Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Jak se třídí odpad v České republice? Patříme k nejlepším státům v Evropské unii

 
úterý, 1. prosince 2015, 13:48

Třídění a zpracování odpadů vyvolává vášně. Zastánci třídění a recyklace odpadů se co chvíli názorově střetávají s jedinci, kteří považují třídění za nákladově nefektivní aktivitu – za „zbytečnou“ cestu navíc. Jak ukazují statistiky, stoupenců druhé skupiny však v České republice ubývá. Roční náklady recyklace obalových odpadů domácností jsou u nás zhruba 5 EUR na obyvatele, oproti sousednímu Německu či Rakousku jsme výrazně levnější. Celková míra recyklace obalů v České republice dosahovala v roce 2014 míry 75 %, což naši zemi dle nejnovějších dat řadí v rámci Evropské unie na 6. místo za čtvrtým Německem a před desatým Rakouskem. V rámci zemí Visegrádské čtyřky jsme absolutně nejlepší, přičemž v třídění plastů je Česká republika se 60 % dokonce druhým nejúspěšnějším státem EU.

Poslední dvě dekády se v Evropě nesly ve znamení podpory rozvoje cirkulární ekonomiky. Evropská unie stanovuje recyklační cíle, a to nejen pro obaly, ale také vozidla na konci životnosti, elektronické a elektrické vybavení či baterie. Stanovením těchto cílů se tak snaží snížit negativní dopady skládkování. V celé Evropské unii se ročně generuje asi 2,5 miliardy tun odpadu, z toho 80 miliónů tun odpadů obalových. V České republice připadá na obyvatele asi 96 kg obalových odpadů, v Německu 212 kg a v Rakousku 150 kg. Členským státům se pak ponechává volnost, jak recyklačních cílů Evropské unie dosáhnout. „Politicky stanovené recyklační cíle se nacházejí mimo tržní rovnováhu, k jejich dosažení je tedy vždy potřeba nějakého externího zásahu. V podstatě se tak vytváří umělý trh s recyklací,“ vysvětluje Aleš Rod, ředitel výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz (CETA). „Recyklované a tříděné obaly mají mnohdy nízkou až negativní hodnotu. Je tedy otázkou, kdo má být za řešení fyzicky a finančně odpovědný,“ dodává Rod.

Řešení v členských státech Evropské unie vychází povětšinou z principu odpovědnosti výrobců obalů, kteří se na sběru a recyklaci organizačně či finančně podílejí. „Ať už je systém organizován jakkoliv, ve výsledku náklady hradí spotřebitel, ať už skrze ceny výrobků či platbou daní. Systém by tedy měl fungovat efektivně,“ říká Jonáš Rais, analytik CETA. „V šetření zadaném Evropskou komisí vychází ze zkoumaných států Česká republika nákladově velmi dobře, a to jak v absolutním srovnání, tak při přihlédnutí k rozdílným cenovým hladinám v jednotlivých státech,“ upřesňuje Rais aktuální pozici České republiky. V Německu jsou roční náklady recyklace obalových odpadů domácností 12 EUR na osobu, tedy více než dvojnásobek v České republice. V Rakousku je to dokonce 19 EUR. Mezi systémy jednotlivých zemí jsou přitom značné rozdíly. V České republice existuje jediná autorizovaná obalová společnost, která má systém na starosti. V Německu si jich po otevření trhu v roce 2007 konkuruje 10.

Právě relativní efektivita řešení v jednotlivých členských státech a hledání nejvhodnějšího přístupu je v posledních letech na evropské úrovní často debatovaným tématem. „Nicméně pouhé srovnání nákladů či měr recyklace je při porovnávání efektivnosti systémů v jednotlivých zemích nedostatečné. Jednotlivé systémy se liší nejen z hlediska konkurence autorizovaných obalových společností, ale také v celkové organizaci sběru a recyklace. Výsledky také mohou být značně ovlivněny  geografickými a legislativními podmínkami v jednotlivých zemích,“ vysvětluje Rais. Tento komplexní pohled na tématiku a hledání silných a slabých stránek českého systému ve srovnání se zahraničím je podle Roda hlavní náplní výzkumného projektu CETA. „V našem projektu se zaměřujeme především na zkoumání trhu s obalovými odpady, nicméně ty nejefektivnější nástroje, které členské země používají k minimalizaci negativních dopadů, jsou univerzálně aplikovatelné i na dalších trzích,“ vysvětluje podstatu výzkumu Aleš Rod.

Zdroj: Eurostat, poslední známé údaje

Poznámka: Srovnání je z hlediska obalů generovaných domácnostmi. Ve výši poplatků jsou zohledněny rozdílné cenové hladiny v jednotlivých zemích. Ve Velké Británii poplatky za obaly kryjí asi jen 10 % z celkových nákladů, ve Francii asi 75 % a v ostatních zemích 100 %. Zdroj: BIO (2014), Eurostat, údaje z období 2010 – 2012

Kam dál?

V televizi už by nemělo být přes den zakázáno mluvit sprostě

středa, 25. listopadu 2015, 14:18

Používání sprostých slov v televizi a rozhlase už by neměl zakazovat zákon, a stát by tedy za ně neměl udílet pokuty. Změna...

dTest: Většina výrobců kakaa neuvádí povinné údaje na etiketě

čtvrtek, 19. listopadu 2015, 14:50

Období předvánočního pečení se nezadržitelně blíží a řada receptů obsahuje kakao. Jaká je kvalita kakaových prášků dostupných v...

Dojemné video muže, který v pařížském hudebním klubu Bataclan přišel...

čtvrtek, 19. listopadu 2015, 14:46

Zítra uplyne už týden od teroristických útoků ve francouzském hlavním městě, které stály život 129 lidí. V prsty tom mají...

Muslimská Obec v Praze razantně odsoudila noční útoky v Paříži

sobota, 14. listopadu 2015, 16:07

Muslimská Obec v Praze odsoudila noční útoky v Paříži. Ty si vyžádaly přinejmenším 126 obětí. Při sérii šesti násilných...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Lidl se po drsné reportáži České televize...

  • Pomalejší na Vltavě byli už jen couvající...

  • Malá chce jako ministryně pomoci zrychlit...

  • Licencování řidičů taxi: Figurant vyzkoušel...

 
 

O čem píšou další Drbny

RECENZE: Sluneční cyklus… kniha plná Slunce, ale i temnoty

Sluneční cyklus, nová kniha z dílny Radka Stavěla, malinko klame tělem. Na první pohled se zdá, že se jedná o látku velmi těžkou. Plnou politiky a tvrdého obchodu. Zkrátka o látku, která není pro každého… Jenomže ono tomu tak není. Autor totiž napsal knihu čtivou, přístupnou široké veřejnosti.

Budějcká Drbna

V Brně dnes vlak srazil ženu. Přežila to s těžkými zraněními

Vlak srazil dnes v Brně mladou ženu. S vážnými zraněními skončila v nemocnici,potvrdila to mluvčí záchranné služby Michaela Bothová. Na hlavní trati z Brna na Uherské Hradiště je v místě zastavený provoz, vlaky podle mluvčí Českých drah Radky Pistoriusové jezdí objízdnou trasou. Na místě zasahovali i hasiči, kteří podle svého mluvčího Jana Dvořáka pomáhali záchranářům při resuscitaci a s naložením ženy do sanitky.

Brněnská Drbna

Frýdlant chce zchátralý areál bývalého Slezanu. Může tu být sběrný dvůr i rekreační plochy

Notně zdevastovaný areál staré textilky Tiba a nyní Slezanu chce do svého majetku město Frýdlant. V polovině července má jít celý areál do dražby a radnice se bojí, jaký by byl osud textilky, v níž pracovaly generace frýdlantských obyvatel. Vyvolávací cena je 3,5 milionu korun.

Liberecká Drbna

Konec školního roku bude spíše deštivější a chladnější

Poslední týden školního roku doprovodí spíše chladnější a deštivější počasí. O víkendu se opět oteplí a v následujících třech týdnech prázdnin se teploty udrží na průměrných, případně lehce nadprůměrných hodnotách. Více deště meteorologové očekávají jak v příštím týdnu, tak i v druhém červencovém. Vyplývá to z měsíčního výhledu počasí, který Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zveřejnil na svém webu.

Olomoucká Drbna

Dopravní experti z Vysočiny a Dolního Rakouska si vyměňovali zkušenosti v Retzu

Již druhé jednání odborníků na silniční hospodářství z Kraje Vysočina a z Dolního Rakouska se uskutečnilo ve čtvrtek 21. června v rakouském Retzu. Tentokrát se diskutovalo o kvalitě novostaveb a také o rekonstrukcích dopravních komunikací.

Jihlavská Drbna

DRBNA VAŘÍ: V hlavní roli zelenina. Ta zelená. Maximálně žlutá…

I když naše domácnost neoplývá prostory pro pěstování vlastní zeleniny, tento a minulý týden byly u nás ve znamení cuket. Pravidelně mi totiž na pracovním stole přistává od mé skvělé kolegyně Denisy žlutá nebo zelená cuketa velikosti menšího novorozence, se kterou se následně doma pasuju a tajně děkuju za to, že můj muž nepatří do šuplíku s názvem „čistý masožravec“.

Hradecká Drbna