Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Jak fungují referenda ve Švýcarsku?

 
pondělí, 19. března 2018, 12:16

V rámci debat o zavedení obecného referenda je často zmiňováno Švýcarsko jako příklad země, ve které referenda fungují. Bohužel, často ani ti, kdo na Švýcarsko odkazují, o reálném fungování referenda v této zemi nemají zcela jasno. I proto vnikl tento článek.

Druhy referend

Referenda lze obecně rozdělit do dvou kategorií: 1) referenda, kde se hlasuje o něčem, co již bylo schváleno v parlamentu (zákon, změna ústavy, vstup do nějaké mezinárodní organizace), a 2) referenda, která navrhují změnu zákona (ústavy) bez předchozího projednání v parlamentu. 

Švýcarsko má komplexní právní úpravu této problematiky a existuje několik kategorií referend.  Výsledek referenda platí bez ohledu na to, kolik voličů přišlo hlasovat, ale účast se i tak pohybuje nad 50 %. Vedle referend na federální úrovni ještě existují i referenda na kantonální a místní úrovni, jejich úprava se liší kanton od kantonu. Zajímavé je, že v některých kantonech také existuje možnost referendem odvolat kantonální parlament (tedy vypsat předčasné volby).

Švýcarské kategorie

První kategorií jsou povinná referenda, která musí být vypsána v případě, že parlament schválí změnu ústavy nebo vstup do nějaké mezinárodní organizace. V případě změn ústavy musí souhlasit jak prostá většina hlasujících, tak většina švýcarských kantonů.

Druhou kategorií jsou lidová veta. Toto referendum je vypsáno, pokud se podaří sebrat 100 tisíc podpisů během 100 dní od vyhlášení zákona, případně pokud o referendum požádá alespoň 8 kantonů. V tomto případě se hlasuje o zákonu tak, jak ho parlament přijal. Zákony jsou vetovány v cca 50 % případů. 

Poslední kategorií je lidová iniciativa. Prostřednictvím této mohou občané v referendu hlasovat o změnách federální ústavy. Paradoxně nelze hlasovat o změnách běžných zákonů, což vede k tomu, že v ústavě se řeší relativně nepodstatné věci, jako je například zákaz minaretů. Pro vyvolání referenda je nutné sebrat 100 tisíc podpisů během 18 měsíců.  Parlament a vláda mají poté poměrně dlouhou lhůtu na vyjádření se k návrhu. Mohou doporučit, jak hlasovat, případně předložit ke hlasování vlastní protinávrh. Existuje jen několik výjimek, o kterých nelze hlasovat (mučení, základní práva), jinak ale ani soudy ani parlament nemohou referendum po přijetí dostatečného množství podpisů zakázat.

Úkol pro politiky

Lidové iniciativy se mohou podávat ve formě nějakého věcného záměru (například zmenšit počet migrantů přicházejících do Švýcarska), v případě schválení pak je na parlamentu, aby tento záměr převedl do podoby ústavního zákona. Druhou možností je že se rovnou hlasuje o podrobném návrhu ústavního zákona. V obou případech je pro schválení návrhu získat jak většinu hlasujících, tak kantonů. Naprostá většina lidových iniciativ je neúspěšná, schváleno bylo ve Švýcarské historii jen cca 10 % návrhů.

Referendum v neděli

Zajímavé je i samotné konání referenda. Pro referenda jsou vyhrazeny čtyři neděle v roce, obvykle v březnu, červnu, září a listopadu, v případě nedostatečného počtu referend se může hlasovat jen ve třech datech. V tyto dny občané obvykle občané hlasují o několika otázkách v referendech najednou. Občané dostanou před hlasováním zásilku s hlasovacími lístky, podrobným vysvětlením témat, o kterých se bude hlasovat, a argumenty pro a proti. Referenda jsou pevnou součástí švýcarského politického systému. V poslední době se mírně zvýšil počet kontroverzních referend, což některé komentátory vedlo k tomu, že označili tento trend za nebezpečí pro švýcarský politický systém, který je založen na konsensu a dialogu. Naprostá většina Švýcarů si však podle průzkumů žádné omezení přímé demokracie nepřeje.

Bude fungovat?

Ve Švýcarsku přímá demokracie nepochybně funguje. Je však otázkou, jak přenosný je Švýcarský systém kamkoliv jinam, zkušenosti s přímou demokracií například v Kalifornii jsou výrazně horší. Aby přímá demokracie fungovala dobře, je totiž třeba mít dostatečně zodpovědné voliče.

Napsal(a) Michal Hejl | Foto pixabay.com
 


 

Kam dál?

Soud v Jihoafrické republice rozhodl, že Krejčíř může být vydán do...

sobota, 17. března 2018, 18:11

Čech Radovan Krejčíř může být vydán do České republiky. V pátek 16. března o tom rozhodl soud v Jihoafrické republice, kde si...

Populisté vyhráli. V Itálii uspěly strany ještě nedávno považované za...

pondělí, 5. března 2018, 09:42

V Itálii jsou sečteny asi dvě třetiny hlasů z nedělních parlamentních voleb. Podle agentury Reuters je téměř jisté, že žádná z...

ANALÝZA: Itálie dnes volí do parlamentu

neděle, 4. března 2018, 09:45

V Itálie dnes proběhnou parlamentní volby. Tyto volby mohou být velkým comebackem dlouholetého politického matadora Sylvia...

Slovenská policie v rámci vyšetřování kauzy zavražděného novináře...

čtvrtek, 1. března 2018, 10:24

Slovenská policie při raziích na východě země dnes zadržela italského podnikatele Antonina Vadalu, o kterém psal zavražděný...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • GLOSA: Lukáš Dvořák aneb malý velký muž

  • Kariéra zesnulého Vládi Šafránka: Metalové...

  • Více než čtvrt milionu lidí si musí do konce...

  • Petr Jákl dnes začíná natáčet historický...

Reklama
 
 

O čem píšou další Drbny

Zažijte to znovu! Plácek před budějckým výstavištěm se převlékne do doby před sto lety

Jihočeská metropole se už zítra vrátí o sto let zpět a zažije si znovu vznik samostatné Československé republiky. Do Českých Budějovic přijede unikátní roadshow Zažijte to znovu! Dominantou bude dobová slavnost včetně kulturních vystoupení. Návštěvníky čeká virtuální prohlídka míst, kde vznikala republika. Lidé budou moci s dětmi navštívit tehdejší obecnou školu i dětský koutek a ochutnají prvorepublikovou gastronomii.

Budějcká Drbna

Bitka na hlavním nádraží. Cizinci se zeptali na cestu, odpověď se jim nelíbila, tak dali muži pěstí

Rvačkou skončilo v pátek nad ránem setkání pěti cizinců na nástupním ostrůvku v Nádražní ulici. Konflikt začal nevinnou otázkou na cestu. Když se dvojici cizinců odpověď nezdála, zmlátili nejdříve tázaného mladíka, pak i jeho kamarády.

Brněnská Drbna

Večer pro (ne)rozhodnuté voliče. U Fryče se setkají Jaromír Baxa a Antonín Ferdan

Komunální volby se blíží a knihkupectví Fryč se rozhodlo v pondělí uspořádat setkání dvou současných libereckých zastupitelů Jaromíra Baxy z Liberce otevřeného Lidem a Antonína Ferdana ze Starostů. Večer bude moderovat knihkupec Martin Fryč.

Liberecká Drbna

AKTUÁLNĚ: V Mostkovicích expolodoval rodinný dům, sutiny zavalily dvě osoby. Hasiči se je snaží vyprostit

Ve čtvrtek po poledni otřásla Mostkovice exploze rodinného domu. Sutiny podle mluvčí hasičů Vladimíry Hacsikové zasypaly dvě osoby, hasiči se je snaží za pomoci kynologa se psem vyhledat.

Olomoucká Drbna

Hasiči poměřili své síly ve třech discliplínách. Zlato brala Třebíč, Jihlava skončila šestá

Již po dvaačtyřicáté se konala soutěž v požárním sportu O pohár Vysočiny. Hasiči se sjeli do Brna, do areálu Školního a výcvikového zařízení v Brně – Líšni, v pátek 21. září. První místo putuje do Třebíče. Neztratila se ani krajská Jihlava. Ta nakonec skončila na šestém místě.

Jihlavská Drbna

Fasádu kina v Nové Pace vytvořil architekt Vávra v bruselském stylu

Kino v Nové Pace na Jičínsku má novou originální fasádu, kterou navrhl známý architekt David Vávra. Zvolený retro design odkazuje na úspěšný bruselský styl šedesátých let, kdy objekt kina vznikl, řekl majitel kina David Horáček. Novopacké kino funguje jako multifunkční kulturní zařízení, ve kterém se konají také koncerty, přednášky či výstavy.

Hradecká Drbna