Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Volit už v 16 letech?

 
sobota, 31. května 2014, 11:32

V Evropě začínají být populární názory na snížení volebního věku ze současných 18 let na hranici 16 let. Tyto myšlenky jsou zatím aktivnější v západní Evropě než u nás. Nebude však dlouho trvat a také programy českých politických stran se naplní body na snížení volebního věku a rozšíření základny voličů o několik set tisíc mladistvých. Příkladem může být přímá volba prezidenta, která lidem dala další možnost účasti v demokratickém procesu volby, a diskuse o oblíbenosti jednotlivých kandidátů u jednotlivých věkových skupin.

V Evropě začínají být populární názory na snížení volebního věku ze současných 18 let na hranici 16 let. Tyto myšlenky jsou zatím aktivnější v západní Evropě než u nás. Nebude však dlouho trvat a také programy českých politických stran se naplní body na snížení volebního věku a rozšíření základny voličů o několik set tisíc mladistvých. Příkladem může být přímá volba prezidenta, která lidem dala další možnost účasti v demokratickém procesu volby, a diskuse o oblíbenosti jednotlivých kandidátů u jednotlivých věkových skupin.

Než se podíváme na současný trend snižování volebního věku v Evropě, ilustrujme si vývoj volebního práva v minulém století, ve kterém se okruhy voličů neustále rozšiřovaly. První Československá republika již v roce 1919 dala „velkoryse“ možnost volit ženám, což například Spojené státy umožnily až po Československu v roce 1921. Volby byly povinné pro všechny občany do 70 let pod výhružkou finančního trestu. Pro ilustraci ve Švýcarsku bylo volební právo ženám přiděleno v roce 1971 a v Portugalsku v roce 1979. Po druhé světové válce se Československá republika držela pokrokovosti a kromě toho, že se stala první demokratickou zemí, která znárodnila velkou část průmyslu, snížila také volební věk z 21 let na 18 let, a tím přiřkla volební právo další skupině obyvatelstva. V USA toto právo obdrželi osmnáctiletí až po válce ve Vietnamu s argumentem „Pokud jsou chlapci připraveni bojovat a umírat ve válce, jsou jistě připraveni i volit.“. Ve Velké Británii snížili volební věk až v roce 1969. Svět pomalu absorboval nové volební skupiny, těšil se z pádu železné opony a v roce 1995 mohli v Evropě poprvé jít k volbám už šestnáctiletí. Stalo se tak v Dolním Sasku, které následovaly další spolkové země Německa a Rakouska. V roce 2008 se snížil volební věk na 16 let i pro rakouské parlamentní volby a Rakousko se stalo prvním evropským státem s volebním právem od 16 let.

Snižování volebního věku bývá prosazováno zpravidla levicovými stranami, jejichž politici tím sledují svůj vlastní zájem – být znovuzvoleni. Panuje u nich domněnka, že mládež má větší sociální cítění než starší, pracující občané, kteří mají skušenosti se zdaněním příjmů, a pro strany tak představují nové potencionální hlasy, které jsou relativně levné a které mohou zamíchat s výsledky voleb. V poválečném Československu to byla Komunistická strana, která stála za rozšířením volebního práva na vojáky a na ostatní státní příslušníky. I v Rakousku stály za snížením věku levicové strany a počítaly s tím, že na úpravě volebního systému „vydělají“ novými hlasy. Na příkladu Rakouska se ale ukázalo, že většina mladých volí stejně jako jejich rodiče a zisk pro levicové strany byl minimální, případně dali hlas extrémistickým a alternativním stranám.

Paralela je i u nás v České republice, kde se pořádají na středních školách "Volby na nečisto", úspěch v nich mají neparlamentní strany jako Pirátská strana a Dělnická strana a jako prezident by vyhrál potetovaný umělec Vladimír Franz.

Oficiální argumenty pro zavedení nižšího volebního věku jsou ale jiné. Především se jedná o vytvoření návyku chodit k volbám. Čím dříve k volbám začnou mladiství chodit a zafixují si tuto “povinnost”, tím spíše vydrží po celý život. Na potvrzení této hypotézy si ale musíme počkat několik desetiletí. První předpoklady jsou pozitivní, volební účast této věkové skupiny byla v Rakousku 86 % a zájem o politiku vzrostl z 34 % na 54 %. Změna volebního věku byla v Rakousku doprovázena i zařazením speciálních politologických předmětů do stanov středních škol. Dalším často užívaným argumentem je, že čím více lidí chodí k volbám, tím větší demokracie nastává, příklad světových zemí, ve kterých je volební věk snížen na 16 let, tomuto argumentu ale nenahrává. Severní Koreji a Kubě účast voličů od 16 let k demokratizaci moc nepomohla.

Jaký je ale správný volební věk? Když jsou mladí schopni zodpovědně rozhodovat ve volbách o směřování republiky, nejsou schopni i zodpovědně řídit automobil? Nebo třeba podnikat? Nebo by k volbám měli chodit jenom ti, kdo platí daně? Případně nastavit horní volební věk, jako tomu je ve Vatikánu? Názorů je velké množství, ekonomie jako pozitivní věda nemá ambice dávat doporučení a tvrdit, co je správné, může pouze podat podklady a určit pravděpodobné dopady opatření.

Autor: Daniel Bek
Student kurzu „Ekonomická teorie politiky“ na Katedře ekonomie NF VŠE
Foto: Jan Homolka

 


 

Kam dál?

Volby do EP – berme rekordně nízkou účast jako svobodnou vůli lidí,...

středa, 28. května 2014, 09:01

Výsledky letošních voleb do Evropského parlamentu, které se v České republice odehrávaly na konci minulého týdne, byly sečteny...

Analýza: Co přinesly výsledky voleb do Evropského parlamentu 2014?

pondělí, 26. května 2014, 16:07

Volby do Evropského parlamentu 2014 jsou za námi. Hlasy jsou sečteny, výsledky vyhlášeny. Úspěšní kandidáti slaví, neúspěšní...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • KOMENTÁŘ: Hromadné žaloby – dostane problém...

  • Český hokej zasáhla smutná zpráva. Při...

  • Otec hledá vodáky, kteří ve Větřní na...

  • Zvláštní zábava na Blue Style Prima Festu....

Reklama
 
 

O čem píšou další Drbny

Umění slovenského sochaře a budějckého hudebníka spojila Výstava proKletě vysoko

Kamenná rozhledna na jihočeském vrcholu Kleť nabídne svým návštěvníkům nejen překrásný výhled po kraji, ale od 21. července do konce září i nevšední zážitek z výstavy slovenského sochaře Ondreje 4., kterou doprovodí originální hudba Ladislava Faktora. Vernisáž Výstavy proKletě vysoko se uskuteční 21. července od 14:00 hodin.

Budějcká Drbna

Bezpečná a zdravá cyklistika. Do Valtic míří projekt „Na kole jen s přilbou“ 

Cyklisté bývají tradičně řazeni mezi nejohroženější účastníky silničního provozu. Bezpečnost bicyklistů na silnicích je bezesporu téma komplexní, nicméně významnou roli sehrává i jejich připravenost k bezpečnému provozu. Jaká je povinná výbava jízdního kola a jak se správně starat o jeho technický stav? Jak vybrat správnou cyklistickou přilbu a jak ji používat? Jak být při jízdě dostatečně viditelný pro motoristy? Všechny tyto informace se dozvíte od čtvrtka 19. do neděle 22. července cyklohlídkou na náměstí Svobody ve Valticích, kde se budete moci setkat s cyklohlídkou Týmu silniční bezpečnosti.

Brněnská Drbna

FOTO: Řidička s felicií vjela do lesa a převrátila se. Vyvázla s lehkým zraněním

K dopravní nehodě došlo ve středu krátce před polednem v jablonecké Novoveské ulici. Řidička jela podle policistů na mokru příliš rychle, nezvládla jízdu a vyjela ze silnice do lesa, kde auto převrátila na bok.

Liberecká Drbna

Policie vyhlásila pátrání po čtrnáctileté Michaele Čivrné. Matce zanechala dopis, že odchází z domova

Policie ve čtvrtek 19. července vyhlásila pátrání po čtrnáctileté Michaele Čivrné, která se rozhodla útéct z domova. Rodičům zanechala dopis.

Olomoucká Drbna

Třebíčský festival židovské kultury Šamajim připomene válečné transporty

Třebíčský festival židovské kultury Šamajim připomene osudy místních lidí odvlečených za druhé světové války do koncentračních táborů. Jednomu z mála přeživších Pavlu Friedovi bude při zahájení festivalu předáno čestné občanství města, řekla ředitelka městského kulturního střediska Jaromíra Hanáčková. Přehlídka s koncerty, která je věnována zachránci židovských dětí Antonínu Kalinovi, se bude v židovské čtvrti konat od 30. července do 4. srpna.

Jihlavská Drbna

Muž "uschoval" převzaté peníze, policie ho obvinila ze zpronevěry. Hrozí mu až osmileté vězení

Po více jak dvouletém vyšetřování kriminalisté tento týden obvinili čtyřiašedesátiletého muže z Hradecka ze spáchání zločinu zpronevěra. V případě prokázání viny hrozí staršímu muži až osmileté vězení.

Hradecká Drbna