Studie: Omezení slevy na manžela by mohlo vést k dřívějším odchodům do důchodu

Vyplývá to ze studie think-tanku IDEA při CERGE-EI. Vědci v ní analyzovali dopady změn daní a povinných odvodů zaměstnanců, jak je navrhuje vládní konsolidační balíček. Informovala o tom dnes Akademie věd ČR v tiskové zprávě.

Studie zkoumá dopady konsolidačního balíčku ve srovnání se současným daňovým systémem i se stavem před zrušením tzv. superhrubé mzdy v roce 2021. Zároveň se zabývá vlivem změn na motivaci k práci.

Z analýzy omezení daně na manžela či manželku s nižšími příjmy podle vědců vyplývá, že slevu na manželku častěji využívají muži než ženy. V systému z roku 2023 má na tuto slevu nárok zhruba 172 tisí zaměstnanců, respektive rodin, kde je jeden z manželův zaměstnání a druhý má nízké příjmy. Více než desetinu tvoří domácnosti důchodců a lidí v předdůchodovém věku, kde jeden z manželů pracuje, zatímco druhý ne. Ve věkové skupině nad 55 let, kde mohou být manžel či manželka starší, má na slevu nárok 20 tisíc zaměstnanců.

Vládní konsolidační balíček podle studie zvýší průměrné odvodové zatížení práce o 0,45 procentního bodu pro téměř 95 procent zaměstnanců. Nejvíce se změny dotknou zaměstnanců s příjmy okolo 30 tisíc korun měsíčně, kteří zároveň přijdou o slevu na manžela či manželku s nízkými příjmy. Těm vzroste odvodové zatížení o více než pět procentních bodů.

Studie analyzuje také změny tzv. mezních daňových sazeb, které jsou důležité pro pracovní motivaci. „U mezních sazeb se počítá, jakou mají zaměstnanci motivaci snažit se zvýšit svůj příjem, tedy vydělat si třeba dodatečných 1000 korun. Dodatečné náklady práce nastávají, třeba když si zaměstnanec zvýší úvazek nebo najde další práci. A ta mezní daňová sazba říká, kolik z těchto dodatečně vydělaných odvede na dani z příjmu a na odvodech na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem a zaměstnavatelem," řekla spoluautorka analýzy Klára Kalíšková.

Zavedením změn konsolidačního balíčku vznikne podle vědců v daňovém systému skupina zaměstnanců s příjmy mezi tří až čtyřnásobkem průměrné mzdy. Tato skupina bude čelit mezní daňové sazbě přes 50 procent. To je více než u lidí, kteří vydělávají více než čtyřnásobek průměrné mzdy. Právě zaměstnanci s nejvyššími příjmy budou čelit nižší mezní sazbě než většina ostatních zaměstnanců.

„Je to proto, že na čtyřnásobku průměrné mzdy je strop pro odvody na sociální pojištění, z příjmů nad tuto hranici se odvody již neplatí. Tím, že vládní balíček posune hranici pro vyšší daňovou sazbu na trojnásobek průměrné mzdy, tak pak lidé mezi tří a čtyřnásobkem průměrně mzdy budou platit vyšší daně než ti s vyššími příjmy, protože pro ně ještě strop na sociální pojištění neplatí," řekla Kalíšková.