Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Okamura v první lize evropských populistů? Nevěřte všemu, co šéf SPD pověsí na Facebook

 
středa, 19. září 2018, 08:22

Tomio Okamura se rád ukazuje ve společnosti špiček západoevropské krajní pravice. Několikrát už vystoupil na stejném pódiu s lídrem rakouských Svobodných Heinzem-Christianem Strachem, s předsedou italské „Ligy“ Matteem Salvinim nebo šéfkou francouzského Národního sdružení Marine Le Penovou. Té mimochodem Okamura říká „kamarádka“. HlídacíPes.org zjišťoval, jak moc je tahle vstřícnost vzájemná.

ři bližším pohledu Okamurovo přátelství se špičkami evropské krajní pravice vypadá o poznání méně bombasticky, než jak to šéf SPD popisuje třeba na svém Facebooku.

„Ani Strache, ani Le Penová Okamuru vlastně nepotřebují,“ tvrdí v rozhovoru pro HlídacíPes.org ukrajinský politolog žijící ve Vídni a expert na vztahy Ruska s evropskou krajní pravicí Anton Šechovcov.

Anton Šechovcov

Jejich spojenectví s českým populistou je podle něj čistě účelové, kvůli volbám do Evropského parlamentu příští rok na jaře. V příštím složení europarlamentu budou kvůli brexitu chybět i poslanci z britské nacionalistické strany UKIP a pokud uspěje ve volbách SPD, její zástupci by mohli být jednou z náhrad.

„Oni teď přemýšlejí, jak získat širší podporu, a nejde přitom jen o počty zvolených poslanců, ale i o počet zemí, ze kterých pocházejí, protože i to ovlivňuje přístup frakce k financím z europarlamentu. To je myslím jediná věc, na kterou myslí, když spolupracují s lidmi jako je Okamura,“ říká.

Pro SPD je naopak spolupráce s Le Penovou a spol. výhodná v tom, že „mezinárodní vazby bývají často způsob, jak ze sebe udělat hlavního hráče krajní pravice v zemi“, tvrdí Šechovcov.

Okamurova SPD je také členem hnutí za Evropu svobody a národů (MENL), které stojí za politickou skupinou pravicově-populistických stran v europarlamentu Evropa národů a svobody (ENF). Europoslance v ní Okamura nemá ani jednoho, k ENF se ale otevřeně hlásí a mluví o „naší frakci“.

Cíl: Brusel

Kdo potřebuje koho? Západoevropští populisté Tomia Okamuru nebo naopak?
Ani Strache, ani Le Penová Okamuru vlastně nepotřebují. Na druhou stranu pro Okamuru je výhodné s nimi spolupracovat, mezinárodní vazby bývají často způsob, jak ze sebe udělat hlavního hráče krajní pravice v zemi. Z pozice západoevropských krajně pravicových stran má spolupráce s Okamurou smysl hlavně v době před volbami do Evropského parlamentu, protože by pro ně jeho strana byla partnerem v krajně pravicové frakci ENF v europarlamentu, pokud by Okamura v eurovolbách uspěl. Čím víc stran ve frakci, tím snazší přístup k financím.

Takže je to čistě taktické rozhodnutí od Národního sdružení Le Penové, od rakouské strany Svobodných a od italské „Ligy“ Mattea Salviniho, aby měli v europarlamentu o jednoho spojence víc?
Oni teď přemýšlejí, jak získat širší podporu, a nejde přitom jen o počty zvolených poslanců, ale i o počet zemí, ze kterých pocházejí, protože i to ovlivňuje přístup frakce k financím z europarlamentu. To je myslím jediná věc, na kterou myslí, když spolupracují s lidmi jako je Okamura.

Je to stejné i s Viktorem Orbánem? Maďarský lídr má blízko k Matteo Salvinimu, spojenecký vztah se s ním snaží budovat i premiér Babiš – vejde se tam někam ještě Okamura?
Ne, Orbán ho nebude brát jako partnera, nechce být s takovými lidmi spojován. Jeho zajímají lidé, kteří mají opravdu blízko k moci. Neznamená to, že by se Okamura nechtěl sejít s Orbánem, ale že Orbán nechce potkávat Okamuru.

„Putin si to taky myslí“

Dlouhodobě zkoumáte vztahy mezi Ruskem a krajní pravicí v západní Evropě. Proč je tahle spolupráce výhodná pro Kreml?
Rusko tu spolupráci nastartovalo prostě proto, že potřebovalo podporu Západu, protože Putinův režim tehdy několik let ztrácel podporu klíčových západních aktérů. Ale aby legitimizoval svou domácí i zahraniční politiku, nějakou podporu ze Západu potřeboval a našel ji také u krajní pravice. Ta spolupráce se pak vyvinula do fáze, kdy si Kreml začal myslet, že skrze krajní pravici může ovlivňovat politiku na Západě.

A proč je Rusko naopak perspektivním partnerem z pohledu západoevropských krajně pravicových stran?
Rusko se jim zdálo být centrem nebo lídrem jakéhosi „alternativního mainstreamu“. Západoevropská krajní pravice cítila, že její ideologie zásadně utrpěla druhou světovou válkou. Ale pokud by tyto strany o Rusku mohly mluvit jako o spojenci a o zemi, která vyznává stejnou ideologii jako ony – což mimochodem není pravda, nemyslím, že Rusko ovládá krajní pravice – tak se dostanou z izolace, protože budou moct říkat „Putin si myslí to, co my a Putin není žádná nicka, ale globální hráč“. A udělaly by ze sebe takovou novou avantgardu v boji proti liberální demokracii.

Jaké jsou ty nejviditelnější důkazy spolupráce Kremlu a krajní pravice v západní Evropě?
Jednak je to vysílání takzvaných „volebních pozorovatelů“, to funguje už od roku 2005 nebo 2006, ale klasickým příkladem bylo i referendum na Krymu o připojení k Rusku v březnu 2014, kdy zástupci krajní pravice na Krym jeli a řekli, že referendum bylo legitimní a všechno bylo v pořádku. Viděli jsme to ale i v Ázerbájdžánu nebo v Podněstří v Moldavsku. Krajní pravice tam jezdí a dává „razítka“ na průběh pochybných voleb.

Další formou spolupráce jsou kontakty ruských státních médií se západoevropskou krajní pravicí a třetí formou, která se objevila relativně nedávno, jsou formalizované dohody o spolupráci mezi politickou stranou Jednotné Rusko a některými stranami v západní Evropě, třeba Svobodnými v Rakousku nebo Ligou v Itálii, které podepsaly takové dohody v letech 2016 a 2017.

Ještě jsme nemluvili o Alternativě pro Německo, která se v minulých volbách poprvé dostala do Spolkového sněmu. Také AfD patří do stejného „klubu“ jako zmiňované strany z Itálie, Rakouska nebo Francie…
Až na to, že se zástupci AfD zúčastnili některých konferencí v Rusku nebo na anektovaném Krymu a že byli součástí zmiňovaných falešných volebních pozorovacích misí, nemám důkaz o tom, že by ta spolupráce s Ruskem šla o moc dál než za to, co jsem zmiňoval.


Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.

Napsal(a) Vojtěch Berger | Foto Facebook.com/Tomio Okamura | Zdroj hlidacipes.org
 


 

Kam dál?

Po večerech jsem se učil tvořit mobilní aplikace, které začaly...

pondělí, 17. září 2018, 11:14

Mobilní telefony jsou jako černá skříňka. Máme v nich „schované“ celé naše životy a jen málokdo si dokáže představit jeden jediný...

Zabránit nelegální tvorbě jde těžko, ale trend lze obrátit a s...

sobota, 15. září 2018, 22:11

Michal Škapa známější pod pseudonymem TRON je jedním z nejvýraznějších autorů spojených s českou graffiti scénou. Řadí se do...

Současný stav městské zeleně v centru Prahy je tragický, říká...

sobota, 15. září 2018, 13:25

Šest let pracoval Institut plánování a rozvoje města na novém metropolitním plánu. Od roku 2023 by měl určovat výstavbu v Praze....

Zajímá mě, jak naše zaměstnance naplňuje jejich práce, říká online...

pondělí, 3. září 2018, 09:27

Pokud se říká, že muži nedokážou dělat více věcí najednou, tak to rozhodně neplatí pro online podnikatele Michala Hardyna. Ten...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

Ve šlágru kola si Jihostroj hladce poradil s Kladnem

Ve šlágru dvanáctého kola si budějcký Jihostroj překvapivě hladce poradil se svým tradičním rivalem z Kladna. Po prvním jednoznačném setu se zápas trochu zdramatizoval, ve třetím setu se diváci dočkali i velmi napínavé koncovky, naši si však udrželi svou domácí neporazitelnost a vyhráli 3:0.

Budějcká Drbna

Lesy ČR posílily hlídky proti zlodějům vánočních stromků. Malé jehličnany postříkávají smradlavým postřikem

Většina lidí si vánoční stromek koupí, najdou se ale i tací, kteří si ho jsou do lesa ukrást. Státní podnik Lesy České republiky (LČR) proto v minulých dnech musel zesílit opatření proti zlodějům. Lesníci posílili hlídky v mladých lesních porostech a stromky, které by se zlodějům mohly hodit, znehodnocují prostříháváním větví či páchnoucím postřikem. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi.

Brněnská Drbna

Valná hromada, na které se změnilo řízení dopravního podniku, platí. Rozhodl o tom soud

Liberecký krajský soud tento týden zamítl návrh Jablonce na neplatnost květnové valné hromady Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce (DPMLJ). Liberec na ní jako většinový akcionář prosadil změnu stanov, jejímž smyslem bylo jiné řízení podniku. Jablonec změnu odmítal.

Liberecká Drbna

Světově uznávaný umělec Tibor Červeňák vystaví své obrazy v Galerii Synagoga

Prostory hranické Galerie Synagoga ozdobí od poloviny ledna obrazy Tibora Červeňáka. Jednačtyřicetiletý rodák z Hranic žije a tvoří ve Velké Británii, se svou tvorbou se v rodném městě představí po třinácti letech, řekla ředitelka Městských kulturních zařízení Hranice Naďa Jandová.

Olomoucká Drbna

Dukla ovládla prvoligový šlágr, na Kladně vyhrála 5:2 a upevnila si průběžné vedení

Tohle se povedlo! Tahák 35. kola hokejové první ligy opanovali hráči Dukly Jihlava. Na hřišti druhého Kladna dokázali vyhrát 5:2 a zvýšili tak vedení v čele soutěže. Středočeši zaostávají o šest bodů.

Jihlavská Drbna

Trutnov bude mít na začátku roku opět rozpočtové provizorium

Druhé největší město hradeckého kraje Trutnov bude na začátku příštího roku opět hospodařit podle rozpočtového provizoria. Rozpočet roku 2019 město hodlá schválit na prvním jednání zastupitelstva v příštím roce.

Hradecká Drbna