Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Poloviční Japonec u vás bojuje proti islámu? Takové „úlety“ mají i jinde, říká muslimská socioložka

 
úterý, 23. října 2018, 14:09

„Brexit vyslal signál, že rasistické a xenofobní chování se bude tolerovat,“ shrnuje své vlastní zkušenosti muslimky žijící ve Velké Británii socioložka Amina Easat-Daasová z univerzity v Leedsu. Nová studie, na které se podílela, se snažila najít kořeny islamofobie v různých evropských státech. Řadu konkrétních závěrů nabízí i pro Česko.

Projekt Counter-Islamophobia Kit financovala Evropská komise a europoslanci už se také seznámili s jejím výsledkem. „Teď je na nich, jestli návod, jak proti islamofobii bojovat, rozšíří do svých zemí, anebo se na studii bude prášit v poličce s knihami,“ říká Daasová.

Na projektu dva roky pracovali odborníci z několika světových univerzit, včetně Karlovy univerzity v Praze. Během výzkumu vedli rozhovory s bezmála třemi stovkami politiků, státních úředníků, zástupců neziskových organizací, ale také novinářů, akademiků a umělců.

Ženy častějším terčem islamofobie

Studií a výzkumů na tohle téma už vyšlo hodně. V čem je ta vaše jiná?
Spousta dosavadních výzkumů říká, že je potřeba s islamofobií někdy v budoucnu něco dělat. A to je to, o co se snažíme – nabídnout řešení použitelná pro široký okruh aktérů. Islamofobie a její projevy v Evropě mají mnoho podob, stejně tak jako způsoby, jak proti ní bojovat. Zahrnují politiky, novináře, neziskovky, právníky. S těmi všemi jsme mluvili a to je důvod, proč je tahle studie jiná než ostatní.

Jak se vůbec islamofobie „zjišťuje“, definuje nebo měří?
Terčem islamofobie se člověk stává působením více faktorů. Zaprvé tím, že jste muslim, nebo že vás za něj považují. Dále je tu genderové téma, takže islamofobie má i co dělat s tím, jestli jste nebo nejste žena, muslimky jsou určitě islamofobii vystavené více. A pak jsou tu faktory jako příslušnost k etnické menšině nebo socio-ekonomické faktory. A když se zkombinují dohromady, pak je člověk pravděpodobnějším terčem antiislámských útoků.

Průzkum se zabýval situací celkem v osmi evropských zemích, včetně Česka. Je naše země v tomto směru v něčem specifická?
Skutečně zarážející je, že v Česku se vedou o muslimech a islámu podobné debaty jako jinde, i přesto, že tu žije jen velmi malý počet muslimů. V naší studii jsme se věnovali „kauze burkiny“ (fotografie žen koupajících se v burkinách v pražském aquaparku vyvolala loni v létě emotivní veřejnou diskusi a vlnu nenávistných komentářů, pozn. red.), která byla skvělým příkladem takzvaného narativu „šikmé plochy“, tedy že když se burkiny povolí a stanou se běžnou věcí, jen to otevře dveře všemu dalšímu, co nějak ohrožuje české hodnoty.

Určitě takhle ale nepřemýšlí jen Češi…
V různých zemích se třeba opakoval narativ, představa o muslimech, jako o těch, kdo to tu „jednou všechno ovládnou“, ať už díky vyšší porodnosti nebo tím, že „ze všech domorodců udělají muslimy“, to se opakovalo ve všech osmi zemích, které jsme zkoumali.

Co funguje na Čechy?

Ke každému z narativů o muslimech jste vytvořili i narativ opačný, tedy jakýsi návod, jak negativní předsudky vyvracet. Ve studii zmiňujete třeba to, že na Čechy by mohlo fungovat zdůrazňování pozitivních příkladů integrace v západní Evropě. Z vlastní novinářské zkušenosti ale vím, že právě takovým příběhům Češi často nevěří a obviňují média z manipulace a „natírání skutečnosti na růžovo“.
Právě proto, že je to tak komplexní téma, nebude fungovat přístup „jeden problém – jedno řešení“. Potřebujete víc nástrojů a novinařina je určitě jedním z těch hlavních, ale jsou i jiné, řekněme velmi přístupné způsoby, jak ukázat muslimy jako běžnou součást společnosti, třeba film, umění nebo projekt „lidských knihoven“…

…ve studii navrhujete i častější tematizaci muslimů a islámu v televizních seriálech.
Ano, může to být jedna z věcí, která se Čechům líbí, a právě v tom je ta studie přelomová, že se snaží pochopit situaci v každé jednotlivé zemi a pak zvolit správný postup právě pro ni.

Kdo je hlavním adresátem té studie? Při čtení jsem měl dojem, že hlavně politici, na mnoha místech tam zmiňujete chybějící legislativu a regulaci třeba v oblasti hate-speech. To zní právě jako apel hlavně na „decision makery“. Je to tak?
Do velké míry ano, politici jsou těmi, kdo určují agendu, kdo dávají příklad ostatním. A týká se to samozřejmě i vztahu společnosti k muslimům.

Česko je v tomhle přece jen dost bizarní příklad. Sama jste zmínila nízké počty muslimů v zemi, přesto tu má hlasité zastánce myšlenka islám na české půdě úplně zakázat. Jedním z hlavních obhájců českých hodnot je poloviční Japonec Tomio Okamura, primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati se syrskými kořeny si zas před volbami na billboardy napsal „nulová tolerance cizincům“. Můžou tady vůbec fungovat nějaké dobře míněné rady ze zahraničí?
Tyhle paradoxy nejsou jen česká specialita. Třeba i krajně pravicové skupiny ve Veké Británii mají vlastní náboženské frakce, založené leckdy navíc etnickými menšinami. Pro mě je to úplně nelogické, protože na jedné straně tvrdí, že bojují za nějakou národní identitu, přitom ale šíří nenávist a navíc sami patří k nějaké menšině v rámci toho národa. Zajímalo by mě, jestli tuhle realitu někdy vidí, když se dívají do zrcadla.

Brexit dal rasismu zelenou

Působíte na univerzitě v Leedsu, žijete v okolí Londýna. Zažila jste sama vlnu xenofobie i fyzického násilí, která se před dvěma lety po hlasování o brexitu zvedla zejména proti přistěhovalcům z východní Evropy, například Polákům. Děje se něco podobného i vůči muslimům?
Zcela určitě vidíme nárůst míry otevřenosti islamofobie. Bojím se, že brexit vyslal signál, zelenou, že takové rasistické a xenofobní chování se bude tolerovat. Do určité míry se za brexit schoval právě rasismus.

Kdybyste měla výsledky celé studie o islamofobii zkusit popsat jako dobrou zprávu, jak by to znělo?
Co není dobré, je rozsah islamofobie, který jsme potvrdili. Naopak pozitivní je, kolik lidí už teď pracuje na tom, aby to bylo jinak. Funguje spousta dobrých projektů v oblasti spolužití s muslimy, ty příklady dobře známe, teď jde o to, rozšířit je co nejdál.

Takže něco jako boj proti klimatickým změnám – technicky jsme připraveni, ale čeká se na politické rozhodnutí? A máte vlastně nějakou strategii, jak nápady ze studie opravdu prosadit?
Studii jsme představili v Evropském parlamentu. Je teď na europoslancích, aby na tom začali pracovat.


Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.

Napsal(a) Vojtěch Berger | Foto Jan Pešek | Zdroj hlidacipes.org
 


 

Kam dál?

Cílem dashcam komunity je ukázat nešvary z našich silnic, říká tvůrce...

středa, 10. října 2018, 17:35

Se svojí zlatou Fabií jezdí po České republice a autokamerou nahrává nejbizarnější události, které se mu při každodenním provoze...

Předsudky o domovech pro seniory jsou minulostí, říká ředitel...

pondělí, 1. října 2018, 18:05

Martin Krňávek má od nedávna jako ředitel na starosti dvě SeneCura SeniorCentra, a to v Modřicích a v Šanově na jižní Moravě. Co...

Po večerech jsem se učil tvořit mobilní aplikace, které začaly...

pondělí, 17. září 2018, 11:14

Mobilní telefony jsou jako černá skříňka. Máme v nich „schované“ celé naše životy a jen málokdo si dokáže představit jeden jediný...

Zabránit nelegální tvorbě jde těžko, ale trend lze obrátit a s...

sobota, 15. září 2018, 22:11

Michal Škapa známější pod pseudonymem TRON je jedním z nejvýraznějších autorů spojených s českou graffiti scénou. Řadí se do...

 
 
 

O čem píšou další Drbny

Město chce zdražit nájem v městských bytech. Za metr čtvereční zaplatíme až 120 korun

Za pronájem bytů, které vlastní město, si s největší pravděpodobností připlatíme. Ceny bytů v okolí Budějc v posledních letech stouply a nájem za byt ve vlastnictví města je tak výrazně nižší, než je standartní. Důvodem zdražování je ale také nutnost budoucích oprav bytového fondu. Někteří lidé si tak připlatí více než 50 korun za metr čtvereční.

Budějcká Drbna

TIPY NA VÍKEND: Masopust v Brně, párty před uzavřením muzea, španělské a latinskoamerické filmy

Další pracovní týden je úspěšně za námi a nás čeká víkend! Jak strávit čas aktivně, bez potřeby jezdit za hranice města či kraje? Máme pro vás pár tipů!

Brněnská Drbna

Letošní investice Jablonce přesáhnou 370 milionů, nejvíce peněz půjde do výstavby pavilonu intenzivní péče

Pokračování ve výstavbě pavilonu intenzivní péče v areálu jablonecké nemocnice bude letošní největší investiční akcí města. Město na ni vyčlenilo více než 145 milionů korun. Peníze ale půjdou i na rozšíření školky nebo například výstavbu kanalizace.

Liberecká Drbna

FOTOGALERIE: Mladí Sigmáci sice s Lyonem prohráli, benefice ale pomohla Patrikovi 176 600 korunami

Ve středu 20. února hráli mladí fotbalisté Sigmy proti výběru Lyonu v rámci play-off UEFA Youth League. Po prohře 0:2 sice z této soutěže vypadli, zápas měl však i krásné momenty. Vedle atraktivního fotbalu byl v ochozech i na trávníku ještě jeden důvod k radosti – výtěžek ze vstupenek, který činil 167 600 korun, byl předán v poločasové přestávce přímo na trávníků nemocnému Patrikovi.

Olomoucká Drbna

Programovat a obsluhovat CNC stroje umí nejlépe studenti z Ledče nad Sázavou

Gymnázium, Střední odborná škola a Vyšší odborná škola Ledeč nad Sázavou pořádala ve dnech 19. – 20. února krajskou/regionální soutěž Kovo junior 2019 v rámci celostátní přehlídky České ručičky pro žáky maturitního oboru mechanik seřizovač – programování a obsluha CNC obráběcích strojů. V konkurenci šestnácti soutěžících si nejlépe vedl Miroslav Váňa z pořádající školy, který navíc společně s Bartolomějem Pacalem získali prvenství také mezi družstvy. Soutěž proběhla pod patronací radní Kraje Vysočina pro oblast školství, mládeže a sportu Jany Fialové.

Jihlavská Drbna

SOUTĚŽ: Bio Central nabídne festival španělských filmů "La Película". Vyhrajte vstupenky!

Již potřinácté se v Bio Centralu uskuteční filmová přehlídka nejnovějších počinů španělské kinematografie a výjimečných snímků z filmové historie. Chybět nebudou ani nejvýraznější filmy zemí Latinské Ameriky. Hradecká Drbna si pro své čtenáře připravila soutěž o 3x2 vstupenky na snímek Němý.

Hradecká Drbna