Ústavní právníci: Zatím není důvod žalovat Zemana pro velezradu
Prezident Miloš Zeman podle ústavních právníků zatím neprovedl nic, kvůli čemu by mohl být žalován pro velezradu. Ústavní experti z Karlovy univerzity se na tom dnes shodovali v debatě o petici, podle níž by měli senátoři obžalovat Zemana za jeho kontroverzní výroky k válce na Ukrajině, za zpochybňování sankcí EU vůči Rusku za anexi Krymu, postoj k Číně a slova o vyhladovění Senátu.
„Žaloba pro velezradu nejenže nemůže projít, ale je neoprávněná," uvedl Ján Gronský. Podle něj se Zeman „pohyboval a pohybuje na hraně své ústavní role" a jeho mluvčí musí každý týden vysvětlovat, co hlava státu některými výroky myslela.
Jan Wintr označil kritizované Zemanovy výroky za "nevhodné", za velezradu je nepovažuje. Podle něj byla pochvala čínského systému spíše hodnotícím soudem. Podobně u výroků k rusko-ukrajinskému konfliktu by bylo třeba prokázat, že jsou myšleny jako podněcování k útočné válce. Ani podle Jana Kudrny neznamenala Zemanova slova ohrožení svrchovanosti a celistvosti republiky nebo jejího demokratického řádu, tedy jednání zákonem popisované jako velezrada. „Když prezident pochválí představitele hostitelské země, nemyslím, že chystá státní převrat," poznamenal k Zemanově pobytu v Číně.
Jan Kysela nastolil otázku, zda by za velezradu mohlo být pokládáno i Zemanovo odmítání jmenovat některé profesory, tedy nenaplnění kompetencí hlavy státu. Výrok o vyhladovění Senátu tím, že by od státu nedostal peníze, byl podle Kysely "spíš hloupý" a na úrovni bolševického rozpuštění parlamentu. Podle Kysely je třeba vzít v potaz, že Zeman tato slova řekl svým voličům v Krnově, nikoli poslancům při schvalování rozpočtu.
Ani podle Václava Pavlíčka se prezident nedopustil ústavního deliktu. Podle něj se Zeman nezpronevěřil svým stanoviskům z prezidentské kampaně, v níž ho peticí podpořilo desetinásobně více příznivců, než kolik jich nyní navrhuje jeho obžalobu z velezrady.
Senát se bude bude peticí zabývat na svém zasedání vzhledem k tomu, že ji podepsalo na 11.000 obyvatel, tedy více než požadovaný počet pro projednání na schůzi horní komory.
Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová pochybuje o tom, že by žaloba byla přijata, i kdyby byl její obsah "pádný a nezpochybnitelný". Připomenula, že návrh by muselo podat nejméně 27 senátorů a k Ústavnímu soudu by doputoval v případě, že by s ním souhlasily tři pětiny poslanců a senátorů.
Zdroj: ČTK
Foto: wikipedia.org, Michał Józefaciuk
