pátek 22. října 2021 Sabina

10 let s Airbnb: Navzdory snahám o regulaci pokračuje v růstu

Služba zprostředkovávající ubytování v soukromí Airbnb, která tento týden oslaví desáté výročí svého vzniku, pokračuje ve velkých evropských městech v rychlém růstu navzdory snahám místních úřadů o její omezení pomocí nových regulačních opatření. Turistům přináší služba levnější alternativu k ubytování v hotelu a pronajímatelům finanční příjem. Na službu si však čím dál častěji stěžují lidé žijící v blízkosti pronajímaných nemovitostí.

Podobně jako další služby v oblasti takzvané sdílené ekonomiky je navíc pronájem přes Airbnb často spojován s porušováním předpisů a neplacením daní. Airbnb čelí rovněž kritice, že tlačí vzhůru ceny nemovitostí.

Služba sídlící v San Francisku byla oficiálně spuštěna 11. srpna 2008 pod názvem Air bed and breakfast (Nafukovací matrace a snídaně), který byl později zkrácen na Airbnb. V současnosti je jejím prostřednictvím nabízeno ubytování ve zhruba 81 000 městech ve 191 zemích.

Podle údajů poradenské společnosti Colliers International je evropskou jedničkou v pronájmech přes Airbnb britské hlavní město Londýn, kde se loni prostřednictvím této služby uskutečnilo 6,7 milionu přenocování. To představuje meziroční nárůst o 45 procent. Airbnb přitom v roce 2016 omezila pronájem nemovitosti v Londýně na maximálně 90 nocí za rok, aby tak vyhověla novým zákonům.

K podobným omezením dochází rovněž v dalších velkých evropských městech, například v Berlíně, Paříži a Amsterodamu. Také tam však počet přenocování prostřednictvím Airbnb v loňském roce podle údajů firmy Colliers výrazně rostl. "Tyto údaje sice nemohou jasně určit, zda pronajímatelé pravidla dodržují, ale ukazují, že žádné z těchto měst nedokázalo růst Airbnb omezit," uvedl Damian Harrington ze společnosti Colliers.

Podle Jeroena Oskama, šéfa výzkumného oddělení na nizozemské škole Hotelschool The Hague zaměřené na pohostinský průmysl, je dodržování regulačních opatření obtížné prosadit kvůli nedostatku informací o pronájmech přes Airbnb. "Naše analýzy ukazují, že samotná legislativa k omezení aktivity Airbnb nestačí," uvedl Oskam. "Bez přinucení Airbnb k větší transparentnosti budou mít místní úřady i nadále problém zajistit dodržování regulačních opatření," dodal.

Růst zájmu o službu Airbnb jde ruku v ruce se stoupajícím počtem turistů. Silný cestovní ruch je ale často trnem v oku místních obyvatel. Přináší sice peníze a pracovní místa, zároveň však místním lidem může komplikovat běžný život a narušovat jejich kulturu, upozorňuje britský list The Guardian.

Výjimkou již v dnešní době nejsou ani protesty proti turistům. Terčem kritiky se často stává i služba Airbnb. Množí se stížnosti sousedů na chování turistů v pronajímaných nemovitostech, služba je rovněž obviňována z vytváření tlaku na růst cen bydlení.

Místní samosprávy jsou tak nuceny na rozvoj služeb typu Airbnb reagovat a hledat správný recept na jejich regulaci. Svůj postup vůči těmto službám v posledních letech přitvrzuje například radnice v nizozemském Amsterdamu. Nyní může tamní majitel pronajmout svůj byt či dům nejvýše čtyřem lidem současně a to maximálně na 60 dní. Od ledna příštího roku se tato doba ještě o polovinu zkracuje. Cílem je podle radnice zajistit, aby město zůstalo dobrým místem pro trvalý život.

Služba Airbnb se již dostala také do hledáčku Evropské komise. Ta minulý měsíc rozhodla, že služba porušuje spotřebitelská pravidla Evropské unie, a poskytla jí čas do konce srpna, aby navrhla potřebné úpravy.

Airbnb by měla například změnit způsob informování o cenách tak, aby zákazníci už při prvním vyhledávání viděli konečnou cenu, včetně všech poplatků a podobně.

Investoři v současnosti podle agentury DPA odhadují hodnotu společnosti Airbnb na zhruba 31 miliard dolarů (684 miliard Kč). Generální ředitel a spoluzakladatel Brian Chesky koncem května uvedl, že firma bude v příštím roce připravena uvést své akcie na burzu. Dodal však, že není jisté, zda takovýto krok skutečně učiní.

EK: Airbnb využívá též turistický byznys, má upravit pravidla

Služba Airbnb se za deset let své existence proměnila a platformu původně zprostředkovávající kontakty mezi koncovými spotřebiteli nyní stále více k nabídce svých služeb využívá i běžný turistický byznys. Právě to je podle Evropské komisařky pro ochranu spotřebitele Věry Jourové důvod, proč platforma nedávno dostala od komise čas do konce srpna, aby své působení uvedla do souladu s evropskými spotřebitelskými pravidly.

"Já možnosti, které otevřel on-line svět pro lidi - nové služby, nové možnosti kontaktů - považuji za velice prospěšnou cestu dopředu. Proto jsem také nikdy neslyšela návrhy na evropskou regulaci podobných služeb mezi spotřebiteli," řekla Jourová.

V případech, kdy služba jen zprostředkovává kontakt mezi soukromými osobami totiž podle ní není jedna ze stran ve výrazně slabší pozici než ta druhá. Situace se ale mění ve chvíli, kdy uživatel platformy využívá službu běžného hotelu či penzionu, který se také na Airbnb rozhodl inzerovat.

V polovině července komise, společně s úřady na ochranu spotřebitele zemí EU, vyzvala Airbnb, aby sladila své smluvní podmínky se spotřebitelskou legislativou EU a informovala o cenách transparentně. "Smlouva, kterou nabízí, totiž spotřebitele v zásadě nutí, aby se k ceně proklikal až poté, co uzavře závazek," vysvětlila komisařka.

Stávající smluvní podmínky také znamenají, že spotřebitel se vzdává některých práv, na která má v unii nárok.

Jourová připomněla, že na podobné internetové společnosti se dá hledět z několika úhlů. Prvním jsou spotřebitelská práva, kde platí pro profesionální podnikání určitá pravidla. "Evropa nereguluje a ani nechce regulovat vztahy spotřebitel-spotřebitel a pokud vím, nedělají to ani státy," podotkla komisařka. Země ovšem regulují živnostenské podmínky a mohou jít poměrně daleko při ochraně svého trhu a živností. Také daňové povinnosti podobných platforem jsou věcí, kterou se zabývají především členské země.

V polovině minulého měsíce dostala Airbnb od komise čas do konce prázdnin, aby přišla s návrhy, jak hodlá své podmínky upravit tak, aby byly v EU bezproblémové. Případné problémy by se měly řešit na společném jednání v září. Pokud nepřijde ze strany firmy uspokojivá reakce, mohou příslušné úřady v krajním případě přikročit k vymáhání předpisů právní cestou.

Amsterdam vůči pronajímání bytů přes internet postupně přitvrzuje

Vůči on-line službám zprostředkovávajícím přes internet ubytování v soukromí v posledních letech postupně přitvrzuje radnice v nizozemském Amsterdamu. Nyní může tamní majitel pronajmout svůj byt či dům nejvýše čtyřem lidem současně a to maximálně na 60 dní. Od ledna příštího roku se tato doba ještě o polovinu zkracuje.

"Navíc plánujeme zjistit, zda by nebylo možné úplně zakázat prázdninové pronajímání v těch částech města, kde je výrazně narušena rovnováha mezi bydlením a turistickým využíváním bytů," řekla mluvčí radnice návštěvníky oblíbeného přístavního města Lisa den Oudendammerová.

Cílem je podle ní zajistit, že město zůstane dobrým místem pro trvalý život. "V domě se má hlavně žít, ne na něm vydělávat co nejvíce peněz," přiblížila pohled úřadů v Amsterodamu, kde Airbnb nabízí ke krátkodobému pronájmu okolo 19.000 bytů, domů či obytných lodí, průměrná cena pronájmu je okolo 140 eur (3500 Kč).

V roce 2017 si podle údajů samotné firmy ve městě přes stránky pronajalo bydlení přibližně 1,7 milionu lidí, o rok dříve to bylo 1,4 milionu a v roce 2012 asi 75 000 návštěvníků Amsterdamu.

Majitelé ubytování mají nyní povinnost oznamovat radnici, že svou nemovitost podobným způsobem pronajali, město od zprostředkovatelských platforem vybírá jménem majitelů nemovitostí turistickou daň.

Přístup Amsterdamu vůči on-line krátkodobému pronajímání je tvrdší než v jiných nizozemských městech, které ale také mají svá vlastní opatření. "Hlavní důvod je, že u nás jsme měli s prázdninovým pronajímáním největší problémy," míní den Oudendammerová.

Belgický Brusel má na poměr mezi bydlením vlastních obyvatel a turisty podobný pohled. Od roku 2016 se musí ti, kdo podobnou službu nabízí, registrovat a dodržovat pravidla týkající se bezpečnosti nebo vybavení nemovitosti, kterou mohou ostatně pronajímat maximálně po čtyři měsíce v roce.

Za porušení pravidel hrozí pokuty a od roku 2016 bylo v souvislosti se službou Airbnb zahájeno skoro 600 řízení pro nabídku neregistrovaného turistického ubytování. Geoffroy Coomans de Brachène z bruselské radnice přitom poukazuje právě na zkušenost Amsterdamu, kde tvrdší přístup vůči těm, kdo pronajímají načerno, přinesl kromě jiného na pokutách asi pět milionů eur do městské pokladny. "Všichni obyvatelé Bruselu jsou vlastně oběťmi téhle situace," řekl de Brachène belgické televizi RTL.

V sousedním Lucembursku musí být příjmy z krátkodobého turistického ubytování deklarovány jako komerční příjem. V půlmilionovém velkovédovství bylo loni přes Airbnb zajištěno asi 250 000 přespání, odhaduje tamní federace restauratérů a hoteliérů Horesca. "To by mohlo naplnit několik hotelů a zajistit tisíce pracovních míst," upozornil v lucemburském tisku její generální sekretář Francois Koepp.

Německo složitě hledá cestu, jak regulovat Airbnb

Německá města zatím jen složitě hledají cestu, jak regulovat internetové platformy na sdílení ubytování jako je Airbnb, Vrbo nebo Flipkey. Na jedné straně se snaží zabránit tomu, aby byty byly využívány převážně na pronájem turistům, a přispívaly tak k dalšímu růstu cen nájmů, na druhé straně chtějí lidem umožnit přivydělat si párkrát do roka krátkodobým pronájmem. Zřejmě nejlepší příklad pro to, jak těžké je najít dobrý kompromis, představuje německá metropole.

Berlín má 3,5 milionu obyvatel a každý rok se do něj přistěhuje dalších zhruba 40 000 lidí. Vzhledem k tomu, že výstavba nových bytů výrazně zaostává a Německu se v posledních letech velmi dobře daří ekonomicky, rostou rychle jak ceny prodávaných bytů, tak ceny nájmů. I pro lidi se slušnými příjmy je tak často velmi složité najít v Berlíně bydlení.

Aby nedostatek nemovitostí ještě nezvyšovaly platformy jako Airbnb tím, že zejména byty v centru a dalších atraktivních lokalitách nepronajímají lidem dlouhodobě v Berlíně žijícím, ale turistům, kteří do města přijedou na pár dní, rozhodlo se město krátkodobé pronájmy výrazně omezit. Od května 2016 zavedlo velmi přísný režim, a lidé tak mohli pronajímat pouze jednotlivé pokoje v bytě, v němž sami žili. Celé nemovitosti až na drobné výjimky krátkodobě pronajímat vůbec nemohli. Za porušení zákazu hrozila pokuta až 100 000 eur (2,6 milionu korun).

Tato politika ale nevedla ani ke zpomalení růstu cen nájmů, ani k zastavení růstu Airbnb. Jen loni tato společnost v Berlíně ubytovala na 700 000 hostů. Za prvních pět měsíců letošního roku se navíc počet ubytovaných zvýšil o 40 procent oproti stejnému období loni. Ve městě je podle německých médií ke krátkodobému pronájmu k dispozici asi 26.000 pokojů nebo celých bytů.

Od letošního května proto hlavní město zkouší v podstatě opačný přístup než dosud - namísto hrozících represí přišla možnost svůj byt jednoduše pronajmout. Ke změně přispělo i rozhodnutí soudu, který konstatoval, že Berlíňané mají právo pronajímat své byty přinejmenším 182 dní v roce.

Zákon, který na jaře prosadila zdejší koalice sociálních demokratů, Zelených a Levice, umožňuje pronajímat na Airbnb a dalších podobných platformách i celé byty. Stačí získat povolení na příslušeném obecním úřadě. To má přijít víceméně automaticky po odeslání žádosti, pokud pronajímatel nemovitost nadále využívá jako svůj byt.

Opatření má nahrát lidem, kteří odjedou na pár týdnů na dovolenou a zatím svůj byt pronajmou turistům, nebo studentům, kterým se odstěhuje spolubydlící a chtějí krátkodobě nahradit finanční výpadek. I když se původně uvažovalo o tom, že doba takovéhoto pronájmu bude omezena na 60 dní v roce, nakonec žádné časové omezení neplatí. O co jednodušší má být krátkodobý pronájem pro běžné občany, o to tvrději chce Berlín postupovat vůči lidem, kteří pronajímají třeba deset nebo 20 bytů najednou.

Zásadní změny firma Airbnb přivítala a nyní se je snaží naplno využít. Společnost v létě spustila rozsáhlou reklamní kampaň, která lidem na internetu nebo v rádiu vysvětluje, jak z nových pravidel mohou těžit. Zaujmout se platforma snaží mimo jiné tvrzením, že má dobrý vliv na místní ekonomiku, protože řada hostů se díky ní ubytuje mimo centrální oblasti města.

Jaký dopad nová pravidla budou mít dlouhodobě, se teprve uvidí. Už teď se ale podle listu Berliner Morgenpost ukazuje, že si s povinnou registrací na obecních úřadech moc lidí hlavu nedělá. Do 28. července o ni požádalo jen 760 osob.

Autoři | Foto pixabay.com

Štítky Airbnb, finanční úřad, data, daně

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.