Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Bude-li důsledně prováděna návratová politika, nemusíme se přijetí uprchlíků obávat, říká europoslanec Tomáš Zdechovský

 
pondělí, 16. listopadu 2015, 13:45

Migrační krize hýbe světem a budí obavy napříč společností. Velkým tématem jsou kvóty pro přerozdělování uprchlíků do zemí Evropské unie. Jak ale vlastně bude probíhat začleňování uprchlíků do společnosti? A máme se jejich přijetí obávat?

Proč v otázce migrační krize nevystupuje EU jednotně?
Důvod je velmi prostý, EU má 28 členských zemí a každá z nich má na řešení více či méně odlišný postoj. Řešení uspokojivé pokud možno pro všechny se hledá jen velmi pomalu a obtížně. 

Proč migranti nepoužívají legální cesty do Schengenského prostoru a namísto nich volí nebezpečnější a ilegální způsoby? Jsou legální cesty finančně náročnější, nebo je pro to jiný důvod?
Pokud jde o uprchlíky prchajícími před pronásledováním, tak důvod je většinou takový, že prostě doklady nemají, protože pro ně nebylo možné si je vyřídit, a proto nemohou volit legální způsoby. U těch ostatních můžou být motivace různé, roli opravdu může hrát například nepodložené přesvědčení, že ilegální způsoby jsou levnější a jednodušší. 

Kolik uprchlíků by vlastně měla přijmout Česká republika?
Podle kvót by se mělo celkem jednat o 4300 lidí, kteří by měli být posíláni do České republiky postupně. Naplňování plánu se ale zatím nedaří, protože preferovanou destinací většiny uprchlíků je Německo, případně Švédsko.

Jak by se takoví uprchlíci měli začleňovat do společnosti?
Jedná se především o záležitost uprchlických zařízení, zvláště integračních středisek a také center na podporu integrace cizinců, jejichž cílem je právě pomáhat uprchlíkům udělat první kroky při začleňování se do společnosti. Nezastupitelnou roli zde hrají i různé neziskové organizace.

Kde by byli ubytováni? Dojde k nějakému přidělování bytových jednotek?
O žádném přidělování bytových jednotek nevím. Lidé, kteří dostali mezinárodní ochranu, bývají alespoň ze začátku ubytováni maximálně 18 měsíců v takzvaných integračních střediscích.

Byli by přijatí uprchlíci ihned zařazeni do pracovního procesu, nebo by tomu předcházela nějaká doba aklimatizace?
Jak už jsem zmiňoval, tak zařazení uprchlíků do společnosti a celkové aklimatizaci do nového prostředí má předcházet a napomáhat pobyt v již zmíněných integračních střediscích a v pozdějších fázích také centra na podporu integrace cizinců.

Vznikne nějaký speciální orgán, který se o ně bude z počátku starat? Kdo s nimi bude komunikovat?
Nemám žádné informace o tom, že by měl vzniknout takový orgán. Jinak komunikaci zajišťují pověření lidé z uprchlických zařízení a pracovníci různých neziskových organizací.

Mají mít lidé v České republice obavy z přijetí uprchlíků?
Česku alespoň prozatím nehrozí takový nápor uprchlíků jako například Německu. Pokud se bude důkladně uplatňovat striktní rozlišování mezi uprchlíky a ekonomickými migranty a bude-li důsledně prováděna návratová politika, není třeba se ničeho obávat.

Napsal(a) Jaroslav Pešek | Foto Wikimedia
 


 

Kam dál?

Jiří Mádl: Točí, režíruje, píše scénáře a podniká

pondělí, 14. září 2015, 11:14

Českobudějovický herec a režisér Jiří Mádl většinou dává rozhovory, jen pokud se točí ohledně jeho práce, tedy filmů či...

Z umělce průkopníkem bio. Z nuly ke stamilionovému obratu

pondělí, 29. června 2015, 15:09

Před čtvrt stoletím někdo sotva mohl tušit, jakým trendem se biopotraviny stanou. Otakar Jiránek, původně fotograf a výtvarník,...

Krvácející auto, klaun i nahý muž tvoří úspěšnou kampaň na pivo B:DARK

pátek, 3. dubna 2015, 15:24

Netradiční kampaň na tmavý ležák budějckého piva Budweiser Budvar B:DARK získala cenu Grand Prix v prestižní soutěži Art...

V laboratoři bylo třeba žít, vzpomíná nejlepší vysokoškolský pedagog

pátek, 6. března 2015, 08:34

Důležité je, aby učitel nezapomněl na doby, kdy byl studentem, co se mu tehdy líbilo, co potřeboval a co postrádal. Zároveň je...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • KOMENTÁŘ: Hrdina nebo oběť? Aneb názorová...

  • (NE)OBYČEJNÍ: Díky Beátce máme spokojenější...

  • Za invazi v srpnu 1968 mohou Ukrajinci,...

  • VIDEO: Radikální aktivista si vysloužil...

Reklama
 
 

O čem píšou další Drbny

Vyrovnanou bitvu urval Linec těsně před koncem

Až do 59. minuty platil bezbrankový stav a vypadalo to, že podruhé ve vzájemném utkání dojde na prodloužení. Jenže se šikovně prosadil Da Silva a bylo o vítězství rozhodnuto. Motor tak v druhém měření sil s Lincem neuspěl a z Rakouska odjel s těsnou porážkou 0:1.

Budějcká Drbna

TIPY NA TÝDEN: Výročí 50 let od okupace, swing na Zelňáku a Petrově, Prago union a Slovácké hody v Jundrově

21. srpna si připomeneme 50 let od okupace Československa, kdy na naše území vstoupily státy Varšavské smlouvy. Tato událost stojí za připomenutí na vlastní oči i uši. A do dob dřívějších se můžete třeba i protančit.

Brněnská Drbna

Během spánku je okradl o 300 tisíc korun

Zatímco majitelé domu v satelitní zástavbě v Turnově spokojeně spali, do domu se jím za pomocí vrtáku vloupal zloděj. Způsobil škodu přibližně za 300 tisíc korun.

Liberecká Drbna

Při nehodě motorkáře s osobním autem shořely oba stroje, motorkář se zranil

Nehodu řešili v neděli vpodvečer policisté na Šumpersku, šlo o střet motorkáře s osobním autem. Oba prostředky začaly po nehodě hořet.

Olomoucká Drbna

V potoce u Žďáru hynou kvůli suchu raci. Odborníci se je snaží zachránit stěhováním

Pracovníci Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy se snaží zachránit raky říční v takřka vyschlém Honzovském potoce u Žďáru nad Sázavou. Někteří už uhynuli, živí končí v nedalekých rybnících. Živočichy smějí přemísťovat jen odborníci. Laik by mohl zaměnit ohroženého raka říčního za jiný druh přenášející račí mor, což by vedlo k naprosté decimaci račí populace, řekl ředitel regionálního pracoviště Správy CHKO Žďárské vrchy Václav Hlaváč.

Jihlavská Drbna

Fenomén jménem sdílení kol. Růžové bicykly zaplavují Českou republiku

Potřebujete se přesunout po městě, nepreferujete MHD a zároveň chcete udělat alespoň něco málo pro své zdraví. Pokud vám je tahle situace povědomá, tak je velmi pravděpodobné, že jste i vy už využili sdílených kol. Ta najdete v řadě větších měst v tuzemsku. Jejich největším provozovatelem je společnost Rekola, která si na nezájem o jejich nemůže stěžovat.

Hradecká Drbna