Vláda problém vysokých daní na e-cigarety nevyřešila, pouze ho odsunula, říká prezident komory

Vláda podle něho tyto hlasy vyslyšela jen částečně – od skokového zvýšení od příštího roku sice ustoupila, na původně zveřejněnou rekordní daň se chce ale postupným zvyšováním dostat během pár let. Zdanění tak bude podle Hrdličky násobně vyšší než navrhuje Evropská komise. Důsledkem bude nekonkurenceschopnost místního trhu a výrazné zdražení pro zákazníky. Ti zároveň vzhledem k nastavení daně nebudou motivováni k tomu, aby přecházeli k alternativám a redukovali zásadní škody, které na jejich zdraví má kouření. 

Zaskočil vás vládní návrh nebo navrhovaná výše daně?
Když vláda zveřejnila svůj úmysl zdanit náplně do e-cigaret 10 korunami za 1 mililitr, mysleli jsme si, že se jedná o tiskovou chybu. Byla by to likvidační daň, ta nejvyšší v celé Evropské unii. Naprosto jsme nechápali, proč to vláda navrhuje.

O kolik by při takové sazbě náplně zdražily?
Jedna běžná lahvička by musela zdražit o 121 korun! Přitom její současná průměrná cena je někde okolo 80 korun, konečná cena by tedy nově byla přes dvě stovky. A to nemluvím o nákladech, které provozování administrativy spojené se spotřební daní přinese výrobcům a prodejcům. Šlo bez přehánění o návrh, který by trh s e-cigaretami zlikvidoval.

Byla podle vás vůbec tato výše nějak obhajitelná?
Podle mých informací vycházelo ministerstvo financí z toho, že ekvivalentem krabičky cigaret jsou 2 mililitry náplně. Proto zvolili tuto sazbu. To je ovšem mimořádný omyl. Neexistuje jednoduchý vzorec, který vám porovná papírové cigarety a náplň. Záleží především na obsahu nikotinu v náplni, což tento návrh zcela ignoruje. Daň je plošná a obsah nikotinu neřeší.

A podařilo se vyjednat nějaký kompromis? Koalice totiž uvedla, že tato daň bude nabíhat postupně.
Ano, částečně jsme v jednání uspěli. V prvním roce bude daň „jen“ 2,50 Kč na mililitr a poroste na konečnou sazbu další tři roky až na obávaných 10 korun. To ovšem znamená, že už v roce 2026 budeme mít nejvyšší daň v EU, tedy 7,50 – a trh v Česku začne kolabovat. 10 korun v roce 2027 bude definitivní konec.

Proč? Jak jsou na tom z hlediska daní okolní země?
V současnosti má Slovensko a Rakousko nulou daň, Polsko má v přepočtu daň 2,60 na mililitr, Německo zhruba 4 koruny a bude ji asi dále zvyšovat. Takže příští rok budeme nekonkurenceschopní vůči Slovensku, za dva roky vůči Polsku a v roce 2027 i vůči samotnému Německu.

Myslíte, že si spotřebitel pro lahvičky s náplněmi do ciziny pojede?
Samozřejmě, že ano. Když jsou Češi schopni jezdit do Polska pro potraviny s krátkou trvanlivostí, které jsou levnější o pětinu, proč v cizině by nekoupili náplň dvakrát nebo třikrát levnější? Její trvanlivost je přes dva roky. Stát přijde nejen o spotřební daň samotnou, ale i o výnosy z DPH a dalších daní a odvodů, které platíme už dnes. A co si nedovezou, to si umíchají sami z volně dostupných a nezdaněných složek. Je to kvůli lidskému zdraví i výnosům státního rozpočtu neuvěřitelně krátkozraká politika.

Vláda v květnu mluvila o tom, že se inspiruje návrhem evropské směrnice. Je to pravda?
Bohužel není. Směrnice, tedy její návrh, počítá s oddělením slabších a silnějších náplní. Ty silnější mají mít daň přes 7 korun, slabší 2,40. Proč mají mít zrovna Češi nejvyšší daň, to prostě nepochopím. Proto navrhujeme, aby se z daňové povinnosti buď oddělily náplně bez nikotinu, nebo aby se alespoň vytvořily dvě sazby podle evropského vzoru. Je škoda, že to vláda neudělala. 

Kolik uživatelů elektronických cigaret nyní v Česku je?
Celkem je to přes 10 % populace, ale denních uživatelů je zhruba polovina. Je to v evropském kontextu relativně vysoké číslo.

Jak je to s jejich škodlivostí v porovnání s klasickými cigaretami?
Výzkumu škodlivosti se nejvíce věnují ve Velké Británii. Jejich ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s prestižními univerzitami provádějí série studií a výzkumů. Dlouhodobě se shodují, že elektronické cigarety jsou o 95 % méně škodlivé než kouření tabáku. Takže – nejsou bez rizika, ale rozdíl mezi nimi je zcela zásadní. Zároveň je nutné poznamenat, že jsou e-cigarety nejúčinnějším nástrojem při odvykání kouření – snižují škodlivost, umožňují postupné snižování přísunu nikotinu, ale také pomáhají kuřákům pomalu překonat pocit rutiny, kterou s cigaretou měli.

Nehrozí, že by řada uživatelů e-cigaret přešla kvůli zdražení ke klasickým cigaretám?
Tato obava je velmi aktuální. Data jednoznačně ukazují, že kdyby v Česku došlo k velkému zdražení e-cigaret, hrozilo by, že se uživatelé vrátí ke kouření tabákových cigaret. Již průzkum Ipsos z konce minulého roku ukázal, že v případě zdražení e-cigaret by se 22 procent vaperů vrátilo ke klasickým cigaretám. 17 procent uživatelů by si náplně míchalo samo z volně dostupných nezdaněných výrobků a 13 procent lidí by pak shánělo náplně na černém trhu. To vše jsou nežádoucí reakce, a to jak z pohledu tržního chování, tak zdravotních rizik pro uživatele. Při plánovaném vyšším zdražení budou čísla rozhodně horší.

Aktuálním tématem je užívání e-cigaret mladistvými. Co si tom myslíte?
Elektronické cigarety, stejně jako jakýkoliv jiný nikotin, děti a mladí lidé užívat nesmí. Za žádnou cenu. Podobně to platí pro všechny nekuřáky. Bohužel se tak děje, mladí rádi experimentují. Platí to o vapingu, cigaretách, alkoholu či ještě horších věcech. Na druhou stranu někdy bývají názory zkreslené. Zmíněný průzkum Ipsos ukázal, že dva ze tří vaperů s užíváním začínají až po 25. roce života, přičemž tomuto rozhodnutí v 92 procentech případů předchází konzumace jiných tabákových nebo nikotinových výrobků. Podle mě je potřeba přísně dodržovat a vymáhat zákaz prodeje lidem mladším 18 let, což je role státu. A stejně tak je to otázka informovanosti a vzdělání, kde stát žádné reálné snahy nevyvíjí. A pochopitelně je to i věcí výchovy a rodiny.