Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Když máte uprchlíky tak rádi, nastěhujte si je domů. Známý hejt si teď Češi můžou sami vyzkoušet

 
čtvrtek, 26. dubna 2018, 14:00

Do Česka přichází poněkud se zpožděním projekt „Uprchlíci, vítejte“. Ten zprostředkovává bydlení lidem na útěku v zemích, kde našli útočiště; pokud možno co nejblíž starousedlíkům, tedy rovnou u nich doma. S českou verzí projektu pomáhá Michal Sikyta, který byl před třemi lety u zrodu stejné platformy v Rakousku. „Nejsme sluníčkáři. My jenom nevítáme, ale nabízíme řešení,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Ačkoli se migrační krize z roku 2015 Česku prakticky úplně vyhnula a počet lidí, kterým ČR ročně udělí azyl, se počítá jen na desítky, rozdělila migrace českou společnost.

„V Česku je migrace jistě kontroverzní. Ale nemyslím, že to, jak k ní přistupují politici, naprosto odráží rozpoložení ve společnosti,“ říká Michal Sikyta. Podle něj jsou Češi schopní si uvědomovat, že nic není černobílé, ani otázka přijímání uprchlíků.

Sám má zkušenosti z Rakouska, které v roce 2015 přijalo necelých 100 tisíc lidí. Tamní verze projektu je proto taky mnohem větší než kdy asi bude ta česká, kterou zaštiťuje Sdružení pro integraci a migraci.

„To, že teď přichází méně uprchlíků. neznamená, že se to nemůže rychle a dramaticky změnit. A pak tu budeme mít funkční platformu, která v takové situaci nabídne řešení,“ říká.

Spolubydlení uprchlíků s domácími podle jeho zkušenosti urychluje integraci, pomáhá uprchlíkům najít práci a naučit se rychleji jazyk. V Česku chce zatím „Uprchlíci, vítejte“ ubytovat řádově jednotky až desítky osob.

Sluníčkář? Co to je?

Proč v Česku s projektem začínáte až tři roky po poslední migrační vlně? Není to pozdě?
Myslíme si, že to téma je aktuální pořád, i když už se tolik neobjevuje v médiích. Situace v Česku se zas tak moc nezměnila – pořád je tu hodně lidí s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou, kteří mají problém najít adekvátní bydlení. Týká se to počtu lidí v řádu několika stovek.

Druhá věc je integrace uprchlíků – myšlenkou projektu je umožnit jim sdílet domácnost s místními lidmi. Podle nás je to klíč k úspěchu – je pro ně pak mnohem jednodušší naučit se češtinu, najít si zaměstnání, zorientovat se v novém prostředí a navázat sociální vazby.

Převzali jste název projektu z původní německé verze tak, jak byl – tedy „Uprchlíci, vítejte“. Nemůže vás to v očích řady Čechů diskvalifikovat už od začátku? Tenhle národ se rozdělil na „vítače“ a „odmítače“, jakoby nic jiného ani neexistovalo…
Samozřejmě je to určitý politický statement, ale na druhé straně to vyjadřuje, že ten projekt je konstruktivní odpovědí na celou tuhle problematiku. Tím, že se snažíme uprchlíkům zprostředkovat bydlení. Takže podle mě je to hlavně odpovědný přístup.

Když jsme u těch vítačů a odmítačů…. Jste sluníčkář?
Já vlastně nevím, co to je. Možná to má popisovat určitou naivitu – ale náš projekt rozhodně naivní není. My ty uprchlíky jenom nevítáme, my nabízíme řešení. Konstruktivní a odpovědný přístup. Ne, že řekneme „všechny vás vítáme“, ale taky to vítání nějak aplikujeme. Tím, že umožníme uprchlíkům bydlet s místními.

Vy jste se podílel na rozjezdu stejné platformy v Rakousku v roce 2015. Jak to zafungovalo tam?
Na začátku nás bylo jen pár, ale pak se to začalo velmi dynamicky rozrůstat a před pár dny jsme ubytovali pětistého člověka, takže myslím, že to funguje velmi dobře.

Situace v současném Česku je ale jiná, nepřichází sem desítky tisíc lidí jako tehdy do Rakouska a Česko má kapacity, jak uprchlíky, kteří sem při současných počtech přijdou, ubytovat.
Nějaké ubytovací kapacity tu jsou, ale musíme se ptát, jakou mají úroveň a jestli není lepší, aby uprchlíci byli spíš v centru společnosti a sdíleli domácnosti s místními lidmi.

Není ale tenhle přístup jen střídání dvou extrémů? Na jedné straně může být přetížená státní infrastruktura pro uprchlíky, nedostatečná empatie státních institucí vůči nim. Na straně druhé ale vy nabízíte nastěhovat si uprchlíky domů. Nejde to ještě jinak?
Je potřeba si říct, co tomu předchází – nejde jen o to, že zprostředkujeme kontakt mezi majitelem bytu a uprchlíkem. Obě strany se registrují na našich stránkách a my se pak od nich snažíme získat podrobnější informace, jak tráví volný čas, jaké mají představy o sdílení jedné domácnosti a podobně. Tenhle „screening“ trvá několik týdnů.

Jak obě strany kontaktujete – po telefonu, nebo s nimi děláte osobní pohovory?
Jako první krok vyplní poměrně obsáhlý registrační formulář, pak přichází komunikace po telefonu nebo mailem. A nakonec osobní setkání v bytě, kde se znovu probírá, jak by vypadalo to případné soužití, obě strany si vyzkouší, jestli jsou tam řekněme nějaké vzájemné sympatie a jestli by do toho vlastně chtěli jít. Teprve pak se rozhodnou.

Naše podpora tím nekončí. Třeba v Rakousku existuje i psychosociální tým, takže pokud se objeví nějaké problémy, můžou se na nás obrátit. Klienti tedy mají k dispozici rozsáhlé poradenství.

Samostatný pokoj na půl roku

Jaký je ideální profil uprchlíka pro tenhle program?
Jsou to lidé s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou, můžou to být i lidé, kterým ještě běží azylové řízení. Ta nemožnost najít adekvátní bydlení, se v Česku týká i řady lidí, kteří tu žijí už řadu měsíců a třeba už i umí trochu česky. Pro ně je ten projekt určený, naopak lidé, kteří jsou v Česku úplně čerstvě, nejsou naše primární cílová skupina.

Cítíte už po takovém ubytovávání uprchlíků v Česku poptávku – z obou stran?
Kdybychom ji necítili, nikdy bychom s tím projektem nezačali. Máme už pár registrací, zatím v řádu jednotek zájemců.

Kdo může ubytovat uprchlíka u sebe doma? Jsou tam nějaké minimální požadavky?
Může to být naprosto kdokoli – třeba studentské spolubydlení nebo rodina. Pro nás je důležité, aby to byl samostatný pokoj, aby ten pokoj byl nabídnutý minimálně na šest měsíců, ideálně na rok nebo déle, a to kvůli určité stabilitě pro uprchlíka.

Kromě té samotné klíčové myšlenky – integrace soužitím – máte v projektu ještě nějaké jiné nástroje, jak uprchlíka motivovat k tomu, aby se o integraci opravdu aktivně snažil?
V Rakousku, kde je projekt nesrovnatelně větší, a je vlastně součástí celé sítě projektů, jsou v rámci podpůrného týmu k dispozici třeba i sociální pracovníci, kteří dotyčnému můžou pomoct s hledáním práce, jsou tam zdravotníci, je tam školní projekt a tak dál. Celou tuhle infrastrukturu mají k dispozici jak uprchlíci, tak jejich hostitelé, u kterých bydlí.

Nejsme tak xenofobní, jak si myslíme

Co se stalo s uprchlíky, kteří programem prošli v Rakousku? Jsou nějaká spolehlivá data k tomu, jak dopadla jejich integrace?
My s těmi lidmi zůstáváme v kontaktu, děláme společné aktivity. Jeden příklad z mojí zkušenosti – mladík, kterému jsme zprostředkovali ubytování, začal studovat ve Vídni ekonomii a založil organizaci, která pomáhá lidem v Somálsku, odkud on sám pochází, s podporou vzdělávání a škol. V Česku se hodně zdůrazňuje, že je potřeba pomáhat v zemích, odkud lidé utíkají, spíše než pomáhat jim tady v Evropě. Tohle je dobrý příklad toho, jak člověk, který sám utekl, té zemi zpětně pomáhá, aby neutíkali ostatní.

Jak často jste museli řešit ve spolubydlení Rakušanů s uprchlíky nějaké konflikty?
Velice málo, to mě dost překvapilo. Sám bydlím ve studentském bytě a ta míra konfliktů tam je poměrně vysoká – a s tím i fluktuace. Znám spoustu lidí, co takové bydlení mění po roce i dříve. Bavíme se tady o zhruba pěti stech zprostředkovaných spolubydlení a ta míra konfliktů byla velmi nízká.

Vídeň je specifické město, zvyklé na migraci, sociálně nebývale soudržné, s vysokou kvalitou života. Sousedským projektům se tam daří, včetně těch na integraci cizinců. Jsou tyhle podmínky vůbec přenositelné do Česka?
Proč by ne? Projekt „Uprchlíci, vítejte“ v současnosti běží ve 13 evropských zemích, nově také ve Francii, a dále v Austrálii a Kanadě. Samozřejmě, že realita z hlediska zákonů a dalších věcí je v těch jednotlivých státech odlišná. Ale ta základní myšlenka zůstává stejná.

V Česku je to jistě kontroverzní téma. Ale nemyslím, že to, jak k němu přistupují politici, naprosto odráží rozpoložení ve společnosti.

Takže Češi jsou ve skutečnosti k uprchlíkům méně nepřátelští, než se obecně předpokládá?
Ano, do určité míry. Minimálně ve schopnosti uvědomit si, že to téma není černobílé. Ani my neříkáme, že v integraci nejsou problémy. Ale snažíme se to řešit konstruktivně. Zprostředkovávat kontakty a pak ty nové vazby podporovat.

Text byl původně publikován na HlidaciPes.org

Napsal(a) Vojtěch Berger | Foto pixabay.com | Zdroj hlidacipes.org
 


 

Kam dál?

Pavel Fischer: Připadám si jako sanitka, která přijíždí na poslední...

středa, 10. ledna 2018, 07:23

Jako jediný má reálné zkušenosti z fungování Hradu. Během prezidentství Václava Havla působil v Kanceláři prezidenta republiky –...

Nejsem žádný vítač ani kývač. Do druhého kola prezidentské volby si...

úterý, 9. ledna 2018, 10:42

V listopadu loňského roku veřejně oznámil svůj zájem kandidovat v prezidentských volbách a díky podpoře desítky senátorů se stal...

DRBÁRNA: Spolupráce s Leošem Marešem vznikla spontánně, písnička se...

neděle, 5. listopadu 2017, 20:00

Těšíte se na další díl Drbárny? Tentokrát jsme vás napínali o pár dní déle než obvykle, ale věřte, že se čekání vyplatilo. Novým...

Až se podívám zpátky, chci, abych si řekla, že můj život byla jízda,...

neděle, 10. září 2017, 23:20

Dvacetiletá obyčejná holčina, která si rada plní své sny a nikdy se nevzdává. Také se snaží inspirovat lidi okolo sebe a změnit...

 

Komentáře

Dokončení registrace

Souhlas se zpracováním osobních údajů

dle čl. 6 odst. 1 písm. a) a čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/EC (dále jen „GDPR“)

tímto svobodně a dobrovolně uděluje Souhlas JAKOŽTO uživatel se zpracováním osobních údajů (dále jen „Souhlas“)

společnosti TRIMA NEWS, s.r.o., IČ: 26081890, DIČ: CZ26081890, se sídlem L. B. Schneidera 3, 370 01 České Budějovice, zapsaná v oddílu C vložce 12829 obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích, kontaktní e-mail: info@trimanews.cz. (dále jen „Společnost“)

jak je specifikováno níže v tomto dokumentu.

I. Které osobní údaje, proč a jak o Vás zpracováváme?

Souhlasím, aby Společnost zpracovávala tyto osobní údaje (dále jen „Osobní údaje“):

  • jméno, příjmení, uživatelské jméno, email, přičemž tyto údaje jsou povinné, dále pohlaví, přičemž tento údaj není povinný

Vaše Osobní údaje budeme zpracovávat pro tyto účely:

  • služby poskytovatele zpravodajských webových stránek spočívající zejména v zasílání denního přehledu zpráv a dalších novinek či aktuálních informací, možnosti informování uživatelů o probíhajících slevových akcí obchodních partnerů a dalších obchodních sdělení, které mohou být zasílány v rámci denního přehledu (pouze v případě odběru denního přehledu).
  • Umožnění psaní uživatelských blogů či komentářů.

Výše uvedené účely, tvoří funkční celek a bez jejich provázanosti a udělení souhlasu pro všechny z nich, nelze naše služby poskytovat.

Vaše Osobní údaje budeme zpracovávat na základě tohoto Souhlasu.

Udělení tohoto souhlasu je naším smluvním požadavkem a je jím podmíněno uzavření smluvního vztahu mezi Společností a Vámi.

II. Komu Vaše Osobní údaje poskytneme?

Vaše Osobní údaje pro nás v rámci zvyšování kvality našich služeb a zajišťování některých činností budou zpracovávat zpracovatelé, kteří nám poskytují

  • osoby poskytující Společnosti serverové, webové, cloudové nebo IT služby, či které jsou jeho obchodními partnery.

S ohledem na měnící se osoby poskytovatelů některých služeb není možné uvést všechny tyto zpracovatele Osobních údajů jmenovitě. Aktuální seznam konkrétních příjemců Osobních údajů (nejsou-li uvedeni výše) můžete nalézt na adrese našeho sídla.

Vaše Osobní údaje bychom také rádi předávali našim obchodním partnerům, všichni však sídlí na území Evropské Unie, takže všechna Vaše práva, vyplývající z nařízení GDPR, máte zaručena, neboť se na ně toto nařízení vztáhne taktéž. Svůj souhlas s takovým předáváním můžete vyjádřit zaškrtnutím níže uvedené kategorie příjemců, bez Vašeho souhlasu je předávat nebudeme.

K předávání Osobních údajů do třetích zemí, tj. zemí mimo Evropskou Unii a Evropský hospodářský prostor, nedochází.

III. Kde nás můžete kontaktovat?

Kdykoliv nás můžete kontaktovat na adrese sídla Společnosti uvedené výše nebo na e‑mailové adrese: info@trimanews.cz.

Veškerá svá práva ve smyslu GDPR můžete uplatnit u Společnosti buďto písemnou formou doporučeným dopisem, zaslaným na adresu jejího sídla, či elektronickou formou na e-mailové adrese info@trimanews.cz.

Na výše uvedené kontaktní adresy se můžete obrátit v případě jakýchkoliv Vašich podnětů ke zlepšení našich služeb, v případě stížností na kvalitu našich služeb či v případě uplatnění Vašich práv.

Veškerá Vaše práva, stejně jako další podrobnosti o tom, jakým způsobem zpracováváme Vaše osobní údaje, naleznete v dokumentu Zásady ochrany osobních údajů, umístěném na našich internetových stránkách na adrese http://trimanews.cz/ochrana_osobnich_udaju.html.

IV. Dohlíží na činnosti zpracování Osobních údajů nějaký úřad?

Ano, naše Společnost podléhá dozorové činnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů, který svou činnost může koordinovat s jinými národními úřady v dalších členských státech Evropské Unie. Pokud nabydete dojmu, že jakékoliv naše zpracování činíme v rozporu se zákonem, máte právo podat stížnost proti zpracování Vašich Osobních údajů u Úřadu na ochranu osobních údajů na adrese: www.uoou.cz.

V. Jak dlouho budeme Vaše Osobní údaje zpracovávat?

Tento Souhlas udělujete na dobu trvání poskytování služeb mezi Vámi a námi a dále po dobu 5 (slovy: pěti) let od ukončení poskytování služeb.

VI. Můžu souhlas odvolat?

Souhlas můžete kdykoliv odvolat, tudíž tak lze učinit i před skončením výše uvedených skutečností (či výše uvedené doby). Souhlas můžete odvolat prostřednictvím e-mailové zprávy zaslané na kontaktní e-mailovou adresu uvedenou výše.

Odvoláním Souhlasu není dotčena zákonnost zpracování vycházející ze Souhlasu, který jste udělil před jeho odvoláním. Po skončení platnosti Souhlasu v souladu s tímto článkem Vaše Osobní údaje smažeme, pokud pro jejich další zpracování nebude existovat jiný zákonný důvod.

Bez Vašeho souhlasu nelze založit účet.
 
 

O čem píšou další Drbny

Musel jsem se otáčet a shánět zboží, kde se dalo, říká majitel drogerie na Lidické třídě

Drogerie na Lidické třídě je jedna z mála prodejen, kde seženete téměř vše, na co si vzpomenete. Funguje už neuvěřitelných 53 let. Její majitel Miroslav Česal trávil v počátcích soukromého podnikání prací i dvanáct hodin denně. Teď stojí v čele prodejny jeho děti, sám ale říká, že chuť do práce ho neopouští.

Budějcká Drbna

Namol opilý cizinec vyměňoval v noci na jedné z nejrušnějších silnic v Brně prasklou pneumatiku

Vyměňovat pneumatiku na jedné z nejrušnějších silnic v Brně není příliš bezpečné ani za denního světla, natož uprostřed noci a v mlze. Brněnští strážníci vyjížděli v noci na neděli do Hradecké ulice. Našli zde namol opilého cizince, jak se snaží vyměnit zničené kolo na svém autě.

Brněnská Drbna
Aktualizováno před 2 hodinami

PÁTRÁNÍ: V lesích nad Hejnicemi pátrají po seniorovi. Může mu jít o život

Od sobotního večera se pohřešuje sedmdesátiletý muž z Hejnic. Podle posledních informací by se měl pohybovat v lesích nad Hejnicemi, nejspíš kolem Viničné cesty. Senior nemá léky a může být ohrožen na životě.

Liberecká Drbna
Aktualizováno před 16 minutami

AKTUÁLNĚ: Chodec, kterého dnes srazilo osobní auto, zemřel

Na silnici mezi Prostějovem a Určicemi se dnes před půl osmou večer stala vážná nehoda. Auto zde srazilo chodce, který je svým zraněním podlehl. Policie na dané silnici řídí dopravu kyvadlově jedním jízdním pruhem. Na místě kromě policie zasahovali také záchranáři.

Olomoucká Drbna

Drogerii na Romana Havelky navštívil zloděj. Vzal skoro 80 kartáčků, pronesl je pod oblečením

Poměrně neobvyklou krádež nyní řeší jihlavští policisté. Zatím neznámý zloděj ukradl v drogerii na ulici Romana Havelky v Jihlavě téměř 80 zubních kartáčků značky Curaprox.

Jihlavská Drbna

SLEDUJEME: Mountfield se v extralize drží na hranici osmičky, spekuluje se proto o příchodu Vladimíra Růžičky!

Zatímco v Lize mistrů hradečtí hokejisté oslavili v posledním týdnu premiérový postup do vyřazovací části, tak v domácí soutěži to v prvních kolech tak příjemné rozhodně není. Svěřenci hlavního kouče Tomáše Martince se před nedělním zápasem drželi na hranici osmičky, tedy mimo vody přímého postupu do play off. A právě nedělní duel zřejmě rozhodne o pozici momentálního hlavního kouče!

Hradecká Drbna