Reakce jsou většinou pozitivní, lepší, než aby šla do šrotu, říká majitel garáže s tramvají na střeše
Už více než týden vyvolává rozruch šestnáctitunový tramvajový vůz na garáži u jednoho z domů v jihlavské Lidické kolonii. Zásluhu na tom má sdružení Za záchranu historických trolejbusů a autobusů, které ho chtělo primárně zachránit před kovošrotem.
Vyřazenou tramvaj číslo 166 z Olomouce zaparkovalo občanské sdružení Za záchranu historických trolejbusů a autobusů na střechu garáže v Jihlavě. Členové chtěli tramvaj zachránit před likvidací, ale ve svém hangáru v Telečské ulici pro ni neměli místo a navíc tam nejsou koleje. Navíc by ji tam nikdo neviděl. „Tak jsme vymysleli tohle," říká Luděk Bohuňovský, jeden z členů spolku a majitel dotyčné garáže.
Sdružení se již dvacet let věnuje záchraně starých vozů "na gumových kolech", ale tramvaje zatím odmítalo, protože je v Jihlavě nemá kde provozovat. Tramvajová doprava totiž ve městě skončila v roce 1948, nahradily ji trolejbusy.
Starší české tramvaje se podle Bohuňovského ještě dají prodat třeba do východoevropských států. Olomoucký dopravní podnik dával nyní k dispozici tři a o tu poslední, vyrobenou před jednatřiceti lety, nikdo zájem neprojevil. „Tramvaj nám tak vlastně trochu vnutili, nebyl čas se moc rozhodovat,“ usmívá se Luděk Bohuňovský. „Řekli jsme si ale, že je škoda, aby skončila ve šrotu, když nemá žádné závady a je provozuschopná.“
Podotkl také, že jde o tramvaje značky Tatra T3 vyráběné na našem území od 60. let. Je to také nejrozšíření tramvaj na světě, známá svoji spolehlivostí a relativně snadnou údržbou.
Do nějaké zahrady sdružení tramvaj odstavit nechtělo, protože by v hlíně a trávě odspodu rezavěla. „Když jeden kolega řekl, ať to dám na garáž, tak jsme se prvně všichni chytali za hlavu, jaký je to nesmysl,“ vzpomíná Bohuňovský. Ale statik proti nápadu překvapivě nic neměl a ještě poradil, jak na garáži připravit potřebné nosníky. Na ně pak tramvaj osadil jeřáb. Kvůli tomu bylo nutné na magistrátu zařídit uzávěru ulice, žádná další povolení nebylo potřeba řešit.
„Reakce jsou různé. Ti, co mají k tematice vztah, se vyjadřují jednoznačně pozitivně. Ale i veřejnosti jsou také vesměs pozitivní, odhaduji, že sedmdesáti až osmdesáti procentům se to líbí,“ uvažuje Bohuňovský. „Chápu, že někomu se to líbit nemusí, ale nejsme v památkové zóně, že by to někomu vadilo ve výhledu.“ Každopádně pozornost to vzbudilo, hned při příjezdu jeřábu bylo na místě asi padesát lidí, někteří si přinesli židličky.
Tramvaj je pořád plně funkční. „Svítí to, troubí to, bliká to,“ řekl Bohuňovský. Teď jde o to, jak tramvaj využívat dál, členové sdružení se v ní možná budou scházet. Ale interiér kvůli tomu předělávat nebudou. „Uvažujeme, že z vozu uděláme klubovnu. Ale nevím, co bude za deset, za 15, za 30 let... Třeba se ta tramvaj ještě jednou na koleje podívá," poznamenal na závěr.
