Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Bezhotovostní placení brzy vytlačí hotovost. Platba kartou je levnější a má řadu výhod, říká ředitel společnosti Mastercard pro Česko

 
úterý, 12. února 2019, 08:22

„Až na nějaké výjimky budou do dvou dekád všechny platby elektronické.“ Takovou vizi má Miroslav Lukeš, který necelých osm let hájí pozici generálního ředitele společnosti Mastercard pro Českou republiku, Slovensko a Rakousko. O digitalizaci Česka, silných a slabých stránkách bezhotovostních plateb v tuzemsku a šedé ekonomice se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Jednoduchá otázka na začátek. Jaké je to být ředitelem společnosti, která je tu na „vše ostatní,“ jak říká váš slogan?
Musím říci, že mě to neuvěřitelně baví a naplňuje. Jednak pomáháte lidem, aby měli pohodlnější a bezpečnější život, mimo to pomáháte bankám, které jsou páteří ekonomiky. Neodmyslitelnou částí je také podpora digitalizace Česka a různých oblastí kultury a sportu. Je to nesmírně rozmanitá práce.

Před třemi lety jste v jednom z rozhovorů řekl, že se hotovost stane minulostí. Stále máte stejný názor?
Do určité míry ano. Až na nějaké výjimky budou všechny platby elektronické. Dneska, když se podíváme na mediální svět, tak můžeme číst noviny v digitální podobě i tištěné podobě;áme sociální sítě a řadu dalších rozmanitých možností, jak se dostat k informacím. Podobné to bude i s financemi. Myslím si, že hotovost nebude primární platbou, protože má spoustu nevýhod. Do budoucna bude podezřelé, pokud někdo bude chtít platit hotovostí, stejně jako když dnes někdo platí třeba pětiseteurovou bankovkou.

V jakém časovém horizontu by mohla být hotovost vytlačena na okraj plateb?
Děje se to už dnes například ve Švédsku. V případě Česka to odhaduji tak na deset až dvacet let. Češi jsou inovativní, ale mají rádi „své zvyky“. Je u nás také velký podíl šedé ekonomiky, která jde ruku v ruce s hotovostí.

Pojďme se zaměřit na Českou republiku, která je v inovacích v elektronických platbách velmi progresivní. Dá se říci, že má technický náskok oproti jiným, často i větším, evropských zemím?
Paradoxně inspirujeme především západ, který je z hlediska bankovního sektoru pozadu. Česko má velmi zdravý a pokročilý bankovní sektor. Je zde naprosto přirozené zaplatit platbu několika málo kliknutími v internetovém bankovnictví, zatímco třeba v USA je to podstatně složitější a dražší, nájem se tam běžně platí papírovými šeky. A důvod? Část odpovědi je v pokročilosti bankovního sektoru a část v tom, že Češi mají rádi inovace a jsou technicky zdatní. Za posledních dvacet let jsme museli přijmou spoustu technických inovací, abychom se přiblížili západu.

Jak si podle vás Češi zvykají na bezhotovostní platby?
Bezkontaktní platba byla známá už třeba před více než deseti lety. V Česku se ale podařilo docílit velké oblíbenosti. Je paradoxem, že třeba v USA není bezkontaktní platba téměř využívána a například ve Velké Británii je zvykem nad určitou částku použít čip, i když u nás bychom jednoduše kartu příložili a zadali PIN. V České republice se podařilo vsadit na dobré technologie a podařilo se vysvětlit bankám, uživatelům i obchodníkům výhody této platby. Velmi často právě obchodník, respektive pokladní, rozhoduje o zážitku z placení.

V jaké oblasti plateb Česká republika naopak tápe? Například Česká pošta zavedla bezhotovostní platbu teprve nedávno.
Já rozděluji místa bez akceptaci na zákaznicky orientovaná, místa se šedou ekonomikou a bez zákaznické orientace. Zákaznicky orientovaný podnik automaticky přijímá karty kvůli komfortu zákazníků a také kvůli zvýšení obratu, tady už je platba kartou standardem. Místa se šedou ekonomikou budou samozřejmě říkat, že je platba kartou drahá. Víme ale, že to tak není a primární problém nemají s jedním procentem za kartu, ale s jednadvaceti-procentní „úspoře“ na DPH a další „úspoře“ na dani z příjmů.

Pak jsou tu místa nezákaznicky orientovaná, která se postupně mění. Příkladem je celá státní správa. Například když jste si šel vyzvednou občanku s čipem, za kterou se platila pětistovka, tak jste měl přímo u okénka platební terminál, kde se zadával PIN pro komunikaci se státem, ale zaplatit na něm nešlo. Na dotaz, proč se na něm nezprovozní platební aplikace, se argumentovalo tím, že přeci pro občanku jdete třeba jen jednou za deset let, tak přeci můžete zaplatit hotově u okénka vedle. Pozitivním příkladem je ale Česká pošta. Snaha o zavedení platby kartou byla dlouholetá, museli jsme nastavit úplně jiný ekonomický model , ale nakonec se to podařilo a lidé akceptaci přivítali. V zákaznicky neorientovaném sektoru je ještě jeden oříšek, se kterým si nevíme rady – zdravotnictví. Nechci se nějak dotknou lékařů, kteří jsou v České republice na velmi vysoké úrovni a patří mezi světovou špičku. Z hlediska zákaznické orientace je před nimi ale velký kus cesty. Dokazuje to naprostá lhostejnost k výběru platby. Když vás bolí zub, tak nejprve musíte najít bankomat, kde vybrat peníze za ošetření. Zdravotnictví je taková naše bolístka. To potvrzuje také absolutně neopodstatněný odpor proti e-Receptům.

Ve zkratce, pokud nebudeme digitalizovat Česko a zvyšovat digitální a finanční gramotnost obyvatel, tak v Evropě budeme na absolutním konci.

V České republice je poměrně častá „minimální částka“ pro platbu kartou, kterou někteří obchodníci požadují. Je to běžné i ve zbytku Evropy a jak se na podobné podmínky obchodníků díváte vy?
Dnes se s něčím podobným setkáváme velmi výjimečně. Důvod, proč tak někteří obchodníci činí, je historický. K tomu, abyste autorizoval kartu, jste se musel připojit k autorizačnímu serveru. Každé připojení tehdy stálo analogovou telefonní linku peníze a jeden telefonát vyšel třeba na tři koruny. To dnes už samozřejmě neplatí. Tím pádem není důvod požadovat jakoukoliv částku za transakci kartou. Pokud se s tím setkávám, tak je nejlepší vysvětlit obchodníkovi, že přichází o zákazníky.

Podívejte se například na platbu v MHD, kde jde vyloženě o malé částky. Když to srovnáme, platba kartou stojí dopravce v náročných a specifických kolem tří procent. Ještě donedávna platila Praha za SMS jízdenky procent pětadvacet a při platbě hotovostí v automatech to bylo kolem patnácti procent. Karty jsou tedy daleko levnější než hotovost, a to i při malých platbách.

Dokonalým příkladem je tržiště Manifesto v Praze, kde není přijímána hotovost. I tam jsme měli ze začátku dotazy, že přece nemůžeme udělat tržiště, kde není akceptována platba hotovostí. Manifesto ukázalo, že to nejenže není nemožné, ale také že to přijde zákazníkům naprosto přirozené. Zároveň i obchodníci uznávají, že je to perfektně pohodlné. S nadsázkou se dá říct, že večer jen umyjí hrnce, zavřou stánek a jdou domů. Závěrka se mezitím vyjela sama. Odpadá nějaké počítání pokladny, odvedení tržby a nošení peněz do banky, nemluvě o riziku přepadení. Dokonce prodejci přiznávají, že zákazníci utratí víc než při platbě hotovostí.

Jak si tedy vysvětlujete podmínku některých prodejců, kteří vyžadují určitou minimální výši platby pro akceptaci platební karty?
Můj názor je takový, že to dělají proto, aby nemuseli vykazovat některé příjmy.

Naopak si myslím, že by bylo smysluplné vybírat poplatky za platbu v hotovosti, tak jak to bylo dříve u platby kartou. Například výběr daně z nemovitosti skrze platební kartu může stát řádově jednotky korun, složenka stojí kolem 30ti korun.

Pravdou je, že naše legislativa není v určitých ohledech připravena na digitální svět. Je to velká bolest, ale vláda se s tím snaží pomalu vypořádávat. Jedním z překážek je legislativně zakotvené nucené přijímání hotovosti, byť už v praxi dnes například nikdo nekupuje letenky za hotové.

V tom máme podobný názor s ministerstvem financí. Například bývalý ministr pan Pilný jednou prohlásil, že kdyby byla větší akceptace karet, nemuselo by být ani EET. Je to bič na něco, co by mohlo fungovat automaticky.

Je možné, že do budoucna nahradí platbu kartou mobilní telefony? Ty má totiž každý neustále při ruce.
Ano a myslím si, že potenciál mobilních telefonů není v současnosti vůbec využit. To, že platíme mobilem na terminálu, je otázkou pohodlí. Ideální bude, až mobil úplně nahradí samotný terminál, kdy budete vlastně potřebovat jen ten mobil, abyste zaplatil bez fronty. Jsou to projekty jako třeba Scan&Go v Globusu, kdy si zboží každý sám namarkuje, získá rovnou dodatečně informace a jednoduše zaplatí. V neposlední řadě budou telefony sloužit také k platbě mezi lidmi jako pohodlnější alternativa převodu nebo levnější alterantiva např. k zahraničním platbám. Pokud budu potřebovat poslat peníze při rozdělení účtu v restauraci, využiji k tomu telefon. Peníze si přepošlu v řádech několika málo minut, respektive prakticky okamžitě mám potvrzení, že platba je zpracovaná.

Velmi často se především na sociálních sítích šíří hoaxy týkající se zneužití dat z platebních karet. Je skutečně v dnešní době něco takového možné? Například zneužití bezkontaktní karty pomocí platebního terminálu třeba v MHD?
Nejlepším důkazem je fakt, že se zavedením bezkontaktních plateb nenarostl počet podvodných transakcí. Je to mimo jiné tím, že kartu nedáváte z rukou. Obecně je bezkontaktní technologie bezpečnější. Pracujeme také s tím, že když se komukoliv podaří nějaké údaje zjistit, tak i s tou kartou velmi těžko zaplatí.

Lidi si často představují, že se na vás v metru někdo přitiskne se čtečkou. Není to tak jednoduché, jak se zdá. Ta čtečka by musel být obrovská a velmi často máte třeba dvě bezkontaktní karty u sebe, takže přečíst karty je fyzicky téměř nemožné. Pokud by se tak skutečně stane, tak je jednoduše zjistitelné, kam peníze odtekly a banky jsou schopné získat je zpět k majiteli. Pořád je platba kartou bezpečnější, než hotovost. I karty mají samozřejmě slabší místa, ale při rozvoji technologie a umělé inteligence se bezpečnost plateb zvyšuje a hotovost zůstává čím dál více pozadu.

Nyní k vaší práci. Co má na starosti ředitel Mastercard pro ČR, Slovensko a Rakousko?
Nejdůležitější částí mé práce je asi to, že musí být partnerem pro banky. I přesto, že máme tým lidí, který je s bankami v každodenním kontaktu, snažím se sám s bankami vést dialog o směřování placení a celkově o digitalizaci. Kromě toho se snažím, aby byla značka Mastercard vnímána pozitivně navenek.

Samozřejmě řeším celkovou strategii Mastercardu pro tři země a vyměnuji si zkušenosti i se středoeveropskými a evropskými kolegy. V Česku se snažíme přicházet s novými projekty, ať už akceptace digitálních karet, věrnostní schémata, unikátní benefity a zážitky pro držitele prémiových karet. Jsem u zrodu všech těchto iniciativ, ale především se starám o silný tým, který je uvádí v život.

Když mluvíme o kartách, byl jste za posledních osm let, co jste ředitelem, věrný kartám Mastercard?
Jednoznačně ano. Navíc karty Mastercard mají lepší benefity.

Jaká je vize MC do dalších let?
Naše vize je zůstat jedničkou v platebních inovacích v tuzemsku a také směřovat Česko jako lídra v digitálním světě. Zároveň chceme nabízet obchodníkům takové platby, aby mohli být úspěšní v podnikání. Chceme také přispět pozitivnímu vnímání digitalizace, inovací a vysoké úrovně bankovnictví a obchodu v Česku, což věřím pomáhá ke zlepšení mezinárodního obrázku Česka, ale také vytváří pozitivní inspiraci uvnitř Česka.

Napsal Michael Daněk | Foto Mastercard
 


 

Kam dál?

Online projektové řízení se vyplatí už firmě s deseti zaměstnanci,...

pondělí, 11. února 2019, 13:57

Píšete si pracovní úkoly na lístečky, které si lepíte na monitor počítače, nebo si vedete poznámkový blok či excelovou tabulku?...

Konopí není třeba tabuizovat, pomáhá člověku dlouhou řadu let

úterý, 29. ledna 2019, 09:28

Před 2. světovou válkou byla Česká republika konopnou velmocí a vyvážela širokou škálu produktů. Teď se tato plodina vrací do...

Hledal jsem herce, ze kterých jsem cítil letecké charisma, říká...

pondělí, 28. ledna 2019, 08:06

Mladý hradecký režisér David Balda v uplynulých dnech uvedl do kin svůj první celovečerní film Narušitel. Prvotina teprve...

Můžu si sáhnout, aneb věří ještě lidé na umouněné štěstí? Podle...

čtvrtek, 24. ledna 2019, 11:26

S kominíkem se neodmyslitelně pojí saze, štětka, ale také štěstí. Jestli se lidé při spatření kominíka i dnes chytají za knoflík,...

 
 
 

O čem píšou další Drbny

Budějčtí rugbisté změří v sobotu síly s anglickým celkem Ickenham RFC

Mezinárodní zápas čeká na rugbisty z Českých Budějovic. Už v sobotu 27. dubna se střetnou s anglickým týmem Ickenham RFC. Na návštěvníky duelu však čeká daleko víc, než pouze samotný duel.

Budějcká Drbna

FOTO/VIDEO: Dělníci pokáceli stromy před bazilikou na Mendlově náměstí

Smutný pohled se dnes dopoledne naskytl lidem, kteří procházeli okolo baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí v Brně. Dělníci zde totiž postupně větev po větvi uřezávali stromy, které zde poskytovaly chlad a stín. Podle městské části Brno-střed byly stromy pokáceny na žádost Augustiniánského opatství. Důvodem měl být jejich špatný stav. Opatství musí na jejich místě vysadit dvě nové hrušně.

Brněnská Drbna

Já nevařím, spíš ohřívám. Nebaví mě to pak uklízet, říká Michal Krčmář

Při příjemném setkání jsme s biatlonistou Michalem Krčmářem pokecali o tom, jak umí vařit, teda spíš neumí. Jestli sleduje nějaký další sport a nakousli jsme i téma možného návratu Gábiny Koukalové.

Liberecká Drbna

V Řídeči se přes noc ztratilo devět koní ze stáje uprostřed vesnice

V obci Řídeč u Šternberka se v noci z úterý na středu ztratilo devět koní z místní rekreační stáje. Zástupci stáje nechtějí uvěřit, že koně někdo ukradl a pátrají po nich v okolí.

Olomoucká Drbna

Varování před nestabilními dětskými židličkami

U jídelních stolů mají malé děti své místo ve vysoké židličce. Spotřebitelská organizace dTest otestovala 22 modelů pro samostatně sedící děti. Čtyři židličky propadly ve zkoušce stability. Modely Baby Mix 2v1, Caretero Primus, Caretero Homee a Scarlett Kombi nesplnily zákonné normy, při jejich použití hrozí převrácení židličky i s dítětem vzad.

Jihlavská Drbna

O dostavbě hal společnosti CTP budou zastupitelé rozhodovat v květnu

Novou dohodu o narovnání mezi městem Hradec Králové a společností CTP, která v roce 2014 začala na východním okraji města stavět haly bez stavebního povolení, bude hradecké zastupitelstvo projednávat v květnu. Původní záměr předložit novou smlouvu s CTP ke schválení zastupitelům ještě v dubnu radní města odložili s posunutím termínu právě na květen.

Hradecká Drbna