Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Z „pachatelů sudetského odsunu“ byli náhle hrdinové. Jak Rakušané v roce 1968 změnili názor na Čechy a Slováky

 
pátek, 24. srpna 2018, 15:09

Okupace Československa v srpnu 1968 znamenala pro desítky tisíc lidí i rozhodnutí o okamžité emigraci. Jedním z prvních přirozených cílů bylo sousední Rakousko. I když v té době ještě silně dozníval odsun sudetských Němců, Rakušané se k prchajícím sousedům zachovali více než velkoryse. Rakouský vyslanec v Praze se kvůli tomu osobně vzepřel i ministrovi zahraničí a uděloval jedno vízum za druhým.

Část ulice Viktora Huga na pražském Smíchově byla před padesáti lety plná lidí. K budově rakouského vyslanectví se tehdy táhla dlouhá fronta. I několik tisíc lidí denně pak ze dveří vycházelo se vstupenkou na Západ – s rakouským vízem.

„Vyslanec Rudolf Kirchschläger (Rakousko tehdy kvůli sporům o odškodnění odsunutých sudetských Němců nemělo ještě v Praze plné velvyslanectví, jen zastoupení na úrovni vyslance, pozn. red.) se postavil proti přímému nařízení tehdejšího ministra zahraničí Kurta Waldheima a udělil tisíce výjezdních víz. Teprve když mu Waldheim pohrozil odvoláním, byl donucen s tím přestat,“ popisuje pro HlídacíPes.org rakouský historik David Schriffl.

Po Praze navíc podle něj také v těch dnech jezdilo auto rakouské ambasády a cíleně vyzvedávalo osoby, které mohly být po sovětské okupaci ohrožené zatčením. Schriffl celé téma zpracoval i do nové Česko-rakouské knihy o dějinách, která má vyjít na podzim.

Čechoslováci místo Maďarů

Když v noci na 21. srpna 1968 překročily jednotky armád Varšavské smlouvy československé hranice, okupační letadla při tom mnohokrát narušila i rakouský vzdušný prostor.

Rakousko bylo sice neutrální zemí, panovaly ale obavy, aby napříště místo pražské Ruzyně sovětské letouny nepřistály na vídeňském letišti Schwechat. Rakušané měli ještě v živé paměti sovětskou invazi do Maďarska z roku 1956, po které se Rakousko stalo také cílem desítek tisíc uprchlíků.

„Lidovecká vláda kancléře Klause byla oproti roku 1956 vojensky výrazně opatrnější. Rakouská armáda dostala příkaz držet se 30 kilometrů daleko od československých hranic, aby nedošlo k ozbrojeným střetům. Lidé v pohraničí se tak ale cítili bezbranní a důvěra ve vládu klesla,“ říká historik Schrill.

Mezitím se směrem do Rakouska vydávali Češi a Slováci s uděleným vízem a jejich počet rychle rostl. Podle rakouského ministerstva vnitra mezi 21. srpnem a říjnem roku 1968 přijalo Rakousko 96 tisíc československých občanů, do konce roku pak až dvojnásobek.

Necelých dvě stě tisíc lidí znamenalo humanitární i logistickou výzvu.

„Ve Vídni vznikaly stanové tábory pro uprchlíky a k jejich ubytování sloužila třeba i městská hala. Zatímco do té doby převládal u Rakušanů o československých sousedech spíš negativní obraz, byli najednou teď přijímáni jako hrdinští bojovníci, kteří se bránili přesile,“ dodává David Schrill.

Připomíná také ale, že – stejně jako to bylo s Maďary o 12 let dříve – většina Čechoslováků zůstala v Rakousku jen na přechodnou dobu. V říjnu 1968 už zůstávalo v Rakousku jen zhruba sedm tisíc uprchlíků z Československa.

Vysílání z Vídně

Rakousko sehrálo roli také v šíření zpráv o okupaci Československa dál do světa. Právě rakouská televize ORF tehdy odvysílala záběry z první fáze invaze, které do Rakouska propašoval režisér Jan Němec.

Ředitelem televize ORF byl tehdy Helmut Zilk, který později čelil aféře kvůli své údajné spolupráci s československou Státní bezpečností.

Jak Rudolf Kirchschläger, který byl v době okupace vyslancem v Praze, tak jeho tehdejší nadřízený Kurt Waldheim, se později stali rakouskými prezidenty.

Waldheimovu prezidentskou éru zastínila debata o jeho někdejším působení ve Wehrmachtu a možné účasti na válečných zločinech nacistů. V širším smyslu pak „Waldheimova aféra“ znamenala opožděné vyrovnání Rakouska s nacistickou minulostí.


Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.

Napsal(a) Vojtěch Berger | Foto Kecko on Trendhype | Zdroj hlidacipes.org

Štítky 1968, okupace, Rakousko, Sudety,

 


 

Kam dál?

VIDEO: Pasažér nastoupil do rakouského vlaku i s koněm, byli vykázáni

pátek, 24. srpna 2018, 11:43

Rakousko obletěly fotografie koně ve vlaku místních drah. Pasažér i s klisnou Friedou nastoupil do regionální soupravy ve štýrské...

Vedro v Česku vystřídají ve čtvrtek bouřky a v pátek ochlazení

středa, 22. srpna 2018, 17:54

Současné vedro vystřídají ve čtvrtek odpoledne a večer v centrální části Česka ojedinělé silné bouřky s přívalovým deštěm a...

Greenpeace protestovalo před obchodem Billa proti přebytečným plastům

středa, 22. srpna 2018, 07:26

Dobrovolníci hnutí Greenpeace ČR včera dopoledne u supermarketu poblíž pražského náměstí Republiky demonstrativně rozbalili...

VIDEO: Česká republika si připomíná okupaci 1968, Babiše u Českého...

úterý, 21. srpna 2018, 13:22

Svoboda v Česku není podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ohrožena. Každý si může říkat, co chce, založit stranu nebo hnutí a...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

Myslím, že jsem trhla rekord, směje se Mirka. Lidé jí poslali pět milionů na operaci během jednoho měsíce

Mirka Dobešová z Olomouce, které lékaři ve čtrnácti letech diagnostikovali zhoubný nádor v dutinách a způsobil, že má Mirka zdeformovanou polovinu obličeje, sehnala potřebné peníze na náročnou operaci. Za jeden měsíc jí lidé na transparentní účet poslali přes pět milionů korun.

Budějcká Drbna

PLÁN ÚTĚKU: 23 hodin

Můj soud skončil docela špatně. No teda jak se to vezme. O domácí vězení můžu žádat až po jedné polovině trestu. Ale proč tedy proběhl soud, když nemůžu žádat? Proč tolik zbytečného papírování? Proč zbytečně vytahovat „pana“ soudce z postele? To tam nahoře prostě nemohou hned říct, že nemohu žádat, hned na začátku toho dvou měsíčního procesu? No smůla, holt si tu ještě nějaký čas pobudu. Přibližně 2 roky, to jsou ještě dvoje Vánoce, dvoje narozeniny mojí dcerky. No prostě dlouhá doba.

Brněnská Drbna

Jaké jsou nejčastější omyly při reklamacích

Reklamace patří k nejčastěji uplatňovaným a také nejdůležitějším spotřebitelským právům. Pravidla pro uplatňování takzvaných práv z vadného plnění však nejsou jednoduchá a zákazníci v nich často tápou. S jakými omyly se v naší spotřebitelské poradně setkáváme nejčastěji?

Liberecká Drbna

Nečekaně zemřel bývalý primátor Přerova Vladimír Puchalský

Dnes 17. ledna 2019 zemřel nečekaně bývalý primátor města Přerova Vladimír Puchalský. Měl 74 let a prvním mužem radnice byl v letech 2014 až 2018.

Olomoucká Drbna

Splněno! Lidé vybrali pět milionů korun na operaci tváře ženy, které pojišťovna odmítla pomoci

Nedávno jsme vás informovali o jednatřicetileté Mirce Dobešové z Olomouce, které lékaři ve čtrnácti letech diagnostikovali zhoubný nádor v dutinách. Tento nádor způsobil, že má Mirka zdeformovanou polovinu obličeje. Mirka sháněla peníze na náročnou operaci, kterou jí pojišťovna odmítla proplatit. Na zaplacení zákroku potřebovala pět milionů korun. Zhruba měsíc po zveřejnění jejího příběhu se stal malý zázrak - lidé se opravdu na pět milionů korun složili.

Jihlavská Drbna

Lyžařské areály v Královéhradeckém kraji mají po přívalech sněhu skvělé podmínky

Lyžařská střediska v Královéhradeckém kraji hlásí ideální sněhové podmínky. Po vydatném sněžení v minulých dnech na sjezdovkách ve velkých skiareálech leží v průměru okolo jednoho metru sněhu. V Krkonoších a Orlických horách tak lyžaři mohou využít desítky kilometrů upravených sjezdovek a běžeckých tras. V provozu jsou i menší areály.

Hradecká Drbna