Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Volit už v 16 letech?

 
sobota, 31. května 2014, 11:32

V Evropě začínají být populární názory na snížení volebního věku ze současných 18 let na hranici 16 let. Tyto myšlenky jsou zatím aktivnější v západní Evropě než u nás. Nebude však dlouho trvat a také programy českých politických stran se naplní body na snížení volebního věku a rozšíření základny voličů o několik set tisíc mladistvých. Příkladem může být přímá volba prezidenta, která lidem dala další možnost účasti v demokratickém procesu volby, a diskuse o oblíbenosti jednotlivých kandidátů u jednotlivých věkových skupin.

V Evropě začínají být populární názory na snížení volebního věku ze současných 18 let na hranici 16 let. Tyto myšlenky jsou zatím aktivnější v západní Evropě než u nás. Nebude však dlouho trvat a také programy českých politických stran se naplní body na snížení volebního věku a rozšíření základny voličů o několik set tisíc mladistvých. Příkladem může být přímá volba prezidenta, která lidem dala další možnost účasti v demokratickém procesu volby, a diskuse o oblíbenosti jednotlivých kandidátů u jednotlivých věkových skupin.

Než se podíváme na současný trend snižování volebního věku v Evropě, ilustrujme si vývoj volebního práva v minulém století, ve kterém se okruhy voličů neustále rozšiřovaly. První Československá republika již v roce 1919 dala „velkoryse“ možnost volit ženám, což například Spojené státy umožnily až po Československu v roce 1921. Volby byly povinné pro všechny občany do 70 let pod výhružkou finančního trestu. Pro ilustraci ve Švýcarsku bylo volební právo ženám přiděleno v roce 1971 a v Portugalsku v roce 1979. Po druhé světové válce se Československá republika držela pokrokovosti a kromě toho, že se stala první demokratickou zemí, která znárodnila velkou část průmyslu, snížila také volební věk z 21 let na 18 let, a tím přiřkla volební právo další skupině obyvatelstva. V USA toto právo obdrželi osmnáctiletí až po válce ve Vietnamu s argumentem „Pokud jsou chlapci připraveni bojovat a umírat ve válce, jsou jistě připraveni i volit.“. Ve Velké Británii snížili volební věk až v roce 1969. Svět pomalu absorboval nové volební skupiny, těšil se z pádu železné opony a v roce 1995 mohli v Evropě poprvé jít k volbám už šestnáctiletí. Stalo se tak v Dolním Sasku, které následovaly další spolkové země Německa a Rakouska. V roce 2008 se snížil volební věk na 16 let i pro rakouské parlamentní volby a Rakousko se stalo prvním evropským státem s volebním právem od 16 let.

Snižování volebního věku bývá prosazováno zpravidla levicovými stranami, jejichž politici tím sledují svůj vlastní zájem – být znovuzvoleni. Panuje u nich domněnka, že mládež má větší sociální cítění než starší, pracující občané, kteří mají skušenosti se zdaněním příjmů, a pro strany tak představují nové potencionální hlasy, které jsou relativně levné a které mohou zamíchat s výsledky voleb. V poválečném Československu to byla Komunistická strana, která stála za rozšířením volebního práva na vojáky a na ostatní státní příslušníky. I v Rakousku stály za snížením věku levicové strany a počítaly s tím, že na úpravě volebního systému „vydělají“ novými hlasy. Na příkladu Rakouska se ale ukázalo, že většina mladých volí stejně jako jejich rodiče a zisk pro levicové strany byl minimální, případně dali hlas extrémistickým a alternativním stranám.

Paralela je i u nás v České republice, kde se pořádají na středních školách "Volby na nečisto", úspěch v nich mají neparlamentní strany jako Pirátská strana a Dělnická strana a jako prezident by vyhrál potetovaný umělec Vladimír Franz.

Oficiální argumenty pro zavedení nižšího volebního věku jsou ale jiné. Především se jedná o vytvoření návyku chodit k volbám. Čím dříve k volbám začnou mladiství chodit a zafixují si tuto “povinnost”, tím spíše vydrží po celý život. Na potvrzení této hypotézy si ale musíme počkat několik desetiletí. První předpoklady jsou pozitivní, volební účast této věkové skupiny byla v Rakousku 86 % a zájem o politiku vzrostl z 34 % na 54 %. Změna volebního věku byla v Rakousku doprovázena i zařazením speciálních politologických předmětů do stanov středních škol. Dalším často užívaným argumentem je, že čím více lidí chodí k volbám, tím větší demokracie nastává, příklad světových zemí, ve kterých je volební věk snížen na 16 let, tomuto argumentu ale nenahrává. Severní Koreji a Kubě účast voličů od 16 let k demokratizaci moc nepomohla.

Jaký je ale správný volební věk? Když jsou mladí schopni zodpovědně rozhodovat ve volbách o směřování republiky, nejsou schopni i zodpovědně řídit automobil? Nebo třeba podnikat? Nebo by k volbám měli chodit jenom ti, kdo platí daně? Případně nastavit horní volební věk, jako tomu je ve Vatikánu? Názorů je velké množství, ekonomie jako pozitivní věda nemá ambice dávat doporučení a tvrdit, co je správné, může pouze podat podklady a určit pravděpodobné dopady opatření.

Autor: Daniel Bek
Student kurzu „Ekonomická teorie politiky“ na Katedře ekonomie NF VŠE
Foto: Jan Homolka

Kam dál?

Volby do EP – berme rekordně nízkou účast jako svobodnou vůli lidí,...

středa, 28. května 2014, 09:01

Výsledky letošních voleb do Evropského parlamentu, které se v České republice odehrávaly na konci minulého týdne, byly sečteny...

Analýza: Co přinesly výsledky voleb do Evropského parlamentu 2014?

pondělí, 26. května 2014, 16:07

Volby do Evropského parlamentu 2014 jsou za námi. Hlasy jsou sečteny, výsledky vyhlášeny. Úspěšní kandidáti slaví, neúspěšní...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Zeman označil na sjezdu KSČM Vítězný únor za...

  • Česká republika má pětiletou výjimku na...

  • Nejlevnější německý salám je kvalitnější než...

  • Křetínský se svou firmou kupuje rádia včetně...

 
 

O čem píšou další Drbny

Mydlovarští hasiči světili nové vozidlo

Hasiči z Mydlovar na Českobudějovicku uvedli v sobotu 21. dubna slavnostně do „služby“ své nové vozidlo pro přepravu osob. Nový devítimístný minibus Mercedes-Benz Sprinter 314 CDI za zhruba milión korun posvětil administrátor Římskokatolické farnosti Bílá Hůrka Pater Štefan Ján Nemec.

Budějcká Drbna

Vlak ve Skalici nad Svitavou srazil a zabil člověka

Vlak u železničního přejezdu ve Skalici nad Svitavou na Blanensku v pondělíodpoledne srazil člověka, na místě zemřel. Policie nehodu vyšetřuje.

Brněnská Drbna

Osobní vlak přejel muži obě nohy. Nikdo v soupravě střet s člověkem nezaregistroval

Nešťastná náhoda nebo nepovedený pokus o sebevraždu? Policisté vyšetřují událost, ke které došlo v sobotu po desáté hodině večerní v Zákupech na železniční trati. Třiatřicetiletému muži tam vlak přejel obě nohy. Kuriózní na celé události je to, že střet s člověkem nikdo ve vlaku nezaregistroval, ani strojvedoucí.

Liberecká Drbna

V Arcibiskupském paláci vznikne nové infocentrum

Nové městské informační centrum bude na konci dubna otevřeno v Arcibiskupském paláci v historickém jádru Olomouce. Turisté v informačním centru najdou propagační materiály města a suvenýry nebo mohou využít nabídky k prohlídce historických sálů rezidence. Informační centrum města bude své služby návštěvníkům nabízet po celou turistickou sezónu,řekl dnes olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

Olomoucká Drbna

KULTURNÍ TIPY: Lenka Dusilová, Eliška Balzerová nebo výroční jazz a swing

Poslední dubnový týden zase nabídne hodně zajímavého. Na Vysočinu dorazí třeba zpěvačka Lenka Dusilová nebo hudebník Jaroslav Hutka. Na své si přijdou i vyznavači divadla. Jedním koncertem si také připomeneme letošní stoleté výročí založení naší republiky.

Jihlavská Drbna

POČASÍ NA ÚTERÝ: Teplota vystoupá na dvacítku, bude převážně oblačno

Dnes nás v Královéhradeckém kraji čeká polojasné až oblačné počasí, na severu bude zataženo a zpočátku se ojediněle dočkáme přeháněk.

Hradecká Drbna