Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Komentář: Proč krajské volby nikoho nezajímají?

 
pátek, 16. září 2016, 13:38

Kamarád dlouhodobě žijící v zahraničí zavítal v těchto dnech do České republiky. Jeho omezené znalosti o tuzemském volebním harmonogramu jej po cestě z letiště do krajského města přiváděly k myšlence, že se země připravuje na volby do poslanecké sněmovny. Z reality, tedy „jen“ krajských voleb, byl proto dost v šoku. Jeho omylu se nejde divit: Z billboardů se na voliče usmívají tváře nekandidujících stranických špiček a předvolební rétorika se hemží tématy, o nichž si hejtmani a krajská zastupitelstva ve svých kompetencích mohou leda zdát.

Proč se tedy namísto krajských tváří a krajských problémů, kterých je – přiznejme si – více než dost, na voliče z reklamních nosičů usmívají Babišové, Sobotkové nebo Fialové a slibují jim vyřešení problematiky migrace, stabilizaci sociální politiky, stavbu dálnic, dostupné zdravotnictví, omezení korupce nebo eliminaci moci oligarchů v politice?

Vysvětlení má dvě slova: racionální neznalost. S tímto ekonomickým konceptem (v angličtině: rational ignorance) přišel anglický ekonom Anthony Downs a vysvětlil jej zhruba následovně: Na první pohled se může zdát optimální mít o všem co nejvíce informací. Ale zisk informací je velmi nákladný – ať již finančně (musím koupit knihy a informační materiály), časově (dobu strávenou sběrem informací bych mohl strávit jinak) nebo intelektuálně (prostě musím přemýšlet, což se mi nechce ). Proto se lidé chovají racionálně a sbírají jen takové informace, o kterých jsou přesvědčeni, že jejich „vlastnictví“ jim přinese větší užitek v porovnání se situací, kdyby tyto informace neměli.

Nevadí mi tak investovat minutu času do studia vlakového jízdního řádu, neboť bych bez této informace mohl zbytečně strávit hodiny čekání na nádraží. Nevadí mi načerpat informace o tom, jak se chránit proti nemoci, protože riziko onemocnění a s tím spojené nepříjemnosti by byly mnohem větším nákladem. Nevadí mi přečíst si článek o tom, jak zabezpečit zahradu na zimu, neboť bych bez těchto vědomostí mohl být vystaven velkému výdaji na jaře příštího roku. Nevadí mi porovnat na internetu ceny kuchyňského spotřebiče, protože úspora takového jednání bude zřejmě mnohem vyšší než pár minut klikání. Je myslím zřejmé, o co jde.

V politice to ale takto jednoduše nefunguje. Volič má totiž rozdílné představy o výnosech a nákladech ze svého jednání. Vysvětleme si to.

Vezměme si voliče, který by se chtěl na volby co nejlépe připravit.  Prostudoval by tedy volební programy všech kandidujících stran v jeho okrsku, přečetl by si medailonky všech kandidátů a s vytipovanými favority by si sjednal schůzku, aby osobně poznal toho, komu nakonec věnuje svůj hlas. Náklady s tím spojené? Desítky hodin neplacené aktivity, kterou by mohl strávit skutečnou prací (peníze) či volnočasovými aktivitami (zábava). Desítky hodin práce jsou znát, volič si tak velmi dobře uvědomuje náklady svého jednání.

Ale jaké má daný volič výnosy? Velmi, velmi nejisté. Pokud vhodí svůj hlas do volební urny kandidátovi, MOŽNÁ bude tento kandidát zvolen. Pokud bude zvolen, MOŽNÁ se dostane k reálné politické moci. Pokud se dostane k reálné politické moci, MOŽNÁ bude mít v kompetenci oblast, která je pro našeho voliče důležitá. Pokud bude mít kompetenci danou oblast, MOŽNÁ si vzpomene na našeho voliče a bude se mu snažit vyjít vstříc. A pokud se tak stane, MOŽNÁ se dané opatření skutečně podaří prosadit přes další politické konkurenty, kteří mají vlastní voliče a vlastní zájmy.

Otazníků u výnosů plynoucích z pečlivého shromažďování politických informací je tolik, že si nakonec volič dost pravděpodobně řekne, že mu to za to vůbec nestojí. Že jsou všichni stejní. A že nemá smysl se tím zabývat. A že jde do hospody. Z pohledu ekonomie to však není žádný prohřešek, ale logická věc: Volič se racionálně rozhodne, že zisk informací pro něj (vzhledem k nákladům) nemá smysl, tedy že chce zůstat racionálně neznalý.

A na boj s racionální neznalostí se snaží politici hledat jednoduchou odpověď: Známé tváře a líbivá témata. Co na tom, že tito lidé v krajských zastupitelstvech sedět nebudou a témata nejsou v jejich kompetenci, o tom přeci náš racionálně neznalý volič nemá ani páru. smiley

 


 

Kam dál?

Hrad se musí omluvit Peroutkově vnučce za tvrzení o Hitlerovi

čtvrtek, 1. září 2016, 15:45

Kancelář prezidenta republiky se musí omluvit vnučce Ferdinanda Peroutky za to, že Miloš Zeman novináře opakovaně označil za...

Zákaz večerního prodeje lahvového alkoholu na Praze 1? Bizarní...

úterý, 16. srpna 2016, 13:16

S bizarním regulatorním návrhem přišla Městská část Praha 1. Noční ruch v centru historickém města chce regulovat zákazem prodeje...

Praha 5 zamýšlí na Hořejším nábřeží stavbu obřího ruského kola

čtvrtek, 30. června 2016, 10:37

Radnice Prahy 5 zamýšlí na Hořejším nábřeží nedaleko železničního mostu stavbu obřího tzv. ruského kola. Zábavní atrakce plnící i...

Vlakové spojení Č.B. – Praha: Zapomeňte na čisté vlaky soukromníků,...

středa, 22. června 2016, 13:18

Ministerstvo dopravy opět zabodovalo! Mnozí z nás, kteří cestující mezi Českými Budějovicemi a Prahou a kteří odmítají trávit...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

Studovat můžete i s poruchou učení nebo zrakovým postižením. Českobudějovická technika nabízí bezbariérové prostory a individuální přístup

Už několik let se může českobudějovická Vysoká škola technická a ekonomická pyšnit titulem Škola bez bariér. A to jak stavebně, tak i svým přístupem ke studentům. Kromě zdí, které překážely výstavbě rampy nebo výtahu, totiž boří i stereotypy, předsudky a komunikační bariéry, které se týkají lidí se zdravotním hendikepem. Škola jim nabízí individuální přístup v cestě za lepším životem. Jedním z nejznámějších studentů, který využívá služeb Informačně poradenského centra, je i známý plavec Arnošt Petráček.

Budějcká Drbna

POČASÍ NA PÁTEK: Konec týdne bude velmi teplý a slunečný

Dnešní den bude zalitý sluncem, odpoledne bude také velmi teplo.

Brněnská Drbna

Liberec chce ve Zvolenské ulici na levém břehu přehrady přidat chodník

Liberec chce vybudovat chodník ve Zvolenské ulici na levém břehu přehrady. Slibuje si od toho zvýšení bezpečnosti pro pěší. Zatím jde ale jen o záměr. Podle radního Petra Židka (ODS) by chodník chtěli vybudovat při rekonstrukci přehrady, kterou by mělo Povodí Labe zahájit příští rok. Město se na chodník pokusí získat evropskou dotaci.

Liberecká Drbna

Kraj podpoří vznik přírodních učeben, smyslových stezek i ekologické aktivity na školách

Zhruba šest set tisíc korun uvolnil v tomto roce Olomoucký kraj na podporu environmentálního vzdělávání. Školská zařízení mohla žádat o peníze na projektové dny s tématikou ekologie, vybavení přírodních učeben i vznik naučných stezek.

Olomoucká Drbna

POČASÍ NA PÁTEK: Sváteční obloha bude jasná. Rtuť teploměru se zastaví u 20 stupňů

Předpověď pro dnešní sváteční den zní velmi lákavě. Meteorologové hlásí převážně jasnou oblohu.

Jihlavská Drbna

POČASÍ NA VELIKONOCE: Dny volna budou teplé a slunečné

Všechny čtyři dny volna budou slunečné, jasné, maximálně polojasné. Teploty se budou pohybovat kolem příjemné dvacítky. Na horách naměříme zhruba o deset stupňů méně.

Hradecká Drbna