Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Tomáš Hermann: Japonsko je krásné a místní berou karate jako jejich součást

 
neděle, 29. července 2018, 11:12

Poprvé se podíval do japonského prostředí a navíc okusil místní atmosféru při turnaji. Karatista Tomáš Hermann z TJ Karate České Budějovice bojoval na Akademickém mistrovství světa v Kóbe a pro Budějckou Drbnu vypráví nejen o šampionátu, ale i místní kultuře.

S jakými cíli jste na mistrovství jel?
Osobně jsem chtěl projít hlavně přes první kolo. A pak se pokusit udělat hmatatelný výsledek. Nešlo mi ani až tak o medaili, ale chtěl jsem mít sám ze sebe dobrý pocit. Ohledně cílů jsem se držel při zemi.

Do turnaje se vám opravdu vstup povedl. První dva soupeře jste doslova deklasoval výsledky 8:0.
První eliminační zápasy se mi povedly. Měl jsem dobře nastavené tréninky a načasování. V obou zápasech jsem se navíc cítil velmi dobře a v celkovém souhrnu si vše dobře sedlo.

Prohrál jste až v semifinále turnaje. Co k zápasu říct?
Bojoval jsem s domácím Japoncem, který byl navíc přímo z Kóbe, takže šlo opravdu o domácího kluka. Zápas to byl hodně těžký, ale zároveň vyrovnaný. Šestnáct sekund před koncem jsem proti soupeři dokázal dobře zaútočit a podle mě to mělo být obodované. Bohužel rozhodčí byli jiného názoru. Bylo to hodně o štěstí.

A zápas o 3. místo?
Ten se odehrál až za dva dny po semifinále a naopak v tomhle zápase jsem neměl den. Možná jsem až moc chtěl vyhrát a doplatil na to. Šel jsem do všeho po hlavě. Soupeři jsem sice nic nedaroval a on to pocítil, ale šel jsem do toho až moc po hlavě bez taktiky.

V součtu jste tedy byl sám se sebou spokojený?
Ano. Ve výsledku jsem sice bez medaile, ale hodně ran jsem rozdal a málo inkasoval. Z tohoto pohledu jsem maximálně spokojený. (úsměv)

Turnaj měl vysokou úroveň? Co zájem diváků, když šlo o domácí sport?
Z Japonců jsem byl hodně nadšený. Je vidět, že si karate váží. A nejen karate. Japonci jsou obecně strašně pozitivní lidé. Turnaj se konal v hale, která je velikostí podobná budějcké sportovce. Během eliminací byla více jak z půlky zaplněná, na finálové dny byla plná, takže přišlo přes 1 000 fanoušků. Bylo pak hrozně těžké si někam sednout.

Bylo tedy v souhrnu znát, že turnaj v karate je tam brán jinak než v jiných zemích?
Přesně tak. Rozdíl byl velký. Japonci si toho sportu prostě váží. Jinde se jdou lidé třeba jen podívat ze zvědavosti, ale tady ví, o co jde a cítí to jako jejich součást.

V Japonsku jste byl poprvé?
Ano.

Jak na vás zapůsobilo v osobním životě?
Bylo to něco neuvěřitelného. Jsou to strašně slušní a uctiví lidé. Na ulici se zdraví a klaní se. Jsou také hrozně pozitivní a vlastně celý pobyt jsem si hrozně užíval, protože tam panovala pohoda. Smál jsem se a čerpal sílu z toho prostředí. Není to jako u nás, kde je všude stres a spěch. Moc se mi tam líbilo.

Cestovali jste? Stihli jste se někam podívat?
Bohužel moc času nebylo, takže jsme většinu strávili v Kóbe. Pár výletů po okolí nebo do Ósaky jsme ale zvládli. Ósaka je větší město, které je hned u Kóbe. Prostředí tam je pěkné, čisté a upravené. Byl jsem překvapený z toho, že tam nenajdete odpadky na zemi. Je to jiná kultura a je to znát.

Co gastronomie?
Ve většině restaurací mají anglické menu, takže jsme si dokázali objednat (úsměv). Překvapilo mě ale, že Japonci moc nemluví anglicky. Ptali jsme se na to a údajně to je kvůli tomu, že většinu života stráví jen v Japonsku a jiný jazyk nepotřebují. Jídla tam měli hrozně zdravé. Oproti nám úplně něco jiného. Rýže, ryby, kuřecí… měli jsme i místní luxusní Kóbe steak, který je zakázáno vyvážet. A je to delikatesa. Jídlo jsem si také hodně užíval.

Na co budete nejvíc vzpomínat?
Nadchlo mě to jako celek. Od toho, jak jsou slušní, tak po mentalitu. V Japonsku si člověk nemusí úctu zasloužit, protože Japonci jsou sami o sobě slušní a uctiví. Asi si vzpomenu i na cestu, protože jsme museli několikrát přestupovat a využili jsme letadlo, loď i hromadnou dopravu. Musím poděkovat vedoucím výpravy. Hlavní trenér byl Marek Kubín a o nás se starala Lucka Veithová. Oba se o nás fantasticky starali a my závodníci jsme se mohli soustředit pouze na své výkony. To byla taky paráda.

Které velké turnaje vás dále čekají do konce roku?
V září je to Budapešť Open a pak bych měl letět na turnaj do Portugalska. Hlavní cíl je nominace na mistrovství světa WKF, o které se sice bude teprve rozhodovat, ale pevně věřím, že v ní nebudu chybět. (úsměv)

Napsal(a) Michal Heřman | Foto archiv Tomáš Hermanna, Michal Heřman
 


 

Kam dál?

Sexuální asistence není prostituce, vysvětluje terapeutka Lucie Šídová

neděle, 29. července 2018, 11:02

Sexuální asistence je i po třech letech stále kontroverzním tématem. Na jedné straně jsou cíloví klienti, kteří službu vítají....

Psovod není zaměstnání ale životní styl, říká o své práci Michal...

sobota, 28. července 2018, 09:26

Psi jsou nejen pro zábavu, ale také pro práci využíváni již stovky let. V současné době nalezneme psy u hasičů, policistů,...

Český prezident kolaboruje s cizí mocností, říká znalec Ruska a...

pondělí, 23. července 2018, 11:48

Dlouholetý novinář, zakladatel nadace Člověk v tísni a od roku 2014 europoslanec Jaromír Štětina plánuje znovu kandidovat do...

Český objev může přepsat dějiny medicíny a vydělat desítky miliard

čtvrtek, 19. července 2018, 14:15

Čeští vývojáři ze společnosti Riocath Global si nechali patentovat unikátní typ katetru, který by měl být pro pacienty výrazně...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

SOUTĚŽ: Tradiční Selské slavnosti v Holašovicích každý rok přilákají tisíce návštěvníků a není se čemu divit

Na návštěvníky čekají ukázky lidových řemesel, ochutnat budou moci staročeské dobroty, a kromě zážitků si budou moci odnést i tradiční české rukodělné výrobky z dílny řezbářů, kovářů, keramiků či dráteníků. Zažít jedinečnou atmosféru a vrátit se chvíli v čase můžete i letos od 26. do 28. července. Starosta Jankova a Holašovic Jan Jílek vyzdvihl, co byste si neměli nechat ujít.

Budějcká Drbna

TIPY NA TÝDEN: Zrní na Špilberku, Ondřej Havelka na Biskupském dvoře, roztančená Šelepka a zábava v Trojce

Že by v Brně nastala okurková sezóna? Přistupujte k tomu raději optimisticky. Nemusíte večer přebíhat z jedné akce na druhou a rozhodovací paralýza, kvůli které nakonec nikam nejdete, je také pasé. Od pondělí do pátku si užijete divadlo, koncerty i lenošení na pikniku.

Brněnská Drbna

Kvůli rozeschlým varhanám musí v Jablonci přesunout koncert

Rozeschlé varhany v secesním kostele Povýšení sv. Kříže v Jablonci donutily organizátory přesunout jeden ze srpnových koncertů cyklu Jablonecké kostely otevřeny. Už na začátku července při ladění nástroje před koncertem se ukázalo, že varhany nejsou v dobré kondici, tehdy ještě koncert odehrály. Po konzultaci s odborníky se ale koncert 6. srpna rozhodli organizátoři přesunout do kostela Dr. Farského, informovala Petra Handlířová.

Liberecká Drbna

Lidé v Rajnochovicích pracují na prodloužení lesní železnice. S nápadem vybudovat ji přišel kdysi olomoucký arcibiskup

Skupinka nadšenců v čele s Tomášem Hegarem zahájila v Rajnochovicích na Kroměřížsku práce na prodloužení trati lesní železnice, která je velkým turistickým lákadlem. Zatímco dosud se mohli lidé projet vláčkem po zhruba 300 metrech kolejí, příští rok by mělo přibýt dalších 280 metrů k nedaleké restauraci. Náklady na prodloužení trati pravděpodobně přesáhnou půl milionu korun, řekl ČTK a Českému rozhlasu Hegar.

Olomoucká Drbna

SOUTĚŽ: Pochlub se, jak trávíš dovolenou! Nejlepší snímky Drbna ocení originálním plecháčkem

Razíš v červenci na vodu, k moři nebo na chatu? Nenechávej si fotky z letních radovánek jen pro sebe a poděl se o ně i s dalšími Drbňáky. Autoři tří nejlepších fotek, které vyberete vy, naši čtenáři, dostanou od redakce pozornost v podobě originálního plecháčku, který nikde jinde, než v naší soutěži neseženete.

Jihlavská Drbna

Varování před nebezpečnými dětskými cyklovozíky

Převážení malého dítěte v přívěsném vozíku za jízdním kolem by měla být jedna z nejbezpečnějších variant, jak ho brát na cyklotúru. Jaká je realita? Spotřebitelská organizace dTest otestovala 11 modelů cyklovozíků, pět z nich v testu propadlo. Nedostatky se týkaly praktických zkoušek v terénu, složitého sestavování, nepohodlí, bezpečnostních rizik a obsahu nežádoucích chemikálií.

Hradecká Drbna