pátek 5. června 2020 Dobroslav

Senátor Valenta chce z Rakouska vrátit české korunovační klenoty, úřady zatím nepřesvědčil

„Nevzdám se,“ odpovídá senátor a podnikatel Ivo Valenta na dotaz, jak pokračuje jeho snaha vrátit do Prahy z Vídně část původních gotických korunovačních klenotů. V době, kdy Česko s Rakouskem řeší hlavně dostavbu dálnic, případně migraci, působí téma staletých klenotů kuriózně. „Vidím v tom hlavně snahu se zviditelnit,“ hodnotí Valentův plán rakouský expert na dějiny Habsburků, historik Karl Vocelka.

Vídeňským Hofburgem denně projdou tisíce lidí, většina z nich také kolem velké cedule Schatzkammer. Císařská klenotnice v někdejším sídle panovníka habsburské monarchie kromě jiných pokladů ukrývá i část původních českých korunovačních klenotů.

„Po Novém roce mám v plánu osobní návštěvu Vídně, kde bych si chtěl tyto historické předměty osobně prohlédnout,“ odepsal senátor Ivo Valenta na dotaz HlídacíPes.org, jak pokračuje jeho iniciativa vrátit část původních korunovačních klenotů z Vídně do Prahy. Jde o původní gotické jablko, žezlo a kurfiřtský plášť.

Jak to vidí Černínský palác

„Obeslal jsem řadu institucí, včetně kanceláře prezidenta České republiky a několika ministerstev. Odpověď zatím přišla jediná, a to ze strany Ministerstva zahraničních věcí ČR. V ní pan ministr mimo jiné uvádí, že pokud tato otázka nebyla vyřešena ve 20. letech minulého století, lze již v současné době podobné nároky jen těžko vznášet,“ připouští počáteční neúspěch Valenta.

Senátor se ve svém boji za návrat klenotů opírá o analýzu právníka Zdeňka Koudelky. Ten tvrdí, že na navrácení původních klenotů mělo Československo po roce 1918 nárok na základě Saint-Germainské smlouvy, jenže o ně nepožádalo.

„Je možné žádat vrácení klenotů i českého kurfiřtského pláště i 100 let po rozpadu habsburské monarchie. Jinak budeme státem, kterému nestojí za to, aby měl vlastní korunovační klenoty v jejich úplnosti,“ napsal Koudelka.

Na Hradě a „pod zámkem“

Podobně skepticky jako česká diplomacie reaguje i vídeňský historik a odborník na dějiny Habsburků Karl Vocelka.

„Jedna věc je hledání národní identity, druhá je otázka, jestli k tomu člověk potřebuje středověké korunovační klenoty. Myslím, že Česko při svém národním sebevědomí není na takové věci odkázané,“ hodnotí Valentův plán. Podle něj by navíc v Praze skončily klenoty „pod zámkem“, podobně třeba jako Svatováclavská koruna.

„Ty předměty byly v Rakousku vždy veřejně vystaveny, takže když to téma teď někdo takhle vytahuje, vidím v tom spíš snahu se zviditelnit a udělat si PR,“ říká v narážce na to, že do zmiňované klenotnice v Hofburgu si může české klenoty přijít prohlédnout každý téměř kdykoli. Otevřeno je denně kromě úterý, vstupenka stojí 11 eur.

Až do půlky ledna jsou české klenoty mimořádně k vidění jinde, jako součást výstavy ve vídeňském Umělecko-historickém muzeu.

Co by po ČR mohlo chtít Rakousko?

Historik Vocelka zná českou tradici zpřístupňování klenotů jen při zvláštních příležitostech a sám si pamatuje dlouhé fronty, které se na klenoty v minulosti stály po cestě vzhůru na Pražský hrad.

Pro ponechání původních českých gotických klenotů ve Vídni má ale i jiné argumenty než pohodlí návštěvníků. Třeba další příklad z doby třicetileté války, kdy byly z Prahy odvezeny právě i původní korunovační klenoty.

„Před časem byla třeba ve Vídni výstava, kde bylo i mnoho obrazů řekněme z původně „česko-rakouského“ vlastnictví, které se dostaly do Švédska v roce 1648 po vyplenění Malé Strany a Hradčan a těsně před uzavřením Vestfálského míru. A tyhle obrazy bychom teoreticky taky mohli požadovat zpátky,“ připomíná Vocelka, podle kterého by se tak ale donekonečna mohly objevovat starší a starší nároky různých států.

„Říkám si, co by to přineslo? Pak by přišel někdo jiný a řekl, že o dvě stě let dříve se ještě stalo něco dalšího a tak dál,“ konstatuje historik s tím, že lepší je „nechat věci tak, jak jsou“.

S tím se Valenta smířit nehodlá. „Nevzdám se, pokračuji v tomto směru v dalších aktivitách. Snažím se mobilizovat kompetentní instituce, aby toto téma nezapadlo,“ říká.

Na rakouské straně by takovými kompetentními institucemi byly zřejmě Ministerstvo zahraničí a kancléřský úřad. HlídacíPes.org obě instituce oslovil s dotazem na Valentovu iniciativu, odpověď ale do vydání tohoto textu nepřišla.


Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.

Štítky Ivo Valenta, korunovační klenoty, Hlídací pes

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.