Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Jak fungují referenda ve Švýcarsku?

 
pondělí, 19. března 2018, 12:16

V rámci debat o zavedení obecného referenda je často zmiňováno Švýcarsko jako příklad země, ve které referenda fungují. Bohužel, často ani ti, kdo na Švýcarsko odkazují, o reálném fungování referenda v této zemi nemají zcela jasno. I proto vnikl tento článek.

Druhy referend

Referenda lze obecně rozdělit do dvou kategorií: 1) referenda, kde se hlasuje o něčem, co již bylo schváleno v parlamentu (zákon, změna ústavy, vstup do nějaké mezinárodní organizace), a 2) referenda, která navrhují změnu zákona (ústavy) bez předchozího projednání v parlamentu. 

Švýcarsko má komplexní právní úpravu této problematiky a existuje několik kategorií referend.  Výsledek referenda platí bez ohledu na to, kolik voličů přišlo hlasovat, ale účast se i tak pohybuje nad 50 %. Vedle referend na federální úrovni ještě existují i referenda na kantonální a místní úrovni, jejich úprava se liší kanton od kantonu. Zajímavé je, že v některých kantonech také existuje možnost referendem odvolat kantonální parlament (tedy vypsat předčasné volby).

Švýcarské kategorie

První kategorií jsou povinná referenda, která musí být vypsána v případě, že parlament schválí změnu ústavy nebo vstup do nějaké mezinárodní organizace. V případě změn ústavy musí souhlasit jak prostá většina hlasujících, tak většina švýcarských kantonů.

Druhou kategorií jsou lidová veta. Toto referendum je vypsáno, pokud se podaří sebrat 100 tisíc podpisů během 100 dní od vyhlášení zákona, případně pokud o referendum požádá alespoň 8 kantonů. V tomto případě se hlasuje o zákonu tak, jak ho parlament přijal. Zákony jsou vetovány v cca 50 % případů. 

Poslední kategorií je lidová iniciativa. Prostřednictvím této mohou občané v referendu hlasovat o změnách federální ústavy. Paradoxně nelze hlasovat o změnách běžných zákonů, což vede k tomu, že v ústavě se řeší relativně nepodstatné věci, jako je například zákaz minaretů. Pro vyvolání referenda je nutné sebrat 100 tisíc podpisů během 18 měsíců.  Parlament a vláda mají poté poměrně dlouhou lhůtu na vyjádření se k návrhu. Mohou doporučit, jak hlasovat, případně předložit ke hlasování vlastní protinávrh. Existuje jen několik výjimek, o kterých nelze hlasovat (mučení, základní práva), jinak ale ani soudy ani parlament nemohou referendum po přijetí dostatečného množství podpisů zakázat.

Úkol pro politiky

Lidové iniciativy se mohou podávat ve formě nějakého věcného záměru (například zmenšit počet migrantů přicházejících do Švýcarska), v případě schválení pak je na parlamentu, aby tento záměr převedl do podoby ústavního zákona. Druhou možností je že se rovnou hlasuje o podrobném návrhu ústavního zákona. V obou případech je pro schválení návrhu získat jak většinu hlasujících, tak kantonů. Naprostá většina lidových iniciativ je neúspěšná, schváleno bylo ve Švýcarské historii jen cca 10 % návrhů.

Referendum v neděli

Zajímavé je i samotné konání referenda. Pro referenda jsou vyhrazeny čtyři neděle v roce, obvykle v březnu, červnu, září a listopadu, v případě nedostatečného počtu referend se může hlasovat jen ve třech datech. V tyto dny občané obvykle občané hlasují o několika otázkách v referendech najednou. Občané dostanou před hlasováním zásilku s hlasovacími lístky, podrobným vysvětlením témat, o kterých se bude hlasovat, a argumenty pro a proti. Referenda jsou pevnou součástí švýcarského politického systému. V poslední době se mírně zvýšil počet kontroverzních referend, což některé komentátory vedlo k tomu, že označili tento trend za nebezpečí pro švýcarský politický systém, který je založen na konsensu a dialogu. Naprostá většina Švýcarů si však podle průzkumů žádné omezení přímé demokracie nepřeje.

Bude fungovat?

Ve Švýcarsku přímá demokracie nepochybně funguje. Je však otázkou, jak přenosný je Švýcarský systém kamkoliv jinam, zkušenosti s přímou demokracií například v Kalifornii jsou výrazně horší. Aby přímá demokracie fungovala dobře, je totiž třeba mít dostatečně zodpovědné voliče.

Napsal(a) Michal Hejl | Foto pixabay.com
 


 

Kam dál?

Soud v Jihoafrické republice rozhodl, že Krejčíř může být vydán do...

sobota, 17. března 2018, 18:11

Čech Radovan Krejčíř může být vydán do České republiky. V pátek 16. března o tom rozhodl soud v Jihoafrické republice, kde si...

Populisté vyhráli. V Itálii uspěly strany ještě nedávno považované za...

pondělí, 5. března 2018, 09:42

V Itálii jsou sečteny asi dvě třetiny hlasů z nedělních parlamentních voleb. Podle agentury Reuters je téměř jisté, že žádná z...

ANALÝZA: Itálie dnes volí do parlamentu

neděle, 4. března 2018, 09:45

V Itálie dnes proběhnou parlamentní volby. Tyto volby mohou být velkým comebackem dlouholetého politického matadora Sylvia...

Slovenská policie v rámci vyšetřování kauzy zavražděného novináře...

čtvrtek, 1. března 2018, 10:24

Slovenská policie při raziích na východě země dnes zadržela italského podnikatele Antonina Vadalu, o kterém psal zavražděný...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

Nerad vzpomínám. Stále žiju současností a budoucností, říká majitel Koh-i-nooru Vlastislav Bříza

Patří mezi nejvlivnější Jihočechy, vybudoval holding Koh-i-noor a stále žije v Budějcích. Tak by se dal ve zkratce představit dvaasedmdesátiletý Vlastislav Bříza. Toho v exkluzivním rozhovoru vyzpovídala redakce Drbny.

Budějcká Drbna

Brno bude příští rok hospodařit s rozpočtem 15, 2 miliardy korun

Zastupitelé Brna dnes schválili rozpočet na rok 2019 s příjmy 13 miliard korun a výdaji 15,2 miliardy korun. Rozdíl z většiny pokryjí dotace z Evropské unie. Rozpočet proto bude vyrovnaný, celkové zdroje včetně příjmů budou také 15,2 miliardy korun. Město počítá s investicemi skoro pět miliard korun. Dluh města se sníží o 310 milionů korun, na konci příštího roku bude kolem 3,5 miliardy korun. Pro rozpočet zvedlo ruku 31 zastupitelů, šest bylo proti, a to čtyři z SPD a dva z ANO, 15 zastupitelů ANO se zdrželo.

Brněnská Drbna

Mladík prchající z ústavu chtěl vykrást večerku, místo toho se poranil

Vykrást večerku v jabloneckých Pasekách se pokusil mladý chlapec. Jenže jeho počínání zaregistroval všímavý soused a okamžitě přivolal policii.

Liberecká Drbna

FOTO: Uničovští strážníci si převzali nové pistole. Jsou od České zbrojovky Uherský Brod

Strážníci Městské policie Uničov si včera na prostějovské střelnici převzali nové pistole CZ P 10 C od České zbrojovky Uherský Brod.

Olomoucká Drbna

SJÍZDNOST: Zvýšený počet nehod. Dopravu na Vysočině komplikují uvízlé kamiony v kopcích

Na Vysočině od rána padá mokrý sníh. Silnice jsou po solení mokré nebo s rozbředlým sněhem, na vozovkách leží ujetá sněhová vrstva posypaná drtí, která může být někde i zledovatělá. Nejvíc zřejmě sněžilo na Jihlavsku, Žďársku a na Havlíčkobrodsku.

Jihlavská Drbna

Královéhradecký kraj za deset let snížil své zadlužení o více než miliardu korun

Královéhradecký kraj je úspěšný ve snižování své zadluženosti. Během uplynulých deseti let se mu podařilo zmenšit dluh ze zhruba půl druhé miliardy korun v letech 2008 až 2009 na 125 milionů na konci roku 2018. Meziročně oproti loňskému roku o 62,5 milionu korun.

Hradecká Drbna