměstkyně) na slovenském ministerstvu zahraničí či poslankyně slovenského parlamentu.

V současnosti Vášáryová stojí v čele nejstaršího slovenského ženského spolku Živena a je také členkou správní rady nevládní Slovenské společnosti pro zahraniční politiku, kterou v minulosti zakládala. Zahraniční politikou se zabývá i v současnosti, byť v ní aktivně již nepůsobí.

Vášáryová soudí, že země střední Evropy pochybily, když při migrační krizi, které čelila EU v roce 2015, nenabídly větší pomoc při zvládnutí přílivu uprchlíků. "Měli jsme možnost se vyhrabat z takového náhledu, že se Středoevropany je pouze problém. Samozřejmě jsme ale nemohli přijmout tolik lidí jako Německo," řekla Vášáryová.

Středoevropské státy se postavily také proti přerozdělování uprchlíků mezi členské státy EU na základě povinných kvót. Slovensko a Maďarsko podaly proti zmiňovanému rozhodnutí žalobu, kterou unijní soud loni zamítl.