Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Z „pachatelů sudetského odsunu“ byli náhle hrdinové. Jak Rakušané v roce 1968 změnili názor na Čechy a Slováky

 
pátek, 24. srpna 2018, 15:09

Okupace Československa v srpnu 1968 znamenala pro desítky tisíc lidí i rozhodnutí o okamžité emigraci. Jedním z prvních přirozených cílů bylo sousední Rakousko. I když v té době ještě silně dozníval odsun sudetských Němců, Rakušané se k prchajícím sousedům zachovali více než velkoryse. Rakouský vyslanec v Praze se kvůli tomu osobně vzepřel i ministrovi zahraničí a uděloval jedno vízum za druhým.

Část ulice Viktora Huga na pražském Smíchově byla před padesáti lety plná lidí. K budově rakouského vyslanectví se tehdy táhla dlouhá fronta. I několik tisíc lidí denně pak ze dveří vycházelo se vstupenkou na Západ – s rakouským vízem.

„Vyslanec Rudolf Kirchschläger (Rakousko tehdy kvůli sporům o odškodnění odsunutých sudetských Němců nemělo ještě v Praze plné velvyslanectví, jen zastoupení na úrovni vyslance, pozn. red.) se postavil proti přímému nařízení tehdejšího ministra zahraničí Kurta Waldheima a udělil tisíce výjezdních víz. Teprve když mu Waldheim pohrozil odvoláním, byl donucen s tím přestat,“ popisuje pro HlídacíPes.org rakouský historik David Schriffl.

Po Praze navíc podle něj také v těch dnech jezdilo auto rakouské ambasády a cíleně vyzvedávalo osoby, které mohly být po sovětské okupaci ohrožené zatčením. Schriffl celé téma zpracoval i do nové Česko-rakouské knihy o dějinách, která má vyjít na podzim.

Čechoslováci místo Maďarů

Když v noci na 21. srpna 1968 překročily jednotky armád Varšavské smlouvy československé hranice, okupační letadla při tom mnohokrát narušila i rakouský vzdušný prostor.

Rakousko bylo sice neutrální zemí, panovaly ale obavy, aby napříště místo pražské Ruzyně sovětské letouny nepřistály na vídeňském letišti Schwechat. Rakušané měli ještě v živé paměti sovětskou invazi do Maďarska z roku 1956, po které se Rakousko stalo také cílem desítek tisíc uprchlíků.

„Lidovecká vláda kancléře Klause byla oproti roku 1956 vojensky výrazně opatrnější. Rakouská armáda dostala příkaz držet se 30 kilometrů daleko od československých hranic, aby nedošlo k ozbrojeným střetům. Lidé v pohraničí se tak ale cítili bezbranní a důvěra ve vládu klesla,“ říká historik Schrill.

Mezitím se směrem do Rakouska vydávali Češi a Slováci s uděleným vízem a jejich počet rychle rostl. Podle rakouského ministerstva vnitra mezi 21. srpnem a říjnem roku 1968 přijalo Rakousko 96 tisíc československých občanů, do konce roku pak až dvojnásobek.

Necelých dvě stě tisíc lidí znamenalo humanitární i logistickou výzvu.

„Ve Vídni vznikaly stanové tábory pro uprchlíky a k jejich ubytování sloužila třeba i městská hala. Zatímco do té doby převládal u Rakušanů o československých sousedech spíš negativní obraz, byli najednou teď přijímáni jako hrdinští bojovníci, kteří se bránili přesile,“ dodává David Schrill.

Připomíná také ale, že – stejně jako to bylo s Maďary o 12 let dříve – většina Čechoslováků zůstala v Rakousku jen na přechodnou dobu. V říjnu 1968 už zůstávalo v Rakousku jen zhruba sedm tisíc uprchlíků z Československa.

Vysílání z Vídně

Rakousko sehrálo roli také v šíření zpráv o okupaci Československa dál do světa. Právě rakouská televize ORF tehdy odvysílala záběry z první fáze invaze, které do Rakouska propašoval režisér Jan Němec.

Ředitelem televize ORF byl tehdy Helmut Zilk, který později čelil aféře kvůli své údajné spolupráci s československou Státní bezpečností.

Jak Rudolf Kirchschläger, který byl v době okupace vyslancem v Praze, tak jeho tehdejší nadřízený Kurt Waldheim, se později stali rakouskými prezidenty.

Waldheimovu prezidentskou éru zastínila debata o jeho někdejším působení ve Wehrmachtu a možné účasti na válečných zločinech nacistů. V širším smyslu pak „Waldheimova aféra“ znamenala opožděné vyrovnání Rakouska s nacistickou minulostí.


Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.

Napsal(a) Vojtěch Berger | Foto Kecko on Trendhype | Zdroj hlidacipes.org

Štítky 1968, okupace, Rakousko, Sudety,

 


 

Kam dál?

VIDEO: Pasažér nastoupil do rakouského vlaku i s koněm, byli vykázáni

pátek, 24. srpna 2018, 11:43

Rakousko obletěly fotografie koně ve vlaku místních drah. Pasažér i s klisnou Friedou nastoupil do regionální soupravy ve štýrské...

Vedro v Česku vystřídají ve čtvrtek bouřky a v pátek ochlazení

středa, 22. srpna 2018, 17:54

Současné vedro vystřídají ve čtvrtek odpoledne a večer v centrální části Česka ojedinělé silné bouřky s přívalovým deštěm a...

Greenpeace protestovalo před obchodem Billa proti přebytečným plastům

středa, 22. srpna 2018, 07:26

Dobrovolníci hnutí Greenpeace ČR včera dopoledne u supermarketu poblíž pražského náměstí Republiky demonstrativně rozbalili...

VIDEO: Česká republika si připomíná okupaci 1968, Babiše u Českého...

úterý, 21. srpna 2018, 13:22

Svoboda v Česku není podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ohrožena. Každý si může říkat, co chce, založit stranu nebo hnutí a...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

DRBNA HISTORIČKA: Háječek byl do příchodu vojáků botanickou zahradou

V dalším vydání Drbny historičky se Jan Schinko podíval na Háječek. Rozhodně nevypadal tak jako dnes. V Háječku rostlo přes 650 druhů rostlin. Zahradu v roce 1938 zabrali Němci. Květiny už se na místo nikdy nevrátily, vystřídalo je letní kino.

Budějcká Drbna

S 'udicí' do kostela – muž chodil s drátem lovit peníze z kasičky

V kostelní kasičce rybařil postarší muž. Místo zlaté rybky pravidelně vytahoval, díky drátu s magnetem a lepící páskou ,peníze.

Brněnská Drbna

Druhý zápas, druhý bod. Tygři opět vládli, Boleslavi nastříleli šest branek

Také druhý domácí zápas skončil pro liberecké hokejisty vítězně, Mladou Boleslav porazili 6:2 a dokázali zápas otočit. Domácím vycházely přesilovky, proměnili celkem tři. Série má nyní dva dny pauzu, pak se přesouvá ke Středočechům.

Liberecká Drbna

Počet obyvatel Olomouckého kraje loni klesl na 632 492

V Olomouckém kraji v loňském roce klesl počet obyvatel o 686 na 632 492. Za úbytek obyvatel může migrace i vyšší počet zemřelých než narozených. Počet obyvatel se v roce 2018 zvýšil pouze na Olomoucku, v ostatních čtyřech okresech klesl. Nejvyšší úbytek obyvatel mělo Přerovsko. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Olomoucká Drbna

FOTO: Ples firmy Bosch Diesel ve stylu cirkusu se těšil mimořádnému zájmu, výtěžek putuje do Nemocnice Jihlava

Jeden z vrcholů plesové sezóny, reprezentativní ples firmy Bosch Diesel, je více než týden za námi. Jeho patnáctý ročník se nesl v duchu cirkusu, v rozverné náladě se však našel prostor i pro vážnější chvíle. Třeba když si výtěžek z prodeje vstupenek a tomboly převzali zástupci jihlavské nemocnice.

Jihlavská Drbna

V Krkonoších sjela lavina, na místě je horská služba

V Kotelních jamách v Krkonoších odpoledne sjela lavina. Podle dosavadních zjištění nikoho nezavalila. Na místě je horská služba, která oblast prohledává. V Krkonoších platí třetí stupeň lavinového nebezpečí z pětistupňové škály, který je charakterizován jako značné nebezpečí.

Hradecká Drbna