Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Senátor Valenta chce z Rakouska vrátit české korunovační klenoty, úřady zatím nepřesvědčil

 
čtvrtek, 6. prosince 2018, 11:50

„Nevzdám se,“ odpovídá senátor a podnikatel Ivo Valenta na dotaz, jak pokračuje jeho snaha vrátit do Prahy z Vídně část původních gotických korunovačních klenotů. V době, kdy Česko s Rakouskem řeší hlavně dostavbu dálnic, případně migraci, působí téma staletých klenotů kuriózně. „Vidím v tom hlavně snahu se zviditelnit,“ hodnotí Valentův plán rakouský expert na dějiny Habsburků, historik Karl Vocelka.

Vídeňským Hofburgem denně projdou tisíce lidí, většina z nich také kolem velké cedule Schatzkammer. Císařská klenotnice v někdejším sídle panovníka habsburské monarchie kromě jiných pokladů ukrývá i část původních českých korunovačních klenotů.

„Po Novém roce mám v plánu osobní návštěvu Vídně, kde bych si chtěl tyto historické předměty osobně prohlédnout,“ odepsal senátor Ivo Valenta na dotaz HlídacíPes.org, jak pokračuje jeho iniciativa vrátit část původních korunovačních klenotů z Vídně do Prahy. Jde o původní gotické jablko, žezlo a kurfiřtský plášť.

Jak to vidí Černínský palác

„Obeslal jsem řadu institucí, včetně kanceláře prezidenta České republiky a několika ministerstev. Odpověď zatím přišla jediná, a to ze strany Ministerstva zahraničních věcí ČR. V ní pan ministr mimo jiné uvádí, že pokud tato otázka nebyla vyřešena ve 20. letech minulého století, lze již v současné době podobné nároky jen těžko vznášet,“ připouští počáteční neúspěch Valenta.

Senátor se ve svém boji za návrat klenotů opírá o analýzu právníka Zdeňka Koudelky. Ten tvrdí, že na navrácení původních klenotů mělo Československo po roce 1918 nárok na základě Saint-Germainské smlouvy, jenže o ně nepožádalo.

„Je možné žádat vrácení klenotů i českého kurfiřtského pláště i 100 let po rozpadu habsburské monarchie. Jinak budeme státem, kterému nestojí za to, aby měl vlastní korunovační klenoty v jejich úplnosti,“ napsal Koudelka.

Na Hradě a „pod zámkem“

Podobně skepticky jako česká diplomacie reaguje i vídeňský historik a odborník na dějiny Habsburků Karl Vocelka.

„Jedna věc je hledání národní identity, druhá je otázka, jestli k tomu člověk potřebuje středověké korunovační klenoty. Myslím, že Česko při svém národním sebevědomí není na takové věci odkázané,“ hodnotí Valentův plán. Podle něj by navíc v Praze skončily klenoty „pod zámkem“, podobně třeba jako Svatováclavská koruna.

„Ty předměty byly v Rakousku vždy veřejně vystaveny, takže když to téma teď někdo takhle vytahuje, vidím v tom spíš snahu se zviditelnit a udělat si PR,“ říká v narážce na to, že do zmiňované klenotnice v Hofburgu si může české klenoty přijít prohlédnout každý téměř kdykoli. Otevřeno je denně kromě úterý, vstupenka stojí 11 eur.

Až do půlky ledna jsou české klenoty mimořádně k vidění jinde, jako součást výstavy ve vídeňském Umělecko-historickém muzeu.

Co by po ČR mohlo chtít Rakousko?

Historik Vocelka zná českou tradici zpřístupňování klenotů jen při zvláštních příležitostech a sám si pamatuje dlouhé fronty, které se na klenoty v minulosti stály po cestě vzhůru na Pražský hrad.

Pro ponechání původních českých gotických klenotů ve Vídni má ale i jiné argumenty než pohodlí návštěvníků. Třeba další příklad z doby třicetileté války, kdy byly z Prahy odvezeny právě i původní korunovační klenoty.

„Před časem byla třeba ve Vídni výstava, kde bylo i mnoho obrazů řekněme z původně „česko-rakouského“ vlastnictví, které se dostaly do Švédska v roce 1648 po vyplenění Malé Strany a Hradčan a těsně před uzavřením Vestfálského míru. A tyhle obrazy bychom teoreticky taky mohli požadovat zpátky,“ připomíná Vocelka, podle kterého by se tak ale donekonečna mohly objevovat starší a starší nároky různých států.

„Říkám si, co by to přineslo? Pak by přišel někdo jiný a řekl, že o dvě stě let dříve se ještě stalo něco dalšího a tak dál,“ konstatuje historik s tím, že lepší je „nechat věci tak, jak jsou“.

S tím se Valenta smířit nehodlá. „Nevzdám se, pokračuji v tomto směru v dalších aktivitách. Snažím se mobilizovat kompetentní instituce, aby toto téma nezapadlo,“ říká.

Na rakouské straně by takovými kompetentními institucemi byly zřejmě Ministerstvo zahraničí a kancléřský úřad. HlídacíPes.org obě instituce oslovil s dotazem na Valentovu iniciativu, odpověď ale do vydání tohoto textu nepřišla.


Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.

 


 

Kam dál?

Kauza Babiše mladšího stranu jeho otce nepoškodila. ANO si v...

neděle, 2. prosince 2018, 14:31

Volby do Sněmovny by nyní vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32,5 procenta hlasů. Navzdory kauze údajného únosu syna premiéra a předsedy...

Evropská komise viní Babiše ze střetu zájmů kvůli dotacím. Premiér...

sobota, 1. prosince 2018, 16:17

Právníci Evropské komise (EK) podezírají českého premiéra Andreje Babiše ze střetu zájmů a z porušení unijních pravidel. Píše to...

Babišova vláda ustála ve Sněmovně pokus opozice o své svržení

pátek, 23. listopadu 2018, 16:29

Babišova vláda ANO a ČSSD bude dál vládnout s důvěrou Sněmovny, i díky komunistům. Pokus opozice svrhnout ji kvůli kauze Čapí...

Opozice vyzvala premiéra k odchodu, Babiš ji odkázal na volby

pátek, 23. listopadu 2018, 16:00

Bezmála šest hodin už debatují poslanci na dnešní schůzi k vyslovení nedůvěry vládě ANO a ČSSD. Opoziční lídři v úvodu jednání...

 
 
 

O čem píšou další Drbny

Českobudějovičtí nasázeli pět branek a mají tři body!

Motoru se po delší době podařilo skórovat v úvodu utkání. Svěřenci Václava Prospala pak příznivý stav udrželi až do konce základní hrací doby, přičemž v průběhu zápasu ho navýšili až na 5:1. Jihočeši tak soupeři v Budvar aréně dali více jak čtyři branky téměř po měsíci.

Budějcká Drbna

Drbna v minulém roce čelila několika obviněním

Stává se to v každé profesi. Novinařinu nevyjímaje a tak i já jsem byla v loňském roce obviněna z několika přečinů proti čtenářům a fanouškům, kteří mě sledují od počátku věků. Pokud mi však dáte pár minut svého drahocenného času, tak bych se k těm obviněním ráda vyjádřila.

Brněnská Drbna

Návštěvu nemocnice vám zpříjemní nové výstavy

Na obrazy místního malíře i náhled do historie láká jablonecká nemocnice. Na chodbě v blízkosti hlavního vchodu si mohou návštěvníci prohlédnout dvě zbrusu nové výstavy.

Liberecká Drbna

V prostorách Maltézské pomoci v Olomouci se bude konat kurz o fake news

V pátek 25. ledna od 14:00 se v prostorách učebny Maltézské učebny v Olomouci na adrese Wurmova 7 bude konat diskuze o falešných či nepravdivých zprávách. Akce je určena hlavně pro seniory.

Olomoucká Drbna

Drbna v minulém roce čelila několika obviněním

Stává se to v každé profesi. Novinařinu nevyjímaje a tak i já jsem byla v loňském roce obviněna z několika přečinů proti čtenářům a fanouškům, kteří mě sledují od počátku věků. Pokud mi však dáte pár minut svého drahocenného času, tak bych se k těm obviněním ráda vyjádřila.

Jihlavská Drbna

KRNAP rozeslal obcím návrh nové zonace, sjezdovek se netýká

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) už poskytla městům, obcím a dalším subjektům v Radě KRNAP návrh nové zonace, který potvrdilo ministerstvo. V národních parcích vrcholí po 18 měsících příprava a schvalování nových zón ochrany přírody, jak to vyplývá z novely zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 2017. ČTK to dnes řekli zástupci Správy KRNAP a ministerstva životního prostředí (MŽP). Někteří starostové a zástupci lyžařských areálů v Krkonoších se obávají toho, že by to mohlo mít negativní vliv na turistický ruch. Vedení KRNAP ale uvedlo, že nová zonace, která bude platit 15 let, nynější sjezdovky neovlivní.

Hradecká Drbna