Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Proč fotbalisté vydělávají víc peněz než lékaři?

 
úterý, 8. července 2014, 14:14

I dnešní první semifinálové klání právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale vyjma vyšších tržeb prodejců televizí, vyšší spotřeby piva, zvýšené sázkařské aktivity či zvýšeného údivu lidí nezajímajících se o fotbal nad tím, že je někdo ochoten ponocovat kvůli sportovnímu zápasu dvou cizích států, znovu rozproudí i diskuse nad „nemravně vysokými“ platy fotbalistů.

Sám jsem několik takových debat ve svém okolí zaznamenal. Proč fotbalisté vydělávají mnohonásobně více než lékaři zachraňující životy nebo učitelé vzdělávající naše děti? A neměl by někdo s touto „nehorázností“ konečně „něco“ udělat? Vezměme to postupně…

Začněme odpovědí na druhou otázku. A ani neztrácejme čas úvahami nad tím, kdo by s tím tak něco dělat mohl. Rovnou konstatujme následující: Nikdo by se svobodnými rozhodnutími lidí participujícími na kolotoči jménem profesionální fotbal rozhodně nic dělat neměl. Kontrakt fotbalisty s majitelem klubu je stejně jako každá jiná smlouva dobrovolnou a dvoustrannou dohodou, která je dle ekonomické terminologie paretoefektivní, tj. přináší oběma stranám užitek.

Fotbalistovi práci a peníze, majiteli klubu konkurenční výhodu v podobě posilnění mužstva. A zároveň tahák pro diváky a sponzory, ať již to znamená cokoliv. Proto smlouvu přeci obě strany podepsaly. Jak dennodenně vidíme na přísně regulovaných trzích či explicitně zakázaných aktivitách (například korupce, drogy, prostituce…), preference jedinců ani ochotu platit zkrátka nelze potlačit žádným nařízením ani zákonem. Zakažte to, co nyní běžně probíhá, a bude to probíhat stejně, jen o tom nebudete vědět.

První a důležitější otázkou bylo srovnání zdánlivě „společensky neužitečné“ pozice fotbalisty se „společensky užitečnými“ pozicemi lékařů nebo učitelů. Tento problém je o něco málo složitější, přesto mají rozdíly v platech vysvětlení a opodstatnění. Ptáte se, proč to tak je? Ze tří důvodů.

Zaprvé proto, že systémy, v nichž srovnávané pozice fungují, jsou rozdílné. Výše uvedené konstatování (tj. že fotbalisté berou více než lékaři) totiž nemusí být tak úplně pravdivé. Učitelé na státních školách či lékaři ve státních nemocnicích budou pravděpodobně brát méně peněz než průměrný fotbalista hrající nejvyšší tuzemskou soutěž. Ale učitelé či lékaři v soukromých institucích na tom pravděpodobně hůř nebudou, spíše naopak. Náš výběr tedy zúžíme na státní zdravotnické a vzdělávací instituce; státní fotbalové kluby neexistují. Vysvětlením nízkých platů v těchto institucích i pro společensky potřebné pracovní pozice je zejména komplikovanost vazeb, které se ve veřejném sektoru vyskytuje. V tom totiž dochází ke kaskádovitému přerozdělování peněz z veřejných rozpočtů, tedy statisícům až milionům plateb, smluvních transakcí a vyplněných formulářů. To samozřejmě neefektivně spotřebovává prostředky, které pak zákonitě chybí ve školách či nemocnicích. Průměrný úředník na ministerstvu školství nebo ministerstvu zdravotnictví za rok jen na mzdě „spolkne“ mezi 400 až 500 tisíci Kč viděno optikou superhrubé mzdy. K tomu energie, kancelářské vybavení, sem tam nějaký další benefit. Fotbal generuje řádově méně úředníků. Až se příště budeme ptát, proč lékaři berou tak málo nebo proč fotbalové stadiony mnohdy vypadají lépe než nemocnice, ptejme se jinak: Neživí si náhodou každý lékař nebo učitel, na rozdíl od fotbalisty, „svého“ úředníka?

Zadruhé proto, že srovnání „společenské užitečnosti“, tj. např. větší důležitost lékařů v porovnání s fotbalisty, by bylo možné provést jen u racionálního jedince, který si plně uvědomuje „hodnotu“ svého zdraví, proti které je fotbal (mimochodem může zdraví snižovat) zcela zanedbatelná položka. Jenže, jak dobře víme, my lidé nejsme racionální. Podléháme různým svodům a emocím, při rozhodování nevyhledáváme dostupné informace, protože přeceňujeme náklady a podceňujeme užitky, často dáme na rady lidí, jejichž zájem se nemusí shodovat s tím naším, důležité věci odkládáme na neurčito nebo jim věnujeme méně času než věcem zcela nepodstatným, které jsou bezesporu zábavnější… Proto například tisíce Češek a Čechů neváhaly ponocovat, vynaložit obrovské množství úsilí a utratit tisíce korun, aby přijely do Prahy přivítat „zlaté hochy z Nagana“, avšak oslavit povedenou operaci srdce na špičkovém pracovišti v tom samém městě, která celosvětově změnila vývoj lékařské vědy a zachrání tisíce lidských životů, již nikdo oslavit nepřišel. Zápas na mistrovství světa v hokeji si rozhodně nenecháme ujít, ale školu bereme jako nutné zlo. Jako fanoušci oslavujeme nebo kritizujeme trenéry za dobrou či špatnou strategii, avšak většinu nemocí léčíme sebediagnózou, vitamíny a nákupem medikamentů v lékárně. Je to z pohledu ekonomie špatné? Samozřejmě, že není. Je to přirozené. Ale zároveň to ukazuje druhý důvod, proč přetrvává rozdíl mezi pohledem na profesionální fotbalisty a lékaře či učitele a proč trhy „racionálně“ nerozlišují mezi společenskou užitečností těchto profesí.

Zatřetí, fotbal je – na rozdíl od zdravotnictví – zábava, konkrétně v dějišti mistrovství světa srovnatelná snad jen s náboženstvím. Na fotbale, stejně jako na zdravotnictví, vydělávají velké peníze další subjekty. Ale je zde zásadní rozdíl. U fotbalu mluvím především o výrobcích sportovního oblečení, sportovního vybavení a sázkových kancelářích. Protože tyto firmy prodávají zbytné, spotřební zboží široké veřejnosti, je v jejich zájmu dělat z fotbalistů „rockové hvězdy“ a platit desítky miliard korun ročně za jejich propagaci (tj. propagaci svých výrobků). Přímá komunikace VÝROBCE – SPOTŘEBITEL je zde naprosto zásadní, a cílit na zákazníky pomocí fotbalistů na billboardech či poutavými reklamními spoty prostě funguje. To však úplně neplatí o trhu s farmaceutickými výrobky či zdravotními pomůckami. Jejich producenti se snaží přesvědčit především zdravotní pojišťovny (aby léky zařadili do databází prostředků hrazených zdravotními pojišťovnami), lékaře (aby tyto prostředky předepisovali pacientům) a lékárníky (aby je nabízeli zákazníkům). Jak bylo naznačeno výše, prevenci zdraví často měníme za zábavnější aktivity. K lékaři či do lékárny jdeme, až když je to nezbytné, a tam si, z důvodu nedostatku znalostí, necháme poradit. Proto producenti léků nemusí z majitelů ani zaměstnanců nemocnic, ordinací či lékáren budovat rockové hvězdy. Stačí se s nimi dohodnout a počkat, až pacienti přijdou sami.

Výše zmíněné důvody lze velmi zjednodušit: každý, kdo dočetl článek až sem, zná jména několika světových fotbalových superhvězd a pár českých reprezentantů k tomu. Ale málokdo dá dohromady jména pěti lékařských kapacit, které vám vyoperují nádor na mozku, transplantují srdce nebo třeba zachrání rozdrcenou nohu, která byla amputována od zbytku těla.

Jste na tom stejně? Tak vidíte…

Foto: Jan Homolka

Napsal Aleš Rod
 


 

Kam dál?

Vyostří se válka o českobudějovické pivo?

pátek, 4. července 2014, 13:03

Zhruba v polovině prvního prázdninového týdne proběhla zpravodajstvím zpráva, kterou většina Češek a Čechů pravděpodobně ani...

Babišův vyrovnaný rozpočet v roce 2017?

středa, 2. července 2014, 10:46

Ministr financí Andrej Babiš si v neděli „u Moravce“ vcelku naběhl. Navzdory desítkám minut debaty, v nichž bylo zmíněno mnohé,...

Zdravotnictví, zdravotnictví, proč jen jsi tak složité?

úterý, 24. června 2014, 14:45

Pokud bychom pátrali po odvětví, v němž jde o život, hraje v něm hlavní roli velmi složitá náplň práce, avšak velmi jednoduše...

Chcete zvýšit nezaměstnanost? Zvyšte minimální mzdu!

středa, 4. června 2014, 15:33

„Čím větší je minimální mzda, tím více nízkopříjmových domácností bude ohroženo nezaměstnaností.“ Tato jednoduchá přímá úměrnost...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • KOMENTÁŘ: Hromadné žaloby – dostane problém...

  • Český hokej zasáhla smutná zpráva. Při...

  • Otec hledá vodáky, kteří ve Větřní na...

  • Zvláštní zábava na Blue Style Prima Festu....

Reklama
 
 

O čem píšou další Drbny

DRBNA HISTORIČKA: Sochu Jana Žižky v Táboře nechtěli, tak skončila v Českých Budějovicích

Na snímku pořízeném kolem 9. května 1959 stojí na prostranství ulic Novohradské a Žižkovy jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova. Zatím na zemi. Podstavec byl přivezen ze Žižkova náměstí později. Původně byla tato socha odhalena před radnicí na Masarykově náměstí dne 6. října 1951 u příležitostí Dne Československé armády, a přitom bylo Masarykovo náměstí přejmenováno na Žižkovo.

Budějcká Drbna

Mějte s naším premiérem trpělivost, on sám je migrant, píše Žít Brno italskému premiérovi

Vedení brněnského hnutí Žít Brno dnes ráno pořádně rozvířilo debaty ve společnosti. Vedení hnutí prohlásilo, že by rádo ragovalo na výzvu italského premiéra a pozvalo do Brna několik desítek migrantů z Afriky zachráněných ve Středozemním moři. Český premiér Andrej Babiš to přitom v nedávné době na půdě EU rázně odmítl a nazval cestou do pekel. Žít Brno posílá italskému premiérovi Giuseppe Contemu také dopis, jehož plné znění si můžete přečíst níže.

Brněnská Drbna

Festival Benátská! s Impulsem letos láká na Nohavicu nebo Guano Apes, startuje za týden

Již po šestadvacáté se opět rozběhla mašinérie příprav, aby pak návštěvníci dostali správný servis a notnou porci dobré hudby v podání jak zahraničních, tak i tuzemských kapel a interpretů. Těch se za uplynulé roky na pódiích festivalu Benátská! s Impulsem vystřídalo mnoho - Bryan Adams, Gary Moore, Nightwish, Status Quo, Die Happy, Sabaton, James, Suzi Quatro, Scorpions, Kabát, Jaromír Nohavica, Dan Landa, Chinaski a mnoho dalších.

Liberecká Drbna

PŘEHLED: Podívejte se, kudy se bude vozit odpad z demolice mostu v Komenského ulici

Vedení města Olomouce připravilo seznam tras pro odvoz stavební suti a zeminy z různých míst stavby protipovodňových opatření u řeky Moravy v Olomouci. Vzhledem k tomu, že začala demolice mostu v Komenského ulici, lze očekávat významné množství odpadního materiálu. Podívejte se, kudy bude materiál ze staveniště odvážen.

Olomoucká Drbna

Minidokument Highjump: Prostě se rozběhni a skoč

Cliffdivingové závody Desperados Highjump slaví letos devatenácté výročí svého založení. Letní akce, kterou založila parta kamarádů, které bavilo skákat do vody v hřiměždickém lomu u Příbrami, se zapsala na mapu důležitých evropských, ale i světových závodů tohoto atraktivní sportu.

Jihlavská Drbna

Zaměstnavatel neodvedl téměř 3 milióny korun. Nesrovnalosti zjistila kontrola z finančního úřadu

Policisté z hradeckého oddělení hospodářské kriminality v těchto dnech obvinili dva muže ve věku 40 a 49 let. Viní je z trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby.

Hradecká Drbna