Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

V brynze žijí bilióny bakterií. Někteří výrobci klamou v jejím složení

 
úterý, 5. března 2019, 13:35

Ovčí mléko je při výrobě brynzy nepostradatelné. Na Slovensku musí brynza obsahovat alespoň 50 % ovčího sýra, česká legislativa ale minimální podíl ovčí složky nepředepisuje. Časopis dTest otestoval kvalitu brynzy z maloobchodů a zjistil, že obsahují od 27 do 100 procent ovčího sýra, zbytek tvoří kravský sýr. Tři výrobci klamali o složení brynzy na obalu.

Spotřebitelská organizace dTest nakoupila v českých obchodech 10 vzorků brynzy –  jednu polskou, dvě české a sedm slovenských. Experti v laboratoři zjišťovali, kolik obsahují ovčího sýra, měřili tučnost výrobků a počet mikroorganismů, které v brynze žijí.

Kvůli možné nákaze listeriózou se brynzy nejvíce obávají těhotné ženy. Nemoc způsobená bakterií Listeria monocytogenes může mít v těhotenství, u novorozenců a oslabených osob velmi nebezpečné následky. „V žádné z testovaných brynz jsme nežádoucí listerie naštěstí nenašli. Problémem nejsou ani bakterie Escherichia coli, jejich nepřítomnost vypovídá o čistotě výroby brynzy a správném skladování,“ konstatuje Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Jak se brynza vyrábí?
Na začátku stojí čerstvé ovčí mléko, ze kterého se přídavkem syřidla (enzymů srážejících mléčné bílkoviny) připraví takzvaný ovčí hrudkový sýr. Hrudkový sýr se nechává sedm až osm dnů uzrát. Po očištění od zaschlé kůry se zralý sýr lisuje ve speciálních vanách. Slisovaná hmota se následně drtí, mele, solí a míchá do stejnorodé podoby. Výsledkem je sýr s přibližně 50 % tuku v sušině. Finálním krokem je balení do dýhových obalů, případně do hliníkovo-papírové fólie či kelímků.

Za svou typickou chuť a vůni brynza vděčí i směsi mikroorganismů, které se do ní dostávají spolu s ovčím sýrem. Především jde o bakterie mléčného kvašení rodů Lactobacillus, Lactococcus, Streptococcus, Enterococcus a kvasinky Kluyveromyces marxianus a Geotrichum candidum. „V jednom gramu brynzy jsme napočítali až desítky bilionů prospěšných bakterií mléčného kvašení. S tak potěšujícím výsledkem jsme se u jiných fermentovaných potravin nesetkali. Můžeme říci, že v brynze je tisíckrát víc bakterií mléčného kvašení než v řeckých jogurtech a milionkrát víc než v kysaném zelí,“ komentuje výsledky mikrobiologického vyšetření Hana Hoffmannová. Z testu dále vyplynulo, že tepelně ošetřená brynza byla na bakterie mléčného kvašení nejchudší – žijí v ní jen stovky bakterií.

Redakce dTestu odhalila tři případy klamání spotřebitele. Kvůli nepravdivým informacím na obale v testu propadly slovenské výrobky Tesco Bryndza, Liptov Bryndza a Zimní bryndza plnotučná z Kluknavské mlékárny. Tyto brynzy obsahovaly méně ovčího sýra, než kolik slibovala etiketa.

Součástí testu byla i ochutnávka. Většina brynz odešla ze senzorického posouzení s dobrým hodnocením. Některé výrobky dostaly čtyřku za kyselou, štiplavou, nahořklou až hnilobnou chuť.

Tisková zpráva | Foto pixabay.com

Štítky dtest, brynza, sýr, bakterie,

 


 

Kam dál?

Jogurtové nápoje? Cukr vede nad ovocem

sobota, 23. února 2019, 13:45

Praktická jogurtová svačina, na kterou nepotřebujete lžičku. To je asi hlavní výhoda kysaných nápojů oproti klasickým jogurtům....

V hovězím z Polska se našla salmonela, zavádějí se kontroly

středa, 20. února 2019, 16:16

Stát zavádí od čtvrtka kontroly zdravotní nezávadnosti veškerého hovězího masa dovezeného z Polska před jeho uvedením na trh....

Statisíce lidí ve městech spí v hluku, v Praze přes milion

sobota, 16. února 2019, 13:57

Statisíce lidí ve velkých městech spí podle strategických hlukových map ministerstva zdravotnictví v nadměrném hluku. Podle...

Kolik stála zdravotní péče v roce 2017 jednoho Čecha? Více než 36 500...

středa, 13. února 2019, 13:16

Zdravotní péče v Česku stála v roce 2017 v průměru přes 36 500 korun na jednoho obyvatele, v roce 2010 to bylo o 5000 korun méně....

 
 
 

O čem píšou další Drbny

Vrchol oslav 110 let MHD nabídne hudební akce Punk in depo

V letošním roce oslaví městská hromadná doprava v našem městě 110. výročí od svého vzniku a Dopravní podnik města České Budějovice, jako organizátor oslav, připravil pro fanoušky v unikátních industriálních prostorách autobusového depa koncert dvou výrazných českých kapel.

Budějcká Drbna

POLITICKÁ KORIDA: Mělo by město s krajem financovat MotoGP i bez podpory státu?

Na konci minulého týdne prohlásil premiér Andrej Babiš při návštěvě Brna, že by Jihomoravský kraj i město Brno měly více finančně podpořit konání Velké ceny MotoGP a méně se spoléhat na stát. Drbna se v dalším díle Politické koridy zeptala zastupitelů města Brna a Jihomoravského kraje, zdali s tímto výrokem souhlasí a dokáží si představit financování Velké ceny bez podpory státu.

Brněnská Drbna

K zemi asi půjde nejen bývalý Berlín ale i další restaurace na Ještědu

Demolice asi nečeká jen bývalou restaurace Berlín, kterou by měly nahradit apartmánové domy. K zemi půjde zřejmě i bývalé občerstvení Mošner u dolní stanice lanovky.

Liberecká Drbna

Tramtarie nabízí studentům levnější vstupné na Epsteinovo scifi Boj o přežití: P.E.S.CH.O!

Boj o přežití: P.E.S.CH.O! pojednává o nedostatku kvalitní vody, narušených mezilidských vztazích a novodobé totalitě.

Olomoucká Drbna

STATISTIKA: V lesích Vysočiny myslivci napočítali o něco víc zajíců než loni

V lesích na Vysočině myslivci letos zjara napočítali okolo 25 300 zajíců, skoro o 1900 víc než vloni. Podle údajů, které dnes zveřejnil kraj, stavy dalších sledovaných druhů zvěře mírně rostou nebo se pohybují v přijatelných odchylkách od dlouhodobého průměru. Černé zvěře bylo při posledním sčítání zaznamenáno 2850 kusů, podobný počet jako před rokem. Kraj přispívá na výkup spodních čelistí odlovených bachyní a selat.

Jihlavská Drbna

Nové sídlo ČSOB v Hradci Králové má být hotové do dvou let

Vedle kongresového centra Aldis v Hradci Králové se připravuje stavební jáma, nad níž vznikne budova nové regionální centrály Československé obchodní banky (ČSOB). Práce začaly v prosinci, hotovo by mělo být na přelomu příštího a přespříštího roku. Zprovoznění centrály je naplánované na první pololetí roku 2021. Projekt na půdorysu stokrát sto metrů slibuje stavbu šetrnou k životnímu prostředí.

Hradecká Drbna