Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Zahraniční rozvojová pomoc České republiky – komu, kolik a proč?

 
pátek, 26. února 2016, 15:33

Tak jako všechny vyspělé země, i Česká republika je zapojena v systému mezinárodní rozvojové pomoci. Na základě mezinárodních úmluv i speciálně přijatého zákona (zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí) každý občan České republiky přispívá na zahraniční rozvojové programy, a to v průměru čtyřmi stovkami ročně. Nejvyšší kontrolní úřad provedl analýzu dané problematiky a zjistil, že s ohledem na úmluvy Česká republika pomáhá méně, než by měla.

Systematickou rozvojovou pomoc méně vyspělým zahraničním zemím Česká republika poskytuje již od roku 1995. Po vstupu do Evropské unie v r. 2004 se – tak jako v dalších oblastech – stala rozvojová spolupráce jedním ze společných témat bruselských politických strategií a záměrů, což vyvrcholilo přijetím výše uvedeného zákona o mezinárodní rozvojové spolupráci. Od roku 2014 jsme navíc členem Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Rozvojová pomoc je definována jako „souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je přispět k odstraňování chudoby v kontextu udržitelného rozvoje, včetně plnění rozvojových cílů tisíciletí, k ekonomickému a sociálnímu rozvoji, k ochraně životního prostředí, jakož i k podpoře demokracie, dodržování lidských práv a řádné správy věcí veřejných v rozvojových zemích“ a má v zásadě dvě podoby – bilaterální pomoc konkrétním zemím skrze konkrétní projekty a mnohostranné mandatorní (povinné) odvody do jedné instituce (např, EU), která následně sama financuje strategické aktivity.  

Zajímá vás, kolik České republika přispívá? Odpověď skrývá následující tabulka. Česká republika ročně na zahraniční pomoc posílá něco přes 4 miliardy Kč. To indikuje zmíněných 400 Kč na hlavu a rok. Částka je v čase relativně stabilní, což ukazuje nejen absolutní číslo, ale i relativní vyjádření vztažené k hrubému národnímu důchodu HNP (HNP ve zkratce: co Češi, Češky a jejich firmy vyprodukují v České republice i v zahraničí).   

Tabulka: Zahraniční rozvojová pomoc České republiky

Rok

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Částka (mil. Kč)

4341,78

4 426,18

4 291,28

4 124,54

4 363,58

4 226

Podíl na HNP

0,127 %

0,125 %

0,124 %

0,114 %

0,111 %

0,11 %

Zdroj: Zpráva NKÚ, vytvořeno z dat MZV. Částka za rok 2015 představuje odhad. HNP = hrubý národní důchod.

Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě konstatuje, že poměr, který se v čase pohybuje kolem jedné desetiny procenta, je dosti výrazně za závazky, které by měla naše země plnit. A to v obou kritériích, k nimž jsme se zavázali:

·      Evropská unie počítá s tím, že Česká republika (tak jako ostatní členské státy přistoupivší po roce 2002) budou do roku 2010 přispívat částkou minimálně 0,17 % HNP, od roku 2011 do roku 2015 částkou 0,33 % HNP. Tento závazek je prodloužen i nadále.

·      OECD považuje za projev dostatečného úsilí ve spolupráci na rozvojové pomoci uvolňování roční částky o velikosti 0,20 % HNP.

 Našich cca 0,1 % hrubého domácího produktu na rozvojovou pomoc je pod oběma limity. Na následujícím obrázku je patrné, jak si Česká republika vede v mezinárodním srovnání vyjádřeném jako rozvojová pomoc v % HNP. Nic světoborného to není. Nejvíce dlouhodobě přispívají Švédsko a Lucembursko, na opačné straně žebříčku stojí Bulharsko a Rumunsko. Relativní příspěvky dvou posledních zemí si však nezadají s příspěvky celého čtrnáctičlenného chvostu žebříčku, do kterého spadá i Česká republika. Všechny tyto země jsou se svojí pomocí pod mezinárodními závazky, jak demonstrují červená čára (závazek k OECD) a modrá čára (závazek k EU).   

Obrázek: Mezinárodní rozvojová pomoc – státy Evropské unie (2012-2014)

Zdroj: Zpráva NKÚ, vytvořeno z dat OECD.

Na posledním obrázku je přehled zemí, do nichž z České republiky míří nejvíce finančních prostředků. Mezi hlavní beneficienty mezinárodní rozvojové pomoci patří Afganistán, Moldavsko a Ukrajina.

Obrázek: Mezinárodní rozvojová pomoc České republiky – příjemci (2012-2014)

Zdroj: Zpráva NKÚ.

* Zejména náklady související s dokončováním aktivit v rámci provinčního rekonstrukčního tymu v provincii Lógar
** Více než polovinu (66,8 mil. Kč) tvořil dar ČR na základě usnesení vlády ČR ze dne 13. dubna 2011 č. 276.
*** Schválena mimořádná pomoc na obnovu Ukrajiny v letech 2014–2016 (usnesení vlády ČR ze dne 12. 3. 2014 č. 167).

Napsal Aleš Rod
 


 

Kam dál?

Sobotka: ČR se na summitu snaží aktivně nalézt dohodu s Británií

pátek, 19. února 2016, 14:47

Česká republika jedná na summitu EU aktivně a snaží se nalézt takovou dohodu o vztazích Británie a evropského bloku, která...

MZV: Pětice Čechů unesených v Libanonu je na svobodě a v pořádku

pondělí, 1. února 2016, 20:30

Pět Čechů, kteří loni v červenci zmizeli v Libanonu, je na svobodě a v pořádku. Byli nalezeni dnes ve večerních hodinách a nyní...

Protesty francouzských taxikářů proti UBER? Absurdní přehlídka...

neděle, 31. ledna 2016, 19:27

Francouzští taxikáři blokují silnice, zapalují na nich pneumatiky a útočí na zasahující policii. Celé divadélko má jediný cíl:...

Útočníci ze Silvestra by měli být repatriováni, míní Zeman

úterý, 12. ledna 2016, 16:18

Pachatelé silvestrovských útoků v Německu, které jsou zčásti připisovány migrantům, by měli být okamžitě vyhoštěni. Názor...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • KOMENTÁŘ: Čeští vojáci v Afghánistánu;...

  • (NE)OBYČEJNÍ: Uvidím, kam mě koleje zavedou,...

  • Za invazi v srpnu 1968 mohou Ukrajinci,...

  • Sobota se stala se šesti oběťmi nehod...

Reklama
 
 

O čem píšou další Drbny

DRBNA HISTORIČKA: Jaro 1968 bylo v Českých Budějovicích opojné

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. A jinak tomu není ani dnes. Historik Jan Schinko se v dalším pokračování tohoto oblíbeného seriálu zaměřil na rok 1968. Tedy konkrétněji, na jaro 1968.

Budějcká Drbna

Na Prýglu kvůli nízké hladině vody uvízla loď

Na Brněnské přehradě ve středu kolem poledne kvůli nízké hladině uvízla loď Utrecht z flotily městského dopravního podniku. Trvalo téměř hodinu, než se ji vhodným manévrováním podařilo vyprostit. Na palubě bylo 60 lidí. Pomoc dalšího plavidla, které na místo zamířilo, nakonec nebyla zapotřebí.

Brněnská Drbna

Významné artefakty Liberce se rozzáří novotou

Odbor ekologie a veřejného prostoru si dal letos za cíl opravit a zrenovovat umělecká díla, památky, sochy aj. v Liberci. Již v loňském roce se očištění dočkalo šest děl, v první polovině června letošního roku přibylo dalších jednadvacet.

Liberecká Drbna

Elektřina načerno? Může se stát, že kradete energii, i když o tom nevíte

Krást se nemá. Za neoprávněný neboli černý odběr energií však můžete nést odpovědnost, i když elektřinu nebo plyn odeberete bez zaplacení zcela neúmyslně, nevědomě a bez vlastního zavinění. Co všechno se považuje za neoprávněný odběr? 
A co vám v takové situaci hrozí?

Olomoucká Drbna

Lesy na Vysočině ničí kůrovec. Jsme na prahu nejrozsáhlejší kalamity, varují lesní hospodáři

Podle lesních hospodářů je Kraj Vysočina před historicky nejrozsáhlejší kůrovcovou kalamitou, která ničí jehličnaté lesy. V případě Vysočiny je až 70% lesů tvořeno smrkem, který je nyní vážně ohrožen. Nejvážnější situace je na okresech Třebíč a Jihlava, problémy jsou hlášeny už i z Havlíčkobrodska.

Jihlavská Drbna

Nehoda na dálnici? Policie, záchranka a hasiči mají mít stejný průjezd jako v okolních zemích

Řidiči při dojíždění do kolon musejí od října vytvářet záchranářskou uličku mezi levým a přiléhajícím jízdním pruhem. Změnu schválil Senát v novele zákona o provozu na pozemních komunikacích. Ulička se tak bude tvořit stejně jako v okolních evropských zemích. Hasičské a sanitní vozy zároveň budou nově moct použít kombinaci modrého a červeného majáčku.

Hradecká Drbna