Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Glosa dne: Ruská a izraelská ekonomika - ozbrojené konflikty na krku - reakce přesně opačné

 
úterý, 29. července 2014, 10:46

Dva ozbrojené konflikty současnosti - v Gaze a na východní Ukrajině - ovlivňují nejen globální trhy, ale mají poměrně vážné implikace i pro lokální investory či podnikatelské subjekty.

Odhlédneme-li pak od toho, co se děje ve významově neatraktivní ukrajinské či palestinské ekonomice, pak zajímavé věci se dějí v ekonomice izraelské a ruské.

Začněme nejprve tou ruskou, která postupně vstřebává sankce Západu, jež jsou vůči ní zatím jen zvolna uvalovány. Před sestřelením malajsijského letadla (zřejmě proruskými separatisty) se přitom situace v ruské ekonomice a trzích stabilizovala a odliv kapitálu ze země ustával, což vedlo ke stabilizaci rublu a cen ruských aktiv. Sestřelení civilního letadla na východní Ukrajině však naději na rychlou stabilizaci rozmetalo. Korunu všemu nasadilo včerejší rozhodnutí arbitrážní soudu, který přikazuje Rusku vyplatit akcionářům bývalého ropného gigantu Yukosu 50 miliard dolarů, což představuje 2,5 % (ročního) ruského HDP a přes 9 % příjmů státního rozpočtu. Až na to přijde, tak Rusko se svými 470 miliardami devizových rezerv nebude mít sice problém pokutu uhradit, avšak rublu něco takového logicky nepomůže.No a slabší měna rovná se vyšší inflace a vyšší úrokové sazby.

Nehledě na mohutnou vojenskou angažovanost v Gaze má Izrael přesně opačné makroekonomické starosti - doposud čelil naopak přílivu kapitálu, který šekel vyhnal až na téměř tříletá maxima. Není tedy ani divu, že izraelská centrální banka v průběhu konfliktu reaguje přesně opačně než její ruská kolegyně. Zatímco ruská centrální banka musela minulý pátek zvýšit oficiální úrokové sazby o 50 bazických bodů, tak ta izraelská včera snížila oficiální úrokovou sazbu z 0,75 % na 0,50 % - tedy po pěti letech zpět na její historická minima. S ohledem na dezinflační tendence ani zde krok Izraelců nemusí být posledním (včetně toho, že budou opět zavedeny intervence proti silné měně).
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dva pikantní dodatky pod čarou:

1. Velmi významní akcionáři bývalého Yukosu, kteří budou benefitovat z výsledku arbitráže, sídlí v Izraeli.
2. izraelská centrální banka byla neformálním příkladem pro ČNB v tom, že k uvolnění měnových podmínek použila (dočasně) intervence proti vlastní měně.

Jan Čermák
Analytik ČSOB
jcermak@csob.cz

 


 

Kam dál?

Glosa dne: Výborná americká makro data jako opětovná hrozba pro...

pondělí, 28. července 2014, 09:59

Letošní letní okurková sezóna není ani zdaleka z pohledu globálních trhů tak nudná jak se zdálo, že bude ještě na začátku...

Glosa dne: MMF vidí růst méně optimisticky a to Rusku ještě možná...

pátek, 25. července 2014, 10:26

Včera vydal Mezinárodní měnový fond svoji aktualizovanou globální makro prognózu, přičemž je vcelku zajímavé ji konfrontovat s...

Glosa dne: Čínský drak na hliněných nohou

čtvrtek, 24. července 2014, 09:25

Čínský drak je zpátky v sedle. HDP za druhý kvartál podle čísel z uplynulého týdne zrychlilo na 7,5 % y/y a včera zveřejněná...

Glosa dne: Maďaři otevřeli měnové kohouty na maximum

středa, 23. července 2014, 10:33

Maďarská centrální banka se v posledním roce vymykala nudnému středoevropskému obrázku. V Polsku se naposledy hýbalo se sazbami...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

DRBNA HISTORIČKA: Kdy jste byli naposled na Schmerlingově třídě?

Každý, kdo kdy projížděl Žižkovkou, míjel stejnojmenná kasárna nebo monumentální budovu bývalého Podniku výpočetní techniky. V jejich okolí se ale nachází i další zákoutí, která by neměla uniknout naší pozornosti.

Budějcká Drbna

Brno dokončuje úpravu rezidentního parkování. Od spuštění systému ještě nepadla jediná pokuta

Brno dokončuje úpravu pravidel rezidentního parkování tak, aby vyhovělo říjnovým připomínkám kraje. Součástí úprav je nový ceník, který mají definitivně schválit radní na mimořádném pondělním zasedání. Město postup konzultuje s krajským úřadem, sdělil Radek Štěpánek z tiskového oddělení magistrátu. Ač systém rezidentního parkování začal v Brně fungovat 1. září, stále kvůli nedostatečné funkčnosti softwaru nepadla jediná pokuta za neoprávněné parkování.

Brněnská Drbna

Vykradl desítky aut, domů i chatek, navíc dlužil dceři na výživném

Jako zdroj obživy si devětadvacetiletý muž zvolil krádeže. Během několika měsíců se dotyčný vloupal na desítky míst a způsobil téměř půlmilionovou škodu.

Liberecká Drbna

Olomoučtí vědci vyzvali premiéra Babiše, aby vyslovil nesouhlas s výrokem Soudního dvora Evropské unie

Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU), podle kterého organismy získané moderními metodami pro cílenou editaci genomu podléhají stejně přísné regulaci jako ty geneticky modifikované, může podle vědců olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) nenávratně poškodit evropské zemědělství i životní prostředí a zároveň způsobit odliv inovací mimo EU.

Olomoucká Drbna

Notorický tazatel zasílá na jihlavský magistrát stovky dotazů ročně. Jejich vyřízení stojí 500 tisíc

Hodně zvědavý je tazatel, který na jihlavský magistrát stihl jen za letošní rok zaslat 124 žádostí, které obsahovaly celkem 246 dotazů. Doteď jste si možná mysleli, že to může být kratochvíle nudícího se jedince, úsměv však ztrácíme po zjištění, že vyřízení těchto dotazů vyjde na 500 tisíc korun ročně.

Jihlavská Drbna

Královéhradecký kraj chce vambereckou krajku na seznamu UNESCO

Královéhradecký kraj požádá ministerstvo kultury o zapsání vamberecké krajky na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR. Dohodli se na tom hejtman Jiří Štěpán (ČSSD) a starosta Vamberka Jan Rejzl, řekl dnes Lukáš Vaníček z kanceláře hejtmana. Tradice vamberecké krajky je založena na čtyřsetleté historii tamního krajkářství, které do českých zemí přinesla belgická šlechtična Magdalena Grambová.

Hradecká Drbna