Varianta předčasné volby: Stihneme volit do parlamentu na podzim s komunálními volbami?

Volby obvykle vyhlašuje prezident nejpozději 90 dnů před konáním prvního dne voleb. V případě, že však Sněmovna byla rozpuštěna předčasně, musí se volby konat již 60 dní od data jejího rozpuštění. Za datum vyhlášení voleb/rozpuštění sněmovny je v obou případech považován den zveřejnění rozhodnutí prezidenta o vyhlášení voleb ve sbírce zákonů. Od tohoto data pak také oficiálně začíná volební kampaň. Volby musí vždy probíhat v pátek a sobotu. Volební zákon dále stanovuje, že kandidátní listiny jednotlivých stran musí být podány nejpozději 40 dnů před volbami. Z toho většina ústavních právníků vyvozuje, že se předčasné volby musí konat mezi 40 a 60 dnem od rozpuštění Sněmovny.

Prezident může sněmovnu rozpustit ze čtyř různých důvodů, časově vychází ale pouze nevyslovení důvěry ve třech po sobě jdoucích pokusech. Prezident musí sněmovnu rozpustit na základě hlasování ve sněmovně, pro rozpuštění by se musely ale vyslovit alespoň tři pětiny všech poslanců. Ústava prezidentovi nedává žádné lhůty, do kdy musí sněmovnu rozpustit v obou variantách. Sněmovna si již jednou odhlasovala rozpuštění, 20. srpna 2013, prezident pak o rozpuštění rozhodl 28. srpna a volby se konaly 25. a 26. října, tedy v posledním možném termínu.

Volby do třetiny Senátu a zastupitelstev měst a obcí se budou konat 5. a 6. října. O dva týdny později proběhnou případná druhá kola voleb do Senátu. Aby ve stejném termínu proběhly i volby do sněmovny, musela by současná sněmovna být rozpuštěna mezi 7. a 27. srpnem.  Druhá vláda Andreje Babiše chce podle současných informací požádat o důvěru 11. července. Teoreticky by tak bylo možno použít jak rozpuštění po hlasování sněmovny, tak rozpuštění po třech neúspěšných pokusech. Ve druhém případě by ale musela být třetí pokus pojat jen jako prostředek k dosažení předčasných voleb, jelikož by musela rychle proběhnout celá řada kroků (jmenování premiéra, pak celé vlády a pak rychlá žádost o důvěru).

Předčasné volby do sněmovny ve stejném termínu se tedy teoreticky stihnout dají, ale je otázka, zdali nadhození možnosti jejich konání není spíše jen prostředkem nátlaku, aby důvěru 11. července vláda skutečně dostala. Navíc není vůbec jisté, že by se po volbách zásadně změnilo rozložení sil ve sněmovně, průzkumy tomu zatím příliš nenapovídají.