Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Z „pachatelů sudetského odsunu“ byli náhle hrdinové. Jak Rakušané v roce 1968 změnili názor na Čechy a Slováky

 
pátek, 24. srpna 2018, 15:09

Okupace Československa v srpnu 1968 znamenala pro desítky tisíc lidí i rozhodnutí o okamžité emigraci. Jedním z prvních přirozených cílů bylo sousední Rakousko. I když v té době ještě silně dozníval odsun sudetských Němců, Rakušané se k prchajícím sousedům zachovali více než velkoryse. Rakouský vyslanec v Praze se kvůli tomu osobně vzepřel i ministrovi zahraničí a uděloval jedno vízum za druhým.

Část ulice Viktora Huga na pražském Smíchově byla před padesáti lety plná lidí. K budově rakouského vyslanectví se tehdy táhla dlouhá fronta. I několik tisíc lidí denně pak ze dveří vycházelo se vstupenkou na Západ – s rakouským vízem.

„Vyslanec Rudolf Kirchschläger (Rakousko tehdy kvůli sporům o odškodnění odsunutých sudetských Němců nemělo ještě v Praze plné velvyslanectví, jen zastoupení na úrovni vyslance, pozn. red.) se postavil proti přímému nařízení tehdejšího ministra zahraničí Kurta Waldheima a udělil tisíce výjezdních víz. Teprve když mu Waldheim pohrozil odvoláním, byl donucen s tím přestat,“ popisuje pro HlídacíPes.org rakouský historik David Schriffl.

Po Praze navíc podle něj také v těch dnech jezdilo auto rakouské ambasády a cíleně vyzvedávalo osoby, které mohly být po sovětské okupaci ohrožené zatčením. Schriffl celé téma zpracoval i do nové Česko-rakouské knihy o dějinách, která má vyjít na podzim.

Čechoslováci místo Maďarů

Když v noci na 21. srpna 1968 překročily jednotky armád Varšavské smlouvy československé hranice, okupační letadla při tom mnohokrát narušila i rakouský vzdušný prostor.

Rakousko bylo sice neutrální zemí, panovaly ale obavy, aby napříště místo pražské Ruzyně sovětské letouny nepřistály na vídeňském letišti Schwechat. Rakušané měli ještě v živé paměti sovětskou invazi do Maďarska z roku 1956, po které se Rakousko stalo také cílem desítek tisíc uprchlíků.

„Lidovecká vláda kancléře Klause byla oproti roku 1956 vojensky výrazně opatrnější. Rakouská armáda dostala příkaz držet se 30 kilometrů daleko od československých hranic, aby nedošlo k ozbrojeným střetům. Lidé v pohraničí se tak ale cítili bezbranní a důvěra ve vládu klesla,“ říká historik Schrill.

Mezitím se směrem do Rakouska vydávali Češi a Slováci s uděleným vízem a jejich počet rychle rostl. Podle rakouského ministerstva vnitra mezi 21. srpnem a říjnem roku 1968 přijalo Rakousko 96 tisíc československých občanů, do konce roku pak až dvojnásobek.

Necelých dvě stě tisíc lidí znamenalo humanitární i logistickou výzvu.

„Ve Vídni vznikaly stanové tábory pro uprchlíky a k jejich ubytování sloužila třeba i městská hala. Zatímco do té doby převládal u Rakušanů o československých sousedech spíš negativní obraz, byli najednou teď přijímáni jako hrdinští bojovníci, kteří se bránili přesile,“ dodává David Schrill.

Připomíná také ale, že – stejně jako to bylo s Maďary o 12 let dříve – většina Čechoslováků zůstala v Rakousku jen na přechodnou dobu. V říjnu 1968 už zůstávalo v Rakousku jen zhruba sedm tisíc uprchlíků z Československa.

Vysílání z Vídně

Rakousko sehrálo roli také v šíření zpráv o okupaci Československa dál do světa. Právě rakouská televize ORF tehdy odvysílala záběry z první fáze invaze, které do Rakouska propašoval režisér Jan Němec.

Ředitelem televize ORF byl tehdy Helmut Zilk, který později čelil aféře kvůli své údajné spolupráci s československou Státní bezpečností.

Jak Rudolf Kirchschläger, který byl v době okupace vyslancem v Praze, tak jeho tehdejší nadřízený Kurt Waldheim, se později stali rakouskými prezidenty.

Waldheimovu prezidentskou éru zastínila debata o jeho někdejším působení ve Wehrmachtu a možné účasti na válečných zločinech nacistů. V širším smyslu pak „Waldheimova aféra“ znamenala opožděné vyrovnání Rakouska s nacistickou minulostí.


Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.

Napsal(a) Vojtěch Berger | Foto Kecko on Trendhype | Zdroj hlidacipes.org

Štítky 1968, okupace, Rakousko, Sudety,

 


 

Kam dál?

Vzpomínky na srpen 1968: „Když se Dubček vrátil, lidé ztratili...

pátek, 24. srpna 2018, 14:00

Česko si připomnělo 50. výročí počátku dlouhé sovětské okupace. Následné dvacetileté období tzv. normalizace zasáhlo do řady...

VIDEO: Pasažér nastoupil do rakouského vlaku i s koněm, byli vykázáni

pátek, 24. srpna 2018, 11:43

Rakousko obletěly fotografie koně ve vlaku místních drah. Pasažér i s klisnou Friedou nastoupil do regionální soupravy ve štýrské...

Zboží z podvodných SMS zpráv nepřebírejte ani neplaťte, radí Evropské...

pátek, 24. srpna 2018, 10:55

Stovky lidí, především vyššího věku, se tento týden staly terčem klamavých SMS zpráv, které se z nich pod záminkou doručení...

Stovkám seniorů přišly klamavé SMS vyzývající k platbě za zboží

pátek, 24. srpna 2018, 08:39

Podvodníci se snaží pomocí klamavých SMS zpráv vylákat peníze od českých seniorů. Zřejmě stovky starších spotřebitelů dnes...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

FOTO, VIDEO: Kočka, pes i kráva, mají svoje práva! Volali lidé v rámci pochodu za práva zvířat

V Praze se včera sešli milovníci a ochránci zvířat ze všech koutů České republiky. Uskutečnil se zde historicky první ročník The Official Animal Right March , tedy pochodu za práva zvířat, kterého se zúčastnily stovky lidí.

Budějcká Drbna

Hudba za každého počasí! Na posledním City Pikniku vystoupí Mirai a Xindl X

Na poslední letošní hudební piknik Hitrádia City Brno přijedou tentokrát kapela Mirai a Xindl X. Poslední City Piknik letošního roku proběhne v parku na Slovanském náměstí ve středu 21. srpna a vstupné bude jako vždy zdarma.

Brněnská Drbna

Modernizace teplárenské sítě se v Liberci protáhne, o zajištění tepla se ale lidé bát nemusí

Kvůli změnám v projektu se protáhne plánovaná modernizace teplárenské sítě. Skončí tak zhruba o tři týdny déle. Protáhnou se tak i uzavírky.

Liberecká Drbna

První školní den zpříjemní dětem zábavná akce S úsměvem do školy

Dá se říct, že se v Přerově už stalo tradicí přivítat nový školní rok akcí S úsměvem do školy. Ta se v prostoru pod loděnicí koná už čtvrtým rokem a je příslibem mnoha zážitků.

Olomoucká Drbna

Poprvé bez bodu. Vysočina prohrála na hřišti Varnsdorfu 2:1 a klesla na druhou příčku

Vysočina v pátém kole nového ligového ročníku utrpěla první porážku. A příliš nepřekvapí, že se tak stalo na neoblíbeném stadiónu FK Varnsdorf. Po porážce 2:1 klesli Jihlavané na druhou příčku, na první Pardubice ztrácí bod.

Jihlavská Drbna

Město plánuje stavbu za 120 miliónů. Stavět se má už příští rok

V Hradci Králové se chystá jedna z největších investicí v posledních letech. Příštíí rok by mohla být zahájena stavba nového zázemí odlehčovací služby v Honkově ulici za zhruba 120 milionů korun. Budova by měla být hotová a v provozu v roce 2021.

Hradecká Drbna