sobota 7. prosince 2019 Ambrož

ZPÁTKY V ČASE: Před 80 lety uzavřeli nacisté české vysoké školy

Podzim roku 1939 přinesl v Protektorátu Čechy a Morava na dlouhou dobu poslední velká vystoupení proti okupační moci. Jejich dohra byla tragická - během demonstrací 28. října zastřelily německé pořádkové jednotky dělníka Václava Sedláčka a studenta medicíny Jana Opletala. A právě pohřeb Jana Opletala se stal další manifestací, na kterou okupanti zareagovali zatýkáním studentů a uzavřením českých vysokých škol, ke kterému došlo před 80 lety, 17. listopadu 1939.

Opletal byl smrtelně zraněn výstřely při demonstraci v pražské Žitné ulici. Zásah sice přežil a byl operován, 11. listopadu ale podlehl zánětu pobřišnice. Protektorátní státní orgány zpočátku usilovaly o odvezení Opletalova těla na Moravu, odkud pocházel. Studentské organizace však požadovaly veřejné pietní shromáždění. Nakonec byla akce naplánovaná jako poslední rozloučení před patologickým ústavem na Albertově s tím, že poté bude rakev s tělem převezena do Nákla u Litovle.

Obřad se měl konat 15. listopadu po 10. hodině, ale již od o rána proudily mohutné zástupy studentů na Albertov a prostranství před prosekturou se zcela zaplnilo zhruba čtyřmi tisícovkami lidí. Na katafalku stála čestná stráž.

Když přijel pohřební vůz, nejbližší Opletalovi přátelé vzali rakev a nesli ji k němu. Do pohnutého ticha začal dav spontánně zpívat hymnu. Najednou se objevilo policejní auto se zapnutou sirénou a najelo do zpívajícího davu. Vzápětí zase zmizelo, tento akt však vyprovokoval již dost nervózní dav, jehož část se vydala na pochod do centra města. Lidé tvořily hloučky, zpívali písně a provolávali protiněmecká hesla. Německé ozbrojené složky proti nim tvrdě zasáhly a rozehnaly je.

V noci z 16. na 17. listopadu 1939 se uskutečnil zásah, namířený hlavně proti českým vysokým školám a inteligenci vůbec. Gestapo s dalšími německými policejními jednotkami tehdy obsadilo vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Příbrami a zatklo více než 2000 studentů.

Zatčené odváželi do věznice na Pankráci a do kasáren v Ruzyni, kde Němci zastřelili devět funkcionářů studentských spolků. Část studentů - méně než dvacetiletí a cizinci - byla nakonec propuštěna, ale přes 1260 jich skončilo v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg u Berlína. Ti, co přežili, byli od prosince 1939 propouštěni, poslední se dostali domů až v březnu 1943.

Z Hitlerova rozkazu byly 17. listopadu navíc všechny české vysoké školy uzavřeny, což postihlo přes 15.000 studentů a také přes 1200 pedagogických pracovníků.

Vyhláškou říšského protektora Konstantina von Neuratha měly být školy uzavřeny na dobu tří let, ve skutečnosti s jejich otevřením ale Němci již nepočítali. V protektorátu fungovala Německá univerzita v Praze, svou činnost nepřerušily také Německé vysoké školy technické v Praze a Brně.

Jako náhrada byla v roce 1941 nabídnuta omezenému počtu českých studentů možnost studia na vysokých školách v Říši. Pár stovek studentů tak mohlo studovat "nezávadné" obory mezi které patřila například medicína, nebo některé technické obory, naopak studium práv nebo společenskovědních oborů bylo pro ně zakázané. Prezident Edvard Beneš v říjnu 1945 německé vysoké školy v protektorátu zrušil a tituly získané z těchto škol tak pozbyly platnost.

Jako projev obecného uznání československým studentům je 17. listopad od roku 1941 slaven jako Mezinárodní den studentstva.

Autoři | Foto MUNI

Štítky ČR, historie, školy, 1939

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.