Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Čeští politici chtějí referenda, jak je to ale v tom Švýcarsku?

 
úterý, 5. prosince 2017, 12:12

Čeští politici se zhlédli v možnosti vypisovat referenda. Jak už to ale bývá, málokdo z nich má přehled o tom, co vlastně chce. Když lidé, kteří nemají ani základní ponětí o tom, jak funguje česká ústava nebo jednací řád Sněmovny, navrhují novou větev legislativního procesu, měli bychom se mít na velkém pozoru.

Když se podíváme do programu strany, která si dala přímou demokracii přímo do názvu, tedy do programu Okamurovy Svobody a přímé demokracie, nalezneme v něm kromě požadavku o vypsání referenda o vystoupení z EU pouze obecné proklamace: „Budeme prosazovat uzákonění širokého referenda jako nejvyššího projevu vůle občanů. Občané musí mít právo v referendu rozhodovat o zásadních otázkách týkajících se budoucnosti země.“ Nikde se nedozvíme, jak si Tomio Okamura a jeho strana představují fungování těchto referend.

Hnutí ANO Andreje Babiše, jež vyhrálo volby, ve svém programu o referendech mlčí. V Babišově knize O čem sním, když náhodou spím (pdf), kterou nepsal a nejspíš ani nečetl, pak najdeme o referendu tyto zmínky:

„Jasně, Senát má taky nějaké pravomoci, třeba jak zabránit bezvládí nebo násilným ústavním změnám. Tak ty by mohl převzít prezident, když už ho volíme přímo. A o nejdůležitějších změnách, změnách ústavy nebo mezinárodních paktech by rozhodovali všichni v referendu.“

„Dobrá pravidla má třeba německý Bundestag. Tam se určí, jak dlouho se bude každé téma projednávat a strany mají přesně stanovený počet hodin rozpravy. Skvělé a efektivní! To by zabralo i u nás. Všechny takové změny ale musí schválit ústavní většina parlamentu. Anebo ještě lépe bychom o nich měli všichni rozhodnout v referendu.“

Představa, že jednací řád Poslanecké sněmovny schvaluje lid v referendu, je tak komická, že to snad nemohl myslet vážně ani Babišův ghost-writer. Kromě toho je samozřejmě nepravda, že je na tuto změnu nutná změna ústavy, jednací řád je prostý zákon (a i to je mezinárodní rarita, většinou si jednací řád schvaluje komora samostatně – to ale neznamená, že česká úprava je špatně).

Vyplývá z toho ale, že Babiš chce referenda zřejmě pouze pro změny ústavy. Bohužel se ale nedozvídáme, zda občané mohou peticí tyto změny také navrhnout, nebo zda fungují jako třetí komora pro schválení ústavních změn.

Nejvíce se dozvíme od Pirátů. Ti na svém webu předkládají sice stručný popis svojí představy o referendech, avšak dá se z něj odvodit, že na mysli mají švýcarskou úpravu. Ta se vyznačuje tím, že všechny změny ústavy a významné mezinárodní smlouvy (vstup do EU, NATO apod.) podléhají referendu, občané mohou vetovat přijetí jakéhokoliv zákona referendem a občané také mohou navrhnout referendem nový zákon (jehož podstatou může být zrušení již existujícího zákona).

Již staří Římané věděli, že „čím více zákonů, tím zkorumpovanější vláda“, proto lze jistě podpořit nápad Pirátů na lidové veto, které ve Švýcarsku na federální úrovni funguje tak, že pokud do 100 dní od přijetí návrhu zákona sesbírá petice proti danému zákonu (např. zákonu o EET) 50 tisíc podpisů, je tento návrh předložen k všelidovému hlasování. Pokud lidé tento návrh zamítnou, není přijat a toto veto nelze přehlasovat.

Poslanci jsou pod tlakem médií, aby řešili každou špatnost novým zákonem i tam, kde se jedná o záležitost velmi smutné nehody, která se pravděpodobně už nikdy nebude opakovat, a i tam, kde soukromoprávní řešení postačuje. Novináři dokonce hodnotí práci sněmovny podle toho, kolik přijala zákonů, což je nejenom nesmyslné, ale i škodlivé kritérium. Lidové veto by do tohoto myšlenkového schématu hodilo vidle. Poslanci by nechtěli čelit potupě, že jejich zákon narazí u veřejnosti, a tak by pečlivěji zvažovali, co vůbec dají na papír. A pokud už by nepopulární zákon přijali, referendum by s ním udělalo krátký proces. (O lidovém vetu jsem podrobněji psal před lety v článku Lidové veto: Co to je a proč to funguje.)

Horší už je to s lidovou iniciativou, tedy s mechanismem, kterým mohou občané navrhovat nový zákon. Ve Švýcarsku na federální úrovni musí návrh zákona sesbírat 100 tisíc podpisů během 18 měsíců, aby o tomto návrhu bylo vyhlášeno referendum. Má to ale dva háčky, spíše poměrně velké háky. 1) Občané nenavrhují pouhé jednověté deklarace, nýbrž paragrafové znění předpisu, který chtějí schválit. 2) Federální parlament může přijmout a většinou přijme protinávrh, který je propracovanější. Občané potom hlasují, zda chtějí původní petiční návrh, protinávrh parlamentu, nebo ani jeden. Pokud je návrh přijat, parlament o něm dále nejedná

Takto vystavěné referendum znamená, že schválen pouze návrh, který má hlavu a patu a nějakou logickou strukturu – a nejde tedy o pouhý výkřik nějaké lobbistické skupiny jako na Slovensku, kde tuto jednu větu musí posléze poslanci rozvést do plné podoby zákona. Od roku 1891 se ve Švýcarsku na federální úrovni hlasovalo o 209 návrzích, prošlo jich pouze 22.

U zákonů je ďábel většinou skryt v detailech. Malý legislativní detail může bohulibý záměr zákona zcela zneplatnit. Naopak odfláknutý zákon zaměstná občany a soudní soustavu na dlouhé roky, než soudy určí, co je vlastně přesně předmětem daného zákona.

Na rozdíl od slovenského referenda není ve Švýcarsku nutné nutit poslance, aby jednak přemýšleli, jaké asi paragrafové znění měli občané jednověté iniciativy na mysli, a jednak nejsou poslanci nuceni hlasovat proti svému přesvědčení, pokud referendum schválí něco, s čím oni nesouhlasí.

Jak vidno, lidovou iniciativu je těžké nastavit tak, aby fungovala efektivně. Rizik číhá na každém rohu příliš mnoho a těžko čekat takovou delikátní práci od parlamentu, jenž nedokáže ani proces přímé volby prezidenta schválit tak, aby byl jednoznačný, nediskriminační a dával smysl. Proto se mějme před lidovou iniciativou na pozoru a raději začněme pouze lidovým vetem.

Debata je nicméně předčasná, neboť ANO, Piráti a SPD sice mají ve Sněmovně většinu 122 hlasů, avšak v Senátu dají dohromady stěží deset.

Kam dál?

Jak dlouho po volbách dostane obvykle vláda důvěru?

neděle, 3. prosince 2017, 20:39

Doba „bezvládí“, kdy do jmenování nové vlády funguje po volbách stará vláda v demisi, se v České republice obvykle měří...

VIDEO: Zbývajícím místopředsedou Sněmovny se stal Petr Fiala

úterý, 28. listopadu 2017, 18:56

Poslanci dnes zvolili předsedu ODS Petra Fialu zbývajícím místopředsedou Sněmovny. Obdržel 116 hlasů ze 183. V předchozí volbě...

Kalousek už nevede TOP09. Na sněmu burcoval za posílení strany v...

sobota, 25. listopadu 2017, 14:10

Končící předseda TOP 09 Miroslav Kalousek na sněmu strany ve zprávě předsedy dnes zkritizoval řídkou síť místních organizací...

Do prezidentských voleb půjde devět očekávaných kandidátů. Potvrdilo...

pátek, 24. listopadu 2017, 08:42

Ministerstvo vnitra připustilo k prezidentským volbám všech devět kandidátů, jejichž úspěšná registrace se očekávala. Odmítnuto...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Lidl se po drsné reportáži České televize...

  • Pomalejší na Vltavě byli už jen couvající...

  • Ministr spravedlnosti Pelikán se vzdal...

  • Licencování řidičů taxi: Figurant vyzkoušel...

 
 

O čem píšou další Drbny

České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Chcete se setkat s králem?

Je večer, stmívá se a po břehu ztichlých suchovrbenských rybníků se pohybují tři dospělé postavy a několik dětí. V rukou mají baterky a prohlížejí kmeny mohutných dubů. Hledají krále evropských brouků, hledají královský majestát hmyzí říše, hledají roháče obecného. Je to výjimečný tvor. Je ztělesněním síly, mohutnosti, důstojnosti. Žádný jiný ze 7000 druhů brouků, kteří žijí na území České republiky, mu nemůže konkurovat. Je jiný, je to prostě král. Opusťme ale nyní „hledače“ a nahlédněme krátce do života jeho výsosti.

Budějcká Drbna

Náměstkyně hejtmana Taťána Malá se má stát novou ministryní spravedlnosti. Krajské funkce se vzdá

Poslankyně Taťána Malá (ANO) se v případě jmenování ministryní spravedlnosti vzdá funkce náměstkyně hejtmana Jihomoravského kraje. Jako svého nástupce by navrhla stranického kolegu, radního Petra Hýblera. Funkci krajské předsedkyně hnutí by si zatím ponechala stejně jako mandát krajské zastupitelky. Malá má v příští menšinové vládě ANO s ČSSD podporované komunisty nahradit ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO).

Brněnská Drbna

FILMOVÉ PREMIÉRY: Zažijte velký návrat dinosaurů. Jurský svět se znovu probouzí

Na filmová plátna se znovu vrací nebezpeční dinosauři, kterým bude hrozit kromě lidské existence i běsnící sopka. Druhá novinka bude z naprosto odlišného soudku. Na scénu nastoupí neodolatelná krasavice a bude božská.

Liberecká Drbna

OLOMOUCKÝ ZÁPESNÍK #18: Návštěva ve škole

Blíží se konec školního roku, děcka mají známky uzavřeny, takže učitelé vymýšlejí, co všechno by mohly děcka ve škole dělat, aby se ten zbývající týden nenudily a aby měly nějakej program do té doby, než se jim bude moct oficiálně dát vysvědčení. Nastal tudíž čas chození se školou do kina, ježdění na výlety a dělání akcí jako třeba „Den zvířátek“ anebo „Den s knihou.“ Den s knihou uspořádala i ZŠ Zeyerova v Olomouci.

Olomoucká Drbna

Na jihlavské Okružní ulici boural motorkář. Zřejmě se lekl auta před sebou a nedobrzdil

Jihlavští policisté vyjížděli ve čtvrtek 21. června patnáct minut před patnáctou hodinou na Okružní ulici k dopravní nehodě motorkáře. Se zraněním skončil v jihlavské nemocnici.

Jihlavská Drbna

Před devadesáti lety začal provoz první visuté lanovky v ČR na Černou horu

Letos uplyne 90 let od zahájení provozu první visuté lanovky v českých zemích vedoucí z Janských Lázní na Černou horu. Její provoz byl ukončen roku 1980, když ji nahradila v jiné trase nová. Současná osmimístná kabinová lanovka, která je v provozu od roku 2006, je v pořadí třetí osobní lanovou dráhou z lázeňského města na Černou horu, řekl krajinný ekolog a vydavatel časopisu Veselý výlet Pavel Klimeš.

Hradecká Drbna