Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

V naší branži o klientech raději veřejně nemluvíme, říkají experti na bezpečnost informací

 
pátek, 28. září 2018, 10:40

"V našem oboru se špatně mluví o referencích, někdy nezbývá než jen naznačit mezi čtyřma očima,“ říkají Eva Neduchal a Tomáš Dedek, spoluzakladatelé společnosti ISECO.CZ. Mezi jejich klienty patří velké tuzemské bankovní domy i státní správa.

Svůj byznys v oblasti bezpečnosti informací za čtyři roky dostali i do Asie nebo Saúdské Arábie. V rozhovoru také vysvětlují, proč se rozhodli dlouhodobě podpořit část obsahu HlídacíPes.org.

ISECO podniká v oboru bezpečnosti informací. To je ale poměrně široký obor. Na co se specializujete?
Dedek: S tím, jak postupně rosteme, roste i náš záběr. Největší kompetenci máme v relativně úzkém segmentu IT bezpečnosti – v bezpečnostním monitoringu. Je to tak, že data tečou zleva zprava, vytváří se o tom záznamy, takzvané logy a ty lze vyhodnocovat, v podstatě hlídat, jestli se neděje nějaká nepravost. Takové projekty děláme pro relativně velké firmy jako jsou banky, pojišťovny. Ty na to, aby bezpečnost mohly řešit, mají prostředky a jsou na podobné projekty interně připraveny. Často jim také povinnosti vyplývají ze zákona nebo od mateřské firmy.

Neduchal: U finančních institucí třeba platí, že řadu povinností týkajících se bezpečnosti předepisuje Česká národní banka.

Dedek: K bezpečnostnímu monitoringu se pak postupně nabalují další věci. Teď relativně nově konzultace bezpečnosti informací, známé GDPR, elektronická identita a podobně.

Byznys se Saúdy

Za loňský rok jste měli obrat 96 milionů korun. Působíte jenom na českém trhu, nebo i někde v zahraničí?
Neduchal: Primárně se stále soustředíme na český trh, nicméně už nás oslovují firmy, především dceřiné společnosti českých firem, třeba ze Slovenska. Teď jsme ale měli dva zajímavé projekty v Saúdské Arábii.

Dedek: Týkalo se to bezpečnostního monitoringu. Taky děláme pro klienta z Čech, který působí v dalších deseti zemích, do nichž dodáváme, nebo se kterými spolupracujeme. Takže Indie, Čína, Indonésie, Filipíny a podobné země.

Můžete nějakého klienta jmenovat? 
Neduchal: S ohledem na bezpečnosti spíše ne, protože když bychom klienty jmenovali, tak se ostatní dozví, co mají za systém, což nikdo z nich nechce. „Narušitel“ pak bezpečnostní opatření může rychleji obejít, klient je zranitelnější.

Dedek: V naší branži se zkrátka špatně mluví o referencích.

A jak se dělá byznys v branži, kde nemůžete používat reference?
Dedek: Nemůže se používat veřejně. Mezi čtyřma očima se ale naznačit dá…

Ke zmíněným projektům v Saúdské Arábii jste se dostali jak? Saúdové od někoho tu referenci dostali? 
Dedek: To je docela hezký příběh. Saúdský trh je úplně jiný svět. Tam do vládních entit mohou dodávat jenom saúdští Arabové. V podstatě tam nejde založit si firmu, to trvá asi pět let a je to hodně komplikované. Takže je to uzavřený trh a velmi jim tam chybí kvalifikovaní lidi. Celé se to propojilo, protože té saúdské firmě chyběly zdroje, kvalifikace, zkušenosti s tím, jak konkrétní systém od IBM implementovat. A v Praze na školení se potkal náš dlouhodobý obchodní partner s manažerem právě saúdského distributora a slovo dalo slovo.

Spolupracujete tedy především právě s IBM?
Dedek: Především s IBM, ale nejen. Máme i vlastní vývoj. Pak je to i americká firma Rapid 7, která dodává poměrně zajímavé portfolio bezpečnostních produktů nejenom na ten bezpečnostní monitoring, ale i třeba na odhalování zranitelností v infrastruktuře. Spolupracujeme i s českou firmou Flowmon Networks. Teď společně vyvíjíme aplikaci, která propojuje jejich nástroje s tím od IBM.

IT a státní správa

Dodáváte v Česku i pro státní zprávu?
Neduchal: Minimálně, ale ano.

Dedek: Třeba pro ministerstvo zemědělství. Poskytujeme jim službu na monitoring infrastruktury s ohledem na zranitelnosti.

Jak dopadá srovnání velkých bankovních domů a státních institucí, co se týče kybernetické bezpečnosti?
Neduchal: Nevím, jestli to vůbec porovnávat lze. Jsou tam úplně rozdílní lidé, jiné světy. Svět bankovnictví a komerce obecně je flexibilnější. Můžou si vybírat, tvoří si větší rozpočty, pracuje tam víc kvalifikovaných lidí. Ve státní správě je to pomalejší, kvalifikovaných lidí je méně.

Dedek: Na trhu je celkově nedostatek technických lidí. Kdo si to může dovolit, tak lidi přetahuje a přeplácí. Stát na to aktuálně doplácí nejvíce. Všechny veřejné instituce také trpí tím, že jsou totálně závislé na svých dodavatelích, z nichž někteří si dělají takřka co chtějí. To je jedna rovina. Další je, že státní úředník má dělat jenom to, co mu zákon nakazuje. A donedávna legislativa v našem oboru nebyla. Naštěstí vznikl zákon o kybernetické bezpečnosti a pomalu se to někam posouvá a zavádí se pořádek. Půlka bezpečnosti spočívá právě v tom, že věci fungují jak mají, dělají se správně je v nich pořádek.

Navíc platí, že co státní organizace, to systém od jiné firmy. To taky asi dvakrát nepomáhá…
Dedek: To rozhodně nepřispívá ani k bezpečnosti, ani k hladkému provozu systémů jako takových. Nejvíce mě teď rozčiluje pracovat se systémem NEN, Národní elektronický nástroj zadávání veřejných zakázek. To je pekelná věc, nefunkční a pomalá.

Facebook a HlídacíPes.org

Kyberbezpečnost je velké téma současnosti i budoucnosti. Jak se o něm podle vaší zkušenosti v Česku mluví a informuje? 
Neduchal: Jde o to, aby i ke koncovým uživatelům pronikla nějaká osvěta. Aby si dávali pozor na to, co kde o sobě zveřejňují, co o sobě píší. Myslím si, že by se to mělo vyučovat už i na základních školách. Jeden jednoduchý příklad: hokejový klub má založenou skupinu na Facebooku a lidi tam píší data narození svých dětí, výšku, váhu, rodná čísla. Napsalo to tam dobrovolně celkem 42 lidí a nikomu z nich to nepřišlo divné. Přitom je to pro ty děti nebezpečné. Už když vyrůstají, tak je o nich vedený nějaký záznam a nikde není jasné, kdo ty data spravuje. Nikde nemám zodpovědnou osobu, pro případ, až se nějaká data ztratí. I když to udělala celé jedna maminka a v dobré víře.

Jak se tedy jako experti díváte na Facebook či Instagram?
Neduchal: Já sama používám Facebook i Instagram. Je to fajn nástroj, ale samozřejmě tam nezveřejňuji všechno. Nebo mám u některých příspěvků striktně nastaveno, kdo co uvidí. I když ani to mi nedává jistotu, že toho někdo nezneužije.

Osobně sociální sítě v podstatě používám pouze kvůli práci…
Neduchal: My také. Je důležité dělat PR, třeba při náborech nových zaměstnanců. Kouknou se spíše na Facebook než na naše webové stránky.

Dedek: Bez sociálních sítí se dneska fungovat nedá.

Vy jste se teď rozhodli spojit s HlídacíPes.org a podpořit rubriku, která se tímhle vším hodlá zabývat. Jednoduchá otázka – proč? Co si od toho slibujete?
Dedek: Chceme podpořit dobrou věc, nezávislou žurnalistiku a fandíme vám.

Neduchal: Myslíme si, že ty věci děláte dobře a správně. A tak by to mělo fungovat všude. Ne, že si někdo koupí noviny a bude si tam zveřejňovat, co je jen v jeho zájmu.


Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.

Napsal(a) Ondřej Neumann | Foto iseco.cz | Zdroj hlidacipes.org
 


 

Kam dál?

Nejraději mám Záskok, je nejvtipnější, říká Jan Pražák z ansámblu,...

středa, 26. září 2018, 10:39

Legendární cimrmanovské hry, nebo alespoň jejich útržky zná snad každý. Originální důvtip a jedinečné slovní hříčky učarovali i...

Maření spravedlnosti. Nový trestný čin, který může spravedlnost sám...

sobota, 22. září 2018, 09:40

Pokud po sněmovně kývne i senát a prezident, bude mít český trestní řád nový paragraf – maření spravedlnosti. Měl by postihovat...

Okamura v první lize evropských populistů? Nevěřte všemu, co šéf SPD...

středa, 19. září 2018, 08:22

Tomio Okamura se rád ukazuje ve společnosti špiček západoevropské krajní pravice. Několikrát už vystoupil na stejném pódiu s...

Volnej Kulcajk přetváří trička na trenky, baví mě hravost, říká...

úterý, 18. září 2018, 10:13

Martina Strouhalová je designérka z Jablonce nad Nisou, která v minulosti vyráběla šperky. Ty se dostaly i na taková místa, jako...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

HLEDÁME PÁNÍČKA: Malvínka a Attila hledají nový domov

Malvínka a Attila. Tyto dvě kočičí duše stále čekají v útulku na nový domov a někoho, s kým budou moct trávit život. Malvínka je sice dospělá, ale dovádí jako kotě. Attila je zatím stále nedůvěřivý, ale na tom v útulku pracují.

Budějcká Drbna

POČASÍ NA NEDĚLI: Nebe bez mráčku a teploty k pětadvacítce

Neděle bude jasná a v celém Jihomoravském kraji vystoupají teploty až na 24 stupňů.

Brněnská Drbna

TIP NA VÝLET: Méně známé čedičové Provodínské kameny

Davy turistů z celého světa se zde nemačkají. Přesto jsou Provodínské kameny, které tvoří skupina šesti vyvřelých vesměs čedičových kopců nalézajících se severně až severovýchodně od Provodína, nedaleko Jestřebí, dobrým tipem na příjemný výlet.

Liberecká Drbna

Vandal na Nové Ulici poškodil ostrým předmětem lak auta, vznikla škoda za několik tisíc korun

Škodu za deset tisíc korun způsobil dosud neznámý vandal, který přejel na Nové Ulici v Olomouci zaparkovaný Ford Mondeo ostrým předmětem.

Olomoucká Drbna

Opilá řidička trefila svodidla, naměřili jí skoro tři promile

Velkou nezodpovědnost předvedla v pátek dopoledne jednatřicetiletá žena z Pelhřimovska. Ta s téměř třemi promile řídila osobní vozidlo, se kterým narazila kovových svodidel.

Jihlavská Drbna

Sametová revoluce začala v Hradci 20. listopadu

Ve stotisícovém Hradci Králové začala sametová revoluce v pondělí 20. listopadu 1989 v Divadle Vítězného února (dnes Klicperovo divadlo) a ve vysokoškolském areálu Na Kotli. První větší demonstrace byla o den později, vyplynulo z vyjádření historiků a vzpomínek pamětníků. Protesty v ulicích krajského města, aktivity studentů, herců, disidentů a dalších lidí byly reakcí na události 17. listopadu na Národní třídě v Praze.

Hradecká Drbna