čtvrtek 11. srpna 2022 Zuzana

Extrémní biker Martin Vít stráví na závodech celé dny, s sebou má jen kolo, spacák a trochu zásob

Rodák ze Šťáhlav Martin Vít propadl cyklistice prakticky hned, jakmile se naučil jezdit na kole. Na bicyklu dojíždí do práce v jakémkoli ročním období a ani déšť či sněžení ho neodradí. Postupem času ho uchvátily závody a zejména extrémně dlouhé tratě. Účastnil se dokonce jednoho z nejdelších závodů světa, kdy na horském kole jel z Kanady až do Mexika. Pravidelně se účastní i tuzemských extrémních soutěží, kde sbírá cenná vítězství a zkušenosti. Nešetří se ani o dovolených, například letos vyráží na expedici ze Španělska do Maroka.

V roce 2011 založil Martin Vít spolu s kamarády cyklistický klub Radyně bike team. Spolu pořádají společné tréninky, kterých se může účastnit i veřejnost. Není to však pro žádné amatéry. Taková vyjížďka po Plzni a okolí má i 100 kilometrů.

„Svůj první delší závod jsem absolvoval v roce 2012. Byl to závod 1000 Miles Adventure, který vede z nejzápadnějšího koutu Čech až na nejvýchodnější bod Slovenska. Dřív jsem jezdil standardní závody. Pak jsem si přečetl knihu od Jana Kopky, což je jeden z našich nejznámějších extrémních bikerů. Na kole přejel například Aljašku. V knize psal, že bude pořádat závod napříč Českem a Slovenskem, což mě zaujalo a přihlásil jsem se,“ začíná Martin Vít své neuvěřitelné vyprávění, ze kterého skoro až bolí nohy.

Jedním z dalších náročných závodů je oblíbené Loudání českou krajinou. Tato soutěž se jezdí už od roku 2007 a stala se z ní již kultovní záležitost. Trasa závodu je do poslední chvíle tajná a vede především velmi těžkým terénem. Trať Loudání měří obvykle od 600 do 900 kilometrů, občas i více. Účastník si musí vystačit jen s tím, co veze si s sebou. Kde a kdy bude spát a co bude jíst, je čistě jen na jeho rozhodnutí. Zároveň mu nesmí nikdo pomáhat. Na vše jsou zkrátka sami. Závod neulehčuje ani fakt, že se vyjíždí za tmy s čelovkou na hlavě.

„Jezdí se podle papírové mapy, což je na navigaci obtížnější. Je to nonstop závod a je na každém závodníkovi, jak si rozvrhne své síly. Startovali jsme ve středu v deset večer a do cíle jsem dojel v jednu hodinu ráno ze soboty na neděli. Bylo to nějakých 760 kilometrů,“ popisuje zkušený biker.

Trasa vede mnohdy těžkopádným terénem, foto: Loudání českou krajinou

Závodníky nešetří ani pořadatelé, kteří plánují trať skrze velmi obtížný terén. Závodníci jedou z převážné většiny po turistických značkách. Dle slov Martina Víta si ale trasér vyloženě libuje v tom, aby trať vedla přes skály a rokle. „Je to opravdu obtížné. Naše poloha se během závodu přenáší online, takže lidé mohou sledovat, jak jedeme. Také my máme k dispozici mobilní aplikaci, přes níž můžeme sledovat své soupeře. Letos jsem jel Loudání už asi po deváté a musím se pochlubit, že se mi podařilo vyhrát. O vítězství jsem se letos podělili tři. Celkově je to má pátá výhra v tomto závodě,“ říká skromně.

Kanada-Amerika-Mexiko

Martin Vít má rád výzvy a jednou z těch opravdu náročných byl závod Tour Divide, který absolvoval v roce 2015. Tato trať měří neuvěřitelných 4 500 kilometrů a vede přes Rocky Mountains z Kanady přes Ameriku až do Mexika.

„Na tohle ráno ve Wyomingu nezapomenu. Zima -4 stupně a já měl letní spacák. Musel jsem si proto vyrobit kosmické oblečení.“

„Jel jsem to tehdy 18 dní. Ale dneska jsou už delší závody. Start byl hromadný. První dva dny se s ostatními ještě potkáváte, ale pak už vlastně jedete sami. Měli jsme GPS i papírovou mapu, kde bylo vyznačené, kde můžeme zastavit a třeba si dokoupit zásoby. Jenže tím, že jsme stále jeli v horách, tak těchto míst mnoho nebylo. Takovou příležitost jsme měli zhruba jednu na 300 kilometrů,“ vzpomíná Vít.

I tady se musí závodník popasovat s mnoha faktory. Jedním z těch hlavních je únava. „Jedete tak dlouho, dokud to jde. Někdy doslova spadnete z kola, což se mi jednou při pomalé jízdě do kopce stalo. Usnul jsem a spadnul do lesa. Na cestu berete jen to nejnutnější. Kolo, spacák, nějaké jídlo a hlavně vodu,“ říká Vít.

„Z Čechů jsme byli na startu tehdy nejdelšího závodu světa jen tři z celkového počtu 161 startujících. Ale byli jsme nepřehlédnutelní!“

Jsou ovšem okolnosti, které nedokáže ovlivnit žádný závodník, a tím je počasí. Jako jeden z nejsilnějších zážitků uvádí Martin Vít letní bouři, která ho zastihla v Novém Mexiku.

„Ze 40 stupňů se ochladilo na nulu. Během pěti minut napadlo pět centimetrů krup velikosti třešní. Stálo mě to dvě místa, protože jsem tam čekal 1,5 hodiny. Byl jsem podchlazený, ztuhly mi svaly na rukou i na nohou. Musel jsem bivakovat a abych měl ještě nějakou energii, zahřál jsem se ve spacáku,“ těmito slovy popisoval přímo z místa své pocity.

Dovolená? Jedině na kole!

Během našeho rozhovoru se Martin Vít už pomalu připravoval na dovolenou. Samozřejmě na kole. Tentokrát pojede z Barcelony na Gibraltar a poté přes Maroko do Marakeše. Trasa měří zhruba 2375 kilometrů.

„Poslední dobou vždycky v létě vyjedu na delší dovolenou. Není to závod, takže jedu takzvaně na pohodu, přestože je to kolikrát dlouhé a náročné. Například loni jsem jel z Chorvatsko do Řecka. Byla obrovská horka a zrovna tam panovaly i rozsáhlé lesní požáry, takže se to opět zvrhlo v extrém. Ale i tak jsem si to užil. Když jsem byl už opravdu vařenej, tak jsem se sjel vykoupat,“ dodává se smíchem Martin Vít.

Ohodnoť článek

Autoři | Foto archiv Martina Víta

Štítky neobyčejný, rozhovor, Martin Vít, extrémní biker, závody, Loudání, 1000 mil, Tour Divide

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.