Pondělí, 24. října 2022, 08:35
Martin Fenin je pětatřicetiletý bývalý český profesionální fotbalista a reprezentační útočník. Na klubové úrovni na sebe upozornil především v dresu bundesligového Frankfurtu, kde odehrál devadesát zápasů a vstřelil čtrnáct gólů. U české veřejnosti má Fenin pošramocenou pověst kvůli častým průšvihům. V posledních letech naskakoval za pražské Řeporyje, v minulých dnech oznámil začátek spolupráce s organizací Oktagon a chystá se na zápas MMA.
Jak se zrodil nápad, že se staneš MMA zápasníkem?
Bylo to vlastně strašně vtipné a nečekané. V červnu pořádala organizace Oktagon MMA první zápasy ve Frankfurtu. Tehdy mi napsal promotér Ondra Novotný, že by se se mnou chtěl sejít, abych jim pomohl s Frankfurtem v rámci nějakých kontaktů.
Na té schůzce se tě zeptal, jestli chceš zápasit?
Bylo to den před turnajem, který se pořádal v O2 areně, ta schůzka byla na hotelu. Já tehdy MMA ani nesledoval, věděl jsem, kdo je Vémola, ale nesledoval jsem to. Přišlo mi strašně fajn, že po mně chtějí pomoct s Frankfurtem, protože to město je moje srdeční záležitost. Přijel jsem na schůzku a tam už byl kromě Ondry Novotného i Pavol Neruda, mluvili jsme hlavně o tom Frankfurtu a mezi řečí se mě zeptali, jestli nechci bojovat. Já jsem jim řekl, jestli se náhodou neposrali, že si to nedokážu představit. Oni ale naléhali a představili mi projekt, který by se měl odehrávat v Německu, čímž mi zahráli na city i kvůli fanouškům, zmínili, že by to mělo být zdokumentované, takže jsem z toho hotelového pokoje odcházel rozhozený. Doma jsem to řekl ženě a ta mi okamžitě řekla, ať do toho určitě jdu.
Máš zkušenosti s nějakými bojovými sporty?
Vůbec. To je další sranda.
Pral ses někdy aspoň na ulici nebo v hospodě?
Samozřejmě. S Palem i s Ondrou jsme si dělali srandu, že jak se dělají těm zápasníkům ty statistiky ve smyslu kolik mají zápasů a kolik výher a kolik proher, tak já mám vlastně jednu výhru a jednu prohru. První můj průšvih v kariéře byl v Kozičce v roce 2008 po mistrovství Evropy. No a pár měsíců zpátky jsem dostal na hubu v Barceloně, kdy celá republika potom viděla, že jsem skončil ve vězení, takže mám statistiku 1:1.
Znamená pro tebe něco, že zápas proběhne nejspíš v Německu?
V Čechách je mi už jedno, co si o mně lidi myslí, protože tady už si o mně lidi po všech mých průšvizích myslí, že jsem bůhvíco. Ale v Německu mi na tom záleží, protože tam mě mají lidi rádi. Vnímání mojí osoby v Německu a v Čechách je jako den a noc. Ale jak už jsem řekl, moje žena to rozlouskla. Ona mi totiž řekla doslova, že bych byl debil, kdybych do toho nešel. Touhle blbou hláškou to vlastně spustila. Beru to jako jedinečnou šanci v tomto věku ještě něco dokázat.
Zároveň jsi už říkal, že ti manželka nevěří, že to zvládneš. Proč si myslíš, že to tak je?
Jsme s manželkou tři roky, máme spolu krásnou dcerku, ale ona mě poznala v době, kdy jsem v podstatě už nežil život profesionálního sportovce. Ona ví a vidí, že jsem asi něco někde hrál, ale nezažila mě v nějakém profi režimu. Člověk když přestane hrát fotbal, tak to vypadá všelijak, a to i před tou ženou. Ona mi řekla, že si myslí, že tohle nemám šanci dát. Bylo to od ní upřímný, ale zároveň je to pro mě hnací motor. Jak už jsem říkal, mělo by to být i zdokumentované, takže až to všechno skončí, budu moct mojí dceři ukázat, že táta hrál fotbal a pak ještě dokonce zápasil v MMA, takže já to beru jako výzvu.
Hraje roli i finanční motivace?
Ta tam samozřejmě je, ale tohle není žádnej vymrdanej Clash of the Stars, kam si člověk jde udělat fotky na Instagram. Tohle je dlouhodobý projekt, do kterého musím vstoupit s profesionálními trenéry. Jdu prostě s kůži na trh. MMA sport je v Německu dost nedoceněný v tom, co tomu ti sportovci musí obětovat, v Čechách je ta situace naopak o něco lepší.
Nastupuješ pořád za Řeporyje?
Nenastupuju. Asi dva nebo tři měsíce jsem se vymlouval na zdraví a tajil jsem to, že se chystám zápasit, protože jsem měl podepsanou smlouvu, ve které stálo, že se to nikdo nesmí dozvědět do oficiálního oznámení. Teď si nemůžu dovolit si zranit vazy v kotníku nebo třeba koleno, takže teď nemůžu riskovat, že bych za Řeporyje nastupoval.
Co se teď děje? Co všechno předchází tomu velkému zápasu?
To řeší kluci z Oktagonu. Oni hledají soupeře, což by měl být nejlépe nějaký bývalý bundesligový hráč podobně jako já, aby to bylo zajímavé i pro fanoušky. Vím jen to, že zápas by měl být příští rok v červnu.
Ve Frankfurtu?
Kéž by. To se odvíjí i od soupeře nebo dostupných prostor, což neovlivním. Bylo by skvělé, kdybych za sebou měl frankfurtské fanoušky, protože ti mě mají rádi. Ale to je na klucích z Oktagonu, já jen řekl, že to nechci dělat v Čechách.
Máš už nějaký tip na soupeře?
Když jsme se o tom bavili s klukama, tak by to za mě byl ideálně někdo z konkurentů Frankfurtu, takže někdo z Dortumndu, Schalke nebo třeba Kaiserslauternu. Teď mám sice celkem fajn ohlasy, ale úplně nevím, jestli je MMA v Německu už vnímané tak dobře jako v České republice, kde už máme vyprodané O2 areny a víme, že to dělají sportovci, kteří opravdu dřou, ale v Německu je to ještě vnímané trošku jako násilí, takže nevím, jak budou fanoušci reagovat. Bylo by nejlepší, kdyby proti mně stál někdo ze soupeřů Frankfurtu, aby lidi mohli eventuálně i fandit.
A kdyby sis mohl vybrat soupeře ty sám? Napadá tě někdo?
Z fleku mě napadá Kevin Großkreutz z Dortmundu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
