Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Tak trochu jiná televize: TV Barrandov slaví 10 let. Jaká byla v éře před Soukupem?

 
sobota, 12. ledna 2019, 14:01

TV Barrandov slaví desátý rok v éteru. Vysílání spustila 11. ledna 2009 a desetileté výročí oslaví ve stínu hrozby ztráty licence. Jaká televize byla v éře „před Soukupem“ a jak ji Jaromír Soukup proměnil, píše v původním textu pro týdeník Marketing&Media Robert Malecký. Článek přinesl Hlídací pes se souhlasem redakce.

„Chceme být jiní,“ prohlásil v polovině roku 2008 tehdejší programový šéf TV Barrandov Přemysl Svora. Televize nakonec odstartovala 11. ledna 2009 a v těchto dnech tedy oslaví desetileté výročí. Aniž by si člověk liboval v krutých ironiích, je třeba říct, že se Svorova slova naplnila. I když asi trochu jinak, než měl na mysli.

Pokud bychom si dovolili luxus přirovnání, protrpěla nejdřív barrandovská televize běžné dětské choroby, prošla si obdobím rozvodu rodičů a nestability rodinného zázemí, aby ji nakonec před desátými narozeninami postihla poněkud předčasná puberta. O co předčasnější, o to divočejší, řekli bychom.

Pavle, jdi do pr*ele

Dvě věty, kterými start nové televize ohlásila Mladá fronta DNES, dnes znějí skoro úsměvně:

„TV Barrandov se zaměří na městského diváka od 30 let, pro kterého chce vysílat komentované zpravodajství, netradiční zábavné pořady, evropské filmy a dokumenty. Základ programu má tvořit vlastní tvorba, která se bude obsahem i způsobem zpracování lišit od ostatních komerčních televizí.“

Už během prvního roku vysílání se cílovka městského diváka 30+ proměnila na ženy 45+, které tvořily nejsilněji zastoupenou skupinu diváků.

Komentované zpravodajství dnes skutečně na Barrandově mají a zná ho i ten, kdo stanici pravidelně nesleduje. Málokomu například unikl vzkaz majitele a moderátora zpráv Jaromíra Soukupa Pavlovi Novotnému přímo během hlavní zpravodajské relace: „Pavle, prosím tě, jdi do pr*ele.“ Šlo o vzkaz zaměstnavatele bývalému zaměstnanci, v jehož pozadí měla být údajná urážka dámy. Ke vztahům mezi Soukupem a lidmi, které si na Barrandov přivedl, se ovšem ještě dostaneme.

Zábavné pořady jsou skutečně netradiční, evropské filmy mají v prime-timu místo hlavně o víkendu a jsou většinou romantické a německé. Co se týče vlastní tvorby, obsahem i zpracováním se skutečně od ostatních komerčních stanic liší. V prime­timu ji reprezentují sehrané scény v Nebezpečných vztazích a navazujícím Jak to dopadlo, doplněné jedním z desítky pořadů moderovaných právě Soukupem.

Jsou to paradoxní srovnání, která nám ovšem umožňuje až odstup dneška. V roce 2009 vývoji směrem k těmto absurditám nenasvědčovalo nic. TV Barrandov byla jen jednou ze šesti nových digitálních stanic, která si chtěla ukrojit v koláči sledovanosti pozici celoplošné čtyřky. Což se jí podařilo.

Sázka na recyklaci

Jak jsme již pochopili, desetiletka TV Barrandov má dvě etapy: před Soukupem a za něho. První éra trvala necelé čtyři roky.

Začala ve zmíněný den 11. ledna 2009. U spuštění stanice byl tehdy osobně i Tomáš Chrenek, jehož společnost Moravia Steel byla většinovým vlastníkem. Zcela přesně držela ocelářská společnost v televizi 99,82 %, zbylí investoři pak zanedbatelné podíly. Náklady na rozjezd televize se měly pohybovat kolem miliardy korun, přičtěme pak další stamiliony na provoz. Do zisku chtěli Chrenek a spol. televizi dostat do pěti let.

Kdo by si chtěl start Barrandova připomenout přesně na minutu, červený knoflík od systému spustila předsedkyně představenstva Janka Vozárová 11. ledna 2009 v 11:01. Bylo v tom jakési skryté poselství, které popsal šéf marketingu Janis Sidovský: „Dva a devět je dohromady jedenáct. Máme tak přeneseně datum složené ze samých jedniček.“

Večer se pak televize velkou estrádou pokusila naplnit své heslo „Baví nás vás bavit.“ Popřál Miloš Forman, na obrazovce se mihla olympijská vítězka Kateřina Neumannová, zpěvačka Lucie Bílá, nebo modelka Simona Krainová. Zábavná show pokračovala s Karlem Gottem, Josefem Vojtkem, Pavlem Vítkem nebo Zuzanou Bubílkovou.

U posledního jména se zastavíme, neboť nám bude ilustrovat zaměření stanice v prvním roce. Šlo o recyklované pořady postavené na více či méně odložených jménech známých z jiných televizí. Tedy mimochodem přístup, jaký je dnes pro Barrandov naprosto typický. Ukážeme si to na výběru z tehdejšího programu. Talkshow Jana Saudka, cyklus České milování od režiséra Fera Feniče, Politická střelnice Zuzany Bubílkové nebo sitcom Ivana Mládka Cyranův ostrov.

Publicistiku reprezentoval pořad 90 minut, v němž moderátoři v živém podvečerním vysílání probírali aktuální dění. Ten se ale ve vysílání příliš neohřál, už během prvního roku byl nejprve stažen na 60 minut a později úplně vyřazen. Zpravodajství se na Barrandově vůbec příliš nepěstovalo. V hlavním čase proti ČT i komerčním televizím Barrandov stavěl dokumenty (o víkendu film), krátké zprávy šly až po osmé večer.

A ještě jeden paradox: jeden ze sloganů televize říkal, že míří na „Husákovy děti“. Už v prvních třech letech ale televize kolovrátkově zařazovala normalizační seriály typu Žena za pultem nebo 30 případů majora Zemana, které míří minimálně o generaci výš.

Přesto byl model v řadě segmentů konkurenceschopný. Dětský Animáček z ní dokonce udělal nejsledovanější kanál u publika 4 až 9 let. Podvečerní pásmo bylo zrušeno až na jaře roku 2013.

Miliarda v trapu

Už během prvního půlroku se ovšem televizi dařilo plnit postupné cíle.

Průměrného denního share mezi 2 a 3 procenty dosáhla v předstihu. Těsně před koncem prvního roku vysílání dokonce poprvé pokořila čtyřprocentní hranici. Měřítkem úspěchu pro TV Barrandov tehdy bylo hlavně soupeření s ČT2, kterou se jí nárazově dařilo porážet.

Share se do roku 2011 usadil kolem pěti procent, přesto to nestačilo. V září 2012 byl oznámen prodej televize podnikateli Jaromíru Soukupovi, který již v té době vlastnil největší mediální agenturu Médea nebo časopisy Týden, Instinkt nebo Sedmička.

Server motejlek.com tehdy s odkazem na své zdroje uvedl, že Chrenkovi oceláři v televizi utopili kolem miliardy korun. V době prodeje byl Barrandov jasnou čtyřkou na trhu za Českou televizí, TV Nova a FTV Prima. Ztráta se každoročně snižovala: v roce 2010 činila 334 milionů, o rok později už jen 181 milionů korun. Ovšem tržby každoročně rostly a v roce 2011 činily 335 milionů.

„TV Barrandov považujeme za stabilní a dobře nastavený projekt, jenž budeme dál rozvíjet v profilu celoformátové televizní stanice,“ uvedla v době nákupu předsedkyně představenstva Empresa Media Marcela Hrdá.

Slíbili jsme „personální okénko“, které ilustruje složité vztahy mezi Jaromírem Soukupem a najatými manažery. Prvním generálním ředitelem soukupovské éry se stal Robert Kvapil – vydržel pět měsíců do února 2013. Pak si Soukup přivedl bývalého šéfa zpravodajství ČT a dlouholetého zpravodaje v USA Romana Bradáče. Jeho éra trvala rovněž pět měsíců. Stejnou dobu v průběhu roku 2013 televizi poprvé řídil sám Soukup, aby od listopadu oznámil skutečnou mediální bombu: televizi vedl bývalý generál Novy Vladimír Železný, ale nedařilo se ani jemu. Zavedl sice obdobu svého slavného pořadu Volejte řediteli (jako Volejte Železnému), ale i on skončil po pěti měsících.

Éru Romana Bradáče a Vladimíra Železného provázely zajímavé experimenty hlavně ve zpravodajství a publicistice. Soukup chtěl využít synergie svých časopisů Týden a Instinkt s televizí. Zprávy tehdy byly připravovány tak, aby poutaly nejzajímavější texty z časopisů a zvyšovaly jejich prodej. Železný prodloužil hlavní zpravodajskou relaci na 40 minut a vyslal ji do nejsledovanějšího času proti velkým televizím. Do roku 2013 se rovněž datuje experiment s publicistickým pořadem Bez cenzury, který měl po konci v politice vrátit do světa publicistiky nováckou ikonu Radka Johna (a na jehož vysílání se několika reportážemi podílel i autor těchto řádek). Pořad běžel několik měsíců a velký úspěch nezaznamenal. Zato otevřel vzrušenou diskusi o tom, zda je etické, aby se bývalý předseda Věcí veřejných vůbec k novinařině vracel. Upřímně – co bychom dnes dali za naše tehdejší starosti.

Železného vystřídala bývalá ředitelka České pošty Marcela Hrdá. Vydržela dva roky. Následovala krátká epizoda Františka Borovského, a pak už si televizi začal řídit sám Soukup.

Jedenáctkrát s J. S.

Pokud byla TV Barrandov do roku 2016 vnímána jako „normální“ malá televize, v posledních dvou letech se o ní mluví hlavně v souvislosti s rostoucími ambicemi jejího majitele.

Loni na podzim televize oznámila, že 29. října zařadí novou hlavní zpravodajskou relaci, pořad Moje zprávy. Míněno samozřejmě zprávy Soukupovy.

Tou dobou už šlo, pokud správně počítáme, o jedenáctý pořad, který stál na osobě Jaromíra Soukupa: Takový byl týden J. S., Týden podle J. S., Instinkty J. S., Aréna J. S., Kauzy J. S., Jak dopadly Kauzy J. S., Týden s prezidentem, Duel J. S., Jaromír Soukup LIVE a Takhle tu žijeme.

Co tomu předcházelo: V létě Soukup oznámil, že končí s vysíláním původní zpravodajské relace Naše zprávy. Provázelo to masivní propouštění personálu, ale taky pozornost vysílací rady. Ta s televizí zahájila řízení kvůli tomu, že v konkrétní den 22. srpna 2018 ve vysílání neměla zpravodajství, což je v rozporu s přidělenou vysílací licencí.

Desítka Soukupových pořadů, které dnes tvoří hlavní náplň prime­timu, přitom poměrně dlouho na publikum fungovala. Od března 2017 televize vysílá Týden s prezidentem, pořad, který „udělal“ Soukupa jako moderátora svého druhu. A Zemanovi významně pomohl v prezidentské kampani – dostal pravidelný luxusní prostor bez nepříjemných otázek.

Televizi rostl i podíl na sledovanosti. V roce 2016 byl kolem 7 procent, v rekordním roce 2017 dokonce dosáhla skupina Barrandov share 8,7 %. Růst ale skončil vloni. Podle čísel z poloviny roku čtyřka trhu prudce propadla o pětinu zpět na 7 % a její ztráta na první trojku je propastná. Největší podíl si podle ATO ukusuje ČT (v průměru 30,9 procenta diváků starších 15 let), následuje skupina Nova s 29,2 procenta, kanály Primy získaly dohromady přes 22 procent.

Soukup dál sází na osobitost a vyhrocené útoky na veřejnoprávní televizi, které mu přinášejí ohlas na dezinformační scéně.

„Luboši Rosí, ty blbe, ty kluku jeden ušatej, tohle je pro tebe sólokapr jako kráva. Kreténe. Sólokráva.“ Dnes už téměř zlidovělý Soukupův výstup směrem k moderátorovi pořadu Newsroom je jen ukázka za všechny. Padlo kvůli ní i trestní oznámení, čemuž se majitel Barrandova směje.

„Každý, kdo jde do veřejného prostoru, musí počítat s tím, že si z něho někdo bude dělat legraci. Sám o tom vím své, protože i já jsem často terčem satiry a legrace, ale nikdy, opravdu nikdy by mě nenapadlo kvůli tomu kohokoliv žalovat. Přijde mi to buď jako klasická ukázka zakomplexovanosti, nebo naopak chorobného pocitu nadřazenosti.“

Vážnější problémy než policie může pro TV Barrandov a jejího majitele znamenat vysílací rada. Ta v prosinci rozcupovala Soukupovy zprávy s tím, že je za zpravodajství není možné považovat. V krajním případě to může skončit ztrátou licence.

A tím by po deseti letech vysílání skončil i příběh Barrandova.


Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.

Napsal(a) Robert Malecký | Foto TV Barrandov | Zdroj hlidacipes.org
 


 

Kam dál?

Kalamitní stav v Jablonci a na Božím Daru trvá

sobota, 12. ledna 2019, 12:02

Situace v Jablonci nad Nisou, kde o čtvrtka platí kalamitní stav, se výrazně zlepšila. Technické služby z ulic odvezly 2200 tun...

Zeman zahájí letošní zahraniční cesty summitem na Slovensku

sobota, 12. ledna 2019, 10:08

Účastí na summitu východních členů NATO na Slovensku zahájí letos své zahraniční cesty prezident Miloš Zeman. V prvním pololetí...

The Ocean Cleanup – Nová naděje pro naše plastová moře?

pátek, 11. ledna 2019, 12:37

Zatímco jedna skupina vědců se snaží rozložit plastový odpad na benzín ještě než se dostane do našich oceánů, druhá se snaží...

Na řidiče čeká nový bodový systém. O papíry budou moci přijít mnohem...

pátek, 11. ledna 2019, 11:37

Novinek má Ministerstvo dopravy v rukávu hned několik. První změnou by měl být počet kategorií. Ze současných 5 (2,3,4,5 a 7...

 
 
 

O čem píšou další Drbny

V Jihočeském kraji přibylo v prvním čtvrtletí 68 obyvatel

V Jihočeském kraji v letošním prvním čtvrtletí přibylo 68 obyvatel, což znamená, že v regionu k 31. březnu žilo 642.201 lidí. O přírůstek se zasloužilo přistěhování. Jinak v kraji více lidí zemřelo, než se narodilo. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. Počet obyvatel Česka se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil zhruba o 3000 na téměř 10,653 milionu lidí. Za přírůstkem je opět hlavně přistěhovalectví z ciziny.

Budějcká Drbna

Návštěvníci brněnské zoo se mohou těšit na korsaky

Návštěvníci brněnské zoo se mohou těšit na korsaky - drobné lišky ze Střední Asie, které zoo pořídila. Do Brna dorazili z německého Heidelbergu. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí zahrady Michal Vaňáč.

Brněnská Drbna

RegioJet na lince z Liberce do Prahy končí se stevardy. O tuhle práci není zájem

Cestující na autobusové lince mezi Libercem a Prahou společnosti RegioJet se budou muset obejít beze služeb stevarda či stevardky na palubě autobusu. Firmě se nedaří pozice stevardů obsazovat, uchazečů je málo. Na vybraných vnitrostátních linkách proto nahradí stevarda samoobslužný servis.

Liberecká Drbna

AKTUÁLNĚ: Hasiči zasahují u rozsáhlého požáru. Na Libavé hoří deset hektarů lesa

U rozsáhlého požáru ve vojenském prostoru Libavá zasahují jednotky ve třetím stupni požárního poplachu. Jedná se o opravdu náročný zásah v těžce dostupném terénu, nepřístupném pro dojezd cisteren, uvedl mluvčí hasičů Zdeněk Hošák.

Olomoucká Drbna

Dvaatřicetiletý muž se vloupal do novostavby. Ukradl věci za zhruba dvacet tisíc korun

Nářadí, kabely, spotřebiče a další věci ukradl dvaatřicetiletý muž z novostavby v katastru obce Vícenice. Vloupáním se policisté zabývali od první poloviny dubna, nyní zloděje vypátrali.

Jihlavská Drbna

Zálohování PET lahví? Podle studie se jejich sběr nezvýší, spíš naopak

Zálohovat PET lahve nebo ne? Touto otázkou se zabývalo ministerstvo životního prostředí. Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz zálohový systém nezaručí zvýšení sběru PET lahví na devadesát procent, ohrozí třídění ostatních druhů odpadů a nemotivuje spotřebitele, aby nepohazovali odpad v přírodě. Česko má podle analýzy jeden z nejlépe fungujících systémů na třídění obalů a případné zálohy ho ohrozí. Ministerstvo životního prostředí se proto zatím nepřiklání k povinnému zavedení záloh na PET lahve.

Hradecká Drbna