Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA VĚDÁTORKA: Proč lidé nemají kost v penisu?

 
středa, 4. ledna 2017, 17:44

Vítejte u čtení první Drbny vědátorky v novém roce. Co nového nám rok 2017 ve vědě přinese, těžko odhadovat. Dnes se ale podíváme na dva nové výzkumy z oblasti biologie. Jeden se zabývá důvodem, proč lidé jako jediní vyšší primáti nemají pyjovou kost, ten druhý pak přichází se zajímavým zjištěním ohledně genů v zemřelých zvířatech.

Monogamie příčinou ztráty pyjové kosti

Samci šimpanzů, goril a další dlouhá řada savců kost v penisu mají. Člověk je významnou výjimkou. Proč mužům z druhu homo sapiens tato chlouba chybí, stále není přijatelně vysvětleno. Možné řešení nabízí britští vědci, kteří se zaměřili na párovací taktiky různých druhů.

K čemu je vlastně dobrá pyjová kost? U šimpanzů jasně slouží k prodloužení pohlavního styku. Samci zkrátka vydrží více. Lidé prý ztratili pyjovou kost před dvěma miliony let, a to především proto, že začali přecházet spíše na monogamní partnerské vztahy. To ústilo v menší konkurenci při honbě za množením a následně ve zkrácení pohlavního styku. Mužům tak kost v penisu byla na nic, proto časem zmizela.

Těsně po smrti se u zvířat probouzejí některé geny

Je něco po smrti? Přežívá nějaká část? Nebo vše zaniká? Otázky, které trápily nejen biology celá staletí. Nyní Peter Nobel a jeho tým z univerzity ve Washingtonu a Seattlu zjistili velmi překvapivý fakt. Těsně po smrti totiž zkoumali aktivitu genů u zvířat.

Výsledky jsou velmi zajímavé. Aktivita genů totiž přetrvává několik hodin po smrti, u některých ryb pak dokonce až čtyři dny. Co je ale nejpřekvapivější, k životu se po smrti probouzejí geny, které jsou po dobu života neaktivní. Například gen, který určuje vývoj embryí. Proč se po smrti probouzí zrovna takový gen? Vědci nabízejí vysvětlení, že buněčné podmínky po smrti připomíná ty, které panují v nenarozeném embryu.

Napsal Jaroslav Pešek | Foto pixabay.com
 


 

Kam dál?

V České republice je po desetiletí potvrzen případ ptačí chřipky

středa, 4. ledna 2017, 10:02

V Česku se po téměř deseti letech vyskytla vysoce patogenní ptačí chřipka. V Ivančicích na Brněnsku nemoc postihla 20 kusů...

Proti úpravám Václavského náměstí se odvolal vlastník kabelů

úterý, 3. ledna 2017, 14:11

Proti plánovaným úpravám spodní části Václavského náměstí v Praze se odvolala Česká komunikační infrastruktura (CETIN) jako...

Desítky mrtvých včetně cizinců po střelbě na diskotéce v Istanbulu

neděle, 1. ledna 2017, 09:47

Nejméně 39 mrtvých a 69 raněných si podle dosavadních oficiálních informací vyžádal noční útok na istanbulskou diskotéku Reina,...

Na starém ruzyňském letišti přistálo letadlo s údajnou bombou na...

pátek, 30. prosince 2016, 22:05

Na starém letišti v pražské Ruzyni v pátek večer nouzově přistálo letadlo mířící z Las Palmas do Varšavy. V letadle ohlásil jeden...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Pavel Kowacz: Některé vinylové desky mají...

  • Císařská louka svítí do dáli díky nové...

  • V iTwistu z KFC našla sklo, obsluha jí...

  • Petr Jákl dnes začíná natáčet historický...

Reklama
 
 

O čem píšou další Drbny

PLÁN ÚTĚKU: Teď, nebo nikdy

„Cela třikrát tři metry. Dvě postele, dvě židle, jeden záchod. A čas. Spoustu času..." Ve vězeňských celách Česka je téměř 20 tisíc lidí. Vinni či nevinni, vyměřený trest je všechny staví před stejné výzvy a dopadá na ně stejnými pocity. Co pro člověka znamená pobyt ve vězení? Redakce Brněnské Drbny se spojila s mužem, jehož smysl života bije za zdmi věznice a on se rozhodl pro útěk. Nová rubrika PLÁN ÚTĚKU je nejen originálním svědectvím vznikající přímo v prostředí českého vězeňství, ale i příběhem muže, který se rozhodl riskovat svobodu, aby získal zpět svou rodinu.

Budějcká Drbna

Bez povolení zkouší jet do modrých zón v Brně čím dál méně řidičů. Od října začnou padat pokuty

Čtvrtina řidičů v současnosti zkouší i po zavedení takzvaných modrých zón do centra Brna vjet bez oprávnění. Jejich počet ale klesá, na začátku září šlo o dvě třetiny z nich. Pokuty zatím za tento přestupek nedávají, řidiče jen hlídky odesílají pryč.

Brněnská Drbna

Řídil pod vlivem a navíc bez jediného bodu

Fakt, že muži nezbyl žádný z dvanácti bodů a neměl by tedy řídit, ho nijak neomezoval. Naopak se před cestou ještě posilnil alkoholem.

Liberecká Drbna

Olomoucký krajský soud zrušil rozsudek v případu střelby na Libavé. Údajně je potřeba vyřešit řadu sporů

Olomoucký krajský soud dnes zrušil rozsudek ve dva roky starém případu noční střelby bojových vozidel pěchoty na Libavé, kdy byli zraněni dva vojáci. Okresní soud původně potrestal podmíněným trestem velitele jednoho z vozidel Marcela Kulišťáka za ublížení na zdraví z nedbalosti, další dva obžalované, střelce vozidla a řídícího střeleb zprostil obžaloby. Podle odvolacího soudu je ale potřeba doplnit v případu další dokazování. Na stranu obhajoby se dnes postavil i žalobce z krajského státního zastupitelství.

Olomoucká Drbna

Vandal na parkovišti v Třešti poškodil osobní auto. Při dopadení mu hrozí až rok ve vězení

Policisté v Třešti řeší případ poškození osobního automobilu, ke kterému došlo v Třešti na Barvířské ulici. Majiteli auta vznikla škoda ve výši dvacet tisíc korun.

Jihlavská Drbna

Královéhradecký kraj obnovuje partnerství s Banskobystrickým krajem

Královéhradecký kraj obnovuje partnerství se slovenským Banskobystrickým krajem. Vztahy hradecký kraj utlumil na konci roku 2013, kdy se stal hejtmanem Banskobystrického kraje lídr slovenské krajní pravice Marian Kotleba. Novináře dnes o obnovení partnerství informoval hejtman hradeckého kraje Jiří Štěpán (ČSSD). Od loňského prosince je hejtmanem Banskobystrického kraje podnikatel Ján Lunter, který Kotlebu předtím porazil v přímé volbě předsedy kraje.

Hradecká Drbna