Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Okamura v první lize evropských populistů? Nevěřte všemu, co šéf SPD pověsí na Facebook

 
středa, 19. září 2018, 08:22

Tomio Okamura se rád ukazuje ve společnosti špiček západoevropské krajní pravice. Několikrát už vystoupil na stejném pódiu s lídrem rakouských Svobodných Heinzem-Christianem Strachem, s předsedou italské „Ligy“ Matteem Salvinim nebo šéfkou francouzského Národního sdružení Marine Le Penovou. Té mimochodem Okamura říká „kamarádka“. HlídacíPes.org zjišťoval, jak moc je tahle vstřícnost vzájemná.

ři bližším pohledu Okamurovo přátelství se špičkami evropské krajní pravice vypadá o poznání méně bombasticky, než jak to šéf SPD popisuje třeba na svém Facebooku.

„Ani Strache, ani Le Penová Okamuru vlastně nepotřebují,“ tvrdí v rozhovoru pro HlídacíPes.org ukrajinský politolog žijící ve Vídni a expert na vztahy Ruska s evropskou krajní pravicí Anton Šechovcov.

Anton Šechovcov

Jejich spojenectví s českým populistou je podle něj čistě účelové, kvůli volbám do Evropského parlamentu příští rok na jaře. V příštím složení europarlamentu budou kvůli brexitu chybět i poslanci z britské nacionalistické strany UKIP a pokud uspěje ve volbách SPD, její zástupci by mohli být jednou z náhrad.

„Oni teď přemýšlejí, jak získat širší podporu, a nejde přitom jen o počty zvolených poslanců, ale i o počet zemí, ze kterých pocházejí, protože i to ovlivňuje přístup frakce k financím z europarlamentu. To je myslím jediná věc, na kterou myslí, když spolupracují s lidmi jako je Okamura,“ říká.

Pro SPD je naopak spolupráce s Le Penovou a spol. výhodná v tom, že „mezinárodní vazby bývají často způsob, jak ze sebe udělat hlavního hráče krajní pravice v zemi“, tvrdí Šechovcov.

Okamurova SPD je také členem hnutí za Evropu svobody a národů (MENL), které stojí za politickou skupinou pravicově-populistických stran v europarlamentu Evropa národů a svobody (ENF). Europoslance v ní Okamura nemá ani jednoho, k ENF se ale otevřeně hlásí a mluví o „naší frakci“.

Cíl: Brusel

Kdo potřebuje koho? Západoevropští populisté Tomia Okamuru nebo naopak?
Ani Strache, ani Le Penová Okamuru vlastně nepotřebují. Na druhou stranu pro Okamuru je výhodné s nimi spolupracovat, mezinárodní vazby bývají často způsob, jak ze sebe udělat hlavního hráče krajní pravice v zemi. Z pozice západoevropských krajně pravicových stran má spolupráce s Okamurou smysl hlavně v době před volbami do Evropského parlamentu, protože by pro ně jeho strana byla partnerem v krajně pravicové frakci ENF v europarlamentu, pokud by Okamura v eurovolbách uspěl. Čím víc stran ve frakci, tím snazší přístup k financím.

Takže je to čistě taktické rozhodnutí od Národního sdružení Le Penové, od rakouské strany Svobodných a od italské „Ligy“ Mattea Salviniho, aby měli v europarlamentu o jednoho spojence víc?
Oni teď přemýšlejí, jak získat širší podporu, a nejde přitom jen o počty zvolených poslanců, ale i o počet zemí, ze kterých pocházejí, protože i to ovlivňuje přístup frakce k financím z europarlamentu. To je myslím jediná věc, na kterou myslí, když spolupracují s lidmi jako je Okamura.

Je to stejné i s Viktorem Orbánem? Maďarský lídr má blízko k Matteo Salvinimu, spojenecký vztah se s ním snaží budovat i premiér Babiš – vejde se tam někam ještě Okamura?
Ne, Orbán ho nebude brát jako partnera, nechce být s takovými lidmi spojován. Jeho zajímají lidé, kteří mají opravdu blízko k moci. Neznamená to, že by se Okamura nechtěl sejít s Orbánem, ale že Orbán nechce potkávat Okamuru.

„Putin si to taky myslí“

Dlouhodobě zkoumáte vztahy mezi Ruskem a krajní pravicí v západní Evropě. Proč je tahle spolupráce výhodná pro Kreml?
Rusko tu spolupráci nastartovalo prostě proto, že potřebovalo podporu Západu, protože Putinův režim tehdy několik let ztrácel podporu klíčových západních aktérů. Ale aby legitimizoval svou domácí i zahraniční politiku, nějakou podporu ze Západu potřeboval a našel ji také u krajní pravice. Ta spolupráce se pak vyvinula do fáze, kdy si Kreml začal myslet, že skrze krajní pravici může ovlivňovat politiku na Západě.

A proč je Rusko naopak perspektivním partnerem z pohledu západoevropských krajně pravicových stran?
Rusko se jim zdálo být centrem nebo lídrem jakéhosi „alternativního mainstreamu“. Západoevropská krajní pravice cítila, že její ideologie zásadně utrpěla druhou světovou válkou. Ale pokud by tyto strany o Rusku mohly mluvit jako o spojenci a o zemi, která vyznává stejnou ideologii jako ony – což mimochodem není pravda, nemyslím, že Rusko ovládá krajní pravice – tak se dostanou z izolace, protože budou moct říkat „Putin si myslí to, co my a Putin není žádná nicka, ale globální hráč“. A udělaly by ze sebe takovou novou avantgardu v boji proti liberální demokracii.

Jaké jsou ty nejviditelnější důkazy spolupráce Kremlu a krajní pravice v západní Evropě?
Jednak je to vysílání takzvaných „volebních pozorovatelů“, to funguje už od roku 2005 nebo 2006, ale klasickým příkladem bylo i referendum na Krymu o připojení k Rusku v březnu 2014, kdy zástupci krajní pravice na Krym jeli a řekli, že referendum bylo legitimní a všechno bylo v pořádku. Viděli jsme to ale i v Ázerbájdžánu nebo v Podněstří v Moldavsku. Krajní pravice tam jezdí a dává „razítka“ na průběh pochybných voleb.

Další formou spolupráce jsou kontakty ruských státních médií se západoevropskou krajní pravicí a třetí formou, která se objevila relativně nedávno, jsou formalizované dohody o spolupráci mezi politickou stranou Jednotné Rusko a některými stranami v západní Evropě, třeba Svobodnými v Rakousku nebo Ligou v Itálii, které podepsaly takové dohody v letech 2016 a 2017.

Ještě jsme nemluvili o Alternativě pro Německo, která se v minulých volbách poprvé dostala do Spolkového sněmu. Také AfD patří do stejného „klubu“ jako zmiňované strany z Itálie, Rakouska nebo Francie…
Až na to, že se zástupci AfD zúčastnili některých konferencí v Rusku nebo na anektovaném Krymu a že byli součástí zmiňovaných falešných volebních pozorovacích misí, nemám důkaz o tom, že by ta spolupráce s Ruskem šla o moc dál než za to, co jsem zmiňoval.


Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.

Napsal(a) Vojtěch Berger | Foto Facebook.com/Tomio Okamura | Zdroj hlidacipes.org
 


 

Kam dál?

Po večerech jsem se učil tvořit mobilní aplikace, které začaly...

pondělí, 17. září 2018, 11:14

Mobilní telefony jsou jako černá skříňka. Máme v nich „schované“ celé naše životy a jen málokdo si dokáže představit jeden jediný...

Zabránit nelegální tvorbě jde těžko, ale trend lze obrátit a s...

sobota, 15. září 2018, 22:11

Michal Škapa známější pod pseudonymem TRON je jedním z nejvýraznějších autorů spojených s českou graffiti scénou. Řadí se do...

Současný stav městské zeleně v centru Prahy je tragický, říká...

sobota, 15. září 2018, 13:25

Šest let pracoval Institut plánování a rozvoje města na novém metropolitním plánu. Od roku 2023 by měl určovat výstavbu v Praze....

Zajímá mě, jak naše zaměstnance naplňuje jejich práce, říká online...

pondělí, 3. září 2018, 09:27

Pokud se říká, že muži nedokážou dělat více věcí najednou, tak to rozhodně neplatí pro online podnikatele Michala Hardyna. Ten...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Češi zachraňují helikoptérou slona...

  • Obyčejné ženy jsou nejkrásnější. Nahá dívka...

  • Babí léto končí, přichází ochlazení. Příští...

  • Ministerstvo chce úplně zakázat vystupování...

Reklama
 
 

O čem píšou další Drbny

V úterý zasáhne Česko silný vítr, nejsilnější bude na horách

V úterý odpoledne zasáhne celou republiku silný vítr, který v nárazech dosáhne rychlosti ojediněle 90 kilometrů v hodině, na horách až 110 kilometrů za hodinu. Nejsilnější poryvy čekají meteorologové v noci, během středy bude vítr pozvolna slábnout. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu, která platí pro všechny kraje od úterních 15:00 do středy 15:00.

Budějcká Drbna

Jedna z nejúspěšnějších výstav světa připluje do Brna. Titanic nabídne artefakty ze dna oceánu i příběhy cestujících

Od 30. října se v prostorách Pavilonu C Výstaviště Brno uskuteční světová výstava Titanic. Expozice, kterou po světě navštívily miliony návštěvníků, představí reálné prostory legendárního plavidla, které v roce 1912 kleslo na dno Atlantiku. Výstava představí několik stovek originálních exponátů, které byly vytaženy ze dna oceánu. Dále pak návštěvníci projdou skutečnými kajutami, salonky i částí strojovny lodi Titanic. Zajímavý bude také dotek ledovce či možnost vyfotografování se na přídi lodi.

Brněnská Drbna

Část autobusáku v Turnově se změnila na parkoviště, funkční bude od středy

Téměř o osmdesát parkovacích míst se rozroste stávající centrální parkoviště v Turnově. Nová parkovací místa budou veřejnosti zpřístupněna ve středu.

Liberecká Drbna

Mladý řidič Transitu nedal přednost Octavii na hlavní silnici. Při kolizi se zranilo sedm lidí

Sedm zraněných a škoda přes 300 tisíc korun – to je bilance dopravní nehody, která se stala v pátek 19. října u Javorníku na Jesenicku. Řidič Transitu tam nedal přednost řidiči Škody Octavia na hlavní silnici.

Olomoucká Drbna

Detektivové ze základních škol čmuchají po skrytých stopách jihlavské kultury

Jak se pozná správný detektiv? Pozoruje, zapisuje, vyzvídá, poslouchá a hlavně čmuchá! Správný detektiv dokáže využít všech smyslů, aby se labyrintem stop dostal až k pravdě. Co to je stonařovský meteorit? Byla Brána Matky Boží vždycky jediná? A jak se jmenuje skřítek, co řádí v městské knihovně? Vezměte tužku, zaostřete na modré oko a vyčmuchtejte taje jihlavské kultury!

Jihlavská Drbna

Někdo ze skladu ukradl desítky propanbutanových lahví, škoda je téměř 50 tisíc

Ze skladu čerpací stanice v obci Všestary - Rozběřice nedaleko Hradce Králové se na konci minulého týdne "ztratilo" 63 propanbutanových lahví. Případ řeší policisté ze Smiřic, kteří zahájili úkony trestního řízení pro přečin krádež, za což pachateli hrozí až dva roky vězení.

Hradecká Drbna