Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Kauza Burberry: Nezlevnit, ale zničit neprodané luxusní zboží je zcela v pořádku

 
pondělí, 30. července 2018, 11:00

Letní okurkovou sezónu vyplňují zprávy, které by se v „sezóně“ na titulní stránky určitě nedostaly. Ale v letních měsících s nimi média testují své čtenáře a snaží se je přinutit ke čtenářské aktivitě. Takovou zprávou byla i ta, že výrobce luxusního oblečení a doplňků Burberry odmítl zlevnit své neprodané luxusní výrobky a zboží v hodnotě přesahující 830 milionů korun raději nechal spálit.

Tato zpráva samozřejmě vyvolala vlnu nevole mezi širokou veřejností. Jaké plýtvání! Zničit takové hezké věci! Proč to nezlevnili? Proč to nevyprodali ve výprodejích? Proč to nerozdali chudým lidem? A co na to řeknou nebohé děti v Africe?

Všechny tyto argumenty jsou zcela mylné. Rozhodnutí společnosti Burberry je zcela správné. Společnost Burberry není nevládní organizace, která by měla něco rozdávat zadarmo sociálně slabým. Anglická společnost založená v roce 1856 je vlastněna akcionáři, kteří od společnosti očekávají jediné – maximalizaci hodnoty firmy prostřednictvím maximalizace zisku na jednu akcii. Tak to v podnikání chodí. A jelikož se společnost Burberry specializuje na výrobu luxusního zboží, které je vyjma tradičního kostkového vzoru používaného od roku 1920 charakteristické i velmi vysokou cenou, musí se podle toho chovat.

PSALI JSME: Realita dnešního světa. Značka Burberry spálila výrobky za téměř miliardu, než aby je zlevnila

Jestliže totiž vyrábíte skutečně luxusní zboží, zisk nemaximalizujete tak, že na vyrobené zboží navěsíte vysoké cenovky a pak budete drahé zboží postupně zlevňovat a zlevňovat až na zlomek původní hodnoty, kde se na konci prodejního řetězce bude povalovat na hromadě v outletových obchodech, nedej bože, že byste měli někomu rozdávat výrobky zadarmo. Musíte u svého zboží udržet punc vzácnosti a omezenosti, který je charakteristický buď velmi malým vyrobeným množstvím, nebo vysokou cenou, nebo obojím. Právě proto si miliony lidí na celém světě spoří na to, aby si  mohli zakoupit produkty značek jako Burberry, Gucci, Hermés nebo Louis Vuitton, i když by podobný výrobek určitě dokázali koupit i levněji. Proč to dělají?

Není totiž kabelka jako kabelka. V ekonomii se tomuto fenoménu říká demonstrativní spotřeba. Svým nákupem nejen uspokojujeme naše základní preference typu „potřebuji kabelku na přenášení věcí“, ale také svým jednáním posíláme svému okolí snadno identifikovatelné vzkazy. Třeba: Mám rád italskou módu. Mám peníze na drahou kabelku. Jsem sportovec. Chráním životní prostředí. Jsem vegan… Za luxusní statky jsou lidé ochotni utrácet vysoké částky právě proto, že jsou tyto výrobky drahé, jejich nákupem toto spotřebitelé signalizují okolí a řadí se do úzkého klubu lidí, kteří si podobný nákup mohou dovolit. Demonstrují svoje bohatství. Obchodní model výrobců skutečně luxusního zboží je založen právě na této jednoduché strategii. Proto mají rádi, když se s jejich výrobky po světě promenádují úspěšní lidé, a proto tak tvrdě bojují proti padělkům.

A zde se dostáváme k rozhodnutí Burberry zlikvidovat neprodané zboží: Pokud by se firma rozhodla zboží zlevnit na zlomek ceny, nebo jej rozdat, znehodnotila by tím nákupy všech svých zákazníků v minulosti. Ti by tak přestali považovat zboží Burberry za luxusní a orientovali by se na jiné značky. Zboží by navíc za vysoké ceny prakticky nikdo nekupoval, všichni by čekali na slevy nebo výprodeje. Tím by firmě klesly tržby, zisk, snížila by se hodnota akcií… Proč by tohle v Burberry měli dělat? Aby umlčeli pár diskutujících na internetu, kteří ani nejsou jejich cílovou skupinou potenciálních zákazníků?

Kdepak. Znehodnotit neprodané luxusní zboží bylo zcela racionální. Firma na to měla právo, protože jej vyrobila za řádně nakoupený materiál, za jeho výrobu řádně zaplatila zaměstnancům mzdy a nečerpala na jeho výrobu žádné veřejné prostředky. Jediné, co tím sledovala, je spokojenost stávajících i budoucích zákazníků, která jde ruku v ruce se spokojeností majitelů společnosti. Tomu není nic co vytknout.

Napsal(a) Aleš Rod | Foto pixabay.com
 


 

Kam dál?

GLOSA: Pár nápadů, abychom se měli líp

úterý, 24. července 2018, 09:43

Politici se zaklínají sliby. To je jistota. A umí to moc hezky. Dřív jsme měli ten parádní pocit, že je vše na dobré cestě,...

KOMENTÁŘ: Hromadné žaloby – dostane problém exekucí mladší sestru?

úterý, 17. července 2018, 09:17

Debaty o krocích nové vlády v minulých týdnech předznamenávaly hlavně diskuse o možném obsazení ministerských křesel. A debaty o...

GLOSA: Pražské SMAR.. STUPID CITY aneb jak letní uzavírky ochromily...

čtvrtek, 12. července 2018, 17:01

V pondělí zažila letní Praha jeden z největších dopravních kolapsů. Lidé stáli v kolonách dlouhé hodiny, pozemní městská hromadná...

KOMENTÁŘ: Homosexuálové = postižení? Podstatou problému není...

neděle, 1. července 2018, 16:16

Asi ani nemusíte být z Olomouce a okolí, abyste v uplynulém týdnu alespoň okem nezavadili o kauzu kolem poslance Milana Brázdila,...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • KOMENTÁŘ: Čeští vojáci v Afghánistánu;...

  • Zapomeňte na tištěné zpravodaje a turistické...

  • (NE)OBYČEJNÍ: Uvidím, kam mě koleje zavedou,...

  • Sobota se stala se šesti oběťmi nehod...

Reklama
 
 

O čem píšou další Drbny

Státní veterinární správa provádí více kontrol potravin. Závad je méně než loni

Dozor nad zdravotní nezávadností potravin živočišného původu je jedním z hlavních úkolů Státní veterinární správy. V jeho rámci provedli během šesti měsíců veterinární inspektoři přes dvacet tisíc kontrol. Podíl těch, při nichž byla zjištěna nějaká závada, oproti prvnímu pololetí loňského roku mírně klesl.

Budějcká Drbna

Sucho drtí jižní Moravu. V regionech začínají platit zákazy zalévání vodou z řeky nebo vodovodu

Lidé v Moravském Krumlově a okolí nesmí od pondělí brát z řek a potoků vodu na zalévání zahrad nebo napouštění bazénů. Odběr vody z řek je různou měrou omezený také na dalších místech v kraji, například na Blanensku, Boskovicku a v Brně. Jinde úřady zvažují další postup. Sucho trápí prakticky celý kraj.

Brněnská Drbna

S požárem na Kristýně bojovali hasiči z Česka, Polska i Německa

Vedle Ještědu zasahovaly hasičské jednotky v pondělí odpoledne i v rekreačním areálu Kristýna, kde vzplál travnatý porost. Na pomoc vyjely i jednotky z Německa a Polska.

Liberecká Drbna

Vojáci z Prostějova se vracejí do Afghánistánu, budou cvičit místní speciální jednotky

Výcvik speciálních vojenských jednotek afghánské armády Kandaku v provincii Herát na severozápadě Afghánistánu budou mít na starosti elitní vojáci z Prostějova. Posily, mezi kterými bude 42 vojáků z prostějovské 601. skupiny speciálních sil, do země dorazí na přelomu srpna a září, píše Právo.

Olomoucká Drbna

V Jihlavě by měl vzniknout logistický areál se sklady. Termín výstavby je zatím nejistý

V Jihlavě by mělo vzniknout další logistické centrum, stavbu plánuje pražská firma I.C.P. u Znojemské ulice. Záměr, jehož dopad na životní prostředí začaly prověřovat úřady, počítá se stavbou dvou velkých skladovacích hal s administrativním zázemím a parkovišti. Investor na dotaz uvedl, že pozemky už koupil. Termín výstavby se podle něj zatím upřesnit nedá.

Jihlavská Drbna

Za školní pomůcky utratí rodiče v září průměrně přes tři tisíce korun

Za školní pomůcky na začátku školního roku rodiče utratí letos v průměru 3078 korun, o sto korun víc než loni. Výdaje na vybavení rostou se stupněm školy, u středoškoláků jsou v průměru o více než sedm set korun vyšší než u žáků prvního stupně základní školy.

Hradecká Drbna