KOMENTÁŘ: Václavák a co pak?
Jako, lidi, sešlo se vás na Václaváku hodně, ale bude to k ničemu, když si neuvědomíme pár věcí.
- Babiš bere utáhnutí finančních kohoutků pro svou firmu, jako útok na Českou republiku od EU. Tedy, ten člověk už se vnímá jako vlastník našeho státu, kdo to nechápe nyní, nepochopí to ani v budoucnu. Mračna lidí na náměstích a stadionech ho nedonutí podat demisi nebo byť jen připustit střet zájmu, protože přece vyhrává volby. Proč?
- Protože ten člověk má absolutní pravdu! Demokratická společnost stojí a padá na volebním právu a svobodě vyjádření. Dokud bude vyhrávat volby, z politiky nezmizí. On ne. Nedá se mu upřít vůle a ambice a o to důležitější je nutnost vystavit mu stejně silný protipól, který si sáhne i do jeho řad. Jak?
- Už nefungují staré pořádky a dokud budou chtít všichni přihřívat polívčičku sami za sebe, nebude z toho nakonec nic. Jako možné východisko vidím spojení opozičních sil v jeden celek, který bude obsahovat velmi široké spektrum a oblasti, které voliče zaujmou z více stran. Bude jasné, že to nedělají jen kvůli vlastním potřebám nebo přesvědčením, ale že jsou ochotni pracovat skutečně pro lidi i v relativně nesourodé skupině. Komunisti by tam tedy nebyli, ti ať si postupně uhnívají odspoda. SPD taky ne, protože dobrovolně si nechcete "transplantovat rakovinu". Kdo by tam naopak být měl jsou ČSSD, když už ne kvůli jejich síle nesíle, tak z historické slušnosti. Ale je to spíš jejich volba. A co ještě?
- Musíš volit vo*e! Protože tady je to místo, které jediné může Babišovi zlomit vaz. Notoričtí nevoliči a odpůrci hlasovacích uren budou muset srazit půlky stejně jako líní kecalové a hospodští remcalové, u kterých skutek často utek.
