Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

GLOSA: Bezhotovost versus šedá ekonomika. Versus svoboda?

 
středa, 2. srpna 2017, 14:47

Digitalizace ekonomiky s sebou nese řadu velmi zajímavých jevů, které snižují transakční náklady a činí život společnosti komfortnější, zároveň však představují jistou filozofickou výzvu. Příklad, který chci rozvést, je vám z titulku zřejmý – bezhotovostní placení.

A to zejména v kontextu zápolení státních institucí se stínovou ekonomikou, motivovaným především snahou o fiskální maximalizaci, se ozývají hlasy, že je nezbytné regulatorně omezovat platby v hotovosti. Někteří mí kolegové z řad obhájců svobody volby se proti této regulaci vymezují a staví regulatorní aktivitu státu „bezhotovost versus šedá ekonomika“ o úroveň dál, a sice „bezhotovost versus svoboda“, z čehož jim vyplývá postoj nekompromisních obhájců hotovosti a bojovníků proti všemu bezhotovostnímu.

Já sám jsem velkým obhájcem svobody a hotovost přitom téměř nepoužívám. Nemyslím si proto, že je tento způsob uvažování „buď a nebo“ nevyhnutelný. Vysvětlím ihned proč. Každý, kdo alespoň jednou prošel kolem učebnice ekonomie, velmi dobře ví, že stejně tak jako nefunguje natlačení čehokoliv nechtěného do lidí zákonem, nefunguje ani regulatorní zákaz čehokoliv chtěného a oblíbeného. Příkladů, kdy si kreativní členové společnosti udělali z regulace trhací kalendář jen proto, že jim zákazy a příkazy bránily v konzumaci oblíbených ekonomických statků, máme plné knihovny. Známý výrok „Zakažte TO, jako jste zakázali drogy, prostituci nebo padělání, a máte po starostech. Problém ‚určitě‘ přestane existovat. Hahaha“ je toho nejlepším výkazem.  

V oblasti bezhotovostního placení ale pozorujeme zcela odlišný jev – bez ohledu na regulatorní aktivity si totiž tento způsob plateb získává oblibu u stále více lidí a napříč všemi generacemi. Je obecně známým faktem, že poptávka určuje nabídku – zde je strana poptávky tvořena nadšenými zákazníky, kteří ji tak přirozeně navyšují, a můžeme pozorovat, že do procesu bezhotovostní platby se zapojují různorodí aktéři z celého světa: jak vizionáři a start-upy, kteří dobrovolně rozvíjí koncept ve svých soukromých firmách, tak i velké korporátní společnosti, které pravidelně investují do vývoje finančních technologií značné částky.

ČTĚTE TAKÉ: PRŮZKUM: Bezhotovostní platby patří k nejdůležitějším nástrojům na omezení šedé ekonomiky

To by se nikdy nestalo, kdyby bylo bezhotovostní placení založené pouze a jenom na regulační bublině, motivované třeba zrovna bojem proti stínovým transakcím.

Ano, desítky studií o stínové ekonomice jasně deklarují, že v odvětvích s vysokým podílem hotovostních transakcí je podíl šedé zóny rozsáhlejší, ale zároveň dodávají, že v boji s ní bude státní správa vždy tahat za kratší konec. Motivace podvádějících skrývat se je totiž vždycky o dva řády vyšší než motivace státních úředníků odhalovat. Hotovost je jen nástroj – pokud ji někdo zakáže, najde se jiný nástroj.

Slovutný ekonom Gary Becker implementoval prvky ekonomické analýzy nákladů a přínosů do analýzy běžného lidského rozhodování. Jeho imperiální přístup, tedy vyhodnocování pro a proti, můžeme použít i v tomto rozhodování. Na jedná straně máme plusy (placení prostřednictvím bezhotovostních platebních nástrojů je bezpečné, pohodlné, snadné, umožňuje možnost zpětné kontroly, například v případě reklamace, platební nástroje dokáží suplovat další nástroje jako věrnostní karty, kupony MHD, a tak dále), na druhé straně máme minusy (třeba obavu ze zanechání digitální stopy a sledovatelnost transakce, náklady na pořízení a provoz platebních nástrojů). Přestože minusy nejsou marginální, především argumenty Velkého bratra neberu na lehkou váhu (a dodávám, že v době Facebooku, Twitteru a Instagramu jsou od některých odpůrců bezhotovostního placení tyto argumenty spíše k smíchu). Ale jak jsem řekl – jedinci, kterým při zvažování přínosů a nákladů vyjde preference jiného způsobu placení než bezhotovostního, si cestu k vypořádání transakce najdou vždy.

Žádné zákazy nejsou nutné. Proč? Budoucnost informační společnosti je FinTech, online svět nul a jedniček v čipech, mobilech a věcech běžné denní spotřeby. Tento svět je přirozeně bezhotovostní, proto bude naše společnost stále více bezhotovostní. Ne kvůli zákazům, ale kvůli tomu, že lidé budou tento způsob vypořádání ekonomických transakcí preferovat před ostatními.

Napsal Aleš Rod | Foto pixabay.com
 


 

Kam dál?

KOMENTÁŘ: David Lafata versus finanční úřad: 1:0. Konec.

čtvrtek, 27. července 2017, 12:14

Fotbalista David Lafata udělal pro české sportovce víc než řada sportovních asociací. Jeho úspěšná právní bitva proti finančnímu...

KOMENTÁŘ: Analogové Česko – novela zákona o silniční dopravě je...

pátek, 14. července 2017, 09:09

Člověk si připadá jak ve zlém snu. Když přijde řeč na digitalizaci ekonomiky, politici si mohou hlavy ukývat, hlasivky vykřičet a...

KOMENTÁŘ: Regulace nájemného – stát bude platit, dobrá zpráva pro...

středa, 12. července 2017, 08:00

Do klidu a pohody letních dní k nám dorazila ze Štrasburku velmi zásadní zpráva – Evropský soud pro lidská práva zamítl odvolání...

GLOSA: Sobotka zpět „ve formě“ aneb maturita z ekonomické...

úterý, 27. června 2017, 20:22

Jakmile premiéru Sobotkovi pominou mimořádné „bojové“ podmínky a dostane ve výkonu své funkce jen trochu času k dělání politiky,...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • KOMENTÁŘ: Čeští vojáci v Afghánistánu;...

  • KOMENTÁŘ: Hrdina nebo oběť? Aneb názorová...

  • Za invazi v srpnu 1968 mohou Ukrajinci,...

  • Sobota se stala se šesti oběťmi nehod...

Reklama
 
 

O čem píšou další Drbny

Další nehoda na Písecku. U Čížové se srazil osobní vlak s traktorem

U Čížové na Písecku se ve čtvrtek 17. srpna kolem sedmé hodiny večer srazil osobní vlak s traktorem. Při nehodě se lehce zranil strojvedoucí. Provoz na trati byl úplně zastaven.

Budějcká Drbna

Na Prýglu kvůli nízké hladině vody uvízla loď

Na Brněnské přehradě ve středu kolem poledne kvůli nízké hladině uvízla loď Utrecht z flotily městského dopravního podniku. Trvalo téměř hodinu, než se ji vhodným manévrováním podařilo vyprostit. Na palubě bylo 60 lidí. Pomoc dalšího plavidla, které na místo zamířilo, nakonec nebyla zapotřebí.

Brněnská Drbna

V Harrachově boural motorkář

K noční nehodě právě vyjíždějí jednotky Integrovaného záchranného systému. K té došlo na silnici I/10 v Harrachově, konkrétně v části Nový Svět. Bližší info připravujeme.

Liberecká Drbna

Řidič auta srazil motorkáře, který měl přednost, teď mu hrozí až rok ve vězení

K nehodě, při které byl zraněn motorkář, došlo ve středu 15. srpna 2018  krátce po šesté hodině ráno v křižovatce ulic Jana Sigmunda a ulice Olomoucké v Lutíně. V dané věci byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti, na který trestní zákoník stanoví mimo jiné trest odnětí svobody až na jeden rok, uvedla policejní mluvčí Irena Urbánková.

Olomoucká Drbna

Lesy na Vysočině ničí kůrovec. Jsme na prahu nejrozsáhlejší kalamity, varují lesní hospodáři

Podle lesních hospodářů je Kraj Vysočina před historicky nejrozsáhlejší kůrovcovou kalamitou, která ničí jehličnaté lesy. V případě Vysočiny je až 70% lesů tvořeno smrkem, který je nyní vážně ohrožen. Nejvážnější situace je na okresech Třebíč a Jihlava, problémy jsou hlášeny už i z Havlíčkobrodska.

Jihlavská Drbna

Nedaleko hradeckého nádraží kontrolovali policisté tři mladíky. Jeden u sebe měl 200 tablet extáze

Hradečtí policisté prováděli včera po poledni kontrolu v okolí nádraží. Na Riegrově náměstí si všimli trojice mladíků, kteří nebyli policistům neznámí. Během kontroly vyšlo najevo, že jeden z devatenáctiletých mladíků má u sebe krabičku od léků. Ta obsahovala přibližně 200 tablet žluté barvy, uložených do 8 ks plastových sáčků vložených do většího uzavíratelného obalu.

Hradecká Drbna