Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Nejraději mám Záskok, je nejvtipnější, říká Jan Pražák z ansámblu, který hraje Cimrmanovy hry

 
středa, 26. září 2018, 10:39

Legendární cimrmanovské hry, nebo alespoň jejich útržky zná snad každý. Originální důvtip a jedinečné slovní hříčky učarovali i Janu Pražákovi, který s kamarády před 15 lety začal tato představení hrát na Liberecku. Ansámbl Mikoláše Dačického z Heslova odehrál již všechny hry největšího české génia, pedagoga, sportovce, filozofa a gynekologa samouka.

Jak jste se dali dohromady?
Jak to tak bývá, vše začalo v jedné liberecké hospůdce. Měl jsem štěstí, že kamarádi byli ochotni se do toho se mnou pustit. Slovo dalo slovo a první hru jsme odehráli v roce 2003 u nás na zahradě v rámci společné narozeninové oslavy. To se udrželo každý rok je naše oslava zároveň takovou malou premiérou.

Jak vzniklo jméno vašeho spolku?
Zkoušení je samozřejmě vždycky doprovázeno vínem. Tehdy jsem chtěl vyzkoušet všechna vína, která se prodávají v litrových lahvích. Mezi nimi byl i Dačického pohár. To jméno se mi ihned zalíbilo, bohužel jeho chuť byla natolik odporná, že jsme ho nevypili. Zároveň nám bylo líto ho vylít a tak zůstal týden stát otevřený na skříni. A po sedmi dnech jsme zjistili, že už je lepší a stal se takovým symbolem. Odsud jsme později odvodili i jméno.

Proč jste si vybrali zrovna hry Járy Cimrmana?
Je to jednoduché. Hrají se dobře a zároveň jsou natolik známé, že i my dokážeme svým herectvím nebo spíše neherectvím lidi pobavit. Úplně na začátku jsem ale ve Frýdlantu poprvé v životě viděl hru Záskok, a ta se nám s kamarády zalíbila natolik, že jsme se ji rozhodli sehrát. Bohužel s nimi k tomu nedošlo, a tak jsme tehdy oslovil kamarády z Liberce.

Nikdy jste neuvažovali zkusit i jiné hry?
Vlastně ani ne a to i z časových důvodů. Takto každý rok nacvičíme a následně hrajeme jednu hru. Postupně jsme tak prostřídali všechna díla a teď začínáme druhé kolo. Letos tak hrajeme Dobytí severního pólu, které jsme oprášili po 13 letech.

Jak často zkoušíte?
Snažíme se scházet každý týden a to zhruba od poloviny února. Hru pak uvádíme na konci června. Když nám teče do bot, jak to tak pokaždé bývá, scházíme se víckrát.

Máte nějaké oblíbené místo, kde vystupujete?
Osobně mám radost z Naivního divadla, je to vedle naší zahrady taková naše druhá scéna, ale vesměs všechna divadla nám vychází vstříc. Na naprostou většinu míst jsme zváni.

Kolik představení za rok odehrajeme?
Tento počet si sami nemůžeme určit, ale je to vázané smlouvu s autory her. Jedno představení tak nyní můžeme odehrát až patnáctkrát, ale pak už tuto hru nesmíme nikdy uvést.

Setkal se váš ansámbl s herci Divadla Járy Cimrmana?
Když před lety hráli v Liberci, měli jsme možnost navštívit je v šatně a vyfotit se s nimi.

Jak vznikají vaše kulisy a rekvizity?
Přiznám se, že kulisy tvořím zejména já, dobové oblečení nám ale šijí kamarádky a mnoho věcí najdeme na různých místech.

Neomrzelo vás ještě hraní?
Já myslím, že ne. Díky tomuto divadlu se stále scházíme, spojuje nás.

Máte svou nejoblíbenější hru?
Určitě je to Záskok. Mámho rád, protože je to nejvtipnější hra.

Napsal(a) Denisa Albaniová | Foto Denisa Albaniová, Jan Pražák,
 


 

Kam dál?

Maření spravedlnosti. Nový trestný čin, který může spravedlnost sám...

sobota, 22. září 2018, 09:40

Pokud po sněmovně kývne i senát a prezident, bude mít český trestní řád nový paragraf – maření spravedlnosti. Měl by postihovat...

Okamura v první lize evropských populistů? Nevěřte všemu, co šéf SPD...

středa, 19. září 2018, 08:22

Tomio Okamura se rád ukazuje ve společnosti špiček západoevropské krajní pravice. Několikrát už vystoupil na stejném pódiu s...

Volnej Kulcajk přetváří trička na trenky, baví mě hravost, říká...

úterý, 18. září 2018, 10:13

Martina Strouhalová je designérka z Jablonce nad Nisou, která v minulosti vyráběla šperky. Ty se dostaly i na taková místa, jako...

Po večerech jsem se učil tvořit mobilní aplikace, které začaly...

pondělí, 17. září 2018, 11:14

Mobilní telefony jsou jako černá skříňka. Máme v nich „schované“ celé naše životy a jen málokdo si dokáže představit jeden jediný...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

HLEDÁME PÁNÍČKA: Malvínka a Attila hledají nový domov

Malvínka a Attila. Tyto dvě kočičí duše stále čekají v útulku na nový domov a někoho, s kým budou moct trávit život. Malvínka je sice dospělá, ale dovádí jako kotě. Attila je zatím stále nedůvěřivý, ale na tom v útulku pracují.

Budějcká Drbna

POČASÍ NA NEDĚLI: Nebe bez mráčku a teploty k pětadvacítce

Neděle bude jasná a v celém Jihomoravském kraji vystoupají teploty až na 24 stupňů.

Brněnská Drbna

TIP NA VÝLET: Méně známé čedičové Provodínské kameny

Davy turistů z celého světa se zde nemačkají. Přesto jsou Provodínské kameny, které tvoří skupina šesti vyvřelých vesměs čedičových kopců nalézajících se severně až severovýchodně od Provodína, nedaleko Jestřebí, dobrým tipem na příjemný výlet.

Liberecká Drbna

Vandal na Nové Ulici poškodil ostrým předmětem lak auta, vznikla škoda za několik tisíc korun

Škodu za deset tisíc korun způsobil dosud neznámý vandal, který přejel na Nové Ulici v Olomouci zaparkovaný Ford Mondeo ostrým předmětem.

Olomoucká Drbna

Opilá řidička trefila svodidla, naměřili jí skoro tři promile

Velkou nezodpovědnost předvedla v pátek dopoledne jednatřicetiletá žena z Pelhřimovska. Ta s téměř třemi promile řídila osobní vozidlo, se kterým narazila kovových svodidel.

Jihlavská Drbna

Sametová revoluce začala v Hradci 20. listopadu

Ve stotisícovém Hradci Králové začala sametová revoluce v pondělí 20. listopadu 1989 v Divadle Vítězného února (dnes Klicperovo divadlo) a ve vysokoškolském areálu Na Kotli. První větší demonstrace byla o den později, vyplynulo z vyjádření historiků a vzpomínek pamětníků. Protesty v ulicích krajského města, aktivity studentů, herců, disidentů a dalších lidí byly reakcí na události 17. listopadu na Národní třídě v Praze.

Hradecká Drbna