Prezidentští kandidáti většinově odmítají, že by vyhlásili plošnou amnestii

"Udělení plošné amnestie mohu jednoznačně vyloučit," uvedl podnikatel Karel Janeček. Milost by uděloval jen ve výjimečných individuálních případech a "rozhodně ne v tichosti". Dodal, že každý takový akt by veřejně a transparentně odůvodnil.

Podle Aleny Vitáskové, bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu, má Česko s plošnou amnestií neblahé zkušenosti z doby prezidentů Václava Havla a Václava Klause. Poznamenala, že se touto otázkou pečlivě zabývá, a to i díky činnosti v jejím institutu, který se věnuje ochraně lidských práv a svobod. "O omezeném rozsahu amnestie uvažuji," podotkla.

Generál Petr Pavel v plošné amnestii nevidí žádný smysl. "Pokud jde o individuální milosti z humanitárních či výjimečných důvodů, když například dojde k justičnímu omylu, tak to vnímám jako opodstatněné, ale rozhodně ne jako nástroj, který staví prezidenta nad soudy," uvedl. Dodal, že vlastní podmínky udělování milostí by si nestanovil.

Plošnou amnestii nechystá ani odborový předák Josef Středula, protože v současné době k jejímu vyhlášení nevidí důvod. Milost považuje za výjimečný nástroj, který je zároveň pojistkou. "Klíčové pro její udělení by měly být humanitární důvody, například pokud je někdo v situaci, že už dlouho žít nebude. V takovém případě může být lépe, pokud by mohl dožít mezi blízkými, a ne ve vězeňském zařízení," napsal. Při udělování milostí by podle něj měla být velmi těsná spolupráce prezidenta, premiéra a ministra spravedlnosti.

Ani bývalý rektorka Danuše Nerudová by nevyužila právo na vyhlášení plošné amnestie. "Udělovala bych pouze individuální milosti pro pachatele méně závažných trestných činů, a pouze v humanitárních případech, jako jsou vážná a nevyléčitelná onemocnění," uvedla. Prezident má podle ní budovat důvěru ve spravedlnost, každou milost by proto velmi pečlivě posoudila a svá rozhodnutí veřejnosti vždy odůvodnila. Nerudová zkritizovala udělení milosti šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, odsouzenému za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana označila za facku všem slušným lidem.

Senátor Marek Hilšer uvedl, že pro plošnou amnestii nevidí v této chvíli žádný důvod. Pravomoc udělovat milosti by prezidentovi ponechal pro mimořádné situace zejména humanitární povahy. Zeman podle něj zašel při udělení některých milostí daleko za hranice právního státu a dobrých mravů. "Podmínky, které kdysi vyhlásil, nedodržel. Omilostněním člověka ze svého blízkého okolí tak zpochybnil samotné poslání prezidentských milostí a rovnost občanů před zákonem," podotkl Hilšer.

Podle senátora Pavla Fischera je každá milost individuálním příběhem, který musí prezident posuzovat jednotlivě a vyžaduje to od něj, že si na to udělá čas. "Způsob, jímž prezident Zeman pojal milosti, bych co nejrychleji opustil. Slova, jimiž vysvětlil své rozhodnutí udělit milost trestně stíhanému šéfovi Lesní správy Lány (Balákovi), byla totiž za hranou," uvedl. Napsal, že Zeman si popletl ústavní funkce a udělení milosti vysvětloval, jakoby byl odvolací soud. Podle Fischera tím porušil dělbu moci ve státě.

ČTK anketou oslovila prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu oslovených lidí.