Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Ředitel nechápal, co je nezávislost, říká nejvýraznější tvář odcházejících slovenských novinářů

 
pátek, 1. června 2018, 08:45

"Doufám, že je to jen nekompetentnost, a ne politická objednávka,“ hodnotí současné kroky vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu na Slovensku (RTVS) Zuzana Kovačič Hanzelová. Ta je nejviditelnější tváří reportérů, kteří se v posledních měsících dostali do sporu s generálním ředitelem Jaroslavem Rezníkem a jeho lidmi. Teď podala výpověď, spolu s ní dalších 11 kolegů.

Ze skupiny novinářů opouštějících veřejnoprávní RTVS by mohlo vzniknout něco jako česká DVTV. „Je to jedna z možností,“ odpovídá Kovačič Hanzelová v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Právě ona stála v posledních měsících v čele nespokojených redaktorů zpravodajství a založila v RTVS i nezávislé zpravodajské odbory.

Za posledních pět let se přitom slovenské veřejnoprávní zpravodajství stalo nejdůvěryhodnějším v zemi. Kovačičová ale křehkou a čerstvě nabytou prestiž RTVS s nadsázkou hodnotí jako „chybu v programu“.

„Slovenská televize vždycky zatím byla služkou moci, za Mečiara to bylo úplně evidentní, pak první Ficova vláda, kde to bylo taky. Takže lidé jsou na to méně citliví, protože se to tu děje od vzniku samostatného státu,“ popisuje, v čem je slovenská situace jiná oproti Česku.

Stížnost Babišovy Mafry

Už v polovině května jste na sociálních sítích psala, že „váš příběh v RTVS se blíží ke konci“. Měla jste tehdy i s kolegy výpověď už připravenou v šuplíku? Co vás nakonec definitivně přimělo odejít?
Ano, tehdy už mi bylo jasné, že odejdeme. Poslední kapkou byly výpovědi pro čtyři kolegy krátce předtím. My jsme ale ještě počkali na jednání s generálním ředitelem minulý týden ve středu a dali jsme mu šanci nějak tu situaci řešit, ale on žádné řešení nenabídl.

Vy jste se do sporu s vedením RTVS dostala už loni na podzim, kdy jste dostala zákaz pokrývat prezidentské volby v Česku poté, co si na vaši reportáž o médiích vlastněných holdingem Agrofert Andreje Babiše stěžovala společnost Mafra Slovakia (dceřiná společnost české Mafry z holdingu Agrofert, pozn.red.). Cítila jste v tom nějaký politický tlak?
Jsem přesvědčená, že jsme tehdy neudělali chybu. V reportáži jsme dali Andreji Babišovi prostor. Je legitimní, že si stěžovali, pokud mají pocit, že jsme jim křivdili, koneckonců na to právě máme kontrolní orgány. Ale to rozhodnutí ředitele Rezníka bylo podle mě nesprávné a tím, že ještě neměl zkušenost s naší redakci, tak nečekal, že s tím budeme mít takový problém, a nerozuměl, v čem ten problém je.

RTVS má vnitřní mechanismy na to, aby generální ředitel nemohl o takových věcech rozhodovat bez souhlasu šéfredaktora, aby bylo zpravodajství nezávislé. A ředitel nechápal, když jsem mu vysvětlovala, že na tohle prostě nemá právo.

Mafra Slovakia si stěžovala u Rady pro vysílání a retransmisi, tedy obdoby české Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která nakonec rozhodla, že se kvůli vaší reportáži musí RTVS omluvit.
Ano, musíme se omluvit třikrát a nevím, jestli se proti tomu rozhodnutí Rady RTVS odvolala. Ale bylo to tak: v kanceláři Rady je skupina právníků, která vypracovává právní stanoviska a vypracovali ho i pro moji reportáž, větu po větě. Výsledkem bylo, že reportáž je v pořádku. Rada tedy dostala na stůl tohle stanovisko a přesto rozhodla opačně, že se musí RTVS omluvit a zaplatit pokutu.

Stáhnout se a čekat na volby

V otevřeném dopise, který podepsalo na 60 členů zpravodajství RTVS, jste si v dubnu stěžovali i na to, že vedení se do reportáží snaží protlačit respondenty, kteří na dané téma nejsou odborníci nebo mají jinak spornou reputaci. Můžete uvést nějaký příklad?
Někdy jsme o to s vedením vedli hádky každý den. Třeba když šéfredaktor do reportáže navrhoval politického analytika Eduarda Chmelára. Ten už chtěl několikrát vstoupit do politiky a před pár lety si založil i stranu. Když ale ministerstvo vnitra kontrolovalo podpisy nutné pro registraci strany, zjistilo se, že část z nich byly buď „mrtvé duše“ nebo pocházely ze skartovaných občanských průkazů. Nedávno navíc Chmelár oznámil kandidaturu na prezidenta a my jsme tvrdili, že takový člověk nemůže nezávisle komentovat politické dění.

Koncem února byl zavražděn investigativní novinář Ján Kuciak. Víme, k čemu všemu to vedlo, politická krize na Slovensku donutila odstoupit i premiéra Fica. Novináři mezi sebou i veřejnost směrem k médiím projevili velkou míru solidarity. Proč se na téhle „pozitivní vlně“ nesvezlo i vedení RTVS, které už tehdy mělo s redaktory zpravodajství špatné vztahy? Proč to podle vás nevzali jako šanci začít znovu?
Můžu jen hádat. Buď si o nás nemysleli, že jsme kvalitní redakce, anebo nechtějí, abychom byli kvalitní.

A kauza Kuciak obecně – jaký měla dopad na vnitřní poměry v RTVS?
Všechny to paralyzovalo, všechno šlo na chvíli stranou. Několik týdnů jsme kvůli všem těm událostem neměli čas zabývat se sami sebou. Pracovala jsem tehdy 12-14 hodin denně, takže ten problém se odsunul. Navíc, vždycky když hrozí předčasné volby, což tehdy reálně hrozilo, tak se v RTVS změní atmosféra a vyčkává se. Protože historie RTVS je taková, že každý ředitel – až na minulého, Václava Miku – byl vyměněný, když se změnila vláda.

Po Kuciakově vraždě bylo Slovensko na chvíli v centru pozornosti nejen českých, ale všech zahraničních médií. Nemáte pocit, že když byste tuhle mediální podporu potřebovali vy teď, už tam vlastně (až na výjimky) žádná není, protože svět se už zase dívá jinam než na Slovensko?
Je to tak, ale ubránit si svá veřejnoprávní média musí především slovenští občané a média tady u nás. Opakovaně nás podpořili Reportéři bez hranic i jiné organizace, myslím, že si splnily svoji povinnost a monitorují, co se tady děje. Mrzí mě, že zájem slovenské veřejnosti není větší.

Na druhou stranu, historie Slovenské televize je jiná než České televize a my máme tu televizní svobodu posledních pět let velmi křehkou. A i to považuju upřímně za trochu takovou „chybu v programu“. Slovenská televize vždycky zatím byla služkou moci, za Mečiara to bylo úplně evidentní, pak první Ficova vláda, kde to bylo taky. Takže lidé jsou na to méně citliví, protože se to tu děje od vzniku samostatného státu.

Jako v Česku? Uvidíme…

Vidíte za všemi těmi personálními změnami i celkem konfrontačními vyjádřeními vedení RTVS vůči redaktorům za poslední měsíce spíš snahu splnit nějaké politické zadání (ředitel Rezník má blízko k vládní Slovenské národní straně, pozn. red.), anebo, řekněme, špatné manažerské schopnosti?
Z velké části je to podle mě nekompetentnost, a to velká. Ale nevím, co je za tím. Situaci ve zpravodajství mohl ředitel Rezník řešit už dlouho, ale vyhýbal se tomu a nesetkal se s námi. Máme ale indicie, že třeba ve sportovní redakci musel jeden z redaktorů jít za ministryní školství přímo domů a dotočit ji do nějaké reportáže. To je znepokojivé, ale neumím stoprocentně říct, že je to politická objednávka. Doufám, že ne. Doufám, že jsme už dál a že to je jen nekompetentnost.

Ještě stále existuje možnost, že byste výpovědi stáhli, pokud ředitel odvolá současné vedení zpravodajství. Platí to?
Platí, ale ta šance je velmi malá.

Kam vůbec můžou odejít novináři z veřejnoprávní televize a rozhlasu na malém slovenském trhu, když chtějí zůstat v médiích?
Nemáme zatím alternativu a jiná zaměstnání. Prostě jsme cítili, že musíme odejít. Možností je několik, já to zas tak černě nevidím.

Vznikne třeba z vaší skupiny odcházejících novinářů něco podobného jako DVTV v Česku?
Je to jedna z možností. Ale není to tak jednoduché. Počkám do pondělka, nadechnu se a uvidím. Je to něco, nad čím se zamýšlíme, protože v Česku to fungovalo.


Tento text byl původně publikován na portálu HlídacíPes.org.

Napsal(a) Vojtěch Berger | Foto Instagram/zuzanahanzelova | Zdroj hlidacipes.org
 


 

Kam dál?

Na lidskou duši neexistuje manuál a mě láká komplikovanost osobností,...

čtvrtek, 31. května 2018, 10:44

Marian Jelínek je český hokejový trenér a mentální kouč. S hokejem začínal jako útočník v Písku. Vystudoval Fakultu tělesné...

Ústavní žaloba na prezidenta? Prakticky nepoužitelný institut, říká...

úterý, 29. května 2018, 10:23

Chybí nám nástroje, jak se bránit znevažování výkonu mandátu prezidenta. Tvrdí to aspoň senátorka a bývalá místopředsedkyně...

Školy zaspávají. Snažím se trošku suplovat hodnoty, které chybí, říká...

sobota, 26. května 2018, 11:48

Jméno Karel Kovář asi řadě z vás moc neřekne. Mladého youtubera zná totiž široká veřejnost pod pseudonymem Kovy. Od ostatních...

Největší porevoluční kšeft jsou exekuce. Kam se hrabe Bakala nebo...

úterý, 22. května 2018, 10:40

Tomáš Koloc je novinář z periferie. Muž, který se vedle psaní pro Kulturní noviny dlouhodobě věnuje sociální práci, a zná tvrdý...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

V Budějcích vyzvedli ostatky zpovědníka Přemysla Otakara II.

Archeologové v Českých Budějovicích dnes vyzvedli dřevěnou schránku, v níž jsou pravděpodobně uloženy ostatky Jindřicha Libraria. Byl prvním převorem českobudějovického kláštera dominikánů, zpovědníkem a důvěrníkem krále Přemysla Otakara II. Průzkum inicioval kardinál Dominik Duka, který se dnes akce v klášteře na Piaristickém náměstí zúčastnil. Z počátku 20. století existuje seznam předmětů, které ve schránce jsou.

Budějcká Drbna

Hospodářská zvířata v těchto dnech nesmí cestovat více než 600 kilometrů, rozhodli veterináři

Státní veterinární správa rozhodla, že v následujících dnech (s platností od dnešního dne) nesmí být odbavovány zásilky hospodářských zvířat na větší vzdálenost než 600 kilometrů. Důvod je více než zřejmý, očekávaná vedra.

Brněnská Drbna

Liberecký hasič Jan Pipiš zazářil na soutěži v Německu, domů dovezl tři medaile

Liberečtí hasiči dokáží kolikrát předvést téměř neskutečné výkony nejen při boji s požáry nebo třeba při nehodách, ale taky při různých soutěžích. A právě na závodě Championships FireFit se dařilo libereckému profesionálnímu hasiči Janu Pipišovi.

Liberecká Drbna

Olomoučtí vědci zjistili, že čtvrtina dětí v Česku má problémy s hmotností a přibývá jich

V Česku přibývá dětí, které mají problémy se svou hmotností. Nadváhou či obezitou trpí zhruba pětina dětí ve věku mezi 11 až 15 lety, hůř jsou na tom chlapci. Asi pětina dětí má podváhu. Oproti době před pěti lety jedí dospívající méně sladkostí a naopak víc ovoce a zeleniny. Vyplývá to z aktuálních dat výzkumu olomouckých vědců, který dnes novinářům představili jeho autoři a zástupci ministerstva zdravotnictví. Podle nich je třeba víc podporovat přirozený pohyb dětí.

Olomoucká Drbna

Policisté zachránili muže, co chtěl skočit z mostu. Našli ho s provazem uvázaným na krku

Humpolečtí policisté v úterý 25. června zachránili život pětačtyřicetiletému muži. Ten plánoval, že svou těžkou životní situaci vyřeší skokem z mostu.

Jihlavská Drbna

Český ráj bude na týden rájem literatury, divadla a hudby. Je tu další Šrámkova Sobotka

Třiašedesátá Šrámkova Sobotka proběhne mezi 29. červnem a 6. červencem pod heslem Text a divadlo v dialogu. Těšit se můžete na přednášky a diskuse o divadle a jeho roli ve společnosti, přijede třeba Vladimír Just či Milan Uhde. Novým dramaturgem bloku autorských čtení je Ondřej Macura, připravené budou také poslechové pořady. Večer proběhne například Racek, divadelní představení divadla Kampa, které bude tlumočené do znakového jazyka. Se svéráznou recitaci vystoupí Petr Váša, ve čtvrtek 4. července přijede zahrát kapela WWW NEUROBEAT.

Hradecká Drbna