Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Zahraniční rozvojová pomoc České republiky – komu, kolik a proč?

 
pátek, 26. února 2016, 15:33

Tak jako všechny vyspělé země, i Česká republika je zapojena v systému mezinárodní rozvojové pomoci. Na základě mezinárodních úmluv i speciálně přijatého zákona (zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí) každý občan České republiky přispívá na zahraniční rozvojové programy, a to v průměru čtyřmi stovkami ročně. Nejvyšší kontrolní úřad provedl analýzu dané problematiky a zjistil, že s ohledem na úmluvy Česká republika pomáhá méně, než by měla.

Systematickou rozvojovou pomoc méně vyspělým zahraničním zemím Česká republika poskytuje již od roku 1995. Po vstupu do Evropské unie v r. 2004 se – tak jako v dalších oblastech – stala rozvojová spolupráce jedním ze společných témat bruselských politických strategií a záměrů, což vyvrcholilo přijetím výše uvedeného zákona o mezinárodní rozvojové spolupráci. Od roku 2014 jsme navíc členem Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Rozvojová pomoc je definována jako „souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je přispět k odstraňování chudoby v kontextu udržitelného rozvoje, včetně plnění rozvojových cílů tisíciletí, k ekonomickému a sociálnímu rozvoji, k ochraně životního prostředí, jakož i k podpoře demokracie, dodržování lidských práv a řádné správy věcí veřejných v rozvojových zemích“ a má v zásadě dvě podoby – bilaterální pomoc konkrétním zemím skrze konkrétní projekty a mnohostranné mandatorní (povinné) odvody do jedné instituce (např, EU), která následně sama financuje strategické aktivity.  

Zajímá vás, kolik České republika přispívá? Odpověď skrývá následující tabulka. Česká republika ročně na zahraniční pomoc posílá něco přes 4 miliardy Kč. To indikuje zmíněných 400 Kč na hlavu a rok. Částka je v čase relativně stabilní, což ukazuje nejen absolutní číslo, ale i relativní vyjádření vztažené k hrubému národnímu důchodu HNP (HNP ve zkratce: co Češi, Češky a jejich firmy vyprodukují v České republice i v zahraničí).   

Tabulka: Zahraniční rozvojová pomoc České republiky

Rok

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Částka (mil. Kč)

4341,78

4 426,18

4 291,28

4 124,54

4 363,58

4 226

Podíl na HNP

0,127 %

0,125 %

0,124 %

0,114 %

0,111 %

0,11 %

Zdroj: Zpráva NKÚ, vytvořeno z dat MZV. Částka za rok 2015 představuje odhad. HNP = hrubý národní důchod.

Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě konstatuje, že poměr, který se v čase pohybuje kolem jedné desetiny procenta, je dosti výrazně za závazky, které by měla naše země plnit. A to v obou kritériích, k nimž jsme se zavázali:

·      Evropská unie počítá s tím, že Česká republika (tak jako ostatní členské státy přistoupivší po roce 2002) budou do roku 2010 přispívat částkou minimálně 0,17 % HNP, od roku 2011 do roku 2015 částkou 0,33 % HNP. Tento závazek je prodloužen i nadále.

·      OECD považuje za projev dostatečného úsilí ve spolupráci na rozvojové pomoci uvolňování roční částky o velikosti 0,20 % HNP.

 Našich cca 0,1 % hrubého domácího produktu na rozvojovou pomoc je pod oběma limity. Na následujícím obrázku je patrné, jak si Česká republika vede v mezinárodním srovnání vyjádřeném jako rozvojová pomoc v % HNP. Nic světoborného to není. Nejvíce dlouhodobě přispívají Švédsko a Lucembursko, na opačné straně žebříčku stojí Bulharsko a Rumunsko. Relativní příspěvky dvou posledních zemí si však nezadají s příspěvky celého čtrnáctičlenného chvostu žebříčku, do kterého spadá i Česká republika. Všechny tyto země jsou se svojí pomocí pod mezinárodními závazky, jak demonstrují červená čára (závazek k OECD) a modrá čára (závazek k EU).   

Obrázek: Mezinárodní rozvojová pomoc – státy Evropské unie (2012-2014)

Zdroj: Zpráva NKÚ, vytvořeno z dat OECD.

Na posledním obrázku je přehled zemí, do nichž z České republiky míří nejvíce finančních prostředků. Mezi hlavní beneficienty mezinárodní rozvojové pomoci patří Afganistán, Moldavsko a Ukrajina.

Obrázek: Mezinárodní rozvojová pomoc České republiky – příjemci (2012-2014)

Zdroj: Zpráva NKÚ.

* Zejména náklady související s dokončováním aktivit v rámci provinčního rekonstrukčního tymu v provincii Lógar
** Více než polovinu (66,8 mil. Kč) tvořil dar ČR na základě usnesení vlády ČR ze dne 13. dubna 2011 č. 276.
*** Schválena mimořádná pomoc na obnovu Ukrajiny v letech 2014–2016 (usnesení vlády ČR ze dne 12. 3. 2014 č. 167).

Napsal Aleš Rod
 


 

Kam dál?

Sobotka: ČR se na summitu snaží aktivně nalézt dohodu s Británií

pátek, 19. února 2016, 14:47

Česká republika jedná na summitu EU aktivně a snaží se nalézt takovou dohodu o vztazích Británie a evropského bloku, která...

MZV: Pětice Čechů unesených v Libanonu je na svobodě a v pořádku

pondělí, 1. února 2016, 20:30

Pět Čechů, kteří loni v červenci zmizeli v Libanonu, je na svobodě a v pořádku. Byli nalezeni dnes ve večerních hodinách a nyní...

Protesty francouzských taxikářů proti UBER? Absurdní přehlídka...

neděle, 31. ledna 2016, 19:27

Francouzští taxikáři blokují silnice, zapalují na nich pneumatiky a útočí na zasahující policii. Celé divadélko má jediný cíl:...

Útočníci ze Silvestra by měli být repatriováni, míní Zeman

úterý, 12. ledna 2016, 16:18

Pachatelé silvestrovských útoků v Německu, které jsou zčásti připisovány migrantům, by měli být okamžitě vyhoštěni. Názor...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

Inspektoři pokutovali dvě firmy za kácení podél přítoku Hodslavského potoka

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Českých Budějovicích uložili dvě pokuty v celkové výši 175 tisíc korun za kácení podél přítoku Hodslavského potoka v Lipně nad Vltavou. Firmy CONDUCO a.s. a 1. Písecká lesní a dřevařská a.s. tím způsobily škodlivý zásah do významného krajinného prvku.

Budějcká Drbna

Egypťan se chystal v Brně zavraždit bývalou přítelkyni a jejího partnera. Sháněl i pás s výbušninami

Brněnský krajský soud dnes začal projednávat případ muže, který podle obžaloby připravoval v Brně a okolí vraždu dvou lidí, přítele požádal o opatření zbraně či výbušného pásu. Obžalovaný dvaatřicetiletý Egypťan Mustafa Fathí Ibrahím Aldavíní vinu popřel. Pokud soud dospěje k závěru, že je vinen, hrozí mu za vraždu ve stádiu přípravy až 20 let.

Brněnská Drbna

Bitka o kebab. Osmdesátiletý judista se popral s mladíkem, který na lavičce dělal nepořádek

Nejprve slovně, ale nakonec i fyzicky se napadla dvojice mužů na prostranství mezi obchodními domy v České Lípě. A důvod? Způsob, jakým mladší z nich jedl kebab. Téměř osmdesátiletý muž mladíka nejprve napomenul, pak ale vzduchem létaly pěsti.

Liberecká Drbna

Olomoučtí strážníci zasahovali v noci na dnešek u dvou partnerských hádek

Hned u dvou partnerských hádek museli v noci na dnešek zasahovat olomoučtí strážníci. V obou případech došlo k rušení nočního klidu, kdy strážníci s přítomnými dámami celou věc vyřešili domluvami.

Olomoucká Drbna

Než aby narazil do auta stojícího na přejezdu, zpřelámal řidič Avie závory a pokračoval v jízdě dál

Ke kuriózní nehodě došlo ve středu na železničním přejezdu ve Světlé nad Sázavou. Řidič nákladního vozu zde prorazil obě sklopené závory, aby se vyhnul střetu s jiným vozidlem. Po tomto incidentu však nezastavil, naopak pokračoval v jízdě dál. Po jeho vypátrání byla hmotná škoda vyčíslena na 35 tisíc korun.

Jihlavská Drbna

Ošetřovatelka okrádala seniorku v domově důchodců. Připravila ji o více jak 30 tisíc korun

Jičínští kriminalisté v těchto dnech zahájili trestní stíhání třiačtyřicetileté ošetřovatelky, kterou obvinili z přečinu krádeže. Žena, která pracovala v domově důchodců, měla v průběhu loňského roku opakovaně okrádat jednu seniorku. Hrozí jí až dvouleté vězení.

Hradecká Drbna