Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Před pětadvaceti lety se Klaus a Mečiar dohodli na rozdělení Československa

 
sobota, 26. srpna 2017, 20:02

Před pětadvaceti lety podepsali v brněnské vile Tugendhat tehdejší předsedové vlád České republiky a Slovenské republiky, Václav Klaus a Vladimír Mečiar, dohodu o rozdělení Československa. Novinářům to oznámili těsně před půlnocí. K definitivnímu konci federativní republiky došlo 1. ledna 1993.

Z onoho data existuje legendární fotografie, jak spolu mezi čtyřma očima jednají Klaus a Mečiar dlouhé hodiny pod statným platanem. Přesný obsah rozhovoru nikdy nesdělili, jednalo se však o harmonogramu rozpadu federace. Vila Tugendhat se tak stala důležitou součástí československých politických dějin.

Hnutí za demokratické Slovensko přišlo tehdy s návrhem přeměny federace na ekonomické a obranné společenství. Jenže Občanská demokratická strana na takovou nabídku přistoupit nechtěla. Státoprávní jednání už tehdy vedly republikové vlády a mezi čelními představiteli obou států bylo znát napětí. Rozpad Československa byl nezadržitelný.

Po volbách v červnu 1992 se proměnily také vyjednávací týmy obou stran. V poli poražených skončilo Občanské hnutí, za nějž dříve vyjednávali například Petr Pithart, Pavel Rychetský nebo Jiří Dienstbier. Do čela slovenské politiky se vrátil Vladimír Mečiar, jenž byl v dubnu předešlého roku odvolán z funkce premiéra, ještě jako člen vládního hnutí Veřejnost proti násilí.

Další komplikací pro společné fungování bylo zablokování Václava Havla ve funkci prezidenta slovenskými poslanci. O dva týdny později navíc Slovenská národní rada přijala Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky. Havel zároveň oznámil svou abdikaci, ačkoliv ji šlo brát pouze za symbolický krok. Neměl tehdy vliv na jednání o osudu společného státu.

Dohodu o ukončení společného „soužití“ z vily Tugendhat se podařilo prosadit i v parlamentu, a tak nic nebránilo tomu, aby s úderem půlnoci 31. prosince 1992 přestala Česká a Slovenská Federativní Republika existovat. Přestože však obě země fungují samostatně už skoro pětadvacet let, prezident Miloš Zeman je přesvědčen, že vztahy jsou stále nadstandardní.

„Kdyby oba státy, nebo aspoň jeden z nich, nevstoupily do Evropské unie, považoval bych tu ránu za nezahojenou. Ale takto jsme se stali členy širší evropské rodiny a máme mimořádně skvělé, bratrské vztahy,“ myslí si Zeman. I on se tehdy snažil zachránit situaci prosazením návrhu na vytvoření Československé unie, plán však nebyl akceptován. „Dělení republiky bylo fakticky zahájeno hned v roce 1990 zdánlivě malichernými spory o název republiky a státní znak,“ dodal.

Napsal Lukáš Dvořák | Foto tugendhat.eu, Jef Kratochvíl | Zdroj ČTK
 


 

Kam dál?

VIDEO: Prezident Zeman zahájil výstavu Země živitelka, pochlubil se...

čtvrtek, 24. srpna 2017, 20:21

Ani letos nechyběl na slavnostním zahájení mezinárodního agrosalonu Země živitelka prezident České republiky Miloš Zeman. Úvodním...

První kolo prezidentských voleb bude 12. a 13. ledna

středa, 23. srpna 2017, 11:47

První kolo prezidentské volby se uskuteční 12. a 13. ledna 2018. Termín stanovil předseda Senátu Milan Štěch. O znovuzvolení se...

HUDEBNÍ VÝROČÍ: Před třiceti lety nás Guns N' Roses vítali v džungli

úterý, 22. srpna 2017, 16:18

Bylo to tak trošku zjevení… V době, kdy se do rockové muziky dostala obří dávka cukru a mnozí muzikanti připomínali pouliční...

Realisté chtějí za prezidenta zbrojaře Hynka

pondělí, 21. srpna 2017, 10:43

Realisté představili vlastního kandidáta do prezidentské volby. Do boje o Pražský hrad vysílají šéfa Asociace obranného a...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

DRBNA HISTORIČKA: Kdy jste byli naposled na Schmerlingově třídě?

Každý, kdo kdy projížděl Žižkovkou, míjel stejnojmenná kasárna nebo monumentální budovu bývalého Podniku výpočetní techniky. V jejich okolí se ale nachází i další zákoutí, která by neměla uniknout naší pozornosti.

Budějcká Drbna

Brno dokončuje úpravu rezidentního parkování. Od spuštění systému ještě nepadla jediná pokuta

Brno dokončuje úpravu pravidel rezidentního parkování tak, aby vyhovělo říjnovým připomínkám kraje. Součástí úprav je nový ceník, který mají definitivně schválit radní na mimořádném pondělním zasedání. Město postup konzultuje s krajským úřadem, sdělil Radek Štěpánek z tiskového oddělení magistrátu. Ač systém rezidentního parkování začal v Brně fungovat 1. září, stále kvůli nedostatečné funkčnosti softwaru nepadla jediná pokuta za neoprávněné parkování.

Brněnská Drbna

Vykradl desítky aut, domů i chatek, navíc dlužil dceři na výživném

Jako zdroj obživy si devětadvacetiletý muž zvolil krádeže. Během několika měsíců se dotyčný vloupal na desítky míst a způsobil téměř půlmilionovou škodu.

Liberecká Drbna

Olomoučtí vědci vyzvali premiéra Babiše, aby vyslovil nesouhlas s výrokem Soudního dvora Evropské unie

Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU), podle kterého organismy získané moderními metodami pro cílenou editaci genomu podléhají stejně přísné regulaci jako ty geneticky modifikované, může podle vědců olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) nenávratně poškodit evropské zemědělství i životní prostředí a zároveň způsobit odliv inovací mimo EU.

Olomoucká Drbna

Notorický tazatel zasílá na jihlavský magistrát stovky dotazů ročně. Jejich vyřízení stojí 500 tisíc

Hodně zvědavý je tazatel, který na jihlavský magistrát stihl jen za letošní rok zaslat 124 žádostí, které obsahovaly celkem 246 dotazů. Doteď jste si možná mysleli, že to může být kratochvíle nudícího se jedince, úsměv však ztrácíme po zjištění, že vyřízení těchto dotazů vyjde na 500 tisíc korun ročně.

Jihlavská Drbna

Královéhradecký kraj chce vambereckou krajku na seznamu UNESCO

Královéhradecký kraj požádá ministerstvo kultury o zapsání vamberecké krajky na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR. Dohodli se na tom hejtman Jiří Štěpán (ČSSD) a starosta Vamberka Jan Rejzl, řekl dnes Lukáš Vaníček z kanceláře hejtmana. Tradice vamberecké krajky je založena na čtyřsetleté historii tamního krajkářství, které do českých zemí přinesla belgická šlechtična Magdalena Grambová.

Hradecká Drbna