Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Z „pachatelů sudetského odsunu“ byli náhle hrdinové. Jak Rakušané v roce 1968 změnili názor na Čechy a Slováky

 
pátek, 24. srpna 2018, 15:09

Okupace Československa v srpnu 1968 znamenala pro desítky tisíc lidí i rozhodnutí o okamžité emigraci. Jedním z prvních přirozených cílů bylo sousední Rakousko. I když v té době ještě silně dozníval odsun sudetských Němců, Rakušané se k prchajícím sousedům zachovali více než velkoryse. Rakouský vyslanec v Praze se kvůli tomu osobně vzepřel i ministrovi zahraničí a uděloval jedno vízum za druhým.

Část ulice Viktora Huga na pražském Smíchově byla před padesáti lety plná lidí. K budově rakouského vyslanectví se tehdy táhla dlouhá fronta. I několik tisíc lidí denně pak ze dveří vycházelo se vstupenkou na Západ – s rakouským vízem.

„Vyslanec Rudolf Kirchschläger (Rakousko tehdy kvůli sporům o odškodnění odsunutých sudetských Němců nemělo ještě v Praze plné velvyslanectví, jen zastoupení na úrovni vyslance, pozn. red.) se postavil proti přímému nařízení tehdejšího ministra zahraničí Kurta Waldheima a udělil tisíce výjezdních víz. Teprve když mu Waldheim pohrozil odvoláním, byl donucen s tím přestat,“ popisuje pro HlídacíPes.org rakouský historik David Schriffl.

Po Praze navíc podle něj také v těch dnech jezdilo auto rakouské ambasády a cíleně vyzvedávalo osoby, které mohly být po sovětské okupaci ohrožené zatčením. Schriffl celé téma zpracoval i do nové Česko-rakouské knihy o dějinách, která má vyjít na podzim.

Čechoslováci místo Maďarů

Když v noci na 21. srpna 1968 překročily jednotky armád Varšavské smlouvy československé hranice, okupační letadla při tom mnohokrát narušila i rakouský vzdušný prostor.

Rakousko bylo sice neutrální zemí, panovaly ale obavy, aby napříště místo pražské Ruzyně sovětské letouny nepřistály na vídeňském letišti Schwechat. Rakušané měli ještě v živé paměti sovětskou invazi do Maďarska z roku 1956, po které se Rakousko stalo také cílem desítek tisíc uprchlíků.

„Lidovecká vláda kancléře Klause byla oproti roku 1956 vojensky výrazně opatrnější. Rakouská armáda dostala příkaz držet se 30 kilometrů daleko od československých hranic, aby nedošlo k ozbrojeným střetům. Lidé v pohraničí se tak ale cítili bezbranní a důvěra ve vládu klesla,“ říká historik Schrill.

Mezitím se směrem do Rakouska vydávali Češi a Slováci s uděleným vízem a jejich počet rychle rostl. Podle rakouského ministerstva vnitra mezi 21. srpnem a říjnem roku 1968 přijalo Rakousko 96 tisíc československých občanů, do konce roku pak až dvojnásobek.

Necelých dvě stě tisíc lidí znamenalo humanitární i logistickou výzvu.

„Ve Vídni vznikaly stanové tábory pro uprchlíky a k jejich ubytování sloužila třeba i městská hala. Zatímco do té doby převládal u Rakušanů o československých sousedech spíš negativní obraz, byli najednou teď přijímáni jako hrdinští bojovníci, kteří se bránili přesile,“ dodává David Schrill.

Připomíná také ale, že – stejně jako to bylo s Maďary o 12 let dříve – většina Čechoslováků zůstala v Rakousku jen na přechodnou dobu. V říjnu 1968 už zůstávalo v Rakousku jen zhruba sedm tisíc uprchlíků z Československa.

Vysílání z Vídně

Rakousko sehrálo roli také v šíření zpráv o okupaci Československa dál do světa. Právě rakouská televize ORF tehdy odvysílala záběry z první fáze invaze, které do Rakouska propašoval režisér Jan Němec.

Ředitelem televize ORF byl tehdy Helmut Zilk, který později čelil aféře kvůli své údajné spolupráci s československou Státní bezpečností.

Jak Rudolf Kirchschläger, který byl v době okupace vyslancem v Praze, tak jeho tehdejší nadřízený Kurt Waldheim, se později stali rakouskými prezidenty.

Waldheimovu prezidentskou éru zastínila debata o jeho někdejším působení ve Wehrmachtu a možné účasti na válečných zločinech nacistů. V širším smyslu pak „Waldheimova aféra“ znamenala opožděné vyrovnání Rakouska s nacistickou minulostí.


Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.

Napsal(a) Vojtěch Berger | Foto Kecko on Trendhype | Zdroj hlidacipes.org

Štítky 1968, okupace, Rakousko, Sudety,

 


 

Kam dál?

Vzpomínky na srpen 1968: „Když se Dubček vrátil, lidé ztratili...

pátek, 24. srpna 2018, 14:00

Česko si připomnělo 50. výročí počátku dlouhé sovětské okupace. Následné dvacetileté období tzv. normalizace zasáhlo do řady...

VIDEO: Pasažér nastoupil do rakouského vlaku i s koněm, byli vykázáni

pátek, 24. srpna 2018, 11:43

Rakousko obletěly fotografie koně ve vlaku místních drah. Pasažér i s klisnou Friedou nastoupil do regionální soupravy ve štýrské...

Zboží z podvodných SMS zpráv nepřebírejte ani neplaťte, radí Evropské...

pátek, 24. srpna 2018, 10:55

Stovky lidí, především vyššího věku, se tento týden staly terčem klamavých SMS zpráv, které se z nich pod záminkou doručení...

Stovkám seniorů přišly klamavé SMS vyzývající k platbě za zboží

pátek, 24. srpna 2018, 08:39

Podvodníci se snaží pomocí klamavých SMS zpráv vylákat peníze od českých seniorů. Zřejmě stovky starších spotřebitelů dnes...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

V Jihočeském kraji přibylo v prvním čtvrtletí 68 obyvatel

V Jihočeském kraji v letošním prvním čtvrtletí přibylo 68 obyvatel, což znamená, že v regionu k 31. březnu žilo 642.201 lidí. O přírůstek se zasloužilo přistěhování. Jinak v kraji více lidí zemřelo, než se narodilo. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. Počet obyvatel Česka se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil zhruba o 3000 na téměř 10,653 milionu lidí. Za přírůstkem je opět hlavně přistěhovalectví z ciziny.

Budějcká Drbna

Návštěvníci brněnské zoo se mohou těšit na korsaky

Návštěvníci brněnské zoo se mohou těšit na korsaky - drobné lišky ze Střední Asie, které zoo pořídila. Do Brna dorazili z německého Heidelbergu. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí zahrady Michal Vaňáč.

Brněnská Drbna

RegioJet na lince z Liberce do Prahy končí se stevardy. O tuhle práci není zájem

Cestující na autobusové lince mezi Libercem a Prahou společnosti RegioJet se budou muset obejít beze služeb stevarda či stevardky na palubě autobusu. Firmě se nedaří pozice stevardů obsazovat, uchazečů je málo. Na vybraných vnitrostátních linkách proto nahradí stevarda samoobslužný servis.

Liberecká Drbna

AKTUÁLNĚ: Hasiči zasahují u rozsáhlého požáru. Na Libavé hoří deset hektarů lesa

U rozsáhlého požáru ve vojenském prostoru Libavá zasahují jednotky ve třetím stupni požárního poplachu. Jedná se o opravdu náročný zásah v těžce dostupném terénu, nepřístupném pro dojezd cisteren, uvedl mluvčí hasičů Zdeněk Hošák.

Olomoucká Drbna

Dvaatřicetiletý muž se vloupal do novostavby. Ukradl věci za zhruba dvacet tisíc korun

Nářadí, kabely, spotřebiče a další věci ukradl dvaatřicetiletý muž z novostavby v katastru obce Vícenice. Vloupáním se policisté zabývali od první poloviny dubna, nyní zloděje vypátrali.

Jihlavská Drbna

Silná bouřka lámala stromy a větve. Hasiči vyjížděli k šedesáti událostem

Hasiči v Královéhradeckém kraji v pátek vpodvečer kvůli bouřím se silným větrem zasahovali u více než 60 událostí. Zejména odstraňovali stromy a větve spadlé na silnice. Nejvíce bylo zasaženo Královéhradecko, Náchodsko a Trutnovsko. Při bouřích nebyl nikdo zraněn.

Hradecká Drbna