Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Jak stát staví sen – železniční koridory měly sloužit v r. 2010, možná budou hotovy v r. 2021

 
pondělí, 14. března 2016, 14:20

Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil další zajímavé čtení: Závěrečnou kontrolní zprávu, v níž se kontroloři věnovali problematické výstavbě železničního koridoru III. (státní hranice - Cheb – Plzeň – Praha – Česká Třebová – Přerov – Český Těšín – Mosty u Jablunkova – státní hranice) a koridoru IV. (státní hranice – Děčín – Praha – České Budějovice – Horní Dvořiště – státní hranice). Výsledky? Tristní. My Češi infrastrukturní stavby prostě neumíme.

Záměr vybudovat funkční, vysokorychlostní koridory samozřejmě není nikterak originální. Myšlenky na zefektivnění železniční sítě existují již několik desítek let, rozvíjeny byly zejména v  druhé polovině divokých 90. let minulého století. Vláda schválila záměr vybudovat koridory v letech 2001 (koridor IV.) a 2002 (koridor III.) – vlaky po nových, vysoce moderních tratích měly rychlostí až 160 kilometrů v hodině jezdit nejpozději v roce 2010, investiční náklady měly činit 97 miliard Kč. Současná situace?

Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že realizace modernizace III. a IV. koridoru stála na naprosto nereálných základech, zejména co se zajištění finančních zdrojů týče. Jak uvádí NKÚ, nedostatek finančních prostředků vedl ministerstvo dopravy k tomu, aby v roce 2005 prodloužila plánovaný termín modernizace na rok 2016. Jenže… Do roku 2016 jsme právě vstoupili a vůbec to nevypadá, že by bylo hotovo. To si uvědomila i politická reprezentace, a tak loňském roce informovala o dalším posunu termínu na rok 2019.

Ale ani to není realistické. K 30. 6. 2015 bylo totiž hotovo pouze 71 % plánované délky koridoru III. a u koridoru IV. dokonce pouze 59 % délky. A to se navíc některé úseky třetího a čtvrtého koridoru překrývají s již existujícími tratěmi. U III. koridoru  se v úseku Praha – Česká Třebová trasa překrývá s trasou I. koridoru a v úseku Česká Třebová – Přerov – Dětmarovice s trasou II. koridoru. IV. železniční koridor se v úseku státní hranice – Děčín – Praha překrývá s existujícím I. koridorem. Tudíž zdaleka nebylo nutné budovat 100 % úseků koridoru III. a IV., ale jen jejich dílčí části. I tak pozorujeme velké selhání státu jako investora.

S přihlédnutím k tomu, jak momentálně běží stavební práce a jejich plánování, Nejvyšší kontrolní úřad konstatuje následující: Když vše půjde hladce, k dokončení staveb dojde nejdříve v roce 2021. Tedy o jedenáct let později, než bylo na přelomu tisíciletí plánováno. Celková doba modernizace bude činit téměř 20 let, což je s ohledem na praxi i studie proveditelnosti hovořící o sedmi až osmi letech stavebních prací neúměrně dlouhá doba.

Někde jsem kdysi četl citát – nevím už kde, snad v Přítomnosti, bylo to určitě vlevo dole J -  znějící „Vyspělost státu se pozná podle toho, jak dobře umí stavět dopravní infrastrukturu.“. Každopádně autor v tomto případě není důležitý, jedná se totiž o obecně známý fakt. Fungující dopravní infrastruktura je totiž klíčovým aspektem ekonomiky i kvality života obyvatel dané země. Přiznejme si to: My Češi silnice, dálnice, železnice ani jiné infrastrukturní stavby prostě stavět neumíme. U termínu „dopravní infrastruktura“ by nás překvapilo, kdyby někdo něco postavil dobře a včas, jsme totiž zvyklí na přívlastky jako „chybějící“, „předražená“, „nekvalitní“, „nevyhovující“ nebo „zpožděná“. Proto mám návrh: Nechme to všechno naplánovat a postavit Němce nebo Rakušany. Dražší to snad být nemůže, a i kdyby… Budeme mít jistotu, že stavby budou kvalitní a včas, jak je v těchto zemích zvykem.

 


 

Kam dál?

Schůze poslanců k případu Čapí hnízdo by měla být 23. března

pondělí, 14. března 2016, 13:27

Mimořádnou schůzi Sněmovny k případu Čapího hnízda by měla místopředsedkyně dolní komory Jaroslava Jermanová (ANO) svolat z...

ČSSD: Kauza kolem Čapího hnízda je vážná, Babiš ji má vysvětlit

čtvrtek, 10. března 2016, 15:12

Kauza kolem Farmy Čapí hnízdo začíná být podle představitelů sociální demokracie velmi vážná. Babiš se do ní zamotává a měl by...

Kancelář prezidenta se má omluvit za výrok Zemana o Peroutkovi

středa, 2. března 2016, 12:23

Kancelář prezidenta republiky se musí omluvit Terezii Kaslové za výroky prezidenta Miloše Zemana o jejím dědečkovi, novináři...

Praha podala na vlastníka opencard určovací žalobu, ten ji žaluje za...

středa, 24. února 2016, 11:58

Vlastník opencard, firma eMoneyService (EMS), podala na Prahu žalobu pro porušování licenčních smluv a zneužití know-how. Hlavní...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

DRBNA HISTORIČKA: Kdy jste byli naposled na Schmerlingově třídě?

Každý, kdo kdy projížděl Žižkovkou, míjel stejnojmenná kasárna nebo monumentální budovu bývalého Podniku výpočetní techniky. V jejich okolí se ale nachází i další zákoutí, která by neměla uniknout naší pozornosti.

Budějcká Drbna

Brno dokončuje úpravu rezidentního parkování. Od spuštění systému ještě nepadla jediná pokuta

Brno dokončuje úpravu pravidel rezidentního parkování tak, aby vyhovělo říjnovým připomínkám kraje. Součástí úprav je nový ceník, který mají definitivně schválit radní na mimořádném pondělním zasedání. Město postup konzultuje s krajským úřadem, sdělil Radek Štěpánek z tiskového oddělení magistrátu. Ač systém rezidentního parkování začal v Brně fungovat 1. září, stále kvůli nedostatečné funkčnosti softwaru nepadla jediná pokuta za neoprávněné parkování.

Brněnská Drbna

Vykradl desítky aut, domů i chatek, navíc dlužil dceři na výživném

Jako zdroj obživy si devětadvacetiletý muž zvolil krádeže. Během několika měsíců se dotyčný vloupal na desítky míst a způsobil téměř půlmilionovou škodu.

Liberecká Drbna

Olomoučtí vědci vyzvali premiéra Babiše, aby vyslovil nesouhlas s výrokem Soudního dvora Evropské unie

Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU), podle kterého organismy získané moderními metodami pro cílenou editaci genomu podléhají stejně přísné regulaci jako ty geneticky modifikované, může podle vědců olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) nenávratně poškodit evropské zemědělství i životní prostředí a zároveň způsobit odliv inovací mimo EU.

Olomoucká Drbna

Notorický tazatel zasílá na jihlavský magistrát stovky dotazů ročně. Jejich vyřízení stojí 500 tisíc

Hodně zvědavý je tazatel, který na jihlavský magistrát stihl jen za letošní rok zaslat 124 žádostí, které obsahovaly celkem 246 dotazů. Doteď jste si možná mysleli, že to může být kratochvíle nudícího se jedince, úsměv však ztrácíme po zjištění, že vyřízení těchto dotazů vyjde na 500 tisíc korun ročně.

Jihlavská Drbna

Královéhradecký kraj chce vambereckou krajku na seznamu UNESCO

Královéhradecký kraj požádá ministerstvo kultury o zapsání vamberecké krajky na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR. Dohodli se na tom hejtman Jiří Štěpán (ČSSD) a starosta Vamberka Jan Rejzl, řekl dnes Lukáš Vaníček z kanceláře hejtmana. Tradice vamberecké krajky je založena na čtyřsetleté historii tamního krajkářství, které do českých zemí přinesla belgická šlechtična Magdalena Grambová.

Hradecká Drbna