Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

GLOSA: Bezhotovost versus šedá ekonomika. Versus svoboda?

 
středa, 2. srpna 2017, 14:47

Digitalizace ekonomiky s sebou nese řadu velmi zajímavých jevů, které snižují transakční náklady a činí život společnosti komfortnější, zároveň však představují jistou filozofickou výzvu. Příklad, který chci rozvést, je vám z titulku zřejmý – bezhotovostní placení.

A to zejména v kontextu zápolení státních institucí se stínovou ekonomikou, motivovaným především snahou o fiskální maximalizaci, se ozývají hlasy, že je nezbytné regulatorně omezovat platby v hotovosti. Někteří mí kolegové z řad obhájců svobody volby se proti této regulaci vymezují a staví regulatorní aktivitu státu „bezhotovost versus šedá ekonomika“ o úroveň dál, a sice „bezhotovost versus svoboda“, z čehož jim vyplývá postoj nekompromisních obhájců hotovosti a bojovníků proti všemu bezhotovostnímu.

Já sám jsem velkým obhájcem svobody a hotovost přitom téměř nepoužívám. Nemyslím si proto, že je tento způsob uvažování „buď a nebo“ nevyhnutelný. Vysvětlím ihned proč. Každý, kdo alespoň jednou prošel kolem učebnice ekonomie, velmi dobře ví, že stejně tak jako nefunguje natlačení čehokoliv nechtěného do lidí zákonem, nefunguje ani regulatorní zákaz čehokoliv chtěného a oblíbeného. Příkladů, kdy si kreativní členové společnosti udělali z regulace trhací kalendář jen proto, že jim zákazy a příkazy bránily v konzumaci oblíbených ekonomických statků, máme plné knihovny. Známý výrok „Zakažte TO, jako jste zakázali drogy, prostituci nebo padělání, a máte po starostech. Problém ‚určitě‘ přestane existovat. Hahaha“ je toho nejlepším výkazem.  

V oblasti bezhotovostního placení ale pozorujeme zcela odlišný jev – bez ohledu na regulatorní aktivity si totiž tento způsob plateb získává oblibu u stále více lidí a napříč všemi generacemi. Je obecně známým faktem, že poptávka určuje nabídku – zde je strana poptávky tvořena nadšenými zákazníky, kteří ji tak přirozeně navyšují, a můžeme pozorovat, že do procesu bezhotovostní platby se zapojují různorodí aktéři z celého světa: jak vizionáři a start-upy, kteří dobrovolně rozvíjí koncept ve svých soukromých firmách, tak i velké korporátní společnosti, které pravidelně investují do vývoje finančních technologií značné částky.

ČTĚTE TAKÉ: PRŮZKUM: Bezhotovostní platby patří k nejdůležitějším nástrojům na omezení šedé ekonomiky

To by se nikdy nestalo, kdyby bylo bezhotovostní placení založené pouze a jenom na regulační bublině, motivované třeba zrovna bojem proti stínovým transakcím.

Ano, desítky studií o stínové ekonomice jasně deklarují, že v odvětvích s vysokým podílem hotovostních transakcí je podíl šedé zóny rozsáhlejší, ale zároveň dodávají, že v boji s ní bude státní správa vždy tahat za kratší konec. Motivace podvádějících skrývat se je totiž vždycky o dva řády vyšší než motivace státních úředníků odhalovat. Hotovost je jen nástroj – pokud ji někdo zakáže, najde se jiný nástroj.

Slovutný ekonom Gary Becker implementoval prvky ekonomické analýzy nákladů a přínosů do analýzy běžného lidského rozhodování. Jeho imperiální přístup, tedy vyhodnocování pro a proti, můžeme použít i v tomto rozhodování. Na jedná straně máme plusy (placení prostřednictvím bezhotovostních platebních nástrojů je bezpečné, pohodlné, snadné, umožňuje možnost zpětné kontroly, například v případě reklamace, platební nástroje dokáží suplovat další nástroje jako věrnostní karty, kupony MHD, a tak dále), na druhé straně máme minusy (třeba obavu ze zanechání digitální stopy a sledovatelnost transakce, náklady na pořízení a provoz platebních nástrojů). Přestože minusy nejsou marginální, především argumenty Velkého bratra neberu na lehkou váhu (a dodávám, že v době Facebooku, Twitteru a Instagramu jsou od některých odpůrců bezhotovostního placení tyto argumenty spíše k smíchu). Ale jak jsem řekl – jedinci, kterým při zvažování přínosů a nákladů vyjde preference jiného způsobu placení než bezhotovostního, si cestu k vypořádání transakce najdou vždy.

Žádné zákazy nejsou nutné. Proč? Budoucnost informační společnosti je FinTech, online svět nul a jedniček v čipech, mobilech a věcech běžné denní spotřeby. Tento svět je přirozeně bezhotovostní, proto bude naše společnost stále více bezhotovostní. Ne kvůli zákazům, ale kvůli tomu, že lidé budou tento způsob vypořádání ekonomických transakcí preferovat před ostatními.

Napsal Aleš Rod | Foto pixabay.com
 


 

Kam dál?

KOMENTÁŘ: David Lafata versus finanční úřad: 1:0. Konec.

čtvrtek, 27. července 2017, 12:14

Fotbalista David Lafata udělal pro české sportovce víc než řada sportovních asociací. Jeho úspěšná právní bitva proti finančnímu...

KOMENTÁŘ: Analogové Česko – novela zákona o silniční dopravě je...

pátek, 14. července 2017, 09:09

Člověk si připadá jak ve zlém snu. Když přijde řeč na digitalizaci ekonomiky, politici si mohou hlavy ukývat, hlasivky vykřičet a...

KOMENTÁŘ: Regulace nájemného – stát bude platit, dobrá zpráva pro...

středa, 12. července 2017, 08:00

Do klidu a pohody letních dní k nám dorazila ze Štrasburku velmi zásadní zpráva – Evropský soud pro lidská práva zamítl odvolání...

GLOSA: Sobotka zpět „ve formě“ aneb maturita z ekonomické...

úterý, 27. června 2017, 20:22

Jakmile premiéru Sobotkovi pominou mimořádné „bojové“ podmínky a dostane ve výkonu své funkce jen trochu času k dělání politiky,...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

Město by mělo příští rok za provoz letiště zaplatit 72 milionů korun. Částka je podle koalice neúnosná

Budějce by měly příští rok platit na provoz letiště v Plané 72 milionů korun. Je to téměř o 50 milionů korun více než letos. Radniční koalici se zdá navýšení částky neúnosné, a proto o ní chce jednat s Jihočeským krajem. Primátor Jiří Svoboda nevyloučil, že by město mohlo akciovou společnost opustit.

Budějcká Drbna

FOTO/VIDEO: V Hodoníně u Kunštátu zpřístupnili památník romského holokaustu

Muzeum romské kultury dnes zpřístupnilo Památník holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku, kde býval za války tzv. cikánský tábor. Otevření se uskutečnilo při příležitosti pietního shromáždění k uctění památky obětí holokaustu. Ředitelka muzea Jana Horváthová ČTK řekla, že začínají také tři výstavy. Nabídnou archeologické nálezy z bývalého tábora v Letech na Písecku, studentské práce na téma holokaustu nebo výstavu o genocidě.

Brněnská Drbna

Jablonecká ODS by ráda za primátora Jiřího Čeřovského a chce vyjednávat o nové koalici

V Jablonci se nyní řeší, co bude dál. Zatímco primátor Milan Kroupa sdělil, že o vytvoření nové koalice nestojí, strana ODS, která volby vyhrála, chce o nové koalici vyjednávat.

Liberecká Drbna

Hledáme páníčka #148: Podívejte se na nejnovější přírůstky v okolních útulcích

Během jeho života se Robinovi pravděpodobně nikdo moc nevěnoval, ze základních povelů umí sedni. A to ho musíte velmi dlouho přemlouvat. Je velmi hyperaktivní a chvilku nezůstane na místě.

Olomoucká Drbna

Sedmnáctiletý chlapec se asi nemohl dočkat řidičáku, usedl proto za volant. Chytili ho policisté

Policisté prováděli v neděli 18. srpna v Dobroníně kontroly řidičů. Zastavili také osobní auto značky Peugeot. Překvapením bylo, když zjistili, že jeho řidiči je teprve sedmnáct let.

Jihlavská Drbna

Královehradecký kraj chystá opravy silnic za 1,6 miliardy

Královéhradecký kraj začal chystat 20 projektů oprav a staveb silnic za odhadovaných 1,6 miliardy korun, na něž by chtěl získat evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Stavby by měly začít v roce 2021 a v dalších letech. Jen díky penězům z evropských fondů se kraji podaří splnit záměr investovat do krajských silnic druhých a třetích tříd zhruba miliardu korun ročně. Novinářům to dnes řekl náměstek hejtmana pro dopravu Martin Červíček.

Hradecká Drbna