Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Senátor Valenta chce z Rakouska vrátit české korunovační klenoty, úřady zatím nepřesvědčil

 
čtvrtek, 6. prosince 2018, 11:50

„Nevzdám se,“ odpovídá senátor a podnikatel Ivo Valenta na dotaz, jak pokračuje jeho snaha vrátit do Prahy z Vídně část původních gotických korunovačních klenotů. V době, kdy Česko s Rakouskem řeší hlavně dostavbu dálnic, případně migraci, působí téma staletých klenotů kuriózně. „Vidím v tom hlavně snahu se zviditelnit,“ hodnotí Valentův plán rakouský expert na dějiny Habsburků, historik Karl Vocelka.

Vídeňským Hofburgem denně projdou tisíce lidí, většina z nich také kolem velké cedule Schatzkammer. Císařská klenotnice v někdejším sídle panovníka habsburské monarchie kromě jiných pokladů ukrývá i část původních českých korunovačních klenotů.

„Po Novém roce mám v plánu osobní návštěvu Vídně, kde bych si chtěl tyto historické předměty osobně prohlédnout,“ odepsal senátor Ivo Valenta na dotaz HlídacíPes.org, jak pokračuje jeho iniciativa vrátit část původních korunovačních klenotů z Vídně do Prahy. Jde o původní gotické jablko, žezlo a kurfiřtský plášť.

Jak to vidí Černínský palác

„Obeslal jsem řadu institucí, včetně kanceláře prezidenta České republiky a několika ministerstev. Odpověď zatím přišla jediná, a to ze strany Ministerstva zahraničních věcí ČR. V ní pan ministr mimo jiné uvádí, že pokud tato otázka nebyla vyřešena ve 20. letech minulého století, lze již v současné době podobné nároky jen těžko vznášet,“ připouští počáteční neúspěch Valenta.

Senátor se ve svém boji za návrat klenotů opírá o analýzu právníka Zdeňka Koudelky. Ten tvrdí, že na navrácení původních klenotů mělo Československo po roce 1918 nárok na základě Saint-Germainské smlouvy, jenže o ně nepožádalo.

„Je možné žádat vrácení klenotů i českého kurfiřtského pláště i 100 let po rozpadu habsburské monarchie. Jinak budeme státem, kterému nestojí za to, aby měl vlastní korunovační klenoty v jejich úplnosti,“ napsal Koudelka.

Na Hradě a „pod zámkem“

Podobně skepticky jako česká diplomacie reaguje i vídeňský historik a odborník na dějiny Habsburků Karl Vocelka.

„Jedna věc je hledání národní identity, druhá je otázka, jestli k tomu člověk potřebuje středověké korunovační klenoty. Myslím, že Česko při svém národním sebevědomí není na takové věci odkázané,“ hodnotí Valentův plán. Podle něj by navíc v Praze skončily klenoty „pod zámkem“, podobně třeba jako Svatováclavská koruna.

„Ty předměty byly v Rakousku vždy veřejně vystaveny, takže když to téma teď někdo takhle vytahuje, vidím v tom spíš snahu se zviditelnit a udělat si PR,“ říká v narážce na to, že do zmiňované klenotnice v Hofburgu si může české klenoty přijít prohlédnout každý téměř kdykoli. Otevřeno je denně kromě úterý, vstupenka stojí 11 eur.

Až do půlky ledna jsou české klenoty mimořádně k vidění jinde, jako součást výstavy ve vídeňském Umělecko-historickém muzeu.

Co by po ČR mohlo chtít Rakousko?

Historik Vocelka zná českou tradici zpřístupňování klenotů jen při zvláštních příležitostech a sám si pamatuje dlouhé fronty, které se na klenoty v minulosti stály po cestě vzhůru na Pražský hrad.

Pro ponechání původních českých gotických klenotů ve Vídni má ale i jiné argumenty než pohodlí návštěvníků. Třeba další příklad z doby třicetileté války, kdy byly z Prahy odvezeny právě i původní korunovační klenoty.

„Před časem byla třeba ve Vídni výstava, kde bylo i mnoho obrazů řekněme z původně „česko-rakouského“ vlastnictví, které se dostaly do Švédska v roce 1648 po vyplenění Malé Strany a Hradčan a těsně před uzavřením Vestfálského míru. A tyhle obrazy bychom teoreticky taky mohli požadovat zpátky,“ připomíná Vocelka, podle kterého by se tak ale donekonečna mohly objevovat starší a starší nároky různých států.

„Říkám si, co by to přineslo? Pak by přišel někdo jiný a řekl, že o dvě stě let dříve se ještě stalo něco dalšího a tak dál,“ konstatuje historik s tím, že lepší je „nechat věci tak, jak jsou“.

S tím se Valenta smířit nehodlá. „Nevzdám se, pokračuji v tomto směru v dalších aktivitách. Snažím se mobilizovat kompetentní instituce, aby toto téma nezapadlo,“ říká.

Na rakouské straně by takovými kompetentními institucemi byly zřejmě Ministerstvo zahraničí a kancléřský úřad. HlídacíPes.org obě instituce oslovil s dotazem na Valentovu iniciativu, odpověď ale do vydání tohoto textu nepřišla.


Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.

 


 

Kam dál?

Kauza Babiše mladšího stranu jeho otce nepoškodila. ANO si v...

neděle, 2. prosince 2018, 14:31

Volby do Sněmovny by nyní vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32,5 procenta hlasů. Navzdory kauze údajného únosu syna premiéra a předsedy...

Evropská komise viní Babiše ze střetu zájmů kvůli dotacím. Premiér...

sobota, 1. prosince 2018, 16:17

Právníci Evropské komise (EK) podezírají českého premiéra Andreje Babiše ze střetu zájmů a z porušení unijních pravidel. Píše to...

Babišova vláda ustála ve Sněmovně pokus opozice o své svržení

pátek, 23. listopadu 2018, 16:29

Babišova vláda ANO a ČSSD bude dál vládnout s důvěrou Sněmovny, i díky komunistům. Pokus opozice svrhnout ji kvůli kauze Čapí...

Opozice vyzvala premiéra k odchodu, Babiš ji odkázal na volby

pátek, 23. listopadu 2018, 16:00

Bezmála šest hodin už debatují poslanci na dnešní schůzi k vyslovení nedůvěry vládě ANO a ČSSD. Opoziční lídři v úvodu jednání...

 
 
 

O čem píšou další Drbny

Hodiny na Černé věži po čtyřiceti letech září novotou. Speciální barvu vybírali památkáři

Jako nové teď vypadají hodiny na Černé věži. Po čtyřiceti letech totiž dostaly nový nátěr. Na všechny čtyři ciferníky padne více než osm kilo speciální barvy, kterou vybírali památkáři. Hotovo by mělo být příští týden. Hlavní slovo má ale počasí.

Budějcká Drbna

Letošní 12. ročník Groove Brno ovládnou světové funky frontwomenky

Již minulý rok festival dokázal, že groove, jazz a funky má v jihomoravské metropoli své silné zastoupení a věrné fanoušky. Letošní line-up bude ještě o poznání roztančenější. Do Brna se vrátí nejen Dirty Loops, kteří festival 8. října v Sono centru zahájí, ale pozvání přijali interpreti z dalších osmi zemí světa. Kralovat festivalovému programu budou ženy a kapely, které dlouhé roky spolupracovaly s Princem.

Brněnská Drbna

Plyšové slepice vyráží dobýt Česko, do Liberce zamíří Filipka

Už jste slyšeli o Slepičí tour? Akci pořádá organizace Obraz - obránci zvířat a cílem je upozornit na problematiku klecových chovů a zároveň podpořit snahu o jejich legislativní zákaz. Nyní tak bude Českem cestovat sedm slepiček. Na cestu je vyšlou patroni z řad celebrit.

Liberecká Drbna

Do Olympiády dětí a mládeže zbývá necelý měsíc, svou výpravu vyšle i Olomoucký kraj

Pouhých 30 dní zbývá do slavnostního zahájení dalšího ročníku Olympiády dětí a mládeže. (ODM) Pořadatelem Her IX. letní olympiády dětí a mládeže ČR 2019 je Liberecký kraj. Svou účast na Hrách potvrdilo všech čtrnáct krajů, které vyšlou celkem 4.133 reprezentantů. Ti se utkají o své první olympijské medaile v 18 sportech. Vedle tradičních, jako je atletika, plavání, volejbal či fotbal, budou mít mladí závodníci nově možnost soutěžit také v judu, sportovním lezení, letním biatlonu nebo v umělecké disciplíně – street art.

Olomoucká Drbna

Vysočina v posledním druholigovém kole přivítá Brno, oba týmy se připravují na baráž

Dva jihomoravští rivalové, dva účastníci nadcházející baráže o FORTUNA:LIGU, dva celky, které se v jarní tabulce srovnaly za suverénním Dynamem. To je menu sobotního duelu v Jihlavě, které uzavře základní část II. ligy. Od 15 hodin proti sobě nastoupí FC Vysočina proti Zbrojovce Brno a v sázce bude prestiž a touha FCV udržet svoji jarní domácí neporazitelnost.

Jihlavská Drbna

Část zóny Kvasiny se kvůli úsporám možná stavět nebude

Část plánované nové průmyslové zóny Solnice - Kvasiny u rostoucího závodu automobilky Škoda Auto v Kvasinách se kvůli úsporám možná stavět nebude. Již přidělenou státní dotaci na výstavbu zóny 653 milionů korun by chtěl kraj kvůli růstu nákladů navýšit o 280 milionů korun. Pokud by se menší část zóny nestavěla, mohlo by se ušetřit 205 milionů korun. Vyplývá to z materiálu ministerstva průmyslu a obchodu pro pondělní jednání vlády, který má ČTK k dispozici.

Hradecká Drbna