Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Odkládání zákazu skládkování? Jde o plýtvání „surovinou“, kterou můžeme využívat, říká předseda představenstva teplárny Václav Král

 
sobota, 18. května 2019, 00:23

Až osmdesát tisíc tun hnědého uhlí ročně by mohlo ušetřit plánované propojení jaderné elektrárny Temelín s budějckou teplárnou. Nejen o právě probíhající výstavbě šestadvacet kilometrů dlouhého horkovodu se v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal předseda představenstva budějcké teplárny Václav Král.

Budějcká teplárna v loňském roce získala nejvíce zákazníků za posledních šest let. Čím je to podle vás způsobeno?
Velmi nás to těší. Loňský rok patřil mezi ty nejúspěšnější v získávání nových klientů. Je to kombinace mnoho faktorů. Potvrzuje se, že dálkové dodávky tepla ze soustav centrálního zásobování si udržují konkurenceschopnost. Je zapotřebí si říct, že naše cena za gigajoule obsahuje všechny náklady spojené se službami z naší výroby prakticky až do radiátoru. Nemusíte se starat o revize, výměníky, komíny a podobně. Máme dispečink, který funguje nonstop a v případě poruchy jsme na místě takřka hned. Zákazník má naši službu vlastně bez starostí. Druhým faktorem je aktivita developerů, rozvoj města a úspěšných firem v něm podnikajících. S výstavbou a investicemi přibývá také klientů. To nic nemění na tom, že o každého zákazníka musíme bojovat.

Řada měst si v posledních letech prošla situací, kdy se bytová družstva nebo samostatné bytové jednotky hromadně odpojovaly do centrálních zdrojů vytápění a zakládaly své vlastní plynové kotelny. Zaznamenali jste podobný trend také v Budějcích?
Tím se trošku vracíme k předchozí otázce. V případě odpojování od centrálního zdroje tepla je dobré vše dobře prokalkulovat. Vlastníci bytů nebo sdružení vlastníků někdy počítají s cenami za energie, ale zapomínají už na další náklady a starosti, které vlastní zdroj vytápění obnáší. Naši teplárnu masivní odpojování nepotkalo. Jednak díky ceně, která je v Budějcích stále dobrá. Dalším důvodem může být také bezpečnost a vysoká stabilita dodávek, jelikož město vlastně nezná jejich výpadky.

Zima už je u konce. Máte už první odhady, jak byla pohledem teplárny náročná?
Zima je u konce pouze kalendářně. Před několika dny se zdálo, že už tu máme léto, ale současné teploty nám nedovolují ukončit topnou sezonu. Třeba i tento týden jsme se ve výrobě blížili k zimním objemům. Ani to asi nezmění nic na tom, že uplynulou zimu budeme považovat za teplotně nadprůměrnou. Finální čísla budeme mít, ale až za několik týdnů.

Může se i mírná zima odrazit v ceně za gigajoule v další sezoně a jak se vůbec cena určuje?
Kalkulace ceny tepla je dána metodikou Energetického regulačního úřadu a všechny teplárny podle ní musí postupovat. Výslednou cenu určuje také několik faktorů. Můžeme jmenovat třeba typ paliva, účinnost jeho využívání, kondici zdrojů a také dokončené a plánované investice. Hodně peněz „spolkla“ třeba ekologizace zdrojů, která se kvůli zpřísňujícím emisním limitům musí dělat. Ve výsledku jde o výdaje, které nám nepřinesly dodatečné výnosy, „jenom“ náklady. I přesto ale chceme být co nejekologičtější. Na hustě osídleném území, navíc ležícím v kotlině, je to životně důležité. Velké investice realizujeme ale také v oblasti úspor energií při výrobě i distribuci.

Hraje roli také počet zákazníků?
Ano, rozhodně. Čím větší počet zákazníků máme, tím je větší prodej a tím lépe se mezi klienty rozpouští právě třeba náklady za ekologizaci. Proto jsme rádi za každého zákazníka a vážíme si jeho věrnosti. Například v Rakousku je připojení domácností a firem k městské síti distribuce tepla a chladu důkazem sociální odpovědnosti a sounáležitosti s místní komunitou. Povinností nás energetiků pak je co nejvíce uchránit zákazníky před výkyvy na rozbouřených energetických trzích, starat se o životní prostředí a zajistit 100% kvalitu a komfort dodávek energií a služeb. Vzhledem k tomu, že budějckou teplárnu zcela vlastní Statutární město České Budějovice, jedná se o typický příklad tzv. sdílené ekonomiky. Jen s tím rozdílem, že oproti dnes tak moderním vizím na sdílení automobilů, koloběžek, bytů, finančních prostředků apod. fungujeme bez přestávky už více než 110 let.

Mluvil jste o snižování emisí. Teplárny v Česku prý loni investovaly do snížení emisí další miliardu korun. Jaké investice do ekologizace má budějická teplárna za sebou?
V roce 2015 jsme zprovoznili jednu z největších investic v novodobé historii firmy. Odsíření zdroje vyšlo na 472 milionů korun. Po této investici klesly emise oxidu síry o 85 procent a prachu o 65 procent. Zdroj tedy máme v této oblasti ekologizován a splníme přísné emisní limity i po roce 2021. Další investice např. do modernizace kotle budou ale následovat.

ČEZ uzavřel smlouvu na stavbu teplovodu z jaderné elektrárny Temelín do Budějc na vytápění domácností napojených na teplárnu. Co znamená realizace tohoto projektu pro zákazníky?
Realizace tohoto projektu přinese teplárně snížení spotřeby hnědého uhlí až o třetinu. To ve výsledku dělá zhruba 70 až 80 tisíc tun za rok. Tím pádem klesnou o třetinu také emise, odpad vzniklý pálením uhlí atd.. Díky podepsání kontraktu do roku 2042 můžeme také očekávat lepší stabilitu cen.

Výroba z jádra je v dnešní době jediný bezemisní zdroj energie, navíc leží kousek od nás. Dnes nelze vsázet na jediné palivo. Chceme využívat více zdrojů a to zejména těch lokálních. Tím se sníží vliv nepředvídatelných vlivů na naše hospodaření. Proto zachováváme možnost spalování hnědého uhlí, zemního plynu a nyní přibude také čisté teplo z jádra. Připravujeme však také projekty na kogenerační výrobu tepla a elektřiny z dřevní štěpky a komunálního odpadu.

Tím jste narazil na další téma. Podle všeho v roce 2030 začnou platit přísnější předpisy pro skladování odpadu. Krajské vedení a českobudějovičtí radní tak začali řešit, jak s ním nakládat. Problém by mohla vyřešit spalovna, které v celých jižních Čechách chybí. Souhlasíte?
Dnes nemluvíme o spalovnách, ale o zařízeních na energetické využití odpadů (pozn. red.: zkratka ZEVO). Spalovny se dnes už nestaví, jejich historický účel byl totiž jen likvidace odpadu. Zařízení pro energetické využití odpadů díky turbogenerátoru vyrábí elektřinu společně s teplem dodávaným do průmyslových podniků, domácností, pro chlazení budov atd. Již desítky let tyto technologie tvoří jak v zahraničí, tak i ve čtyřech lokalitách České republiky nedílnou součást odpadového hospodářství a je to nepochybně lepší způsob nakládání s jinak nevyužitelnými odpady, než jejich zahrabávání na skládku. Troufnu si říct, že je to krok do 21. století. Bohužel v jižních Čechách takové zařízení zatím nemáme.

V současnosti náš region vyprodukuje zhruba 300 tisíc tun energeticky využitelných odpadů ročně. Ten z drtivé většiny končí na skládkách. To je nepředstavitelné množství materiálu, který lze efektivně využít. Navíc se opět jedná o lokální zdroj energie, který by přinesl další stabilizaci cen tepla a navíc i nákladů na likvidaci odpadu.

Na druhou stranu, mluvíme o předpisech, které mají platit až v roce 2030. Původně se však mluvilo o roce 2024, který se nakonec zdá jako nereálný. Jak nahlížíte na diskutované odsunutí „zákazu skládkování“ o šest let vy?
Platný zákon o odpadech mj. říká, že už od začátku roku 2024 nepůjde skládkovat odpad takovým způsobem, jak to děláme dnes. Odpad s výhřevností větší než 6,5 megajoule na kilogram v sušině nepůjde skládkovat a navíc se mají zvyšovat skládkovací poplatky. Pro představu, jde o běžný odpad, který po našem domácím vytřídění (pozn. redakce: Češi patří ve třídění mezi evropskou špičku) zůstane v tzv. černých popelnicích. A to se už vůbec nezmiňuji o textilu či plastech, s jejichž využitím po vytřídění si dnes Evropa neví rady. Jde jednoduše o „suroviny“, které se ve světě běžně používají alespoň k výrobě energie.

Ministerstvo životního prostředí se však novelou zákona snaží aktuální stav zakonzervovat až k roku 2030 a tím by posunulo faktický zákaz skládkování o šest let.  Prodloužil by se tak současný stav, kdy se vlastně polovina komunálního odpadu skládkuje a to není dobře. Na jednu stranu neustále hledáme zdroje obnovitelné energie a na druhou stranu takto plýtváme „surovinami“. Pokud budeme mít stabilní legislativu, vyrostou kapacity pro skutečné materiálové, ale i energetické využívání odpadů. Například 100 tisíc tun směsného komunálního odpadu může nahradit zhruba 55 tisíc tun hnědého uhlí a pokrýt tak spotřebu elektřiny a tepla pro přibližně 18 tisíc lidí. Ve finále tedy energetické využívání odpadu může přispět ke snížení spotřeby fosilních paliv jako je právě uhlí nebo zemní plyn.

Za ideálního stavu by tedy mělo mít každé krajské město své zařízení pro energetické využití odpadů?
To je samozřejmě individuální. Zařízení s větší kapacitou mají logicky nižší měrné náklady. Svědomitě se vždy musí posoudit dostupnost odpadů, vhodnost lokality, dopravní napojení, logistické náklady a možnosti uplatnění vyrobeného tepla. Proto je důležitá symbióza s teplárnou a sítí centrálního zásobování teplem či chladem. Nám regionální pojetí smysl dává, musíme k tomu ale ještě dokončit řadu analýz a procesů.

Napsal Michael Daněk | Foto Teplárna České Budějovice
 


 

Kam dál?

Na Facebooku se cítí každý statečně a rád se o svůj názor podělí,...

neděle, 12. května 2019, 13:51

Arménský bavič a moderátor Tigran Hovakimyan, který poslední roky baví tisíce diváků se svými narážkami na stereotypy. Původem...

Žižkárna nabídne lidem víc kulturních možností, představuje projekt...

neděle, 12. května 2019, 08:12

Žižkárna. Takový název nese nový projekt několika Budějčáků, kteří chtějí oživit kulturní prostor v krajském městě a zároveň...

VIDEO: Když se ve vzduchu plní sny, paraglidista Mayer se proletěl s...

úterý, 7. května 2019, 18:01

O zajímavý kousek se nedaleko slavného ještědského vysílače úspěšně pokusili dva muži z jiných světů. Stanislav Mayer má za sebou...

Hlasoval jsem proti přímé volbě prezidenta. Někteří kolegové s...

středa, 1. května 2019, 14:42

Psal se rok 1994. Na strahovském stadionu proběhl koncert skupiny Pink Floyd, z výrobní linky Škoda Auto sjížděla nablýskaná...

 
 
 

O čem píšou další Drbny

Na parkovišti nedaleko Kauflandu došlo k navýšení parkovacích míst

Na parkovišti u Kauflandu, které bylo bráno jako od odstavné pro kamiony, vzniklo 86 míst pro osobáky a pět pro osoby ZTP. Místo pro kamiony zůstalo. Parkoviště je bezplatné.

Budějcká Drbna

Opilého muže museli zpacifikovat strážníci, cestou na záchytku mlátil hlavou do sanitky

Teprve devatenáctiletý muž se dostal do hledáčku strážníků, kteří v neděli odpoledne kontrolovali Královopolskou ulici. Namol opilý mladík začal bez důvodu strážníkům nadávat, čímž si vysloužil cestu na záchytku.

Brněnská Drbna

Přes dvě třetiny elektrické energie v kraji pochází z alternativních zdrojů

Ačkoliv energie z alternativních zdrojů v České republice nezahrnuje velkou část z celkově vyrobené elektřiny, v Libereckém kraji zastupují tyto zdroje významnou roli. Nejvýznamnější jsou pak solární elektrárny.

Liberecká Drbna

Řidič hasičské cisterny u soudu přiznal vinu a projevil lítost za tragickou nehodu u Libivé

Řidič hasičské cisterny Petr Matějíček přiznal dnes u šumperského soudu vinu a projevil lítost za loňskou tragickou nehodu při zásahu na Šumpersku.

Olomoucká Drbna

Dva řidiči během víkendu řídili opilí. Jeden nadýchal dokonce přes tři promile

Hned dva opilé řidiče „načapali“ během uplynulého víkendu policisté na Žďársku. Jednomu kolovalo v krvi dokonce více než tři promile alkoholu.

Jihlavská Drbna

Expedice Monoxylon III vyrazila na plavbu po řeckých ostrovech

Členové mezinárodní archeologické expedice Monoxylon III o víkendu z Archeoparku Všestary u Hradce Králové vypravili na cestu dlabaný člun, ve kterém se budou plavit po řeckých ostrovech. Vlastní plavba z řecké pevniny na ostrov Kréta začne 25. května a měla by trvat do 11. června. "Expedice po dvou letech příprav vstoupila do své poslední a nejdůležitější části," řekl archeolog a organizátor expedice Radomír Tichý.

Hradecká Drbna