středa 13. listopadu 2019 Tibor

Zahraniční rozvojová pomoc České republiky – komu, kolik a proč?

Tak jako všechny vyspělé země, i Česká republika je zapojena v systému mezinárodní rozvojové pomoci. Na základě mezinárodních úmluv i speciálně přijatého zákona (zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí) každý občan České republiky přispívá na zahraniční rozvojové programy, a to v průměru čtyřmi stovkami ročně. Nejvyšší kontrolní úřad provedl analýzu dané problematiky a zjistil, že s ohledem na úmluvy Česká republika pomáhá méně, než by měla.

Systematickou rozvojovou pomoc méně vyspělým zahraničním zemím Česká republika poskytuje již od roku 1995. Po vstupu do Evropské unie v r. 2004 se – tak jako v dalších oblastech – stala rozvojová spolupráce jedním ze společných témat bruselských politických strategií a záměrů, což vyvrcholilo přijetím výše uvedeného zákona o mezinárodní rozvojové spolupráci. Od roku 2014 jsme navíc členem Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Rozvojová pomoc je definována jako „souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je přispět k odstraňování chudoby v kontextu udržitelného rozvoje, včetně plnění rozvojových cílů tisíciletí, k ekonomickému a sociálnímu rozvoji, k ochraně životního prostředí, jakož i k podpoře demokracie, dodržování lidských práv a řádné správy věcí veřejných v rozvojových zemích“ a má v zásadě dvě podoby – bilaterální pomoc konkrétním zemím skrze konkrétní projekty a mnohostranné mandatorní (povinné) odvody do jedné instituce (např, EU), která následně sama financuje strategické aktivity.  

Zajímá vás, kolik České republika přispívá? Odpověď skrývá následující tabulka. Česká republika ročně na zahraniční pomoc posílá něco přes 4 miliardy Kč. To indikuje zmíněných 400 Kč na hlavu a rok. Částka je v čase relativně stabilní, což ukazuje nejen absolutní číslo, ale i relativní vyjádření vztažené k hrubému národnímu důchodu HNP (HNP ve zkratce: co Češi, Češky a jejich firmy vyprodukují v České republice i v zahraničí).   

Tabulka: Zahraniční rozvojová pomoc České republiky

Rok

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Částka (mil. Kč)

4341,78

4 426,18

4 291,28

4 124,54

4 363,58

4 226

Podíl na HNP

0,127 %

0,125 %

0,124 %

0,114 %

0,111 %

0,11 %

Zdroj: Zpráva NKÚ, vytvořeno z dat MZV. Částka za rok 2015 představuje odhad. HNP = hrubý národní důchod.

Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě konstatuje, že poměr, který se v čase pohybuje kolem jedné desetiny procenta, je dosti výrazně za závazky, které by měla naše země plnit. A to v obou kritériích, k nimž jsme se zavázali:

·      Evropská unie počítá s tím, že Česká republika (tak jako ostatní členské státy přistoupivší po roce 2002) budou do roku 2010 přispívat částkou minimálně 0,17 % HNP, od roku 2011 do roku 2015 částkou 0,33 % HNP. Tento závazek je prodloužen i nadále.

·      OECD považuje za projev dostatečného úsilí ve spolupráci na rozvojové pomoci uvolňování roční částky o velikosti 0,20 % HNP.

 Našich cca 0,1 % hrubého domácího produktu na rozvojovou pomoc je pod oběma limity. Na následujícím obrázku je patrné, jak si Česká republika vede v mezinárodním srovnání vyjádřeném jako rozvojová pomoc v % HNP. Nic světoborného to není. Nejvíce dlouhodobě přispívají Švédsko a Lucembursko, na opačné straně žebříčku stojí Bulharsko a Rumunsko. Relativní příspěvky dvou posledních zemí si však nezadají s příspěvky celého čtrnáctičlenného chvostu žebříčku, do kterého spadá i Česká republika. Všechny tyto země jsou se svojí pomocí pod mezinárodními závazky, jak demonstrují červená čára (závazek k OECD) a modrá čára (závazek k EU).   

Obrázek: Mezinárodní rozvojová pomoc – státy Evropské unie (2012-2014)

Zdroj: Zpráva NKÚ, vytvořeno z dat OECD.

Na posledním obrázku je přehled zemí, do nichž z České republiky míří nejvíce finančních prostředků. Mezi hlavní beneficienty mezinárodní rozvojové pomoci patří Afganistán, Moldavsko a Ukrajina.

Obrázek: Mezinárodní rozvojová pomoc České republiky – příjemci (2012-2014)

Zdroj: Zpráva NKÚ.

* Zejména náklady související s dokončováním aktivit v rámci provinčního rekonstrukčního tymu v provincii Lógar
** Více než polovinu (66,8 mil. Kč) tvořil dar ČR na základě usnesení vlády ČR ze dne 13. dubna 2011 č. 276.
*** Schválena mimořádná pomoc na obnovu Ukrajiny v letech 2014–2016 (usnesení vlády ČR ze dne 12. 3. 2014 č. 167).

Autoři

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.