sobota 13. srpna 2022 Alena

Před 515 lety zasáhla Plzeň série ničivých požárů, popelem lehla téměř polovina města

Prosperující západočeskou metropoli zasáhla v červnu a červenci roku 1507 tragédie, která neměla v českých královských městech obdoby. Série úmyslně založených požárů zničila dvě třetiny města. Oheň poškodil domy uvnitř hradeb, Skvrňanské a celé Pražské předměstí. Zasažena byla také budova radnice. Kdo za celou katastrofou stál není dodnes známo, zřejmě ale šlo o pomstu za popravu loupeživého šlechtice Jana Bavůrka ze Švamberka, kterému sťali hlavu za jeho neustálé porušování pravidel a terorizování místních obyvatel.

Článek vznikl ve spolupráci s Ladislavem Silovským a nakladatelstvím Starý most. Další informace z historie západočeské metropole se můžete dočíst v knize Kriminální případy a aféry z Plzně a kolí. Od roku 1377.

Jan Bavůrek pocházel z významného západočeského panského rodu Švamberků. Nutno podotknout, že nepatřil k příliš vzorným sousedům. Podle historiků neustále porušoval městská nařízení. Měl například více čeledníků, než bylo povoleno a choval také více ovcí, než byl schválený limit. Velmi často holdoval alkoholu, páchal výtržnosti a tu a tam někoho zbil. Neustálé tahanice s představiteli města vedly až k tomu, že Bavůrek z Plzně odešel a zakoupil tvrz a ves Křínov ležící východně od Plas. K Plzni však cítil obrovskou zášť.

České království stálo v té době na pokraji občanské války a situaci chtěl využít i Bavůrek. Plzni vyhlásil nepřátelství. Jeho kumpanie přepadávala kupce a loupila na cestách. Plzeňanům a dalším městům došla trpělivost. Na Křínov proto vyrazila trestná výprava. Loupežný šlechtic i jeho kumpáni byli odvedeni k soudu, který nad nimi nemilosrdně vynesl trest smrti. Město se tak zbavilo svého úhlavního nepřítele. Tím peklo ale teprve začalo.

Fotbalgolf pod Ještědem - stavte se tento skvělý sport vyzkoušet

Fotbalgolfová sezóna 2019 vypukla v Liberci naplno. Hřiště letos bylo otevřeno o měsíc dříve než v loňském roce a díky příznivým přírodním podmínkám a dostatečnému dešti je aktuálně ve skvělé formě.

Následující události barvitě popisuje časopis Lumír z rok 1852. „Sotva však rytíř Bavůrek pod rukou katanovou dodýchal, tu zahřměly ze všech věží Plzně zvonové na poplach a na několika místech vystupoval černý dým k oblakům. Žalostný to pohled pro uděšené diváky popravy, neboť Plzeň z několika stran hořela. Bavůrkova milenka s některými uprchlými tovaryši milence svého zapálila město a od té doby žádné oko ji více nespatřilo. Asi 200 domů toho dne v Plzni vyhořelo, hrozná to msta za smrt Bavůrka!“

Bylo tomu opravdu tak, nebo si pisatel celou událost poněkud přikrášlil? O tom se můžeme jen dohadovat. Katastrofa to nicméně byla obrovská. První požár vypukl 5. června 1507 na Skvrňanském předměstí. Plameny pohltily devět velkých poplužních dvorů plzeňských měšťanů. Hořelo také uvnitř hradeb. Oheň vypukl u Litické a Skvrňanské brány a rychle postupoval směrem k rynku, rychlému šíření pomáhal i vítr. „Zničena byla bezmála polovina města. Požár tehdy zachvátil i městské opevnění. Skvrňanská brána a věž nad hradbami se žárem zřítily,“ líčí kniha Kriminální případy a aféry z Plzně a okolí.  

Slovensko bude vyžadovat karanténu od cestujících, kteří nejsou očkováni

Slovensko bude od 9. července až na výjimky vyžadovat při vstupu do země pětidenní karanténu od cestujících, kteří nejsou očkováni proti nemoci covid-19. O dnešním rozhodnutí vlády novináře informoval státní tajemník (náměstek) ministerstva...

Než se Plzeňané stačili z masivního požáru vzpamatovat, řádili žháři znovu. První plameny spatřili lidé u františkánského kláštera. Postupně oheň přeskočil na devět domů.  Současně shořel i zbytek Skvrňanského předměstí. Ušetřen zůstal pouze severovýchodní cíp města ležící mezi radnicí, Malickou a Pražskou bránou. Aby se oheň dál nešířil, strhali lidé ze všech domů dřevěné střechy.

Kdo za tím vším stojí? Plzeňští podezírali loupeživého rytíře Ederleina z Bachu a jeho komplice, kteří se podle nich měli mstít za popravu Jana Bavůrka. Zatímco město sčítalo škody a přemítalo, proč se tak stalo, vypukl 29. července téhož roku další požár. Zasáhl celé Pražské předměstí a vyžádal si velké oběti na lidských životech, úrodě i dobytku. V srdci Plzně nezůstaly ušetřeny domy na náměstí včetně radnice a kostela. Shořel také městský archiv. „Množství lidu se zdusil a někteří na prach uhořeli. Jednoho domu ve všem mstě celého nebylo,“ píší dobové prameny.

Zničenému městu pomohli mezi prvními Norinberští a poskytli jehož téhož dne městu půjčku ve výši 300 zlatých. Král Vladislav Jagellonský pak osvobodil město na 10 let od plateb do královské komory, a naopak na devět let postoupil městu plat, který odváděl Žatec. Viník celé tragédie nikdy nebyl odhalen. Lidová tradice čin přisoudila Bavůrkově milence, kterou měl zajatec před svou popravou zapřísáhnout, aby jeho smrt pomstila.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Archiv města Plzně | Zdroj Archiv města Plzně, nakladatelství Starý Most

Štítky historie, historička, požár Plzně, 1507, Jan Bavůrek, poprava šlechtice

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.