Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Jak fungují referenda ve Švýcarsku?

 
pondělí, 19. března 2018, 12:16

V rámci debat o zavedení obecného referenda je často zmiňováno Švýcarsko jako příklad země, ve které referenda fungují. Bohužel, často ani ti, kdo na Švýcarsko odkazují, o reálném fungování referenda v této zemi nemají zcela jasno. I proto vnikl tento článek.

Druhy referend

Referenda lze obecně rozdělit do dvou kategorií: 1) referenda, kde se hlasuje o něčem, co již bylo schváleno v parlamentu (zákon, změna ústavy, vstup do nějaké mezinárodní organizace), a 2) referenda, která navrhují změnu zákona (ústavy) bez předchozího projednání v parlamentu. 

Švýcarsko má komplexní právní úpravu této problematiky a existuje několik kategorií referend.  Výsledek referenda platí bez ohledu na to, kolik voličů přišlo hlasovat, ale účast se i tak pohybuje nad 50 %. Vedle referend na federální úrovni ještě existují i referenda na kantonální a místní úrovni, jejich úprava se liší kanton od kantonu. Zajímavé je, že v některých kantonech také existuje možnost referendem odvolat kantonální parlament (tedy vypsat předčasné volby).

Švýcarské kategorie

První kategorií jsou povinná referenda, která musí být vypsána v případě, že parlament schválí změnu ústavy nebo vstup do nějaké mezinárodní organizace. V případě změn ústavy musí souhlasit jak prostá většina hlasujících, tak většina švýcarských kantonů.

Druhou kategorií jsou lidová veta. Toto referendum je vypsáno, pokud se podaří sebrat 100 tisíc podpisů během 100 dní od vyhlášení zákona, případně pokud o referendum požádá alespoň 8 kantonů. V tomto případě se hlasuje o zákonu tak, jak ho parlament přijal. Zákony jsou vetovány v cca 50 % případů. 

Poslední kategorií je lidová iniciativa. Prostřednictvím této mohou občané v referendu hlasovat o změnách federální ústavy. Paradoxně nelze hlasovat o změnách běžných zákonů, což vede k tomu, že v ústavě se řeší relativně nepodstatné věci, jako je například zákaz minaretů. Pro vyvolání referenda je nutné sebrat 100 tisíc podpisů během 18 měsíců.  Parlament a vláda mají poté poměrně dlouhou lhůtu na vyjádření se k návrhu. Mohou doporučit, jak hlasovat, případně předložit ke hlasování vlastní protinávrh. Existuje jen několik výjimek, o kterých nelze hlasovat (mučení, základní práva), jinak ale ani soudy ani parlament nemohou referendum po přijetí dostatečného množství podpisů zakázat.

Úkol pro politiky

Lidové iniciativy se mohou podávat ve formě nějakého věcného záměru (například zmenšit počet migrantů přicházejících do Švýcarska), v případě schválení pak je na parlamentu, aby tento záměr převedl do podoby ústavního zákona. Druhou možností je že se rovnou hlasuje o podrobném návrhu ústavního zákona. V obou případech je pro schválení návrhu získat jak většinu hlasujících, tak kantonů. Naprostá většina lidových iniciativ je neúspěšná, schváleno bylo ve Švýcarské historii jen cca 10 % návrhů.

Referendum v neděli

Zajímavé je i samotné konání referenda. Pro referenda jsou vyhrazeny čtyři neděle v roce, obvykle v březnu, červnu, září a listopadu, v případě nedostatečného počtu referend se může hlasovat jen ve třech datech. V tyto dny občané obvykle občané hlasují o několika otázkách v referendech najednou. Občané dostanou před hlasováním zásilku s hlasovacími lístky, podrobným vysvětlením témat, o kterých se bude hlasovat, a argumenty pro a proti. Referenda jsou pevnou součástí švýcarského politického systému. V poslední době se mírně zvýšil počet kontroverzních referend, což některé komentátory vedlo k tomu, že označili tento trend za nebezpečí pro švýcarský politický systém, který je založen na konsensu a dialogu. Naprostá většina Švýcarů si však podle průzkumů žádné omezení přímé demokracie nepřeje.

Bude fungovat?

Ve Švýcarsku přímá demokracie nepochybně funguje. Je však otázkou, jak přenosný je Švýcarský systém kamkoliv jinam, zkušenosti s přímou demokracií například v Kalifornii jsou výrazně horší. Aby přímá demokracie fungovala dobře, je totiž třeba mít dostatečně zodpovědné voliče.

Napsal(a) Michal Hejl | Foto pixabay.com

Kam dál?

Soud v Jihoafrické republice rozhodl, že Krejčíř může být vydán do...

sobota, 17. března 2018, 18:11

Čech Radovan Krejčíř může být vydán do České republiky. V pátek 16. března o tom rozhodl soud v Jihoafrické republice, kde si...

Populisté vyhráli. V Itálii uspěly strany ještě nedávno považované za...

pondělí, 5. března 2018, 09:42

V Itálii jsou sečteny asi dvě třetiny hlasů z nedělních parlamentních voleb. Podle agentury Reuters je téměř jisté, že žádná z...

ANALÝZA: Itálie dnes volí do parlamentu

neděle, 4. března 2018, 09:45

V Itálie dnes proběhnou parlamentní volby. Tyto volby mohou být velkým comebackem dlouholetého politického matadora Sylvia...

Slovenská policie v rámci vyšetřování kauzy zavražděného novináře...

čtvrtek, 1. března 2018, 10:24

Slovenská policie při raziích na východě země dnes zadržela italského podnikatele Antonina Vadalu, o kterém psal zavražděný...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Zeman označil na sjezdu KSČM Vítězný únor za...

  • KOMENTÁŘ: Kauza Cambridge Analytica zahltila...

  • Svoboda tisku loni podle Reportérů v Evropě...

  • Nejlevnější německý salám je kvalitnější než...

 
 

O čem píšou další Drbny

Jednodenní vjezd do centra Českého Krumlova zdraží z dvaceti na sto korun

Zastupitelé Českého Krumlova včera, ve čtvrtek 26. dubna, schválili, že jednodenní poplatek za vjezd do pěší zóny stoupne od 1. června z dvaceti na sto korun. Časová omezení vjezdu, která měla původně platit od 1. května, odložili radní na letošní říjen. Zdražení poplatku kritizovali někteří provozovatelé taxi a hoteliéři.

Budějcká Drbna

Slavkov u Brna a sousední Hodějice propojí cyklostezka, hotová bude do září

Slavkov u Brna a sousední Hodějice propojí 2,5 kilometru dlouhá cyklostezka téměř za 21 milionů Kč, zhruba 18 milionů uhradí dotace z eurofondů. Stavba už začala, hotovo by mělo být začátkem září.

Brněnská Drbna

Voda ve frýdlantských studánkách je nezávadná, ukázal rozbor

Voda ve frýdlantských studánkách není závadná a je pitná. Ukázal to rozbor vody ve studánkách v Bezručově ulici, v kašně ve Větrné ulici a z pramene Ledový mužíček. V uplynulých dnech provedl rozbor ve svých zkušebních laboratořích Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem.

Liberecká Drbna

Za nedodržení bezpečnosti při pálení čarodějnic hrozí pokuta až dvacet tisíc

Třicátý duben je spojen s pálením čarodějnic a s ním spojenými zásahy hasičů. Nezapomínejme na povinnosti, které vyplývají ze zákona o požární ochraně a ani na naši opatrnost a sílu ohně.

Olomoucká Drbna

Kancelář tajemníka povede na jihlavské radnici Vladislava Hudečková. Vystřídá Karla Hadravu

Novou vedoucí odboru kancelář tajemníka na jihlavské radnici bude od 1. května Vladislava Hudečková. Do funkce nastoupí Karlu Hadravovi, který pozici zastával 10 let a odchází do penze.

Jihlavská Drbna

Výstava připomene vznik Československa na Rychnovsku

V Kolowratském zámku v Rychnově nad Kněžnou v pátek 27. dubna začne výstava nazvaná Mezi lvem a orlicí: Rychnovsko a vznik samostatného Československa. Desítky dobových předmětů a fotografií přenesou návštěvníky do období na sklonku Rakousko-Uherska a prvních 20 let samostatného Československa. Výstavu pořádá rychnovské muzeum k 100. výročí vzniku republiky.

Hradecká Drbna