Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Okamura v první lize evropských populistů? Nevěřte všemu, co šéf SPD pověsí na Facebook

 
středa, 19. září 2018, 08:22

Tomio Okamura se rád ukazuje ve společnosti špiček západoevropské krajní pravice. Několikrát už vystoupil na stejném pódiu s lídrem rakouských Svobodných Heinzem-Christianem Strachem, s předsedou italské „Ligy“ Matteem Salvinim nebo šéfkou francouzského Národního sdružení Marine Le Penovou. Té mimochodem Okamura říká „kamarádka“. HlídacíPes.org zjišťoval, jak moc je tahle vstřícnost vzájemná.

ři bližším pohledu Okamurovo přátelství se špičkami evropské krajní pravice vypadá o poznání méně bombasticky, než jak to šéf SPD popisuje třeba na svém Facebooku.

„Ani Strache, ani Le Penová Okamuru vlastně nepotřebují,“ tvrdí v rozhovoru pro HlídacíPes.org ukrajinský politolog žijící ve Vídni a expert na vztahy Ruska s evropskou krajní pravicí Anton Šechovcov.

Anton Šechovcov

Jejich spojenectví s českým populistou je podle něj čistě účelové, kvůli volbám do Evropského parlamentu příští rok na jaře. V příštím složení europarlamentu budou kvůli brexitu chybět i poslanci z britské nacionalistické strany UKIP a pokud uspěje ve volbách SPD, její zástupci by mohli být jednou z náhrad.

„Oni teď přemýšlejí, jak získat širší podporu, a nejde přitom jen o počty zvolených poslanců, ale i o počet zemí, ze kterých pocházejí, protože i to ovlivňuje přístup frakce k financím z europarlamentu. To je myslím jediná věc, na kterou myslí, když spolupracují s lidmi jako je Okamura,“ říká.

Pro SPD je naopak spolupráce s Le Penovou a spol. výhodná v tom, že „mezinárodní vazby bývají často způsob, jak ze sebe udělat hlavního hráče krajní pravice v zemi“, tvrdí Šechovcov.

Okamurova SPD je také členem hnutí za Evropu svobody a národů (MENL), které stojí za politickou skupinou pravicově-populistických stran v europarlamentu Evropa národů a svobody (ENF). Europoslance v ní Okamura nemá ani jednoho, k ENF se ale otevřeně hlásí a mluví o „naší frakci“.

Cíl: Brusel

Kdo potřebuje koho? Západoevropští populisté Tomia Okamuru nebo naopak?
Ani Strache, ani Le Penová Okamuru vlastně nepotřebují. Na druhou stranu pro Okamuru je výhodné s nimi spolupracovat, mezinárodní vazby bývají často způsob, jak ze sebe udělat hlavního hráče krajní pravice v zemi. Z pozice západoevropských krajně pravicových stran má spolupráce s Okamurou smysl hlavně v době před volbami do Evropského parlamentu, protože by pro ně jeho strana byla partnerem v krajně pravicové frakci ENF v europarlamentu, pokud by Okamura v eurovolbách uspěl. Čím víc stran ve frakci, tím snazší přístup k financím.

Takže je to čistě taktické rozhodnutí od Národního sdružení Le Penové, od rakouské strany Svobodných a od italské „Ligy“ Mattea Salviniho, aby měli v europarlamentu o jednoho spojence víc?
Oni teď přemýšlejí, jak získat širší podporu, a nejde přitom jen o počty zvolených poslanců, ale i o počet zemí, ze kterých pocházejí, protože i to ovlivňuje přístup frakce k financím z europarlamentu. To je myslím jediná věc, na kterou myslí, když spolupracují s lidmi jako je Okamura.

Je to stejné i s Viktorem Orbánem? Maďarský lídr má blízko k Matteo Salvinimu, spojenecký vztah se s ním snaží budovat i premiér Babiš – vejde se tam někam ještě Okamura?
Ne, Orbán ho nebude brát jako partnera, nechce být s takovými lidmi spojován. Jeho zajímají lidé, kteří mají opravdu blízko k moci. Neznamená to, že by se Okamura nechtěl sejít s Orbánem, ale že Orbán nechce potkávat Okamuru.

„Putin si to taky myslí“

Dlouhodobě zkoumáte vztahy mezi Ruskem a krajní pravicí v západní Evropě. Proč je tahle spolupráce výhodná pro Kreml?
Rusko tu spolupráci nastartovalo prostě proto, že potřebovalo podporu Západu, protože Putinův režim tehdy několik let ztrácel podporu klíčových západních aktérů. Ale aby legitimizoval svou domácí i zahraniční politiku, nějakou podporu ze Západu potřeboval a našel ji také u krajní pravice. Ta spolupráce se pak vyvinula do fáze, kdy si Kreml začal myslet, že skrze krajní pravici může ovlivňovat politiku na Západě.

A proč je Rusko naopak perspektivním partnerem z pohledu západoevropských krajně pravicových stran?
Rusko se jim zdálo být centrem nebo lídrem jakéhosi „alternativního mainstreamu“. Západoevropská krajní pravice cítila, že její ideologie zásadně utrpěla druhou světovou válkou. Ale pokud by tyto strany o Rusku mohly mluvit jako o spojenci a o zemi, která vyznává stejnou ideologii jako ony – což mimochodem není pravda, nemyslím, že Rusko ovládá krajní pravice – tak se dostanou z izolace, protože budou moct říkat „Putin si myslí to, co my a Putin není žádná nicka, ale globální hráč“. A udělaly by ze sebe takovou novou avantgardu v boji proti liberální demokracii.

Jaké jsou ty nejviditelnější důkazy spolupráce Kremlu a krajní pravice v západní Evropě?
Jednak je to vysílání takzvaných „volebních pozorovatelů“, to funguje už od roku 2005 nebo 2006, ale klasickým příkladem bylo i referendum na Krymu o připojení k Rusku v březnu 2014, kdy zástupci krajní pravice na Krym jeli a řekli, že referendum bylo legitimní a všechno bylo v pořádku. Viděli jsme to ale i v Ázerbájdžánu nebo v Podněstří v Moldavsku. Krajní pravice tam jezdí a dává „razítka“ na průběh pochybných voleb.

Další formou spolupráce jsou kontakty ruských státních médií se západoevropskou krajní pravicí a třetí formou, která se objevila relativně nedávno, jsou formalizované dohody o spolupráci mezi politickou stranou Jednotné Rusko a některými stranami v západní Evropě, třeba Svobodnými v Rakousku nebo Ligou v Itálii, které podepsaly takové dohody v letech 2016 a 2017.

Ještě jsme nemluvili o Alternativě pro Německo, která se v minulých volbách poprvé dostala do Spolkového sněmu. Také AfD patří do stejného „klubu“ jako zmiňované strany z Itálie, Rakouska nebo Francie…
Až na to, že se zástupci AfD zúčastnili některých konferencí v Rusku nebo na anektovaném Krymu a že byli součástí zmiňovaných falešných volebních pozorovacích misí, nemám důkaz o tom, že by ta spolupráce s Ruskem šla o moc dál než za to, co jsem zmiňoval.


Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.

Napsal(a) Vojtěch Berger | Foto Facebook.com/Tomio Okamura | Zdroj hlidacipes.org
 


 

Kam dál?

Volnej Kulcajk přetváří trička na trenky, baví mě hravost, říká...

úterý, 18. září 2018, 10:13

Martina Strouhalová je designérka z Jablonce nad Nisou, která v minulosti vyráběla šperky. Ty se dostaly i na taková místa, jako...

Po večerech jsem se učil tvořit mobilní aplikace, které začaly...

pondělí, 17. září 2018, 11:14

Mobilní telefony jsou jako černá skříňka. Máme v nich „schované“ celé naše životy a jen málokdo si dokáže představit jeden jediný...

Zabránit nelegální tvorbě jde těžko, ale trend lze obrátit a s...

sobota, 15. září 2018, 22:11

Michal Škapa známější pod pseudonymem TRON je jedním z nejvýraznějších autorů spojených s českou graffiti scénou. Řadí se do...

Současný stav městské zeleně v centru Prahy je tragický, říká...

sobota, 15. září 2018, 13:25

Šest let pracoval Institut plánování a rozvoje města na novém metropolitním plánu. Od roku 2023 by měl určovat výstavbu v Praze....

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

Dálnice mezi Ševětínem a Borkem bude hotová do konce roku. ŘSD se dohodlo na urychlení stavby

Do konce roku zprovozní Ředitelství silnic a dálnic další úsek dálnice D3. Se společností Eurovia se ŘSD dohodlo na urychlení stavby mezi Ševětínem a Borkem. Původní termín byl přitom až březen 2020.

Budějcká Drbna

Majitel domu přistihl opilého zloděje, jak mu krade slivovici. Ten si druhý den nic nepamatoval

Nezvaného hosta ve svém domě objevil tento týden majitel v Kobylnicích na Brněnsku. Opilý devětadvacetiletý muž se mu vloupal do domu, chystal se přitom ukrást několik litrů domácí pálenky a dětskou motorku.

Brněnská Drbna

OHLASY: Občas mám zánět spojivek, ale odsaď pocaď, nelíbilo se hodnocení zákroků rozhodčí trenérovi Slovanu

Hodně emocí přinesl zápas Slovanu v Karviné. Oběma týmům šlo o hodně. Hrálo se o poslední místo, místo fotbalu se tak spíše bojovalo. Slovan nakonec vyhrál, i když dohrával bez dvou vyloučených hráčů. A právě metr rozhodčí Adámkové se nelíbil jak některým hráčům, tak trenéru Hoftychovi.

Liberecká Drbna

Osmnáctiletý mladík v Zábřehu poškodil pět aut. Vyřádil se na zrcátkách, stěračích i kapotě

V pátek před půlnocí řešili zábřežští policisté případ, kdy si osmnáctiletý mladík krátil čas venku tím, že působil škodu na autech.

Olomoucká Drbna

VIDEO: Jsou dny, kdy mi melodie naskakují samy od sebe, říká zpívající hasič z Telče Jirka Pařil

Už třináct let je profesionálním hasičem. K nim totiž tíhnul už od mala. Podobně to má i s hudbou, které se věnuje taky řadu let. Je zpěvákem, textařem a zároveň hudebním skladatelem. Během posledních osmi let složil kolem 50 písní. A rozhodně nekončí. Před pár hodinami totiž spatřil světlo světa jeho nejnovější klip Pro lásku mou. A to je dobrý důvod k tomu hasiče z Telče Jirku Pařila vyzpovídat.

Jihlavská Drbna
Aktualizováno před 2 hodinami

Petrof zvedl tržby na 285 mil., počet zaměstnanců zvedl o pětinu

Rodinná společnost Petrof Hradec Králové, která je předním evropským výrobcem pian a klavírů, loni vykázala nejvyšší tržby za posledních deset let. Prodej zvedla o 12 procent na 285 milionů korun a růstu dosáhla pátý rok po sobě. Zisk firma loni zopakovala na úrovni 12,5 milionu korun. "Výroba pianin a klavírů v provozech Petrof běžela na plné obrátky," uvedla ve výroční zprávě prezidentka Petrofu Zuzana Ceralová Petrofová. Letos si firma připomíná 155 let od založení v roce 1864.

Hradecká Drbna