Na opravu pařížské katedrály Notre Dame přispěli i Češi. I kapka v moři je podle organizátora sbírky důležitá

„Považovali jsme za morální povinnost přispět alespoň malým dílem k záchraně této cenné památky světového dědictví,“ uvedl generální ředitel NTM Karel Ksandr. Zároveň připomněl historické propojení katedrály s českými dějinami. Z hořící katedrály byla zachráněna domnělá trnová koruna Krista, jejíž části získal císař Karel IV. a uložil je do korunovačních klenotů a relikviářů uchovávaných ve Svatovítském pokladu.

Sbírka měla význam především symbolický. „Rekce české veřejnosti na sbírku, kterou NTM ve spolupráci s Českou filharmonií uspořádalo, byla překvapující. Těší nás, že katedrála nyní bude opět otevřena veřejnosti, a to i díky příspěvkům z celého světa, které jsou krásným důkazem lidské solidarity v oblasti kultury,“ dodal Ksandr.

Obnova katedrály stála miliardy korun, a český příspěvek představoval malou část celkové částky. Přesto podle organizátorů sbírky šlo o důležitý projev solidarity a zájmu o světové kulturní dědictví.

Velkolepé znovuotevření

Notre-Dame se po rozsáhlé rekonstrukci nyní znovu otevírá veřejnosti. Její obnova byla výsledkem globálního úsilí a příspěvků z celého světa, což podle Ksandra ukazuje, jak může společná snaha ochránit kulturní hodnoty překonat hranice jednotlivých států. Podle Elysejského paláce se na opravu katedrály vybralo celkem přes 840 milionů eur (zhruba 21 miliard korun). Celá částka nebyla vyčerpána, nicméně část budovy zůstává pod lešením a rekonstrukce budou pokračovat ještě asi tři roky.

Na slavnostním znovuotevření, které proběhlo v sobotu večer, se setkali světoví lídři. Dorazil například zvoloený prezident Trump, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský nebo britský princ William. Účast potvrdili také prezidenti Německa Itálie, Chorvatska, Polska, Estonska a prezidentky Kosova, a Gruzie.