„Migrační pakt není jako celek dobrý, je potřeba na něm ještě výrazně zapracovat. Nemluvě o tom, že řeší jen důsledky migrace, ale ne její příčiny, a ještě úplně rezignuje na návratovou politiku,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků kandidát na europoslance za SPOLU Ondřej Krutílek (ODS). Ten se v různých pozicích na „evropské půdě“ pohybuje už zhruba dvacet let a patří mezi přední české insidery na „Brusel“. Podle něj je potřeba lidem vysvětlovat, jak se často pro ně vzdálená témata projednávaná europoslanci propisují do běžných životů lidí v tuzemsku.

Konec měsíce vždy patří novému dílu podcastu Pavlač. Ten nechybí také poslední dubnový den. Opět v něm najdete ohlédnutí za tím, co v uplynulých týdnech řešili lidé v regionech napříč Českem.

Od dospívání vsadil vše na jednu kartu – chtěl být profesionálním fotbalistou. Řeč je o dnes třiačtyřicetiletém Davidu Rozehnalovi, kterému se jeho risk vyplatil. Kromě reprezentačního dresu oblékal během své kariéry také dres belgických Brugg a později nastupoval také za velkokluby jako Paris Saint-Germain, Newcastle United a Lazio Řím. Jak vzpomíná na přesun z Hané do Belgie a čemu po ukončení kariéry věnuje nejvíce času? Nejen o tom se bývalý reprezentační fotbalista rozpovídal v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

Tragédie, ke které došlo na okraji Moskvy, nemusí být ojedinělou událostí. Podle egyptologa Miroslava Bárty může podobných útoků na etnické Rusy na jejich území přibývat. Nejen o tom mluví v dalším díle podcastu Nový svět, kterým provádí společně s Martinem Kovářem a Michalem Půrem. O stavu společnosti nejen u nás, ale také v Rusku, se rozpovídal v rozhovorovém seriálu Bez servítků na Drbně.

Už zhruba tři desítky let probíhá odstraňování starých ekologických zátěží, k čemuž se zavázal stát po revoluci. Podle letošním zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) je ale tempo pomalé, nestíhají se původně zamýšlené termíny a v některých lokalitách odstraňování zátěží způsobených za minulého režimu ani nezačalo. Podle Asociace sanačních společností bez změny koncepce a přístupu bude vypořádání ekologických závazků státu trvat ještě desítky let a v některých případech nemusí být dokončeno vůbec.

Zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky v Česku je podle Iniciativy pro zálohování nevyhnutelné. „Naším primárním vzorem jsou severské a pobaltské země. Každá země je unikátní a my ve výsledku musíme i tu inspiraci přizpůsobit naším podmínkám,“ říká Kristýna Havligerová z iniciativy. Nejen o tom, jak by celý systém mohl v případě zavedení fungovat a jaká je ideální výše záloh, se rozpovídala v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

Umělá inteligence v dnešní době dokáže napodobit mluvu člověka tak, že skoro nepoznáme rozdíl, říká docentka Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR. Softwaru k tomu stačí pár minut záznamu reálného mluveného projevu člověka. Banky by podle vědkyně měly ustoupit od hlasového ověřování identity svých klientů. Nejen o tom se Barbara Zitová rozpovídala v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

Poslední průzkum společnosti Ipsos potvrzuje, že pro zálohování PET lahví a plechovek jsou tři čtvrtiny Čechů. Podle lednových čísel se oproti číslům z průzkumu v listopadu loňského roku snížil podíl přesvědčených odpůrců z desetiny na pouhých šest procent. V podpoře zálohování je pro Čechy podstatná také řada dalších faktorů.

Neschopnost udržet dostatečnou teplotu obydlí, dluhy na energiích nebo vynakládání velké části svých příjmů na energie. To jsou jen některé podoby energetické chudoby, která trápí početnou část populace. Už na jaře 2021, před vypuknutím energetické́ krize, bylo v České republice v energetické chudobě přibližně 900 tisíc lidí, tedy 8,7 procenta populace, žijících v přibližně 500 tisících domácnostech.

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil chce vládě předložit návrh s možností zajištění abolice pro lidi, kteří by byli po ohlášeném zákazu kanabinolu HHC stíháni za držení produktů s touto látkou. Zabránit chce případným trestům vězení. V poslední době skončily po předávkování HHC v nemocnici také děti. Proto se vláda ve středu shodla na zařazení této substance na seznam zakázaných látek. Nařízení by mohla schvalovat tento týden. Po zákazu bude držení produktů s látkou trestné. Před zákazem varovala Asociace poskytovatelů adiktologické péče, která pracuje se závislými. V dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků doplnila její předsedkyně Helena Gherasim, že prohibice přináší další problémy. Zakázané látky totiž rychle nahrazují nebezpečnější substance.