čtvrtek 6. srpna 2020 Oldřiška

Fiskální zázraky se nedějí, i letošní státní rozpočet míří do deficitu

Tiskové zprávy ministerstva financí o pokladním plnění státního rozpočtu byly v průběhu letošního roku velmi pozitivně laděné. Hemžily se měsíčními přebytky či informacemi o historicky nejlepších výsledcích až do takové míry, že to u některých daňových poplatníků vyvolalo plané naděje: Neskončí nám ten letošní rozpočet konečně v přebytku? Ne, neskončí.  

Naplnila se očekávání nás analytiků, kteří jsme před začátkem fiskálního roku upozorňovali na to, že při očekávaném významném růstu reálného hrubého domácího produktu je stomiliardový schodek státního rozpočtu jen alibistickým vytvořením dostatečné vaty na plnění politických cílů. Bylo dopředu zaručeno, že v průběhu fiskálního roku bude v případě potřeby z čeho brát, jelikož díky ekonomickému růstu, spotřebě a investicím, exportu stimulovanému levnou korunou, nízké nezaměstnanosti a dalším pozitivně se vyvíjejícím makroekonomickým proměnným (spojeným nádobám) se schodek podaří pod 100 miliard Kč srazit zcela hravě.

Ani pozitivní zprávy v průběhu roku nás realisty nemohly rozhodit. Je-li rozpočet navržen jako deficitní a politici u vesla jsou s tím spokojeni (sic!), rozpočet do deficitu také směřuje. Závěr kalendářního roku je fiskálně velmi nákladný, proto bylo jasné, že ani rekordní červencový výsledek státního rozpočtu +27,7 miliardy Kč, způsobený zejména dotacemi z Evropské unie (meziročně + 49 mld. Kč), na červených číslech hospodaření státu v roce 2015 nic nezmění. A taky že jo. Po srpnovém přebytku +18,9 miliardy Kč a zářijové „záporné nule“ (-2,8 mld. Kč) se hospodaření za leden až říjen ocitlo v rozpočtovém schodku 29,13 mld. Kč a dnes zveřejněný výsledek za jedenáct kalendářních měsíců negativní saldo potvrdil (-29,5 mld. Kč).

Ano, jedná se o nejlepší dílčí výsledek hospodaření od roku 2008. Ano, politici a úředníci disponující „státními“ penězi  nás, daňové poplatníky, určitě mohli zadlužit ještě více. Z tohoto úhlu pohledu se nejedná o negativní zprávu. Ale hodnotit fiskální výsledky jako pozitivní? S tím bych byl opatrný. Vymezování se proti historickým výsledkům, generovaným za odlišných makroekonomických podmínek či zkreslených jednorázovými transakcemi na příjmové i výdajové straně, pro mě není argument – na podrobné vysvětlení totiž v politickém matrixu není čas, proto jsou rychlé soudy nekorektní. Abychom se mohli bavit o pozitivních zprávách, musela by politická garnitura sakra přitlačit. Jediný pozitivní výsledek fiskální politiky v časech ekonomického růstu je totiž pozitivní saldo státního rozpočtu, tedy přebytek. Čím dříve si to přiznáme, tím lépe…

Autoři

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.